Nemáš nějaké bližší info o těch rtuťových kulkách?
Rtutova puskova strela
Moderátoři:Moderátoři, GunShop.cz
Znám to jen naprosto rámcově: Pokud vím, jde o český, resp. československý vynález, u nás za totality taky vyráběný. V jakých konkrétních rážích se to vyrábělo nemám potuchy, ale byly to puškové ráže. Jde (samozřejmě) o celosvětově naprosto zakázanou munici s malou průbojností, ale nepředstavitelným účinkem na živou sílu.
Princip spočívá v tom, že střela je tvořena v podstatě ocelovým vakem, naplněným kovovou rtutí. Při dopadu se obal roztrhne, rtuť se vylije- protože je kapalná až do cca -36 °C- a díky své vysoké specifické hmotnosti (cca 13,6 g/cm3) letí dopředu a obrovskou silou trhá všechno, co jí stojí v cestě. Tahle munice nezpůsobuje průstřely a má extrémní účinek (představ si tak davcetkrát znásobený brokový náboj ráže 20). Šance na přežití při zásahu vitálních zón prakticky není. Kam se na to hrabe .223 Rem. s nestabilní dráhou v lidské tkáni. A to se k tomu navíc ještě přidává poměrně značná toxicita rtuti a fakt, že dostat rtuť z útrob člověka je pro chirurga hodně těžký úkol (broky se vypreparovat dají, protže jsou aspoň relativně snadno uchopitelné, ale zkuste vzít rtuť do pinzety
).
Víc informací o tom dohromady asi nedám. Mám to z doslechu, ani nevím odkud, jsou to tak dvacet let staré informace. Celkově se o tom myslím moc neví, žádný link a ni článek v časopise neznám. Poslední, nač si vzpomínám, je taková fáma, že to snad měl být nějaký experimentální projekt ČSLA, ketrý skončil krátce po revoluci (ale to už je skutečně "jedna paní povídala" ).
Tak co? Pěkné svinstvo, není-liž?
Princip spočívá v tom, že střela je tvořena v podstatě ocelovým vakem, naplněným kovovou rtutí. Při dopadu se obal roztrhne, rtuť se vylije- protože je kapalná až do cca -36 °C- a díky své vysoké specifické hmotnosti (cca 13,6 g/cm3) letí dopředu a obrovskou silou trhá všechno, co jí stojí v cestě. Tahle munice nezpůsobuje průstřely a má extrémní účinek (představ si tak davcetkrát znásobený brokový náboj ráže 20). Šance na přežití při zásahu vitálních zón prakticky není. Kam se na to hrabe .223 Rem. s nestabilní dráhou v lidské tkáni. A to se k tomu navíc ještě přidává poměrně značná toxicita rtuti a fakt, že dostat rtuť z útrob člověka je pro chirurga hodně těžký úkol (broky se vypreparovat dají, protže jsou aspoň relativně snadno uchopitelné, ale zkuste vzít rtuť do pinzety
).Víc informací o tom dohromady asi nedám. Mám to z doslechu, ani nevím odkud, jsou to tak dvacet let staré informace. Celkově se o tom myslím moc neví, žádný link a ni článek v časopise neznám. Poslední, nač si vzpomínám, je taková fáma, že to snad měl být nějaký experimentální projekt ČSLA, ketrý skončil krátce po revoluci (ale to už je skutečně "jedna paní povídala"
).Tak co? Pěkné svinstvo, není-liž?
Já bych řekl, že v téhle zemi není jsté ani toAndy píše:...Jedno je jiste. Nekdo ho zastrelil
.Nevidím důvod, proč si na vraždu nenajmout nimroda ze Šumavy
. Střílet umí, pušku má, střelba na živé cíle mu nečiní psychické problémy, tak proč ne 
.Řekl bych, že jestli to skutečně byla rtuťová střela (jako že pravděpodobnost je tak 5 %), tak to dokonce i soudní znalec od PČR zjistí velmi brzo, protože zásah těmihle střelami se dá odlišit od čehokoli jiného poměrně snadno
. Takže se snad vbrzku dočkáme dalších informací.Ad Rtuťové střely: ještě jedna věc: divil bych se, kdyby někdo (např. Američani nebo Rusové) tak účinnou munici neokopíroval a nezačal vyrábět (principielně se přece jen nejedná o nic moc složitého, jako je např. LIBRA Snail). I třeba nelegálně. Takže pokud se takový náboj vyskytne v arzenálu nějakého námezdného zabijáka, tak předpokládám, že to nemusí být jen pozůstatek po bývalém Čs. armádním výzkumu.
