22LR pro sebeobranu?
Moderátoři: Moderátoři, GunShop.cz
22 LR pro sebeobranu?
Dvouřadý zásobník pro náboje s okrajovým zápalem? On je dost problém zajistit alespoň trochu spolehlivosti s jednořadým zásobníkem. Řeší se to různě, úhlem sklonu rukojeti tak, aby okraje byly v zásobníku za sebou a ne nad sebou / Colt Woodsmann/, nebo šikmým poskládáním okrajů nábojů /W P 22/. Problémy s dvouřadým zásobníkem by byly, podle mého, téměř neřešitelné.
- Kubajzz
- Příspěvky: 8891
- Registrován: 29 zář 2005 10:17
- Bydliště: HFT závody...
- Kontaktovat uživatele:
Tak jsem se díval na ten odkaz co sem dal cmk a zdá se mi to nějaké podivné. Že by 9mm Luger pobil v účinnosti .44 Magnum se mi nechce věřit.
A v té druhé má 9mm Luger stejný účinek na živou sílu jako .45ACP.
Já to všelijaké srovnávání nemám moc rád. Tabulky vypadají sice hezky, ale stejně nakonec nejvíc záleží kam se trefíte (pokud vůbec) a o jakou osobu útočníka se jedná.
Všelijaké ty indexy TKO, KO, Marshall atd. slouží jen k nalezení univerzálního pravidla tam, kde žádné pravidlo neexistuje.
A v té druhé má 9mm Luger stejný účinek na živou sílu jako .45ACP.
Já to všelijaké srovnávání nemám moc rád. Tabulky vypadají sice hezky, ale stejně nakonec nejvíc záleží kam se trefíte (pokud vůbec) a o jakou osobu útočníka se jedná.
Všelijaké ty indexy TKO, KO, Marshall atd. slouží jen k nalezení univerzálního pravidla tam, kde žádné pravidlo neexistuje.
http://www.fieldtarget.cz/ - Vše o zbraních, střelbě, srazech a HFT závodech.
- Kubajzz
- Příspěvky: 8891
- Registrován: 29 zář 2005 10:17
- Bydliště: HFT závody...
- Kontaktovat uživatele:
No právě. A to v těch tabulkách není.
I ten Marshall je pro praktickou obranu sporný, protož nic neříká, kde byl útočník trefený. Ale hlavně se tam uvádí pouze úplné vyřazení útočníka tj. mrtvý nebo leží bezmocně na zemi, ale nikde tam není jestli ve zbývajících případech byla obrana úspěšná nebo ne.
Pro výslednou úspěšnou sebeobranu by mi bylo jedno jestli útočník leží mrtvý na zemi nebo utíká s prostřelenou nohou (jakoukoliv ráží) do nemocnice a řve u toho "Mami, pomoc!".
Takže tolik Marshallova statistika.
I ten Marshall je pro praktickou obranu sporný, protož nic neříká, kde byl útočník trefený. Ale hlavně se tam uvádí pouze úplné vyřazení útočníka tj. mrtvý nebo leží bezmocně na zemi, ale nikde tam není jestli ve zbývajících případech byla obrana úspěšná nebo ne.
Pro výslednou úspěšnou sebeobranu by mi bylo jedno jestli útočník leží mrtvý na zemi nebo utíká s prostřelenou nohou (jakoukoliv ráží) do nemocnice a řve u toho "Mami, pomoc!".
Takže tolik Marshallova statistika.
http://www.fieldtarget.cz/ - Vše o zbraních, střelbě, srazech a HFT závodech.
Furt to samý, furt 100x dokola.
Chlapi, pokud by se věřilo klasikům v oboru (to znamená Fuller a Sannow), došpěli byste (zhruba - už si to přesně nepamatuju) k následujícím závěrům:
Nejlepší obranná ráže je 7.65 Browining, potom 45ACP, 38 Spec. Proč? Protože v době, kdy byla ta Fullerova studie psaná, tak to byly nejčastější služební ráže.
