Vn?j?? balistika - nov? program
Moderátoři:Moderátoři, GunShop.cz
Naposledy upravil(a) KING dne 03 led 2008 16:58, celkem upraveno 3 x.
Mno smekam a dekuji za program pro vzduchovku. Sikovna vecicka. Da se pouzit i pro vypocet CO2 vzduchovek? Nak
CZ 634 .177
Komentáře, rady a postřehy autora, uveřejněné v diskuzích jsou vyjádřením jeho subjektivních názorů a autor při jejich uplatnění třetí osobou nenese žádnou právní ani odbornou odpovědnost.
Komentáře, rady a postřehy autora, uveřejněné v diskuzích jsou vyjádřením jeho subjektivních názorů a autor při jejich uplatnění třetí osobou nenese žádnou právní ani odbornou odpovědnost.
V prográmku nemáš zanesený jeden udaj
Asi před hodkou jsem videl film Shooter.
A při střelbě na vetší vzdálenost (víc než 1 míle) je prý nutné počitat krom teploty , vlhkosti vzduchu a větru i s rotací země
--------------
Podívej se na cenu programu tady http://www.ballistica.cz/
Rozhodne bych prodával

Asi před hodkou jsem videl film Shooter.
A při střelbě na vetší vzdálenost (víc než 1 míle) je prý nutné počitat krom teploty , vlhkosti vzduchu a větru i s rotací země

--------------
Podívej se na cenu programu tady http://www.ballistica.cz/
Rozhodne bych prodával

Změny:
Při výpočtu ONV se vypočte i maximální vzdálenost střelby, tj. vzdálenost kdy střela klesne o zadané převýšení (nejčastěji o 4cm) pod záměrnou.
Rozšířena nabídka kroku kliku u optiky.
Jen co upravím seznamy nábojů tak dám vědět, jak to bude s plnou verzí, neboť zájem o ni je…
Nakadah: Program na vzduchovku je určen pro pístovky, výpočet C02 zbraní je jistě taky zajímavý, ale toho času je málo...
Balda: s rotací země ani do budoucna nepočítám
Při výpočtu ONV se vypočte i maximální vzdálenost střelby, tj. vzdálenost kdy střela klesne o zadané převýšení (nejčastěji o 4cm) pod záměrnou.
Rozšířena nabídka kroku kliku u optiky.
Jen co upravím seznamy nábojů tak dám vědět, jak to bude s plnou verzí, neboť zájem o ni je…
Nakadah: Program na vzduchovku je určen pro pístovky, výpočet C02 zbraní je jistě taky zajímavý, ale toho času je málo...
Balda: s rotací země ani do budoucna nepočítám

Vytvořil jsem stránky www.balistika.cz , kde lze nalézt:
Teorie vnější balistiky
Měření malorážky až na 150m
Ukázka výpočtu 308W
Doporučené stoupání vývrtu
ke stažení program na Vnitřní balistiku vzduchovky (a popis)
ke stažení aktualizovaný program na Vnější balistiku a seznamy střel a nábojů.
Seznamy budu rozšiřovat, je to otravná práce, zvláště pokud výrobce neudává balistický koeficient.
Teorie vnější balistiky
Měření malorážky až na 150m
Ukázka výpočtu 308W
Doporučené stoupání vývrtu
ke stažení program na Vnitřní balistiku vzduchovky (a popis)
ke stažení aktualizovaný program na Vnější balistiku a seznamy střel a nábojů.
Seznamy budu rozšiřovat, je to otravná práce, zvláště pokud výrobce neudává balistický koeficient.
Po delší době jsem svůj program předělal a výpočet provedl téměř přesně podle Nato - STANAG 4355, jeho český překlad se dá stáhnou zde:
http://www.oos.army.cz/cos/cos/109001.pdf
Je to standardní metoda pro kanóny a houfnice, zahrnující kromě gravitační síly a odporu vzduchu také sílu vztlakovou (derivace střely), Magnusovu a Coriolisovu. I když pro střelce z pušky toto vylepšení nemá valný význam, tak není špatné mít představu o vlivu běžně neuvažovaných sil.
