Carbon versus alu

[Hellboy]

jsem si myslel ze tohle je strelecke formu koho mi to jen pripomina?

[HonzaH83]

No očividně mimo kompozitní mísu jsi ty a o vláknitých kompozitech víš asi tolik, kolik jsi viděl na youtubu v nějakých videích co, kápni božskou
Tak za prvé, tkanina se buď dává na negativní či pozitvní formu, to jest buď musí být forma naseparovaná, když začínáš vrstvou která bude ve finále pohledová (teď neřešíme gelcoat) a nebo používáš formu jako kopyto, na které laminuješ jednotlivé vrstvy a končíš tou pohledovou. Třeba v rámci modelařiny je ten druhý postup běžný, kdy pěnové jádro křídla olaminováváš tkaninou, a nebo v případě aplikací kde má být velká torzní tuhost při tenkém finálním výrobku je voštinové jádro zalaminováno pod finální vrstvu třeba té uhlíkové tkaniny (finální pohledová vrstva se dělá naposledy). A už je jedno co se olaminovává a schovává dovnitř.
Za druhé, buď máš ruční prosycování tkanin což je špinavá práce a je velká spotřeba natužené pryskyřice a nebo se používá vakuová injektáž či vakuové prosycení. Což je tedy navrstevní materiálu do formy, zafoliování (nebudu řešit vrstvení strhávací tkaniny, separační folie, odsávací tkaniny, rozvodné mřížky apod.) té tkaniny a vyvakuování (vyexpedování vzduchu) z utěsněné folie a vytvoření vakua ve folii u tkaniny co chceš prosytit. Následně ti podtlak ve folii vakuem nasaje natuženou pryskyřici a to vyvakuování ti ji nasaje(natáhne) do každého kouta formy a zárověň ti zabezpečí, že v materiálu nebudou žádné bublinky vzduchu, které jsou největším nepřítelem vláknitých kompozitů. A mimo to, že ti to vakuum ve folie pomůže nasávat pryskyřici a prosycovat navrstvenou tkaninu aniž by jses usvinil, tak hlavně rozdíl tlaků pod folií a atmosferického tlaku nad folií (síla vakua či podtlaku je závislé, jak výkonou vakuovačku či obráceně zapojený kompresor použiješ, např. na podtlak -0,6 nebo -0.8 či -1 Bar) ti v závislosti na stupni dosaženého vakua a plochy vyráběného dílu může udělat při vakuu či podtlaku pod folií -1 Bar a ploše jeden metr čtvereční to, že na ten metr čtvereční ti tlačí sloupec vzduchu atmosféry nad ní silou 10tun na ten metr čtvereční, což ti tu tkaninu perfektně slisuje a zabezpečí, že v hotovém výrobku bude co nejvíce výstuže a pryskyřice přesně tolik, aby to drželo pohromadě a zbytečně přítomnost pryskyřice nezvedala váhu hotového výrobku - vytvrzená pryskyřice nemá takřka vliv na mechanické vlastnosti daného výrobku, tu mu udávají použitá vlákna a orientace vrstev tkanin. Takový tlak co ti udělá vakuum a rozdíl tlaků, by jsi nějakým lisem asi dělam hodně blbě co, víš o někom kdo má lis o výkonu 10 tun na metr čtvereční?! a s vakuovačkou ho máš skoro zadarmo, ale to určitě víš proč se to vakuuje že
