Predovky

[molegabet]

Myslím, chlapi, že ho zbytečně strašíte.
Nevidím důvod, proč z historického originálu nestřílet, pokud je v dobrém technickém stavu. Naopak. Když visí na zdi, je to mrtvý kus dřeva a kovu.
Dále vím, z mé praktické zkušenosti, že střelbyschopné historické originály jsou mnohdy levnější, než moderní repliky. U moderních replik máte sice v ceně navíc tu tormentaci, ale ta není tak drahá. Teď se nebavím o originálech od Lebedy za 200 tisíc. U repliky platíte materiál, výrobu, zisk výrobce, zisk obchodníka, DPH, u historického originálu je to jen věc nabídky a poptávky a třeba šteští na dobrou koupi.
Dále si myslím, že brokovnice je naopak velmi jednoduchá předovka - na obsluhu. Stačí udělat zátky o něco většího průměru, než je lauf, aby dobře držely. Dále zápalky, prach, broky, a je to. Vůbec nezáleží na mazání, neřeší se flastry, neřeší se průměr střely, vždycky to vyletí.

Když to vyjde, tak proč ne.
Já vycházím z toho, že píše, že na tom není finančně dobře, a pak mi přijde, že když to naopak nevyjde, tak to bude tragédie. Loterii si podle mne může dovolit bohatý člověk, anebo prostě někdo hodně lehkomyslný.

Jinak co jsem kdy střílel z perkusní brokny, tak vždy byly ucpávky mazané, byly košíčky nebo papírové polopatrony ... to už zase něco chce, na filc nějakou lochajznu a navíc s přesně vychytaným průměrem... vhodný filc etc. etc.
Všechno má svoje. U kule do začátku všechno můžeš koupit komerčně sladěné a připravené. U brokovnice mi to tak úplně nepřišlo, ale třeba se pletu.

Hlavně mi ale přijde, že začínat BP dráhu cestou DoDo je riskantní - to je jak kdyby někdo dělal řidičák během řízení na rallye Paříž-Dakar (ať už se jezdí kdekoli)

Každopádně držím palce!

[Knell]

...mi přijde ta hlaveň u složeniny o dost delší, než u pistole. Nebo se mýlím?

To sa len zdá jak je to fotené z uhla...
Díky moc pšátelé!

[Granát]

To Molegabet: Tak jsem ji měl dnes v ruce. Pistony bude třeba vyměnit a co jsem o tom četl bude to zajímavé, je to 1841 rok, ale snad nějak povolit půjdou, mám šikovného člověka, který je dokáže udělat. Horší je, že jeden kohout nedrží v první poloze (ta zajišťovací, kdy nejde zmáčknout spoušť). Na hlavních jsou důlky max 0.5 mm, což by vadit nemuselo vzhledem k tomu, že zespodu jsou nějaké značky a ty jsou minimálně 1.5 mm hluboké. Rez uvnitř hlavní je, ale jen takový povrchový poprašek. Pažba je normálně na poloviny. Uzavřel jsem to takto, domluvili jsme se, že to vezmu až budou oba kohouty stoprocentně šlapat, nechá to udělat u nějakého odborníka. Já pak vyřeším pistony. Původní pažbu slepím a udělám podle ní repliku. Vyčistím to, naleštím to a nechám udělat tu tormentaci. A uvidíme ::))) Jinak myslím, že ty hlavně vydrží, protože je to skutečně kanon. Nevážil jsem ty hlavně, ale jsou hooodně těžké. Bude to činnost na delší čas.

[Fesoj]

Jo jo oprava u odborníka.... To znamená že přímo majitel vyndá perkus.zámek a COčkem dosmrká unavený ozub... pak to pomlátí kladivem jen aby se to zasekávalo na zajišťovací poloze a hurá ty si to potom koupíš...