CORIOLISOVA SÍLA
http://cs.wikipedia.org/wiki/Coriolisova_s%C3%ADla
Vliv rotace Země, způsobuje stranovou a výškovou odchylku střely. Na severní polokouli je stranová odchylka vždy doprava, na jižní doleva. Výšková odchylka závisí na směru výstřelu. Velikost odchylek závisí na zeměpisné šířce (na rovníku nulové), úhlu výstřelu a rychlosti střely. Započíst Coriolise do vnější balistiky je poměrně snadné, protože tato síla nezávisí nijak na tvaru střely (narozdíl třeba od odporu vzduchu nebo derivace).
Ukázka výpočtu pro střelu Sierra MK 168gr, v0 = 800 m/s, záměrná vzdálenost 1000m (bez Coriolise, níže jsou rozdíly se započtením Coriolise), standardní atmosféra, 50 stupňů severní šířky:
Směr střelby____Výšková odchylka (cm)_____Odchylka vpravo (cm)
Sever__________________0_______________________9.9
Východ________________8.3______________________9.9
Jih____________________0_______________________9.9
Západ_________________-8.3_____________________9.9
Je zřejmé, že vliv Coriolisovy síly je téměř nepodstatný, největší odchylka je při změně střelby ze Z-V na V-Z a sice -16.6 cm. Důležitější vliv je pro kanóny a houfnice. Příklad pro 155mm střelu, 43 kg vážící, v0 = 700 m/s, standardní atmosféra, 50 stupňů severní šířky, úhel výstřelu 45 stupňů:
Směr střelby_____Dostřel (m)_____Odchylka vpravo (m)
Sever___________18174_______________44.1
Východ__________18199 _______________60.7
Jih______________18174 _______________76.7
Západ___________18150________________60.2
Pro tzv. pařížské dělo, kterým Němci za 1. světové odstřelovali Paříž (ráže 210mm, 106kg vážící střela, v0 = 1645 m/s, dálka střelby 120km) vychází pro zeměpisnou šířku polohy děla a směr výstřelu odchylka vlivem Coriolisovy síly 1343m doprava a dostřel se zmenší o 393m.
Coriolisova síla má ovšem o dost menší vliv než derivace střely (o větru nemluvě) – o derivaci příště.
http://www.oos.army.cz/cos/cos/109001.pdf
Je to standardní metoda pro kanóny a houfnice, zahrnující kromě gravitační síly a odporu vzduchu také sílu vztlakovou (derivace střely), Magnusovu a Coriolisovu. I když pro střelce z pušky toto vylepšení nemá valný význam, tak není špatné mít představu o vlivu běžně neuvažovaných sil.
CORIOLISOVA SÍLA
http://cs.wikipedia.org/wiki/Coriolisova_s%C3%ADla
Vliv rotace Země, způsobuje stranovou a výškovou odchylku střely. Na severní polokouli je stranová odchylka vždy doprava, na jižní doleva. Výšková odchylka závisí na směru výstřelu. Velikost odchylek závisí na zeměpisné šířce (na rovníku nulové), úhlu výstřelu a rychlosti střely. Započíst Coriolise do vnější balistiky je poměrně snadné, protože tato síla nezávisí nijak na tvaru střely (narozdíl třeba od odporu vzduchu nebo derivace).
Ukázka výpočtu pro střelu Sierra MK 168gr, v0 = 800 m/s, záměrná vzdálenost 1000m (bez Coriolise, níže jsou rozdíly se započtením Coriolise), standardní atmosféra, 50 stupňů severní šířky:
Směr střelby____Výšková odchylka (cm)_____Odchylka vpravo (cm)
Sever__________________0_______________________9.9
Východ________________8.3______________________9.9
Jih____________________0_______________________9.9
Západ_________________-8.3_____________________9.9
Je zřejmé, že vliv Coriolisovy síly je téměř nepodstatný, největší odchylka je při změně střelby ze Z-V na V-Z a sice -16.6 cm. Důležitější vliv je pro kanóny a houfnice. Příklad pro 155mm střelu, 43 kg vážící, v0 = 700 m/s, standardní atmosféra, 50 stupňů severní šířky, úhel výstřelu 45 stupňů:
Směr střelby_____Dostřel (m)_____Odchylka vpravo (m)
Sever___________18174_______________44.1
Východ__________18199 _______________60.7
Jih______________18174 _______________76.7
Západ___________18150________________60.2
Pro tzv. pařížské dělo, kterým Němci za 1. světové odstřelovali Paříž (ráže 210mm, 106kg vážící střela, v0 = 1645 m/s, dálka střelby 120km) vychází pro zeměpisnou šířku polohy děla a směr výstřelu odchylka vlivem Coriolisovy síly 1343m doprava a dostřel se zmenší o 393m.
