No očividně mimo kompozitní mísu jsi ty a o vláknitých kompozitech víš asi tolik, kolik jsi viděl na youtubu v nějakých videích co, kápni božskou

Tak za prvé, tkanina se buď dává na negativní či pozitvní formu, to jest buď musí být forma naseparovaná, když začínáš vrstvou která bude ve finále pohledová (teď neřešíme gelcoat) a nebo používáš formu jako kopyto, na které laminuješ jednotlivé vrstvy a končíš tou pohledovou. Třeba v rámci modelařiny je ten druhý postup běžný, kdy pěnové jádro křídla olaminováváš tkaninou, a nebo v případě aplikací kde má být velká torzní tuhost při tenkém finálním výrobku je voštinové jádro zalaminováno pod finální vrstvu třeba té uhlíkové tkaniny (finální pohledová vrstva se dělá naposledy). A už je jedno co se olaminovává a schovává dovnitř.
Za druhé, buď máš ruční prosycování tkanin což je špinavá práce a je velká spotřeba natužené pryskyřice a nebo se používá vakuová injektáž či vakuové prosycení. Což je tedy navrstevní materiálu do formy, zafoliování (nebudu řešit vrstvení strhávací tkaniny, separační folie, odsávací tkaniny, rozvodné mřížky apod.) té tkaniny a vyvakuování (vyexpedování vzduchu) z utěsněné folie a vytvoření vakua ve folii u tkaniny co chceš prosytit. Následně ti podtlak ve folii vakuem nasaje natuženou pryskyřici a to vyvakuování ti ji nasaje(natáhne) do každého kouta formy a zárověň ti zabezpečí, že v materiálu nebudou žádné bublinky vzduchu, které jsou největším nepřítelem vláknitých kompozitů. A mimo to, že ti to vakuum ve folie pomůže nasávat pryskyřici a prosycovat navrstvenou tkaninu aniž by jses usvinil, tak hlavně rozdíl tlaků pod folií a atmosferického tlaku nad folií (síla vakua či podtlaku je závislé, jak výkonou vakuovačku či obráceně zapojený kompresor použiješ, např. na podtlak -0,6 nebo -0.8 či -1 Bar) ti v závislosti na stupni dosaženého vakua a plochy vyráběného dílu může udělat při vakuu či podtlaku pod folií -1 Bar a ploše jeden metr čtvereční to, že na ten metr čtvereční ti tlačí sloupec vzduchu atmosféry nad ní silou 10tun na ten metr čtvereční, což ti tu tkaninu perfektně slisuje a zabezpečí, že v hotovém výrobku bude co nejvíce výstuže a pryskyřice přesně tolik, aby to drželo pohromadě a zbytečně přítomnost pryskyřice nezvedala váhu hotového výrobku - vytvrzená pryskyřice nemá takřka vliv na mechanické vlastnosti daného výrobku, tu mu udávají použitá vlákna a orientace vrstev tkanin. Takový tlak co ti udělá vakuum a rozdíl tlaků, by jsi nějakým lisem asi dělam hodně blbě co, víš o někom kdo má lis o výkonu 10 tun na metr čtvereční?! a s vakuovačkou ho máš skoro zadarmo, ale to určitě víš proč se to vakuuje že
Za třetí, píšeš že se tam vhání zahřátý tekutý tvrdidla....co to ty klouzku meleš?! Tím podtlakem vakua se tam dostává natužená pryskyřice, což je smíchaná živice (výběr se řídí cílovou aplikací na co bude použita - modelařina, letecký průmysl) a tvrdidlo (kyselina) kdy to tvrdidlo ti vedle teploty okolí kde s tím pracuješ ovlivňuje dobu zpracovatelnosti natužené směsi. Buď to tuhne 90minut nebo 15minut. Tomu tvému zahřátí se říká temperování, a je to proces, kdy třeba pryskyřice L285 aby po natužení příslušným tvrdidlem byla použitelná pro aplikace do leteckého průmyslu, se musí určitou dobu ten výrobek nechat temperovat - poté to má deklarované vlastnosti, ale i bez temperování to jde. Teplota urychluje dobu vytvrzení, ale má to vliv na odolnost pryskyřice vůči okolním vlivům, nemá to vliv na mechaniku vláknitého kompozitu - tu udává použitá výztuž.
Za čtvrté, vsadím se o co chceš, že i sebelíp zalakovanou folii poznám od pohledové vrstvy z uhlíkových vláken. A myslím, že to pozná s malým zamyšlením každý. Uhlík jako takový hází v určitých úhlech odlesky (jako ty čtverečky když to napíšu blbě) podle toho jak na ty pramence v osnově tkaniny dopadá světlo. Takže jednou to samé místo hází leský odlesek a jindy je matné či temně černé. Ale folie, jelikož ty čtverečky (zas ten vzhled tkaniny napíšu takhle blbě) má natištěné, tak z každého směru ten čtvereček na folii buď bude lesklý nebo matný - prostě pevně daný vzhled toho rastru bez ohledu z jakého úhlu na to koukáš (šachovnice bude pravidelná což uhlík nedělá, ten se prostě pohnutím hlavy rozehraje). Prostě jen uhlík ti jednou bude na stejném místě se lesknout a pak zas bude temný - každé msíto na té osnově z pramenců dělá odlesek i temné místo podle toho odkaď na to padá světlo a člověk se dívá a do plochy se ten odlesek a vzor mění (pramence nejblíže oku se lesknou celou šířkou a čí dále od oka se z jejich tloušťky leskne míň a méň) - folie je pořád stejná (stejný rozměr čtverečku) a přelakování na to nemá vliv. Tu vzhledovou variabilitu čtverečkové vazby pramenců osnovy a útku co umí rozehrát uhlík při nepatrném posunutí hlavy, to prostě folie s natištěnými čtverečky v dekoru uhlíkové tkaniny nikdy neudělá. A stím se smiř komiku

O větrovkách vím prd, ale na vláknité kompozity mi nesahej