[Wdog]

molegabet:
já ti rozumím, souhlasím i s upřesněním nabíjení, až na ty košíčky, ale třeba právě já shledávám to "znovuoživení" historické zbraně jako velmi atraktivní a zábavné. Že to prostě není nová Škoda Octavia, nebo deringer GreatGun, které vezmeš z autosalonu/prodejny a hned jedeš/střílíš ... takhle to chce trochu studia, i historie, i shánění informací a zkušeností, člověka to hodně obohatí.
Taková historická originální zbraň může skrývat různé zrady, ale také se z ní může vyloupnout skutečná kráska.

Granát:
no za ty prachy bych to bral hned, nehledě na další vady. Hlavně jsou od kvalitního a známého výrobce, to je základ zbraně. Pušku bych vzal hned, raději si zadej opravu zámku sám, ať to máš pod kontrolou. Vypadá to asi, že je omletý ten ozub, co drží kohout na pojistné poloze. Ty zámky jdou celé vydat do boku, je pak do nich dobře vidět.
Jinak na pušce by mohly být i jiné nápisy, značka výrobce, buď z boku na zámcích a nebo zespodu pod hlavní. Tehdy to fungovalo tak, že menší výrobci nakupovali hlavně (=složitá výroba) od známých výrobců, třeba zde ten Leopold Bernard, specialistů na hlavně, a k nim pak postavili zbytek pušky.
Pistony - ano, to bývá hlavní bolest perkusních historických originálů, dílem jsou opotřebované z doby skutečného používání, a dílem rozmlácené z doby pozdější, kdy s tím každý cvakal naprázdno. Tady bude nutná asi výměna, buď půjou vyšroubovat a nebo se musí odvrtat, opravit nebo udělat nový závit a do něho nové pistony. To se všechno dá. Jestli seš z Jižní Moravy, napiš mi SZ a dám ti kontakt na odborníka z Brna.
A až budou venku pistony, můžeš si zároveň trochu posvítit baterkou dovnitř do hlavní.
Ještě něco k nabíjení: potřebuješ prach, udusat ho, na to trochu namazanou zátku, ideální je ta klasický filc mezi dvě vrstvy papíru, ale tu na 10ga neseženeš, musíš si ji tedy vyrobit, vyrazit průbojníkem z pevného silného filcu. Cca o milimetr větší než průměr, tzn. tady asi 20mm. Ten filc musí být pevný, před sebou tlačí po výstřelu broky. pak nasypat ty broky, velikost co seženeš, a pak zátku (víčko) z tvrdého kartonu. Ta musí pevně zajistit celou náplň, aby se při výstřelu druhé hlavně ani nepohnula. Teoreticky tam můžeš nacpat cokoli, ale musí to pevně držet. Kdybys chtěl střílet jednotnou střelu, změř si ústí, zda nejsou hlavně chokované.
Perkusní brokovnice se musí pořádně nakrmit, má velký průměr a tlak rychle klesá. Takže náplň klidně až těch 6 gramů černého prachu, ale asi ne méně než cca 4g. Sílu zpětného rázu zvedneš navýšením váhy broků, třeba 28 gramů olova bude o hodně méně kopat naž těch maximálních 36 g.
Ale pozor, určitě to moc nelešti. Historická flinta, co se leskne jako psí kulky, vypadá divně. Spíše jenom vyčistit, uvidíš, jak prokoukne.
A tvé zbrojákové filozofii: ano, bez zbrojáku lze střelbu řešit perkusními 1-2 rannými, a nebo nábojovými originály z cca 1870-1890. Pušky Gewehr 88 a nebo Kropatschek, revolvery tehdejší armádní třeba francouzské, italské či německé. Ale to je už na jiné povídání.

