hMM, taky sem si vzpomněl na jednu příhodu.... Asi před 9ti lety jsem si pořídil svůj první digitální foťák. Ejhle, kolik se s ním dalo užít blbostí.. nenapadlo mě nic jinýho, než vzít do sklepa bramboru, položit jí na platonek, zafixovat na ni foťák v režimu videosekvence a proti zdi do ní střelit flobertkou (starou, která má kolem 70J). Nechtěls me střílet z dálky, abych omylem netrefil v tý tmě foťák a co ymslíte, že se stalo!!!!?? Brambora se rozstřílkla, všechny sračky se odrazili od platonku a od zdi rovnou mě do votevřenech vočí! Škrob, hlína, kusy omítky, to všechno jsem měl v ksichtě a hlavně v očích a foťák??? Ještě teďka se z něho sypou škrobový šupinky..

hehehehe.. a to jsem si vzpoměl ještě na jednu věc, když mluvíte o těch želatinách, jenom to nemá moc společnýho se vzduchovkou,ale snad prominete, ona je to totiž taky legrace... Já a tatík jsme blázni a jednou sem ve škole nakradl doslova kila starý, hnědý modelíny... tož, tak jsme do ní stříleli, panáčkům z tý hmoty to krásně rvalo ruce, až nás napadlo, že průstřely panáčků už nejsou ono a že je nutné přistoupit k drastičtějším likvidacím panáčků.--Pomocí výbušniny! Vyrobil jsem modelínovýho panáka cca 15cm vysokého a do těla jsem mu "voperoval" cca 2g světoznámého aceton peroxidu (ACP). Aby nebylo příliž stop, postavili jsme ho do vany a já ho střelil do jeho napapaného bříška.. Rána jak z děla, z panáčka zbyly jen dvě placičky, jakoby boty, ale byly to spíš chodidla ve tvaru placek a panák nikde... pak koukáme blíže tam, kde byl panák, byl krásný vzniklý obrazec od rozprskávající se modelíny a stopy po pohybu rolujících se kousků modelíny, které se pohybovali po vnitřním povrchu vany směrem od výbuchu ven.. A představte si to, ty kousíčky modelíny byly nalepené na stropě s téměř chirurgickou přesností opisující původní půdorysný tvar vany.. Prostě na stropě byl oválný kruh z maličkých trhanců modelíny o velikostti cca 1mm. Víte, jak to šlo z toho stropu blbě dolů??!!

Muhehheheh!