murdoch píše:No, moje úvaha v případě Weihrauchu byla tahle: revolvery Holek se dělají pár let, zatímco revolvery Arminius jsou na trhu mnohem déle (co vím tak desítky let, hádám že určitě přes padesát) a pořád se prodávají, firma nezkrachovala => ten kdo to dělá dýl, aniž by přicházel o zákazníky, nejspíš ví jak na to... Takže to asi nebude zas takovej shit, jak se obecně traduje. A z komise v dobrým stavu a něco málo přes dva a půl tisíce? K vystřílení cca 50 ran měsíčně? Volba byla jasná.
Protože jsem majitelem HV38 2,5´´, pozor bez nábojů ve skutečnosti
váží 780 gramů, zkouknul jsem české a zahraniční weby, kde na obou
jsou absoultní zavrhovači až po spokojené uživatele. Důvod je podle mne asi takový. Značku ARMINIUS měli/mají nejméně tři výrobci. V meziválečném období Zella Germany, a v podstatě byla s nimi spokojenost (dle tehdejší ročenky). V padesátých letech začali s výrobou v Mellrichstadtu a do roku 1969 byly tyto kousky dováženy do USA. Po tomto roce (dle vyražených značek na ARMINIUSech) ji začala vyrábět v minulém tisíciletí zbankrotovaná americká FIA. Odtud se (asi?) dovážela v hojném počtu do oblastí Indie jako jedna z nejlevnějších a použitelných zbraní. Obchodní značku ARMINIUS údajně používala i španělská Gregorio Bolumburu. Po takovém "rozptylu" provedení, várek a zkušeností se vůbec nedivím negativním zprávám o této značce.
O současných kusech (kterých mají furt dost v KOZAPu) si myslím, že se jedná řádově o jinou a stabilní kvalitu, které v SRN kdysi prošly řádnými zkouškami. Osobně bych je srovnal se slitinovými kousky Holek, jež bych pro permanentní možnost úpravy vzálenosti hlaveň-válec + pro jejich mírně menší váhu volil spíše.
Nicméně s větou Murdocha "Jestli ti nejde o závodní terčovou střelbu, ale o sebeobranu a občasný střílení pro radost, pak ti za slušný peníze může slušně posloužit" naprosto souhlasím (to platí i pro ty Holky od alfy)