[Granát]

Wdog :
Díky za morální podporu. A co bych měl udělat s tou rzí v hlavňích ? Vytěrák a nějakej odrezovač ? Nebo je na to nějaký postup ověřený ? Ten zámek bude dělat člověk co se tím zabývá dlouho, tak by to mělo klapnout. A co říkáte na tento postup restaurování hlavní ? https://www.youtube.com/watch?v=-kboXMWcjm4

[xB.H]

Ahoj všem, zamýšlím pořídit perkusní brokovnici dvojku ráže 10, tedy 19.69 mm a to historickou. Mé otázky jsou. Jak bezpečné je z toho střílet, jakou navážku pro první střelbu, kolik naládovat broků, lze na takovou zbraň nechat udělat tormentační zkoušku, případně kde na Moravě. Prosím nepište doměnky, nejlépe poznatky z vlastní praxe. Já sám mám zatím jen něco načteno, bude to moje první zbraň. Díky.

Tormentace bych se vubec nebal, myslim ze to bez problemu projde. Jak je to na Morave to netusim, ja daval kvery na zkusebnu do Prahy. Co se tyce navazky tak tu jsem delal ja zkusmo. Mel jsem brokovou dvojku cal. 20 a tam se mi idealni navazka jevila 2,2g.

[Jim]

Wdog :
Díky za morální podporu. A co bych měl udělat s tou rzí v hlavňích ? Vytěrák a nějakej odrezovač ? Nebo je na to nějaký postup ověřený ? Ten zámek bude dělat člověk co se tím zabývá dlouho, tak by to mělo klapnout. A co říkáte na tento postup restaurování hlavní ? https://www.youtube.com/watch?v=-kboXMWcjm4

Smirkování, nenazval bych to restaurováním. Každopádně smirek ubere materiál. Já bych takový drastický způsob nevolil.

[Wdog]

Granát:
hlavně bych uvnitř vyčistil jen mechanicky, tzn. pistony ven, potom prolít horkou vodou s Jarem, pořádně s tou vodou šůrovat vytěrákem, pak prolít vařící vodou a nechat vyschnout. A pak ještě vyčistit mechanicky, vytěrákem a namotat něco lehce abrazivního, třeba ocelovou vatu, tím to vyšůrovat, pak znovu vymýt a vysušit. Lehce namazat konzervačním olejem, před střelbou pak vytřít do sucha.
Zvenku to závisí, jestli jsou ty hlavně damaškové, ten vyžaduje zvláštní způsob renovace. Něco na způsob nechat zrezavět, přeleštit a znovu a znovu, až vystoupí kresba.
A nebo je lze jen vyčistit, a vůbec nesmirkovat, třeba prokouknou.

Jako motivace fotky perkusní brokovnice, jak pěkná může být po renovaci.

[blecha.z]

Já si dovolím taky zaujmout odmítavé stanovisko, i když se mě to netýká, není to moje zbraň. Ale je to fórum - místo k debatě. Je to stejné, jako když si někdo koupí knihu "Elektrotechnika v praxi". Tedy čtenář takové knihy nemá na elektroinstalaci co sahat.
Restaurovat historickou zbraň, aby to nakonec vypadalo tak, jak má, na to nemá laik ani náhodou. Jsou tři možnosti:a) udělat zbraň tak, jak vypadala, když byla nová
b) udělat ji tak, aby byla jak nová, ale při zachování patiny stáří
c) vzít šmirgl a nový dřevo a zničit originál.
Podařilo se mně sehnat starou lefošku. Děcka majitele ji rozřízla na dvě části, ulámala kohouty a nadělala prohlubně do hlavní. Pažba místy uhnilá, ale pod vrstvou špíny se skrývaly damascénské hlavně, zámky plně funkční. Odborníci mně navařili na kohouty špalíky oceli, abych je později vypiloval do konečné podoby. Udělal jsem novou pažbu v hrubé podobě. Ale nejspíš budu muset udělat v létě novou, není to úplně ono. Vyčistil jsem hlavně. A tím jsem prozatím skončil, zakonzervoval jsem to celé, uložil do papírového pytle a uložil.
Je potřeba si uvědomit, že každá dílna měla v té době své nářadí. Postupy se tajily. Jestli je uhnilé dřevo, musí se nahradit stejným materiálem. A věř mně, že vyrobit pažbu na perkusní kulovnici je snadnější, než vyrobit pažbu do baskule a pro dva zámky. Mít znalosti dnešního puškaře ještě neznamená být schopen povolán restaurovat historickou zbraň. Moje rada je - koupit si brokovnici, udělat zbroják a radovat se ze života.

