taky jsem kdysi měl flusbrok.
po příjezdu k babičce jsem se chlubil bráchovi a stříleli jsem na 4-5 m do špalíčku, co si vzpomínám cca 15*5 cm.
nemohl sem ho trefit, brácha vzal do ruky diabolku, hodil směrem špalík, špalík spadnul, brácha mlel něco o debilovi a šel pryč.
ale jinak s flusbrokem výborná zábava - na hlavu lyžařský brýle a s flusbrokama takovej českej airsoft po lese, výborná zábava v létě, 25 let tomu nazad.
jo a ještě jedna příhoda:
slavia 620, vydřená a vyrezlá hlaveň jako prase. husy nám napadaly slepice, tak jsem je tím zaháněl, když do nich klovaly, odhaduju úsťovku s 10kama brokama na cca 50 m/s. no a otec si tehdy vzal namísto té slávky 631ku a jednu husu zastřelil, jsem se mohl dorvat smíchem.
když tak vzpomínám:
vedle našeho baráku se stavěl obchodní dům - klasická bedna z panelů, odhadem 60x40 m. krásně vykopaný základy, připomínalo to zákopy. no tak jsme si tam hráli na vojáky - já 631ku a brácha vz. 47.
ještě, že je tak slabá - střelil mě hajzl ze zálohy, brok se svezl po lebce od místa vstřelu tak 1 cm, brácha mě ho vytáhl,
takže pohoda. já jsem mu na oplátku střelil do lýtka - tak půlkou průměru diabolky 2 cm šrám.
prostě děcka
už nevím kolik nám bylo, ale začínali jsme se vz. 47 a tu nám otec musel natahovat, jsme byli malí špunti.
pamatuju si ten krásnej pocit, když jsme ji našli v otcové skříni a u ní bednu broků, v klasických papírových krabičkách.
