Andy píše:
Jinak nejdal jsem z "pistole" zvane SA61 strilel na vojne na 150m
Ty figury se sem tam trefit daly.
Tak to tě obdivuju. Střílel jsem škorpíka 3x20 na 50 m (tedy s opěrkou) - terč 135 (ležící s kruhy) - a poměrně dobře, nic jiného mi nezbývalo, měl jsem dost let těžký "tenisák" a neudržel jsem pistoli v ruce. Škorpík byl velice přesný, ale jako pistole blbě zaúhlená rukojeť - hrozně to vyvracelo ruku, člověk musel mít betonové zápěstí. Jako pistole na 150 m - tedy klobouk dolů, to bych si netroufl ani s opěrkou (a to nějakou tu "stovku" mám za sebou). To už by byl problém přes tu mouchu vůbec zjistit, kde je terč! Nehledě na potřebné převýšení - psal jsem o tom experimentu se stojící figurou na 150 m s ČZ 50.
No a Waltřík je to samý!
Těch historek by bylo...

Bavil jsem se tím na trochu solidní úrovni (MS) cca od 1974 do 1992 a to člověk zažije špeků - vlastních průšvihů i potěšení.
Třeba ty asfaltové holuby. Prvně jsem to viděl na I. ročníku Plzeňského revolveru na Košutce jako vloženou soutěž pro ukrácení volného času. Betonový panel, za ním váhy, na každém rameni závěs s holubem, 25 m. Na prkně dva revolvery ZKR 590 Grand 22 LR. Střílel se 16 členný pavouk, za start 5.-Kčs, počet startů (pavouků) neomezený. Na HOP zvednout a trefit toho holuba. Ten se zvedl a soupeřův klesl za ten panel. To bylo srandy! Vítězové pavouků šli pak do "finálového" pavouka a vítěz bral všechno - a to byly tenkrát sakra pěkné peníze!
V dalších ročnících bylo možno použít vlastní zbraň a to už tolik srandy nebylo - trefa byla jasná a šlo vlastně jen o čas. Ale s těma cizíma zbraněma s "kozí nožkou" - jo, to byla psina!
Házely se šipky, taky se střílelo z kuše - já musel střílet vkleče, protože ve stoje se mi šipky zabodávaly do prkenné horní zábrany - skleničky jsem tenkrát vystřílel.
Jednou jsem z prvních 5 ran služebkou udělal krásný "pětilístek v centrovce. "Dloubl" jsem si do souseda, jak to umím, a dalších 5 byly "osmy", rozházené po terči.
Nebo ty špeky, co se dělaly při rozstřelech! V nástřelu vynechané rány, nebo "krtci", v položkách změny tempa - 4 rány za 1,8 až 2 sec., pátá za 2,7 a méně zkušený soupeř (zvyklý už na pořadí ran "bum"...."bum") měl "štrajchšus"! Jednou jsme to takhle na sebe vzájemně zkoušeli a po první serii (předtím nástřel) soupeř vykoukl a povídá: "ty jsi, koukám, taky pěkná svině, co?"
Rozhodčí hlásí figuru jednomu reprezentantovi: "3x10, 2x nula!" Ze štandu rozverně: "Neberu, vyndat figuru, je to 50!" No samo, byla!
Jo, byly to krásný časy, když to šlo člověku skoro samo!