Zdravím Vás pánové!
Tak jsem nepochodil, když jsem přes e-mail kontaktoval firmu, co dováží zboží zn. SOLINGEN s tím, že mi bylo sděleno jejich obchodním zástupcem, že mohou nabídnout opravdu špičkové a raritní kusy břitev 100% ruční zpracování v Německém Solingenu, za opravdu astronomické ceny...
Zkrátka bez odpovědi, žádná reakce. Pravděpodobně omyl, protože si neumím představit obchodníka, který by si nechal ujít takový kšeft...
Docela mě to mrzí, zkusím ještě zavolat...
Nedávno jsem zkoumal terén a nejvhodnější příležitost, kdy bych se zajel podívat osobně do Solingenu. Ale život nečeká, život uhání dál a situace mi neumožní výhledově se tam zajet podívat. Služebku do Německa bohužel žádnou nemám a blízko to taky není, odhaduji cca 800 km.
A navíc ta moje němčina žádná sláva...
Nedávno jsem málem jednomu svému kolegovi u sklenky Jamesona svěřil mou vášen pro břitvy. Měl jsem nějakou slabší chvilku, protože toto většinou úzkostlivě tajím a ví o této mé vášni jen rodina a opravdu blízký okruh přátel a slečen.
Jsem totiž poučen z předchozích případů, kdy tato má záliba nebyla u dotyčných pochopena jak jsem čekal a připadal jsem jim zřejmě jako podivín a výstřední blázen z 30.let minulého století...
Nyní svou zálibu specifikuji pouze jako sbírání starožitností a bližšímu popisu se obratně vyhnu.
Proto mě zajímají Vaše zkušenosti a reakce okolí na sdělení, že se holíte břitvou, že je sbíráte a podobně.
Fakticky jsem již dlouho nenarazil na člověka(kromě Vás přátelé pochopitelně

), který by byl tak rozumově navýši a natolik vyzrálý a empatický, aby dokázal akceptovat tuto mou zálibu a věcně debatovat na toto téma.
Podotýkám, že i vysokoškolsky vzdělaní lidé jsou někdy přihlouplý a naopak někdo se základním vzdělání má v sobě tolik lidské a životní moudrosti, že je radost s ním hovořit.
Zkrátka ve své duši cítím prázdné místo, protože mi chybí častější kontakt s lidmi vyznávající jako já kult břitvy!
Holení břitvou je skutečně rituál a životní styl, jak to správně nazval mistr Smékal. Duševně a lidsky občas cítím, že jsem jakoby jeden z mála, kdo procitne z ponurého stereotypu a horečné uspěchanosti současného života a prozře. A prostředkem k tomu je břitva, je cestou i cílem zároveň.
Stejně jako bájný alchymista, který po mnoho let taví obyčejné kovy, v hmoždíři mísí různé příměsy a provádí stále stejné úkony čekaje na mimořádnou událost, příznivou konstelaci hvězd, únavu hmoty a znamení, aby se stalo něco, co je z chemického pohledu nemožné a obdržel tak kovy vzácné, či dokonce alchymistické fluidum: kámen mudrců. A zatímco dlouhá léta spěje k výsledku, proměnou nezadržitelně prochází i jeho mysl a duše...
Věřím, že někdo z Vás alespoň náznakem prožívá či prožil něco podobného jako já.
Proto jsem vděčen za toto místo, kde si není potřeba na nic hrát a je možno vesele a s chutí diskutovat o tom co nás baví.
Bohužel je nás velmi málo.
Když to teď po sobě čtu, tak jsem nabyl dojmu, že mám dnes naprosto melancholickou náladu a touhu hrát si na lidového filozofa, protože v mém životě právě jedna etapa končí a další začíná...

Co přinese je otázkou. No a dostal jsem se k jádru věci:
Nějaký čas pravděpodobně nebudu psát.
Ale vězte, že břitvu neodložím a budu věren tradici, že půjdu proti proudu slepého davu hlupáků, že budu relaxovat od stresu s břitvou na krku

a že v duchu budu stále s Vámi...
... a věřím, že někdy brzo se tu opět ve zdraví VŠICHNI sejdeme...
s úctou Váš
Baron