Si vzpomínám, že jsem kdysi viděl film ze 70-tých let o nějakých teroristech (Šakal?), kde ten nejhlavnější terorista střílel rtuťovým nábojem do pověšeného melounu, když si zastřeloval svou speciální pušku.
Ten meloun se rozletěl jakoby v něm bouchl ruční granát (no, samo to byl filmový efekt ). Takhle to ale asi nefunguje.
Možná, že celý slavný rtuťový náboj je jen filmová záležitost.
Ten meloun se rozletěl jakoby v něm bouchl ruční granát (no, samo to byl filmový efekt
). Takhle to ale asi nefunguje. Možná, že celý slavný rtuťový náboj je jen filmová záležitost.
Moje teze o rtutovych strelach je nasledujici:
Jedna se o beznou celoplastovou strelu, ktera ma vsak v zadni casti podelnou dutinu, ktera je z nejake casti naplnena rtuti.
Princip zvysene ranivosti je zalozen na zmene teziste strely pri dopadu na cil, kdy se teziste strely posouva dopredu a strela zacne ruzne rotovat.
Tim, ze se v cili temer ihned otoci bokem, preda velkou cast sve KE ci se dokonce ve vetsine pripadu uplne fragmentuje.
Tim dochazi k rozsahlym zranenim, ktere maji casto vstrel ale ne jiz tak jasny vystrel. Sem tam nejaky ten vetsi srapnel (fragment) telo jiste opusti.
Jedna se o beznou celoplastovou strelu, ktera ma vsak v zadni casti podelnou dutinu, ktera je z nejake casti naplnena rtuti.
Princip zvysene ranivosti je zalozen na zmene teziste strely pri dopadu na cil, kdy se teziste strely posouva dopredu a strela zacne ruzne rotovat.
Tim, ze se v cili temer ihned otoci bokem, preda velkou cast sve KE ci se dokonce ve vetsine pripadu uplne fragmentuje.
Tim dochazi k rozsahlym zranenim, ktere maji casto vstrel ale ne jiz tak jasny vystrel. Sem tam nejaky ten vetsi srapnel (fragment) telo jiste opusti.
Byl to opravdu film Šakal zfilmovaný podle skutečné události atentátu na francouzského presidenta Charles de Gaulla. Nebyl to terorista ale placený profesionální zabiják. Ty melóny pukaly krásně, ale asi fakt jen na tom plátně.Kubajzz píše:Si vzpomínám, že jsem kdysi viděl film ze 70-tých let o nějakých teroristech (Šakal?), kde ten nejhlavnější terorista střílel rtuťovým nábojem do pověšeného melounu, když si zastřeloval svou speciální pušku.
Ten meloun se rozletěl jakoby v něm bouchl ruční granát (no, samo to byl filmový efekt
Možná, že celý slavný rtuťový náboj je jen filmová záležitost.
Pokud mne paměť neklame byly použity oba principy. Tedy princip neřízené expanze i změny těžiště. První princip se testoval od konce padesátých let v SSSR i v ČR, druhý princip byl oblíben v USA, Anglii a dalších zemích.
Obě strany ale experimenty ukončily někdy koncem šedesátých let (i když třeba ČR se k němu vrátilo ještě několikrát - naposledy někdy koncem 80. let). Důvodem ukončení prvního principu byla zejména nízká spolehlivost střel (střely měly tendenci se rozpadat buď ještě v hlavni, nebo v letu, popřípadě se nerozpadaly vůbec), důvodem ukončení vývoje druhého principu bylo jeho "přežití" - tedy vyčerpání důvodu existence (v důsledku vzniku maloráží s nízkou stabilitou střely).
Obě strany ale experimenty ukončily někdy koncem šedesátých let (i když třeba ČR se k němu vrátilo ještě několikrát - naposledy někdy koncem 80. let). Důvodem ukončení prvního principu byla zejména nízká spolehlivost střel (střely měly tendenci se rozpadat buď ještě v hlavni, nebo v letu, popřípadě se nerozpadaly vůbec), důvodem ukončení vývoje druhého principu bylo jeho "přežití" - tedy vyčerpání důvodu existence (v důsledku vzniku maloráží s nízkou stabilitou střely).
Fyzikální zákony jsou právě ty jediné, které platí pro všechny. Dokonce i pro politiky a boháče. - Neznámý Génius
K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama - Edmund Burke
K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama - Edmund Burke
