chronograf

[ušák]

Měření dráhy, které popisuješ, je určitě lepší. Napadlo mě udělat přípravek na odměření dráhy se závitem
stoupání 1mm. Našel jsem ... Rise time a Fall time pro L-53P3BT je 3µs. Zatím jsem počítal s tím, že se obě závory budou chovat parametricky zhruba stejně, co se týká zpoždění. Závory jsou prototyp a budu je inovovat, určitě se dají zlepšit. Porovnával jsem "stopky" s měřičem PVM 2008 v JSB http://www.kurzzeit.com/eng/bmc18.htm
Provedl jsem 10 měření rychlosti s mými stopkami a zároveň s průletem přes PVM 2008 a v průměru mé stopky ukazovaly o 5m/s méně, než chrony PVM 2008. To i na tom zednickém metru bych se musel v dráze splést asi o 2mm...

rychlost 240m/s ... 1s
změna rychlosti o 1m/s = 2µs
1mm = 4,1666 µs (čas na dráze 1mm, při 240m/s)
1mm = asi 2.4m/s (změna rychlosti na 1mm)
chyba 5m/s odpovídá dráze asi 2mm

[kicmis]

Také jsem měl možnost mé chrono MK1 s PVM 2008(tyto chrona používá JSB Bohumín při testování a nástřeleh diabolek) a mé chrono mělo vyšší rychlost o 1,9m/s při nastavené délce dráhy 6,53cm. Změnou délky dráhy na 6,5cm(tj. originál rozteč čidel) jsem dosáhl stejných hodnot na MK1 a PVM 2008. Měření probíhalo při teplotě cca 10°C.

[hafca]

ušák
Ten L-53P3BT má podle datasheetu opravdu 15µs. 3µs má L-53P3C. Mě by zajímalo, jak moc přesně se přes to musí střílet.

[ušák]

hafca:
Ten hliníkový profil L slouží jako opěrka na hlaveň a vedení do osy optiky. Hlaveň se opře v místě, kde je na obrázku metr. Je to nastavené na průměr hlavně. Na jiný průměr se to dá podložit podložkama. Každou ranou to zachytí vstup i výstup, když se to ustaví do správné výšky.

[ušák]

Tady je podle datasheetu L-53P3BT Rise time a Fall time 3µs:
http://www.gme.cz/img/cache/doc/520/017 ... heet-1.pdf

a tady je L-53P3BT Rise time a Fall time 15µs:
http://www.tme.eu/cz/Document/98d0798e1 ... r.6%29.pdf

[hafca]

A teď co je správně. Snad jedině zkusit ten L-53P3C, jestli se to nějak projeví na měření.

[Mr.Handy]

Měření dráhy, které popisuješ, je určitě lepší. Napadlo mě udělat přípravek na odměření dráhy se závitem
stoupání 1mm.

Proto jsem ho také nastínil (popisoval je zbytečně silné slovo ). Proč zůstávat na půli cesty u dobrého projektu? Minimálně ten přípravek na měření za výrobu stojí.

Také jsem měl možnost mé chrono MK1 s PVM 2008(tyto chrona používá JSB Bohumín při testování a nástřeleh diabolek) a mé chrono mělo vyšší rychlost o 1,9m/s při nastavené délce dráhy 6,53cm. Změnou délky dráhy na 6,5cm(tj. originál rozteč čidel) jsem dosáhl stejných hodnot na MK1 a PVM 2008. Měření probíhalo při teplotě cca 10°C.

Jakým způsobem jsi měřil? (Obě meřidla za sebou? Měření na prvním a pak na druhém?)

Tady je podle datasheetu L-53P3BT Rise time a Fall time 3µs:
http://www.gme.cz/img/cache/doc/520/017 ... heet-1.pdf

a tady je L-53P3BT Rise time a Fall time 15µs:
http://www.tme.eu/cz/Document/98d0798e1 ... r.6%29.pdf

Přesnější údaj (15 µs proti 3 µs) bude s vyšší pravděpodobností v novějším datasheetu. Ten z GME má revizi č. 4 z roku 2006 (REV NO: V.4 DATE: AUG/30/2006) a ten z TME má revizi č. 6 z roku 2012 (EV NO: V.6 DATE: JAN/06/2012).

[kicmis]

Mr.Handy:

Měřil jsem chrona byly za sebou, MK1 na hlavni před PVM 2008. Ušák mi u toho asistoval a já zase asistoval Ušákovi když měřil. Stejným způsobem měřil i Ušák. Mě to šlo do plusu a mu do minusu.

[Mr.Handy]

Tak to je ovšem zásadní chyba. Tato měřidla totiž neměří ani úsťovou (Vu) ani počáteční rychlost (V0), ale průměrnou ryhlost ve zdálenosti x od ústí hlavně. Rozdíl mezi úsťovou a počáteční rychlostí je hezky rozebrán v tomto (krátkém) článku: http://www.rucevzhuru.cz/index.php/tech ... trely.html

Ctitace z článku:
"Střela je po opuštění hlavně vystavena působení prachových plynů, které expandují vysokou rychlostí z ústí hlavně a střelu předbíhají. Působením plynů na dno střely - tzv. dodatečným účinkem prachových plynů - je střela dále urychlována, úroveň zrychlení je však podstatně menší, než v hlavni."

Z výše uvedeného vyplývá, že střela nedosahuje maxima své rychlosti na ústí hlavně, ale až po uražení určité vzdálenosti. Zda jsou expadnující plyny vzniklé shořením prachové nálože, nebo uvolněné z tlakové nádoby nehraje roli. Ten to jev ilustruje přiložený graf z výše uvedeného článku

Existují tedy dvě jasně definované rychlosti:
Úsťová rychlost: Rychlost střely na ústí hlavně
Počáteční rychlost: Teroretická rychlost na ústí hlavně

Rychlost získaná tímto měřením (hradlem) nikdy rovna Vu ani V0, ale bude ležit mezi nimy. Pokud budou dve hradla za sebou, tak při měření budou s velkou pravděpodobností ukazovat jinou hodnotu (chyba metody).

Testování, zda dvě různá měřidla měří stejně, je tedy nutné provádět jinou metodou.

[kicmis]

To máš pravdu, ale pokud má zbraň moderátor a ty měříš za moderátorem tak jaká je to rychlost? Má zbraň má moderátor, Ušákova nemá.

[jama]

Jestli jsem to správně pochopil, tak měřit by se mělo ne hned za ústím hlavně, ale až v určité vzdálenosti za ním. Otázka je, kolik je ta vzdálenost optimální, aby přestaly účinkovat vlivy vířících plynů a zároveň nedošlo již k poklesu rychlosti.

[Alexxxus]

Ústovka by se měla meřit ve vzdálenosti 1 metr od ústí hlavně.

[FlyBear]

Někdy záleží i na legislativě. Ve Švédsku máme zákonem předepsaný limit pro vzduchovku bez ZP: energie max. 10 Joule měřeno 4 metry od ústí hlavně.

[jama]

Hmm, no jsem zvědavej, jak se z metru trefím do "dírky" v Airchrony MK2...

[Cora]

něco od soudního znalce v oboru balistiky
http://www.rucevzhuru.cz/index.php/tech ... trely.html