Za třetí, píšeš že se tam vhání zahřátý tekutý tvrdidla....co to ty klouzku meleš?! Tím podtlakem vakua se tam dostává natužená pryskyřice, což je smíchaná živice (výběr se řídí cílovou aplikací na co bude použita - modelařina, letecký průmysl) a tvrdidlo (kyselina) kdy to tvrdidlo ti vedle teploty okolí kde s tím pracuješ ovlivňuje dobu zpracovatelnosti natužené směsi. Buď to tuhne 90minut nebo 15minut. Tomu tvému zahřátí se říká temperování, a je to proces, kdy třeba pryskyřice L285 aby po natužení příslušným tvrdidlem byla použitelná pro aplikace do leteckého průmyslu, se musí určitou dobu ten výrobek nechat temperovat - poté to má deklarované vlastnosti, ale i bez temperování to jde. Teplota urychluje dobu vytvrzení, ale má to vliv na odolnost pryskyřice vůči okolním vlivům, nemá to vliv na mechaniku vláknitého kompozitu - tu udává použitá výztuž.
Za čtvrté, vsadím se o co chceš, že i sebelíp zalakovanou folii poznám od pohledové vrstvy z uhlíkových vláken. A myslím, že to pozná s malým zamyšlením každý. Uhlík jako takový hází v určitých úhlech odlesky (jako ty čtverečky když to napíšu blbě) podle toho jak na ty pramence v osnově tkaniny dopadá světlo. Takže jednou to samé místo hází leský odlesek a jindy je matné či temně černé. Ale folie, jelikož ty čtverečky (zas ten vzhled tkaniny napíšu takhle blbě) má natištěné, tak z každého směru ten čtvereček na folii buď bude lesklý nebo matný - prostě pevně daný vzhled toho rastru bez ohledu z jakého úhlu na to koukáš (šachovnice bude pravidelná což uhlík nedělá, ten se prostě pohnutím hlavy rozehraje). Prostě jen uhlík ti jednou bude na stejném místě se lesknout a pak zas bude temný - každé msíto na té osnově z pramenců dělá odlesek i temné místo podle toho odkaď na to padá světlo a člověk se dívá a do plochy se ten odlesek a vzor mění (pramence nejblíže oku se lesknou celou šířkou a čí dále od oka se z jejich tloušťky leskne míň a méň) - folie je pořád stejná (stejný rozměr čtverečku) a přelakování na to nemá vliv. Tu vzhledovou variabilitu čtverečkové vazby pramenců osnovy a útku co umí rozehrát uhlík při nepatrném posunutí hlavy, to prostě folie s natištěnými čtverečky v dekoru uhlíkové tkaniny nikdy neudělá. A stím se smiř komiku O větrovkách vím prd, ale na vláknité kompozity mi nesahej