[Wdog]

Hele, hehe , já jsem to přesně takto udělal. Koupil jsem si knihu a opravil si na chalupě elektriku. Jsem toho názoru, když si to mám podělat, tak raději sám. Samozřejmě, s maximální opatrností.
S flintou klidně přistoupím na tvoje možnosti a) či b), podle situace. Když to nevyjde, tak si zničím svoji věc. Jak už jsem dříve poznamenal, nebavíme se o originálu od Lebedy za 200 tisíc. Samozřejmě, třetí možnost c) je prasárna.
No ale když se chytím tvého příkladu s lefoškou, když máš čas, trpělivost, výbavu a trochu šikovnosti, proč si to neopravit? Ty promáčkliny na hlavních je problém, možná by to trochu šlo, ale to ostaní je řešitelné. Jak myslíš, že by to řešili doboví historičtí řemeslníci, pokud by dostali takto zničenou flintu? No vyměnili by pažbu, kohouty, prostě by to spravili. Pouze my teĎ v moderní době jsme na pochybách, zda si nechat původní fintu v nefunkčním stavu s uhnilou pažbou, a nebo ji opravit do funkčního stavu. Technické možnosti jsou jiné, to je pravda, tehdy měli dlátka a hodně času, my teď mám Dremely.
Ale pozor, abyste mě někdo špatně nepochopil, vše musí být s citem a v souladu s dobovým stylem a materiály ...

[Apevia]

Ono není ani zas tak velkej problém opravit kleplý hlavně na brokovnici, viz:

https://www.youtube.com/watch?v=FFUXJRcqnnA

[Granát]

Já si dovolím taky zaujmout odmítavé stanovisko, i když se mě to netýká, není to moje zbraň. Ale je to fórum - místo k debatě. Je to stejné, jako když si někdo koupí knihu "Elektrotechnika v praxi". Tedy čtenář takové knihy nemá na elektroinstalaci co sahat.
Restaurovat historickou zbraň, aby to nakonec vypadalo tak, jak má, na to nemá laik ani náhodou. Jsou tři možnosti:a) udělat zbraň tak, jak vypadala, když byla nová
b) udělat ji tak, aby byla jak nová, ale při zachování patiny stáří
c) vzít šmirgl a nový dřevo a zničit originál.
Podařilo se mně sehnat starou lefošku. Děcka majitele ji rozřízli na dvě části, ulámali kohouty a nadělali prohlubně do hlavní. Pažba místy uhnilá, ale pod vrstvou špíny se skrývaly damascénské hlavně, zámky plně funkční. Odborníci mně navařili na kohouty špalíky oceli, abych je později vypiloval do konečné podoby. Udělal jsem novou pažbu v hrubé podobě. Vyčistil jsem hlavně. A tím jsem skončil, zakonzervoval jsem to celé, uložil do papírového pytle a uložil.
Je potřeba si uvědomit, že každá dílna měla v té době své nářadí. Postupy se tajily. Jestli je uhnilé dřevo, musí se nahradit stejným materiálem. A věř mně, že vyrobit pažbu na perkusní kulovnici je snadnější, než vyrobit pažbu do baskule a pro dva zámky. Mít znalosti dnešního puškaře ještě neznamená být schopen povolán restaurovat historickou zbraň. Moje rada je - koupit si brokovnici, udělat zbroják a radovat se ze života.

