-jasně , střílet do papíru není moc zábavné, nejlepší je střílet do " aktivních " terčů , kdy to padá, cinká, rozprskne se...
-lovec7 - taky jsem střílel do hrušek, diabolky nic moc jen to dělá díry, nejlepší bylo "plastické olovo" - pomocí hrubšího pilníku a kusu olova ( může to být i pilka na železo - vzniká při rozřezání , např. trubek na menší kousky před odléváním) si uděláš olověný prášek, pak to smícháš modelínou , ideální je když je tam toho co nejvíc , ale ještě se to nerozpadá a dá se tvarovat , pak se z toho udělá kulička jako brok a na pár metrů to ustřelí půlku hrušky

( chová se to jako poloplášťová střela )
- myslím, že na podobném principu byly konstruovamé střely glaser - malé kuličky zalité v polymeru - po dopadu se střela roztříštila " na prach " a neohrožovala okolí odrazem, popřípadě při obraně předala veškerou energii cíli .
-ps: střílel jsem to z obyčejné vzduchovky, je možné, že u výkonnějšího modelu se rozpadne při výstřelu ( dělat je méně křehčí )
-pps: broky ( ale taky válečky) z plastického olova jsou těžké a měkké - opakem jsou " voskovky " (válečky z vosku) ty jsou lehké a měkké , většinou dosahují nadzvukovou rychlost a práskají jak z malorážky , používal jsem je , když na okně lezla nějaká housenka, ani se memusíte trefit přesně ( 1cm ) , po dopadu se rozprsknou jak granát a ani moc nepoškodí podklad ( zato housenka je na sračku )

-v mládí jsem zkoušel ještě brokové náboje - kulička měkkého papíru , špetka malých broků, nebo nasekaného olova (1mm) a další kulička. mělo to moc velký rozptyl a dalo se to střílet jen z několika desítek cm - dají se udělat broky i z plastu ( jako voskovky )