Mně taky dvakrát. Poprvé někdy koncem 60. let na závodě. Ještě jsem měl zvyky z vojny a tak jsem si po povelu "zbraně odložit, k terčům" bouchnul "ránu jistoty" - byl to "krtek" směrem k terči. Jé, to byl vyhazov! A zrovna jsem měl (na tu dobu a mou výkonnost) docela dobrou mířenku!
Druhou jsem si dal, když jsem laboroval se spouští - vždycky jsem to pošteloval, nabil, vypálil 5 ran, převážil atd. No a jednou jsem si dal do zásobníku omylem o jednu víc... no a ta při následném vážení spouště šla za všeobecného gaudia do nakrytí štandu nade mnou! Nominace na republiku byla v čudu - ta díra je tam dodneska.
Neptejte se, kolik takových ran "ze zbraně na podložce" bylo vypáleno při střelbě LP 60 na 50 m. To se stávalo dost často, na to byly náchylné nalochtané přímotažné DRULOVY. Dorazil se závěr, záchyt to neudržel a bylo to venku. Copak, to byla sranda, ale horší to bylo, když si střelec opřel pistoli hlavní kolmo ke stolu!
V Brně na staré střelnici v Medlánkách se střílel "Zlatý ZKR" - v sobotu revolver, v neděli štechrovka. Vedro k padnutí, stříleli jsme v trenkách a jednomu takhle vyšla rána pod nohy do dlaždiček. Kule se rozprskla a posekalo mu to lejtka - musel do špitálu, nic příjemného!
A jeden tragický případ - nebyl jsem u toho, ale kamarád tam dělal hlavního. Byl to takový přátelák pro - dnes by se řeklo VIP. Lidi, kteří střelbu moc neuměli, ale tak aby si bouchli. Za každým stál náš instruktor, který pomáhal s nabíjením zásobníku - prostě bezpečnost zajištěná super. Na volná místa si mezi tyto "hosty" stoupli naši střelci, mezi nima jedna žába, která to docela uměla. Měla půjčený dalekohled a stalo se, že v době, kdy měla namířeno a namáčknuto, jí začal padat. Jak byla pečlivá, chtěla ho chytit, aby se nepoškodil, tak po něm instinktivně pravačkou (doleva) hrábla. No a jak měla namáčknuto, tak vyšla rána.
Host ob jeden štand vlevo od ní se zlomil v klenou a sunul se k zemi. Instruktor mu hned vzal z ruky pistoli, povel "palbu zastavit". Chlap hned vedle ní si všiml, že mu teče zpod bundy krev. Ta vypálená kulka ho "lízla" pod kůží na boku a vletěla do souseda, jemuž se zastavila o páteř. Po 10 dnech zemřel na tukovou embolii.
Kvanta nechtěných výstřelů jsem zažil na závodech ze škorpiona, hlavně v disc. Sa 3x20. Bicí kladívko mělo nepříjemný zvyk se nahoře kousek pod "T" zlomit, čímž přišlo o spoušťové ozuby a co bylo v zásobníku, šlo ven dávkou. To jsem zažil téměř při každém závodě a nebylo proti tomu obrany!
Ono by to samo o sobě nevadilo, jen jsem se vždycky bál střelců, kteří neměli pozorovací dalekohled na stativu a používali triedr. To museli škorpíka položit, protože tím triedrem by samozřejmě jednou rukou na 50 m v terči nic neviděli. No a pokud se nechal zasunutý zásobník, milej škorpík se při takové dávce mohl točit jak káča.
Za to jsem hned vyhazoval z čáry! (Povinnost vyjmout zásobník byla střelcům při nástupu zdůrazněna, takže takového dobráka jsem bohudík přistihl jen jednou).
) tuhle zkušenost. S plynovkou, kterou mám mnohem déle,sem si nechtěný výstřel už odbyl 
. Při hraní s ní se mi podařilo odpálit CSku(která ve zbrani přece už neměla být?!) v našem rodiném sídle, kde naštěstí nikdo nebyl. Dost sem zaplakal než sem otevřel okna. Od té doby cca 3.roky, se mi nic podobného nestalo 
[/i]zatim. Sem sakra opatrnější,ale člověk je jenom člověk.