NJN, jenže takto uvažuje sběratel, který hledí buď na budoucí zisk, nebo na uložení peněz a pak tedy zaměstná restaurátora, absolventa nějaké vyhlášené školy resturování a má k tomu i doklad. Mě jde spíše o to, že ve své době tu pušku někdo koupil, nejspíš na ptactvo. Pak nejspíš měnila majitele, někde se povalovala, až se dostala ke mně, relativně levně. Takže ani původně to nejspíš nebyla nějak předražená záležitost, protože jinak by se ke mně určitě nedostala ani tehdy a ani teď. Byla vyrobena ke střelbě a pažba je přeražená. A já ji zkusím opět zprovoznit. A už dělám veliké pokroky. Původně jsem jí chtěl zkrátit hlavně ::))) Početl jsem už něco o výrobci, shlédnul nějaká ta videa. Vymněním pistony, nechám opravit zámek, vyčistím to, původní pažbu slepím, podle ní udělám v rámci svých schopností a možností repliku a půjde na tormentaci. Původní pažbu schovám. A teď je tedy otázka, zjišťovat nějaká dobová lepidla a slepit to dobově (a to si myslím, že by moc nedrželo), aby to lepení bylo patrné, nebo to slepit moderně a zakamuflovat. Slepit ji musím, aby mohla na kopírku. Na tormentaci nesmí být opravovaná, nebo poškozená pažba, jak jsem vyčetl. A pocit, pokud to tou tormentací projde, že to zase bude žít a že jsem tomu pomohl je to, co mě k tomu všemu vůbec pudí. Což je tedy změna, protože původně jsem chtěl něco levného a účinného a zastřílet si nějak ::))) A pokud neprojde tormentací, tak ji zavěsím na zeď a mrknu třeba po další. Možná mě to začne bavit.
PS: Nevím nic, ale vím tolik, že bod a a b, tedy nová, nebo nová s patinou, pokud je narezlá hlaveň, bez šmirglu udělat nejde. Pokud to tedy jeden nevytmelí a pak stejně potřebuje šmirgl.

[Knell]

...A teď je tedy otázka, zjišťovat nějaká dobová lepidla a slepit to dobově (a to si myslím, že by moc nedrželo)...

Netreba "zjišťovat", jednoznačne kožní klih! A ak sa to spraví dobre, tak to bude držať pekelne, žiadne strachy... spoje odmastiť, zlicovať jak sa len dá a pred lepením nahriať, napr. fénom, pracovať v teplej miestnosti, klih zarobiť radšej trochu redší - bude to asi väčšia plocha a moc hustý by rýchlejšie zgelovateľ. Po nanesení lepidla čo najrýchlejšie spojiť a držať minutu dve, potom zaistiť buď svěrkou, alebo napr. špagátom, ja používam gumené pásy nastrihané z duše na bicykel. Celý postup lepenia, každý pohyb si pred tým zo dvakrát vyskúšaj na nečisto! Dôležité je mať čo najpresnejšie zlicované plochy spoja a pred lepením ich mierne nahriať buď fénom, alebo ešte lepšie nad parou.
Prípadné vylámané kúsky materiálu sa nahrádzajú s čo najpodobnejšieho, vlepujú do kazových miest, prebrúsia a vyretušujú. Okom odhalitelné spoje po opravách sú normálne prípustné, berie sa to ako bežná súčasť života daného historického predmetu.
Opraviť kus dreva, či je to hud. nástroj, stolička alebo pažba, nie je žiadna stašlivá kovbojka a veda... problém, kovbojka a veda je retuš a obnova pôvodného laku, ale tým sa tu asi nemusíš trápiť, stará flinta nie sú žiadne Guarnerky... tak veľa zdaru!

[Granát]

To Knell, díky moc,
tak jsem zase o krůček dál, tedy kožní klíh. Ten tedy buď seženu, nebo uvařím kůži. Dřevo žádné nechybí a zlomilo se to pěkně do zubata, takže šanci by to mít mohlo držet. Ten kožní klíh, to je nějaký zaběhaný a uznávaný postup na tyto opravy ? Tak to tak tedy provedu. Díky za radu a info. Tak jsem ho našel na netu ten klih, tak ho koupím, než vařit kůže ::)))