Coriolisova síla má ovšem o dost menší vliv než derivace střely (o větru nemluvě) – o derivaci příště.
-
- Příspěvky:54
- Registrován:06 led 2008 23:52
mrkněte na tohle, je to sice jen demo, ale velice chytlavý. http://www.shooterready.com/lrsdemohi.html
No hlavne to neni pro .308 win.Balda píše:Škoda že to neověřím .......za týden se sice střílí 1000m (a možná i 1200m) ale bohužel u toho nebudu.
Jinak tato vzdálenost je spíše pro střelu SMK 175gr HPBT. Se 168 bych si na to netroufl

Palma se strili na 1000yd otevreny miridla a strela pouze 155gr Palma. (v .308win)
1200m je uz na hranici .338LM a jinych mag. razi. rovnez tak pro 6.5-284.
Good shooting
Nepište SZ, pište dotazy přímo na mail gunshop@sniper.cz
Nepište SZ, pište dotazy přímo na mail gunshop@sniper.cz
To je dost stary. a snad probrany a uvedeny na vsech streleckych forech.Doubleflip píše:mrkněte na tohle, je to sice jen demo, ale velice chytlavý. http://www.shooterready.com/lrsdemohi.html
Good shooting
Nepište SZ, pište dotazy přímo na mail gunshop@sniper.cz
Nepište SZ, pište dotazy přímo na mail gunshop@sniper.cz
DERIVACE STŘELY
Základní síly, které působí na střelu jsou gravitace a odporu vzduchu. Protože střela se pohybuje s nenulovým úhlem náběhu (úhel mezi osou střely a tečnou k dráze), vektor odporu vzduchu není rovnoběžný s vektorem rychlosti střely. Síla odporu vzduchu se tak dá rozložit na dvě složky: čelní odpor (Drag force) proti směru rychlosti a kolmo na něj vztlaková síla (Lift force). Protože odpor vzduchu nepůsobí v těžišti a střela rotuje, výsledkem působení vztlakové síly je derivace střely (Drift) (za předpokladu, že střela koná pravidelný precesní pohyb), tj. stranová odchylka ve směru rotace.
Standardní programy počítají jen s gravitací a čelním odporem (balistický koeficient apod.) Pro přesný výpočet střelby pro vysoké úhly výstřelu je ale nutné zahrnout i vztlakovou sílu – derivaci střely. Pro výpočet je potřeba znát rychlost rotace střely – a ta klesá díky síle povrchového tření. Je tedy nutné zahrnou i ji. Doplněním o Magnusovu sílu a Coriolisovu sílu dostáváme tzv. Modifikovanou trajektori hmotného bodu (Modified Point-Mass Trajectories). Dnes je to standardní (?) metoda pro výpočet kanonů a houfnic, Nato STANAG 4355.
Výpočet sám o sobě není až tak komplikovaný. Je ale potřeba znát momenty setrvačnosti a polohu těžiště střely (a to pro složité dělostřelecké střely dá trochu práci) a také několik aerodynamických koeficientů, které závisí na rychlosti střely (něco jako funkce odporu vzduchu – Drag function). Jak vypočíst tyto koeficienty vám ale nikdo neřekne (ve Stanagu jejich výpočet není) a sami si je těžko budeme měřit.
Svůj program jsem předělal podle Modified Point-Mass Trajectories. Jediná změna je ve výpočtu je určení poklesu rotace střely – použil jsem jednoduchý empirický vztah, který kupodivu dobře funguje a ušetřil tak jeden neznámý aerodynamický koeficient. Pořád ale dva koeficienty zbývaly – a na ty jsem našel postup, jak je odhadnout.
