Carbon versus alu

[Martin K]

měl bych dotaz ohledně materiálu použitých na pažbu zbraní...
mohl by mi někdo napsat jaký vliv má teplota na karbon a na hliník? jaká pažba bude při různých teplotách více pracovat? zdali karbonová nebo hliníková? jedná se mi hlavně o ten karbon... díky

[mates444]

Karbon má tepelnou roztažnost nula nula nic. Také proto se z něho (většinou v kombinaci s keramikou) dělají brzdové kotouče na závodní auta a motorky. Mnohem víc bude pracovat slitina hliníku. I když při teplotách v jakých se běžně používá flinta, má podle mě tepelná roztažnost slitiny hliníku neměřitelnej vliv...

[Martin K]

Diky!! Presne to jsem si pral slyset!

[Beaver]

Brzdové kotouče se z něj dělají jen kvůli váze. Jinak jsou z litiny a ani ta se nějak extra nerozpíná. U pažby toto řešit je podle mě celkem zbytečné i když je pravda, že třeba i rám ze slitiny titanu a nějakých kompozitů, použitý na bombardér SR-71 se docela rozpíná při dosažení nadzvukových rychlostí a proto bych nedoporučil takové materiály na vzduchovku používat, pokud z ní plánuješ při nadzvukových rychlostech střílet

[mates444]

Hliník má tepelnou roztažnost 0,025 mm/m°C. To znamená, že při zahřátí o 100 stupňů, se metrová trubka prodlouží o 2,5mm. To není zrovna málo. Ale hliník je vždycky v nějaké slitině, takže fakticky to bude asi o něco míň. Záleží jak je železo flinty v pažbě upevněný. Pokud je to jedním šroubem, pak to fakt nemá vliv prakticky žádnej.

[zdendaxxl]

Nejsem sice odborník ale o materiálech něco málo vím.Takže hliník resp.dural versus carbon Určitě carbon oproti hliníkovým slitinám je jeho roztažnost vůči rozdílným teplotám defacto nulová,stačí se podívat na nějaké forum o cyklistice,tam je to docela časté téma .......... tobě to FWB nedá spát,co

[vladav]

Pánové Carbon nebo Uhlíkové vlákno jako takový se při zahřátí nerozpíná jako většina materiálů a už vůbec ne nula nula nic.Ale při zahřátí se smršťuje cca 0,2mm/1m.Mi používáme max teptotu při výrobě 120°C.Osobně vím že v Rakousku zkoušeli carbo pažby pro biatlon ale nic seriovýho oproti dřevu ušetříš trošku váhy pokaď material koupíš vyjde to dráž než celá puška.Jinak lze říct že je to jen moderní laminování .

[mari]

uhlikove pazby vyrabiu treba GE. Usetri to urcite nejakou vahu, ale za jaky peniz

[Trojan]

Hliník s malým množstvím hořčíku by měl mít jen malou tepelnou roztažnost.
Dělají se z toho bloky motoru, myslím.

Odesláno z mého GT-I9100 pomocí Tapatalk 2

[madbugie]

bloky motoru sú odlievané... a profily na flinty sú valcované... takže je to zasa iné...

zo sústavy drevo - ocel - hlinník je na tom hlinník čo sa tepelnej rozťažnosti týka najhoršie...

asi taktok drevo 1x - ocel 2x - hlinník 4x ak zvolíme drevo ako základ...

takže ak Alu pažbu, tak OK, ale hlaveň musí byť plávajúca... a uchytenie rešené bodovo...

ako bolo povedané... zohriatie 1 m pažby z hlinníku o 20 °C = predĺženie o cca 0,5 mm

toto som riešil na pružinovke - púzdro zbrane je ocelové, montáže sú ocelové a puškohlad je duralový...

čiže vzniká nám obdĺžnik, kde 3 strany sú ocelové a 1 strana je duralová s 2-násobnou rozťažnosťou oproti zvyšku - čo na 10 cm znamená pri zohriatí o 20°C prehnutie o pár stotín milimetra... a pri strelbe mi to robí pri zohriatí na slniečku zmenu nástrelu o 1 mildot... čo je dosť... tak som to riešil tak, že jedno oko montáže je dotiahnuté fest a druhé "jemne" čiže by teoreticky mala byť možnosť, že sa puškohlad rozťahuje v smere osi a nevydúva sa...

[Trojan]

Já si tedy zabažbení dokážu představit mnohem spíše jako odlitek, třeba jako spalitelný model nebo tak. Jak to chceš válcovat?