Ta studie totiž nní moc proporcionální. Nejvíc případů zachycených ve studii je z přestřelek z bojů rážemi (jak překvapující) 7.65 Browning, .45ACP a .38Spec.
Prostě ta studie je napsaná z případů, které byly tehdy známé autorům. Největší procento bylo ráží 7,65 ze zbraní zblízka (protože v USA jsou většinou použity jako backup zbraně agentů a policistů a jsou použity vždy z besprostřední blízkosti, kde je riziko minutí velmi malé). Poté .45ACP (velmi oblíbená ráže agentů a policistů vládních organizací), která je tak razantní, že i v případě ne moc přesného zásahu dokáže cíl eliminovat poměrně hladce a nakonec 38 Spec, protože v té době ji nosili všichni policajti na ulici, jenomže střelba byla vedena většinou na větší vzdálenost a tudíž nebyla jaksi moc přesná. Dík tomu, že policisté mají výcvyk jsou tyto ráže brány jajko nejefektivnější, přitom to ale není pravda z balistického hlediska.
Doporučuju se podívat na různé studie publikované útvarem pro logistiku FBI (tuším z Quantica), kde jsou závěry zpracovány podstatně exaktněji.
Stejně se nakonec dopracujete k základní pětici terminální balistiky, tak jak se o ní psalo už kolikrát.
Chlapi, pokud by se věřilo klasikům v oboru (to znamená Fuller a Sannow), došpěli byste (zhruba - už si to přesně nepamatuju) k následujícím závěrům:
Nejlepší obranná ráže je 7.65 Browining, potom 45ACP, 38 Spec. Proč? Protože v době, kdy byla ta Fullerova studie psaná, tak to byly nejčastější služební ráže.
Ta studie totiž nní moc proporcionální. Nejvíc případů zachycených ve studii je z přestřelek z bojů rážemi (jak překvapující) 7.65 Browning, .45ACP a .38Spec.
Prostě ta studie je napsaná z případů, které byly tehdy známé autorům. Největší procento bylo ráží 7,65 ze zbraní zblízka (protože v USA jsou většinou použity jako backup zbraně agentů a policistů a jsou použity vždy z besprostřední blízkosti, kde je riziko minutí velmi malé). Poté .45ACP (velmi oblíbená ráže agentů a policistů vládních organizací), která je tak razantní, že i v případě ne moc přesného zásahu dokáže cíl eliminovat poměrně hladce a nakonec 38 Spec, protože v té době ji nosili všichni policajti na ulici, jenomže střelba byla vedena většinou na větší vzdálenost a tudíž nebyla jaksi moc přesná. Dík tomu, že policisté mají výcvyk jsou tyto ráže brány jajko nejefektivnější, přitom to ale není pravda z balistického hlediska.
Doporučuju se podívat na různé studie publikované útvarem pro logistiku FBI (tuším z Quantica), kde jsou závěry zpracovány podstatně exaktněji.
Stejně se nakonec dopracujete k základní pětici terminální balistiky, tak jak se o ní psalo už kolikrát.
Fyzikální zákony jsou právě ty jediné, které platí pro všechny. Dokonce i pro politiky a boháče. - Neznámý Génius
K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama - Edmund Burke
K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama - Edmund Burke
22 LR pro sebeobranu?
Jo, nezbývá než souhlasit. Ono se totiž na pravou míru přivede všechno až při skutečné události, statistika nestatistika, Viz profláknutý debakl v Miami. V té době preferovaný náboj Winchester Silvertip, doporučovaný jako ideální "městský" náboj, propadl na celé čáře. Střela nadměrně fragmentovala a třeba po zásahu ruky už nepronikla dále do hrudníku. Takže teorie a statistika jsou jedno a praxe druhé.
