tombr.a píše:Ještě jsem taky slyšel že margolina se někdy musi mazat aby přebijela
margo takove problemy nema?
Každá Margolina žere trochu jiné střelivo, je třeba to vyzkoušet a přizpůsobit se své zbrani. Problémy s přebíjením často způsobí zásobník. Mazalo se o 106 zejména v době, kdy nic jiného než REX nebylo! A REX, při vší úctě (vystřílel jsem ho z Margoliny staré i nové několik desítek tisíc kusů) rozhodně není mezi náboji 22 LR žádný KRÁL!
A taky se u Margolin leštily skluzy a nábojové komory, zkracovaly závěrové pružiny nebo se raději zkrátil (odlehčil) celý závěr, atd....
Jinak obecně u dvaadvacítek, i těch nejdražších, doporučuji náboje mazat, zvýší to spolehlivost (u těch tzv. renomovaných z 99,9 % na 99,99%) a také prodlouží životnost zbraně. Ostatně, pokud máte tu možnost, podívejte se někde na závodech na špičkové střelce - řadě z nich olej ze zásobníků přímo kape - např. Plzeňáci používají kapku obyčejného motorového oleje na poslední náboj v zásobníku. Mazáním tomu nemůžete ublížit. Hlavní je mazat až před střelbou, náboje, které jsou v oleji přes noc, se hodí akorát na sušení!
3022 má pravdu, jen jako poměrně už starý člověk mohu dodat, že není jen jedna pravda. Margolína ve správných rukách je rozhodně dodnes konkurence schopná pistole (a nezaznamenal jsem podstatný rozdíl v kvalitě starých a nových provedení, jen již tradičně nedoporučuji nerez, pokud nejste námořníci) a v její přesnosti při použití vhodného střeliva rozhodně není problém. Proč tedy světová špička nestřílí z Margolín? Protože Rusové ve vývoji této zbraně nepokračovali a proto se Margolína vyrobená v roce 2005 neliší od Margolíny vyrobené např. v roce 1975. Porovnejte si ale ten rozdíl např. mezi dvěma Walthery GSP, které dělí stejná doba! Pokud střílíte v SP 30+30 cca 540 - 560 bodů, Margolína z továrny vám bude bohatě stačit. Pokud ale střílíte 580 a chcete jít na 585, musíte hledat každou, byť minimální výhodu – např. změnu mířidel, nastavení spouště, změnu těžiště zbraně a samozřejmě úpravy pažby, protože hlaveň, ta jen střílí, ale pažba trefuje! No a zatímco u těch Hämmerli, Waltherů GSP a SSP, Pardini, Feinwerkbau, Morini apd,. vám k tomuto přizpůsobení stačí šroubovák a továrně dodávané doplňky, na Margolínu potřebujete často frézu (prosím, ať mi teď nikdo nepíše, že jemu stačil pilník, mě taky ...) a vše si musíte vyrobit sami. To, že někdo nastřílí Margolínou víc než jiný GSPéčkem, není v těch zbraních ale v těch lidech. Tím vůbec nevylučuji, že ten, který nastřílel více z Margolíny by z GSP nastřílel míň! Protože jako jsou různé zbraně, jsou i různí střelci. Jednoho mého kamaráda např. zbraně samotné vůbec nezajímají a sportovní střelbě se věnuje jen proto, že mu to jde. Vezme do ruky cokoliv, nedumá nad značkou nebo tvarem pažby, nezajímá ho odpor spouště, náboje používá ty, co jsou zrovna po ruce, skoro netrénuje - a přesto nám ostatním, kteří zkoušíme, přestavujeme, ladíme, vybíráme a trénujeme několikrát týdně, často natrhne prdel!
Každý si musí vybrat zkrátka to svoje.
Na začátek vám stačí jakákoliv obecně rozšířená pistole, zpočátku budou problémy spíše ve vás něž ve zbrani nebo střelivu.
A POKUD U STŘÍLENÍ VYDRŽÍTE, BUDETE UŽ DAL NAKUPOVAT PODLE VLASTNÍCH NÁZORŮ !!!
Já bych Margo nechtěl, zkrátka proto, že se mi nelíbí a na sportovní střelbu se hodí méně.
), pres podzvukove az po HV, naprosto bez problemu. Narozdil od mnoha modernich smejdu typu CZ122 je totiz jednoducha a celoocelova. U vykonejsich HV to jen chce vybirat druhy s rychleji horicim prachem, nebo u tech pomalu horicich alespon pouzivat strelecke bryle, protoze dynamicky zaver se u teto pistolky konstruovane pro slabsi munici otevira moc "brzy" a na strelce tu a tam zaletne dohorivajici zrnko prachu. 