Ukázka výpočtu derivace pro střelu 308 Sierra MK 168gr, v0 = 800 m/s, záměrná vzdálenost 1000 m, standardní atmosféra:
Stoupání____derivace (cm)
10“____________35
12“____________29
14“____________25
Pro zajímavost (stoupání 12“):
Počáteční rotace střely: 2625 ot/s
Koncová rotace střely (1000m): 2165 ot/s
Počáteční rotační energie střely: 9.8 J
Vliv derivace je zhruba podobný vlivu slabého bočního větru o síle cca 0.4 m/s. K odchylce způsobené derivací je třeba připočíst vliv Coriolisovy síly (viz můj minulý příspěvek). Kdyby byly drážky levotočivé, bylo by to pro střelce na severní polokouli výhodnější.
Pro vysoké úhly výstřelu je vliv derivace nezanedbatelný. Ukázka výpočtu derivace pro střelu 105 mm, 14,97 kg, v0 = 493 m/s, stoupání 189 cm, standardní atmosféra:
Úhel výstřelu____Dostřel (m)____Doba letu (s)_______Derivace (m)
45 stupňů__________11500_______52_________________290
70 stupňů __________7500_______69_________________560
Zde je derivace zásadní a pro 70 stupňů je srovnatelná s vlivem větru o rychlosti 90 km/h (!). Vliv Coriolisovy síly je více než 10x menší.
Výsledky z mého programu jsem porovnával s výpočty v knize „Modern Exterior Ballistics“ (Robert McCoy). I když on ve výpočtu používá přesné (naměřené) aerodynamické koeficienty a výpočet provádí ještě přesněji (6DOF metoda), tak pro střelu Sierra se výsledky z mého programu dokonale shodují s výsledky z knihy. Pro 105mm střelu je odchylka do 10% pro úhel výstřelu 45 stupňů a do 15% pro úhel 70 stupňů. Což je výborné. Vypočtené derivace byly také skutečně naměřeny.
Vedlejším produktem metody Modified Point-Mass Trajectories je statický stabilizační faktor Sg – rozhoduje o statické stabilitě během letu (zda střela bude konat precesní pohyb či ne), je to přesnější kritérium než empirické vztahy založené na délce střely. Sg ovšem nic neřekne o dynamické stabilitě – zda se precesní pohyb bude během letu střely zvětšovat či zmenšovat (dynamicky stabilní střela).
Další zpřesnění výpočtu je v praxi už velmi obtížné. Magnusova síla je vcelku nepodstatná (spíše je důležitý její moment), jisté zpřesnění je zavedení členů druhého řádu do aerodynamických koeficientů (třeba závislost odporu vzduchu na úhlu náběhu), pro přímé střelby nepodstatné.
Vrcholem vnější balistiky je Metoda šesti stupňů volnosti (Six Degrees of Freedom, 6DOF). Kromě veškerých sil zahrnuje i jejich momenty a umožňuje spočíst precesní a nutační pohyb střely během letu – a podat kompletní informaci o stabilitě. Vyžaduje ovšem další, obtížně získatelné, aerodynamické koeficienty.
Základní síly, které působí na střelu jsou gravitace a odporu vzduchu. Protože střela se pohybuje s nenulovým úhlem náběhu (úhel mezi osou střely a tečnou k dráze), vektor odporu vzduchu není rovnoběžný s vektorem rychlosti střely. Síla odporu vzduchu se tak dá rozložit na dvě složky: čelní odpor (Drag force) proti směru rychlosti a kolmo na něj vztlaková síla (Lift force). Protože odpor vzduchu nepůsobí v těžišti a střela rotuje, výsledkem působení vztlakové síly je derivace střely (Drift) (za předpokladu, že střela koná pravidelný precesní pohyb), tj. stranová odchylka ve směru rotace.
Standardní programy počítají jen s gravitací a čelním odporem (balistický koeficient apod.) Pro přesný výpočet střelby pro vysoké úhly výstřelu je ale nutné zahrnout i vztlakovou sílu – derivaci střely. Pro výpočet je potřeba znát rychlost rotace střely – a ta klesá díky síle povrchového tření. Je tedy nutné zahrnou i ji. Doplněním o Magnusovu sílu a Coriolisovu sílu dostáváme tzv. Modifikovanou trajektori hmotného bodu (Modified Point-Mass Trajectories). Dnes je to standardní (?) metoda pro výpočet kanonů a houfnic, Nato STANAG 4355.