Jak to píše uživatel výše, tak je to správně Aspoň v modelařině. I velké větroně používají stejný postup.... Nevidím důvod proč by to u malé pažby mělo být jinak. Mimochodem, potahování dřeva kevlarem je normální...

[kopi]

zkoušeli carbo pažby pro biatlon............oproti dřevu ušetříš trošku váhy pokaď material koupíš vyjde to dráž než celá puška.Jinak lze říct že je to jen moderní laminování .

Také úplně nemáš pravdu či si nejsi schopný pomoci. Je pravda, že uhlíková tkanina není nejlevnější. Ale jde na to jít z pohledu kdy cena je na prvním místě, tak aby výsledný vzhled evokoval uhlíkovou tkaninu a jednalo se o vláknitý kompozit se všemi jeho klady. Je to v příapadech, kdy finální výrobek nemusí mít přimárně dané mechanické vlastnosti co se týče ohybu apod, např. ta pažba na větrovku, tak se na spodní vrstvy použije klasická skleněná výstuž přiměřené gramáže a poslední pohledová vrstva se pro evokaci uhlíkové tkaniny nahradí černou diolenovou tkaninou, která uhlík parádně imituje. Diolenová tkanina imitující uhlík stojí pětinu uhlíkové tkaniny a na tu poslední pohledovou vrstvu jí padne pár dm čtverečních. Musí mít teda takovou gramáž zase (např. nad 100g/m2), aby nebyla pohledově řídká a spodní vrstva bílého skla mezi pramenci nelezla na povrch nad ni (ale vzhledem k tomu, že zevnitř pažby nic svítit skrze ty vrstvy skla nebude, nedojde ani k vizualnímu odhalení spodní skladby - bylo by to na výrobku vidět jen tak, že vlákna nedrží pravidelnou osnovu a někde se hold kapánek rozbíhají a cosi se mezi ně cpe, ale na funkci to u pažby nebude mít vliv, má to vliv jen na estetiku). A když tu tkaninu nalaminuji na pěnové jádro (musí se dávat bacha na plošnou rovinatost kopyta, aby finální vrstva byla také hladká bez výstupků a eliminovalo se dopředu případné broušení), tak se oproti plnému materiálu jako dřevo či hliník ušetří váhy docela dost a cenově při použití pár vrstev skelné výstuže a diolenové tkaniny na vrchu, tak ta cena je oproti uhlíku úúúúúúúúplně někde jinde a vzhled stejný a užitné vlastnosti takřka stejné jako kdyby se to dělalo z uhlíku - v našem případě pažby.
Ale je pravda, že postup výroby je pracný (hodně ruční práce), teda pracné je udělat buď formu nabo nachystat to pěnové kopyto aby to bylo hladké a připravené na vrstvení tkaniny. Samotná laminace (prosycení) už vakuem v pytli či pod folií je brnkačka a za chvíli je hotovo.
Otázka je, jestli je žádoucí honit u pažby váhu na minimum, jestli nestačí že bude třeba jen třetinová či poloviční oproti dřevu. Nejsem střelmistr, takže toto s váhou pažby mi bude muset osvětlit někdo zkušenější - je mi jasné, že ruku v ruce musí jít váha a vyvážení celé zbraně aby to sedělo danému střelci v pařátech a dobře se s tím kvérem manipulovalo a mířilo.

[vladav]

No musim se pochválit hezky sem tě vyprovokoval doufám že jen ve zdravý formě
Nezbývá mi než bezezbytku souhlasit hezky si to popsal jen pro odsátí vzduchu je asi lepší použít vývěvy k tomu určený,sice netušim jak je to u modelařiny ale určitě to bude hodně ruční práce jako u všeho ostatního skoro až na vyjímky jako třeba ryb.pruty nebo třeba karbo-disky pro závodní auta (BMW) kde se vlákna navýjej strojně asi toho bude víc ale píšu jen tyto dvě věci co jsem viděl osobně .
Jako jádro na který se laminuje si myslel asi rohacell viď snadno obrobitelný na fréze do požadovaných tvarů,dostatečně pevnej i při zahřátí a přitom velmi lehkej a věřim že se hojně používá i v leteckym průmyslu.
Jako další není problém použítí PVC materiálů jako jakejsi prezervativ s ventilem do kterýho se před samotným temperováním nafoukne vzduch (přectav si tlak cca 4 bary jen proto aby se nezhroutily stěny toho kterýho výrobku)při vstřikování pryskyřice a to nejlepší na konec po vytvrdnutí se výrobek zahřeje a PVC se (ne vždy) snadno vyndá tak že ti zbudu dutej a pevnej a lehkej díl
Jo a netrvdil sem že se to lisuje Lisy se používaj jen pro aretaci forem jak si správně napsal aby se dal odsát vzduch.
Třeba Monokoky (monocoque) se prostě do pytle ani do autoklávu nevejdou ale jinak je to podobný.
A mě osobně se ta Carbo pažba líbí právě proto že jsou ty vlákna tak hrubí ale bez toho Verzugu.
A že o větrovkách nic nevíš to nevadí já taky nevim o čem je řeč

[kopi]

asi rohacell viď .............

V poho, na vidle se napíchnu tu a tam běžne. Třeba ten Rohacell, ale těch hmot na sendviče je víc, ale většinou pak kulhá teplotní odolnost či jen jako pěnové kopyto je to prostě škoda pro běžné blbůstky používat. Když netemperuju na moc stupňů, klidně používám na kopyto či model i extrudovaný polyš (styrodur a poprdelce) a řežu to dle šablon odporovým drátem. No vakuovačka (vývěva) je nezastupitelný nástroj, ale třeba mám stařičký kompresor z calexky co udělá -0,8 Bar, a ten na menší díly nekomerční povahy a základní modelařinu taky dostačuje do začátku....než naroste chuť .