Naše střílení je postaveno zhruba na této filosofii:
1.) Má to být zábava - proto cílem není postavit sklopky tak, aby je nikdo nemohl trefit, proto jsou vesměs kolem 20-40m, sem tam i na 50m, takže střelit a trefit může i ten kdo nemá pušku za 30tisíc a optiku za dalších dvacet. Proto jsou taky výsledky vyrovnané, protože má více lidí šanci na dobrý výsledek a skoro každý závod se koná rozstřel o první místa.
2.) Má to být zábava - proto se boduje 0-1-2 jako v HFT, takže člověk má radost, když to aspoň cinkne, a nepřipadá si jako debil s pár body na kartě. Ve finále je to ale stejně úplně jedno, protože vyhraje ten, kdo má nejvíc bodů, takže je to úplně fuk.
3.) Má to být zábava - proto jsou sklopky z 80% přišroubované na stromech (akuvrtačka - nejlepší přítel vzduchovkáře), takže se střílí pod všelijakými možnými i nemožnými úhly, sklopky bývají schované za stromy, skrz křoví, v trávě, střílí se z nestabilních pozic atd. Taky záleží na fyzické kondici, trasa má kolem kilometru, jenom projít závod zabere tak 2-3hodiny na nohách, to nepočítám lezení do svahu, po žebříku na posed a podobně, takže nic extra pro tlouštíky se 7kg puškama (tím se nechci nikoho dotknout, zvlášť když půlku sklopek zvládne i Patrik na invalidním vozíku).
V těch různě rozmístěných sklopkách je největší síla té soutěže, protože to člověka neustále nutí používat hlavu, není to pro cvičené opice ve stylu: sednout na zadek - změřit paralaxou vzdálenost - zkorigovat - vystřelit, a to dvakrát a přitom se ani nepohnout, pak si přesednout o dva metry a znovu to samé, pokud nefouká, tak vyhraje ten s lepší optikou. K tomu větru jenom, u nás jsou často ty stanoviště tak, že na jednu sklopku fouká třeba zleva a na tu druhou zprava nebo na jednu víc a na druhou míň, protože jsou v různé výšce. Když vidím některé soutěže, kde je padesát sklopek postavených na pár metrech v jedné lajně někde na louce a střílí se na ně jak psal Milius jako popravčí četa, tak to fakt ne, takhle to dělat nebudem.
4.) Má to být zábava - proto nejsou žádná omezení na střeleckou polohu. Kromě nutnosti se dotýkat kolíku nebo stromu s číslem, případně bez dotyku ničeho když se střílí z okna nebo ze zdi, to je jasné. Každý se proto snaží zaujmout co nejvýhodnější pozici stejně jako při lovu. Při lovu taky nikdo nesleduje lovce jestli odbouchnul jelena v pozici vestoje nebo vleže.
5.) Má to být zábava - proto je to především sraz, kde se setkávají lidé společného ražení, kde si opečou párek, pokecají o všem možném, dají si pivko, posedí do rána, dělají kokotiny s bramboromety atd.... Už to pořádáme dost dlouhou dobu, první soutěž se konala před čtyřmi roky a bylo jich už přes dvacet, fungujem, lidi přibývají, a tak nějak si teda myslím, že na to jdem dobře a že jsme zvolili správnou cestu, páč co jsem dneska zaregistroval, když jsem se díval na to fórum z odkazu, tak slováci odstříleli loni asi tři závody, ale už tam stihli založit dvě nebo tři asociace s buhví kolika prezidenty a navzájem se všichni mezi sebou rozhádat.
Prostě nediskutujeme, místo toho střílíme, a tak to má být. Diskuze na tohle téma na netu stejně nemají cenu, o změnách jsem ochoten diskutovat pouze osobně a s lidmi, co jezdí na srazy, protože to jsou lidi, kteří ví o čem mluví.
Pokud budeme někdy chtít jet na nějakou zahraniční soutěž, tak se prostě přizpůsobíme a budeme tam střílet podle jejich pravidel v sedě na louce, nevidím v tom žádný problém.
a bude klid.
Teda dúfam že si bol za tie 4 roky aspoň na jednom...