Výpočet sám o sobě není až tak komplikovaný. Je ale potřeba znát momenty setrvačnosti a polohu těžiště střely (a to pro složité dělostřelecké střely dá trochu práci) a také několik aerodynamických koeficientů, které závisí na rychlosti střely (něco jako funkce odporu vzduchu – Drag function). Jak vypočíst tyto koeficienty vám ale nikdo neřekne (ve Stanagu jejich výpočet není) a sami si je těžko budeme měřit.
Svůj program jsem předělal podle Modified Point-Mass Trajectories. Jediná změna je ve výpočtu je určení poklesu rotace střely – použil jsem jednoduchý empirický vztah, který kupodivu dobře funguje a ušetřil tak jeden neznámý aerodynamický koeficient. Pořád ale dva koeficienty zbývaly – a na ty jsem našel postup, jak je odhadnout.
Ukázka výpočtu derivace pro střelu 308 Sierra MK 168gr, v0 = 800 m/s, záměrná vzdálenost 1000 m, standardní atmosféra:
Stoupání____derivace (cm)
10“____________35
12“____________29
14“____________25
Pro zajímavost (stoupání 12“):
Počáteční rotace střely: 2625 ot/s
Koncová rotace střely (1000m): 2165 ot/s
Počáteční rotační energie střely: 9.8 J
Vliv derivace je zhruba podobný vlivu slabého bočního větru o síle cca 0.4 m/s. K odchylce způsobené derivací je třeba připočíst vliv Coriolisovy síly (viz můj minulý příspěvek). Kdyby byly drážky levotočivé, bylo by to pro střelce na severní polokouli výhodnější.
Pro vysoké úhly výstřelu je vliv derivace nezanedbatelný. Ukázka výpočtu derivace pro střelu 105 mm, 14,97 kg, v0 = 493 m/s, stoupání 189 cm, standardní atmosféra:
Úhel výstřelu____Dostřel (m)____Doba letu (s)_______Derivace (m)
45 stupňů__________11500_______52_________________290
70 stupňů __________7500_______69_________________560
Zde je derivace zásadní a pro 70 stupňů je srovnatelná s vlivem větru o rychlosti 90 km/h (!). Vliv Coriolisovy síly je více než 10x menší.
Výsledky z mého programu jsem porovnával s výpočty v knize „Modern Exterior Ballistics“ (Robert McCoy). I když on ve výpočtu používá přesné (naměřené) aerodynamické koeficienty a výpočet provádí ještě přesněji (6DOF metoda), tak pro střelu Sierra se výsledky z mého programu dokonale shodují s výsledky z knihy. Pro 105mm střelu je odchylka do 10% pro úhel výstřelu 45 stupňů a do 15% pro úhel 70 stupňů. Což je výborné. Vypočtené derivace byly také skutečně naměřeny.
Vedlejším produktem metody Modified Point-Mass Trajectories je statický stabilizační faktor Sg – rozhoduje o statické stabilitě během letu (zda střela bude konat precesní pohyb či ne), je to přesnější kritérium než empirické vztahy založené na délce střely. Sg ovšem nic neřekne o dynamické stabilitě – zda se precesní pohyb bude během letu střely zvětšovat či zmenšovat (dynamicky stabilní střela).
Další zpřesnění výpočtu je v praxi už velmi obtížné. Magnusova síla je vcelku nepodstatná (spíše je důležitý její moment), jisté zpřesnění je zavedení členů druhého řádu do aerodynamických koeficientů (třeba závislost odporu vzduchu na úhlu náběhu), pro přímé střelby nepodstatné.
Vrcholem vnější balistiky je Metoda šesti stupňů volnosti (Six Degrees of Freedom, 6DOF). Kromě veškerých sil zahrnuje i jejich momenty a umožňuje spočíst precesní a nutační pohyb střely během letu – a podat kompletní informaci o stabilitě. Vyžaduje ovšem další, obtížně získatelné, aerodynamické koeficienty.
Balistika udaje
Cauko som v tomto obore novacik a porboval by som trosku postrcit. Mam tu jeden program a otreboval by som vysvetlit pojmy a skontrolovat spravnost vypoctov... Dakujem
- Přílohy
-
- balist-calc.xls
- (84KiB)Staženo 355 x
Re: Vnější balistika - nový program
Nepočitáš do budoucna s programem , který by pracoval v mobilech se symbianem

