Příspěvek
od Smékal Petr » 06 úno 2007 19:58
Nevím jaké složení má ten sajrajt kterým jsi to zalepil, a protože experimentovat na tak krásném kusu železa je hřích, doporučil bych udělat následující. vzít jakýkoliv kus do sebe zapadajícího železa, např. šroub a matici v různých velikostech, a zalepit je tím sajrajtem a nechat řádně zatvrdnout. Potom prvést různé pokusy o uvolnění. Protože většina těchto lepidel je na bázi nějakých kyanoakrylátů a podobně, tak jejich výsledný stav je sice velmi pevný, ale zároveň velmi křehký. Teplota potřebná pro přeměnu je dost vysoká okolo 600 st C. to je moc aby nedošlo k narušení kvality a struktury kovu hlavně a povrchové úpravy. Lze sice namítnout, že teploty pro povrchové úpravy jsou vyšší, ale jsou velmi přesně rozložené po celém povrchu hlavně a chladnutí je řízené takže nedojde k tvarové deformaci. Chemicky jsou tyto svinstva velice stabilní, a tak ti zbývá jen mechnické narušení struktury lepidla. Metodou pokus a omyl zkoušet uvolnit slepené šrouby. Vždy však na jeden šroub použij jen jednu metodu. Protože jen tak zjistíš, co je doopravdy účinné. Zda plynulý tah, nebo jedna velká rána, či mnoho slabších úderů.
Pro příště je lépe zajišťovat šroub v závitu pomocí slabého důlčíku v polovině závitu na šroubu. Je to účinné a dá se to napravit pomocí závitníku. Proboha už zádné lepení.
Zdravím Petr S.
357-Magnum - velmi dobrý argument pro uzavření příměří.