Připustme, že je situace taková, že pro vlastní bezpečnost má střelec-obránce pistol s nábojem v komoře. Co byste poradili začátečníkovi, na co se zaměřit při výběru subcompact pistole. Co trénovat? Jestli asi pohodlnější 1.výstřel DA, nebo o trochu složitější odblokovat pojistku a výstřel (ale asi bezpečnější z hlediska nějaké nechtěné události tipu zamotání trička do spouště atp.)? Díky za rady a zkušenosti.PS.: mehanismus s pojistkou ve spoušti (Glock) a částečně přednatažený bicí mechanismus neberu v úvahu
Ta 238 se mi hodně líbí, ale právě nevím jak SAO + pojistka a bezpečnost (nechtěné náhodné odjištění pojistky). No pokud bych nosil s prázdnou komorou, tak je to vlastně jedno.
. Jen bych upravil tvrzení ohledně samovolného odjištění 1911 v pouzdře. To je jednoznačně chyba hardwaru - špatného pouzdra, nejlépe v kombinaci se zvětšenou sportovní pojistkou (což je jeden z důvodů, proč na 1911 pro nošení nemám rád oboustranné pojistky).
a zjistil, že made in Germany pistole jsou dobré značky. No tak jsem vybíral už jenom z SIG, Walther a HK. No a SIG mě sedí nejlépe při střílení. Ohledně ráže Browning, tam už je to skutečně trochu účelové. Protože tato malá pistole by měla být na nošení pro nezbytnou obranu, takže předpokládám střelbu jen na krátkou vzdálenost, tudíž stačí dynamický závěr a ráže s nižší energií střely (jak jsem zjistil zde na foru, je úplně jedno s čím střílíš, ale jak trefíš). No a právě ta nižší energie ... tato ráže by na rozdíl od 9 L měla mít menší schopnost průstřelu! Takže teoreticky pravděpodobnost, že při obraně střelím i nezúčastněnou osobu průstřelem padoucha by měla být o dost menší. Napadne mě osoba A, já se ubráním výstřelem, který projde přes hrudník a prostřelí játra osobě B. Myslím, že je jasné, jak bych v Čechách dopadl před soudem (a to i v případě, že by střelba na útočníka A byla uznána dle zákona jako oprávněná). Tolik úvaha proč mě nevadí ráže 9mm Browning.
Jako každému co jeho jest, ale výhody tahání v kvalitním pouzdře s nábojem v komoře a lehkou spouští vydatně převáží tu minimální šanci rizik(v případě, že tréninkem myslíme skutečný trénink a ne 3 návštěvy střelnice za rok) s tím spojenou... A je jich jistě méně, než v případě decocknuté zbraně... Už jen těch výstřelů při vypouštění kohoutu...