[vladav]

Jen malá ukázka materiálu pod názvem Carbon sice se tam nestřílí ale dávám to se jen pro přectavu pro ty,co se s tímto materiálem ještě nesetkali.Snad mě neukamenují ti pro které je to již známé téma.Carbonové díly se vyznačujou především svojí pevností a pro svou malou váhu jsou možné použít prakticky ve všech odvětvích dnešního průmyslu bohužel největší mínus tohoto materiálu je jeho cena.Pro ještě větší pevnost se používají kombinace uhlíkových vláken a třeba vlákna Aramidu (kevlaru),tím se omezí křehkost na minimum,např v motorsportu a to ne jen u F1 jsou tyto moderní materiály používány již velmi velmi dlouho




Plus ještě malá ukázka jak to NEMÁ vypadat tím mám na mysli pohledové díly které se nelakujou barvou

[kopi]

Plus ještě malá ukázka jak to NEMÁ vypadat tím mám na mysli pohledové díly které se nelakujou barvou

Nenene to co je vidět není nalokováno, ale ta tkanina z které je ta kompozitní pažba vyrobena byla pochroumána (ale není vyloučeno, že je tím uhlíkem jen potažena dřevěná či plastová pažba - olaminování kopyta), či schrnuta a bohužel vizuální finální efekt je takový jaký je vidět. Ono když se ta tkanina pohne či díky složitosti formy a použití nevhodné tkaniny se ta tkanina snaží přimknout k složitému povrchu a hold se ty pramence rozjedou, tak to udělá toto "nevzhledné" rozvlnění oproti místům kde se ta tkanina nepohla či nerozjela. Na složité tvary je vhodná tkanina typu saten, lépe se ohne a přilne k složitému tvaru, ale je i dražší než třepa tkanina typu plátno (které je na složité tvary krajně nevhodné a používá se na rovinné díly). Tkanina typu plátno se totiž ohýbá velmi neochotně a jen do určité malé míry a pak se při použití tlaku může úhledná pravidelná osnova plátna třeba při pokusu ji připlácnout např. na půlkouli pohnout, rozject pramence a vznikne podobné zvlnění, jako je na obrázku. Keprová vazba tkaniny je zlatá střední cesta pro složitější tvary, ale na hodně složité tvary je nej ten satén. Lze to třeba vyřešit tak, že se z toko kepru nastříhají trojuhelníky a ten plášť např. půlkulatý se udělá z více kousků (dílů) toho kepru, ale jako pohledová vrstva to bohužel nebude nic moc na pokochání.
Když už chce někdo napajcovat dokonalý karbonový vzhled, tak použije například hydrografiku, kde výsledný povrch(vzhled) je jako z jednoho kusu a naprosto perfektně dokonalý. U kompozitního výrobku složitějšího tvaru, jako je třeba pažba, se právě díky drobným viditelným znakům spočívajícím v pohybech pramenců v osnově a útku pozná velmi snadno co je fakt kompozit uhlík apod a co vizuální náhražka.

[vladav]

Blablabla nesmysli
Ta látka se vkládá do formy suchá po uzavření a utěsnění se pod tlakem vhání zahřátý tekutý tvrdidla
Ale tvrdit takový bludy že je to potažená plastová nebo dřevěná pažba je fakt blbost a věř tomu že když zalakuješ kvalitně karbonovou folii tak ty to nepoznáš že je to imitace

[kopi]