Pletes se... ja to pocital prave matematicky spravne... 1. rana - 21%, 2. rana 21% ze zbyvajicich 79%, 3. rana 21% ze 79% ze zvybavijich 79%... Proto jsem psal cosi o matimetackych uvahach a ne o prostych kupeckych souctechFinson píše:Jde o to, že dost magorů nejsou až tak moc magoři, aby čekali, až si do nich těch 10 ran vysypeš
Pro cmk: Tu pravděpodobnost nejde takhle jednoduše sčítat, neb se nejedná o nezávislé jevy, obávám se. Ty 4 rány z .22 budou mít pořád menší šanci na zastavení protivníka než 1 rána z 9 mm Luger, stejně tak jako 2 rány z 9 mm Luger nemají 100% šanci (přitom podle tvého výpočtu by měly mít 126%).
Naopak, prave ze tam je nekolik desitek pripadu a VSECHNY JSOU BRANE STEJNYM METREM. Proste vzali normalniho utocnika a normalniho obrance, kterej se trefil.Kubajzz píše:No právě. A to v těch tabulkách není.
I ten Marshall je pro praktickou obranu sporný, protož nic neříká, kde byl útočník trefený. Ale hlavně se tam uvádí pouze úplné vyřazení útočníka tj. mrtvý nebo leží bezmocně na zemi, ale nikde tam není jestli ve zbývajících případech byla obrana úspěšná nebo ne.
Pro výslednou úspěšnou sebeobranu by mi bylo jedno jestli útočník leží mrtvý na zemi nebo utíká s prostřelenou nohou (jakoukoliv ráží) do nemocnice a řve u toho "Mami, pomoc!".
Takže tolik Marshallova statistika.
Samozrejme, ze 1 rana 22kou do nosu bude ucelnejsi, nez rana .44 magnum do malicku levy nohy, ale prave v tom je sila tyhle klasifikace dle Marshala, ze tech pripadu jsou desitky az stovky, tzn. ze by se z nich naopak dal urcit "jak moc presnej byl prumernej zasah". A prave proto, ze je to nezavisly na tom, kam se kdo trefil, pac jsou v tom pripady i kdy 22kou sejmul prvni ranou a naopak vysypal celej buben 44ky magnuma ma tahle metodika jako jedina nejakej vyznam. A to ten, ze nehovori o tom, jakou mas sanci v konkretnim pripade, kdy smahnes utocnika tam nebo tam, ale udava "nejaky cislo" ktery rika, jakou mas sanci, kdyz utocnika trefis prumerne jako byl prumer z tech nekolika tisic pripadu, ktery se pritom braly v potaz
Jinymi slovy - stale nepopiram teorii ze:
40% je o pripravenosti obrance vubec zbran vcas vytahnout a pouzit
20% o tom, ze je vubec schopen zamirit a dobre vystrelit
20% prave o razi (tzn. tech 63% u Lugera se pocita jen ve vztahu na techto 20%)
a poslednich 20% o nejakych dalsich okolnostech...
Jen jde o to si uvedomit, ze kdyz ktera koli z techto casti selze (napr. schopnost se trefit) neni soucet 80% ale 0%.
40% je o pripravenosti obrance vubec zbran vcas vytahnout a pouzit
20% o tom, ze je vubec schopen zamirit a dobre vystrelit
20% prave o razi (tzn. tech 63% u Lugera se pocita jen ve vztahu na techto 20%)
a poslednich 20% o nejakych dalsich okolnostech...
Jen jde o to si uvedomit, ze kdyz ktera koli z techto casti selze (napr. schopnost se trefit) neni soucet 80% ale 0%.
Jo takhle - jsem tě prvně nepochopil. To mám radost, že když už někdo napíše, že používá matiku, tak ví, co říkácmk píše: Pletes se... ja to pocital prave matematicky spravne... 1. rana - 21%, 2. rana 21% ze zbyvajicich 79%, 3. rana 21% ze 79% ze zvybavijich 79%... Proto jsem psal cosi o matimetackych uvahach a ne o prostych kupeckych souctech
Jenom si nejsem jistej, jestli na tohle není nějakej statistickej vzoreček, v tom už se tolik neorientuju... i když ten tvůj výpočet smysl dává, alespoň matematicky