No očividně mimo kompozitní mísu jsi ty a o vláknitých kompozitech víš asi tolik, kolik jsi viděl na youtubu v nějakých videích co, kápni božskou
Tak za prvé, tkanina se buď dává na negativní či pozitvní formu, to jest buď musí být forma naseparovaná, když začínáš vrstvou která bude ve finále pohledová (teď neřešíme gelcoat) a nebo používáš formu jako kopyto, na které laminuješ jednotlivé vrstvy a končíš tou pohledovou. Třeba v rámci modelařiny je ten druhý postup běžný, kdy pěnové jádro křídla olaminováváš tkaninou, a nebo v případě aplikací kde má být velká torzní tuhost při tenkém finálním výrobku je voštinové jádro zalaminováno pod finální vrstvu třeba té uhlíkové tkaniny (finální pohledová vrstva se dělá naposledy). A už je jedno co se olaminovává a schovává dovnitř.
Za druhé, buď máš ruční prosycování tkanin což je špinavá práce a je velká spotřeba natužené pryskyřice a nebo se používá vakuová injektáž či vakuové prosycení. Což je tedy navrstevní materiálu do formy, zafoliování (nebudu řešit vrstvení strhávací tkaniny, separační folie, odsávací tkaniny, rozvodné mřížky apod.) té tkaniny a vyvakuování (vyexpedování vzduchu) z utěsněné folie a vytvoření vakua ve folii u tkaniny co chceš prosytit. Následně ti podtlak ve folii vakuem nasaje natuženou pryskyřici a to vyvakuování ti ji nasaje(natáhne) do každého kouta formy a zárověň ti zabezpečí, že v materiálu nebudou žádné bublinky vzduchu, které jsou největším nepřítelem vláknitých kompozitů. A mimo to, že ti to vakuum ve folie pomůže nasávat pryskyřici a prosycovat navrstvenou tkaninu aniž by jses usvinil, tak hlavně rozdíl tlaků pod folií a atmosferického tlaku nad folií (síla vakua či podtlaku je závislé, jak výkonou vakuovačku či obráceně zapojený kompresor použiješ, např. na podtlak -0,6 nebo -0.8 či -1 Bar) ti v závislosti na stupni dosaženého vakua a plochy vyráběného dílu může udělat při vakuu či podtlaku pod folií -1 Bar a ploše jeden metr čtvereční to, že na ten metr čtvereční ti tlačí sloupec vzduchu atmosféry nad ní silou 10tun na ten metr čtvereční, což ti tu tkaninu perfektně slisuje a zabezpečí, že v hotovém výrobku bude co nejvíce výstuže a pryskyřice přesně tolik, aby to drželo pohromadě a zbytečně přítomnost pryskyřice nezvedala váhu hotového výrobku - vytvrzená pryskyřice nemá takřka vliv na mechanické vlastnosti daného výrobku, tu mu udávají použitá vlákna a orientace vrstev tkanin. Takový tlak co ti udělá vakuum a rozdíl tlaků, by jsi nějakým lisem asi dělam hodně blbě co, víš o někom kdo má lis o výkonu 10 tun na metr čtvereční?! a s vakuovačkou ho máš skoro zadarmo, ale to určitě víš proč se to vakuuje že
Za třetí, píšeš že se tam vhání zahřátý tekutý tvrdidla....co to ty klouzku meleš?! Tím podtlakem vakua se tam dostává natužená pryskyřice, což je smíchaná živice (výběr se řídí cílovou aplikací na co bude použita - modelařina, letecký průmysl) a tvrdidlo (kyselina) kdy to tvrdidlo ti vedle teploty okolí kde s tím pracuješ ovlivňuje dobu zpracovatelnosti natužené směsi. Buď to tuhne 90minut nebo 15minut. Tomu tvému zahřátí se říká temperování, a je to proces, kdy třeba pryskyřice L285 aby po natužení příslušným tvrdidlem byla použitelná pro aplikace do leteckého průmyslu, se musí určitou dobu ten výrobek nechat temperovat - poté to má deklarované vlastnosti, ale i bez temperování to jde. Teplota urychluje dobu vytvrzení, ale má to vliv na odolnost pryskyřice vůči okolním vlivům, nemá to vliv na mechaniku vláknitého kompozitu - tu udává použitá výztuž.
Za čtvrté, vsadím se o co chceš, že i sebelíp zalakovanou folii poznám od pohledové vrstvy z uhlíkových vláken. A myslím, že to pozná s malým zamyšlením každý. Uhlík jako takový hází v určitých úhlech odlesky (jako ty čtverečky když to napíšu blbě) podle toho jak na ty pramence v osnově tkaniny dopadá světlo. Takže jednou to samé místo hází leský odlesek a jindy je matné či temně černé. Ale folie, jelikož ty čtverečky (zas ten vzhled tkaniny napíšu takhle blbě) má natištěné, tak z každého směru ten čtvereček na folii buď bude lesklý nebo matný - prostě pevně daný vzhled toho rastru bez ohledu z jakého úhlu na to koukáš (šachovnice bude pravidelná což uhlík nedělá, ten se prostě pohnutím hlavy rozehraje). Prostě jen uhlík ti jednou bude na stejném místě se lesknout a pak zas bude temný - každé msíto na té osnově z pramenců dělá odlesek i temné místo podle toho odkaď na to padá světlo a člověk se dívá a do plochy se ten odlesek a vzor mění (pramence nejblíže oku se lesknou celou šířkou a čí dále od oka se z jejich tloušťky leskne míň a méň) - folie je pořád stejná (stejný rozměr čtverečku) a přelakování na to nemá vliv. Tu vzhledovou variabilitu čtverečkové vazby pramenců osnovy a útku co umí rozehrát uhlík při nepatrném posunutí hlavy, to prostě folie s natištěnými čtverečky v dekoru uhlíkové tkaniny nikdy neudělá. A stím se smiř komiku O větrovkách vím prd, ale na vláknité kompozity mi nesahej