dr??ky v hlavni

dvigatěl · Příspěvek od **dvigatěl** » 23 úno 2007 08:18

každá střela se při letu kýve. Ta šípová ani nemusí mít stabilizátory šikmo aby rotovala, to se používá u neřízených raket, kde by jinak tah motoru mohl odchýlit dráhu rakety. Pak teda letí po spirále. U těch podkaliberních si tedka nejsem úplně jist, jestli přecijenom nemají šikmo stablíky, ale samozřejmě to jinak trochu snižuje jejich rychlost.

vlčák · Příspěvek od **vlčák** » 23 úno 2007 23:11

jo, máš recht, při těch rychlostech, by to hodně brzdilo, tak tam asi bude jen ta šípová stabilizace, nebo jen velmi malá rotace...
A co šipky do brokovnice (myslím že se tomu říká flešety), lítá to rovně, nebo mají rozptyl jako broky? ví o tom někdo něco ?
(dejme tomu - automatická brokovnice s hladkou hlavní - ať se držíme tématu

)

thrax · Příspěvek od **thrax** » 25 úno 2007 10:18

Chtěl bych se zeptat,jak je to s hmotností dynamického závěru ve vztahu k ráži.Zaznělo tu,že u 9para má být hmotnost závěru kolem půl kila a že výtahová síla toho náboje je 200N,vratná vzpruha má pak 40N.Můžete mi prosím poradit,jak se dá spočítat kadence podle těchto údajů?jde mi o to,jak by se dala kadence měnit závažím.

vlčák · Příspěvek od **vlčák** » 25 úno 2007 12:06

u kulometů se to mění škrcením plynů, u dynamického závěru se to nemění, je to dáno konstrukcí, jak jsem psal dříve, těžký závěr + slabá pružina = malá kadence, lehký závěr + silná pružina = vysoká kadence, myslím, že kdyby si přidal závaží na závěr + původní silná pružina, tak by se to mohlo zpomalit, ale určitě se zkrátí doběh závěru a může to vyvolat poruchy funkce... rozhodně se jsem nikde neviděl takovou regulaci, maximálně regulovat předpětí pružiny, ale musí tam být "na pomalo" hodně místa vzadu, nebo nějaké dobrždění závěru, pamatuji si, že aby se neomlátil závěr o pouzdro závěru tak u ruských samopalu (za druhý světový) byl dřevěný "amortizér" (každý voják si ho mohl snadno vyrobit v "polních podmímkách")
- u některých (malých a lehkých) samopalů je zpomalovač kadence, tak to udělat tak, aby se dal vypínat ...
(když si vzpomenu na mikro UZI s 1200r/min - to je jak "jednoraná brokovnice" a hned měníš zásobník ...

)

thrax · Příspěvek od **thrax** » 25 úno 2007 13:12

Totiž ono se mi to nějak nezdá,"Dvigatel"uvádí zpětný tlak 200N u 9 para.
Vyjdeme-li z definice,že 1N je síla,která udělí volnému tělesu o hmotnosti 1kg zrychlení 1m/s,pak ten náboj 9 para by pohnul s 200kg vážícím závěrem.On tam tuším říká,že zpětná vzpruha má tak 40N a že to pro těch 200N je jen malá překážka.Tak nějak nevím,buď je to číslo 200N omyl,nebo to chápu nějak špatně.
Moje zkušenost je bohužel taková,že 9 para má co dělat aby ten závěr vůbec dozadu dostal.Přebíjené munici se to někdy ani nepodaří.Jeden známý střílel přebíjené 9para s olověnou kulkou z jakéhosi samopalu a nybyl schopný tu dávku zastavit,protože závěr mu na tu zarážku jaksi nedojel.

Josef Ondracek · Příspěvek od **Josef Ondracek** » 25 úno 2007 15:28

Je třeba doplnit, že hraje určitou roli délka drah střely v hlavni/delka dráhy závěru a zároveň váha střely a váha závěru, k tomu se zároveň ve výpočtu přiřazuje určitý koeficient, který je doporučený.

Na sílu vratné zpruhy: při pohybu vzad více brzdí nábojnici váha závěru a délka chodu naprázdno po vyhození nábojnice, tím klesá rychlost závěru a teprve potom síla vratné zpruhy určuje rychlost nabití a odpálení zbraně.Veškeré teorie ale dostávají kolikrát na frak, z hlediska výpočtu je Špagin trochu mimo, ovšem v praxi to bylo přesně naopak. Teoreticky platí pravidlo čím kratší hlaveň, těžší závěr a tvrdší zpruha - pomalejší kadence.

vlčák · Příspěvek od **vlčák** » 25 úno 2007 15:44

thrax- 200kg x 1m/s to je blbost, víš jak by odletěl střelec?
1N = 100g , to by mohlo být těch 1kg x 1m/s ale musí se vzít v uvahu že to nezrychluje 1s , ale jen několik setin sekundy...
- je lepší brát - váha střely x rychlost = váhy závěru x rychlost závěru
- s tím samopalem to je průser, holt se nová munice musí zkoušet s pár náboji...
ondráček - zajímavé, já bych zase řekl, že tvrtší pružina to rychleji ubrzdí a rychleji vrátí ...

thrax · Příspěvek od **thrax** » 25 úno 2007 16:57

vlčák-nechcu dělat chytrýho,ale naťukal jsem "newton jednotka" a hned první odkaz pravil,že 1N udělí 1kg zrychlení 1m/s2.T.j. metr x sekunda na druhou,což sice nevím co znamená,ale asi s tím kilem nějak pohne.Jseš si zcela jist že 1N=100g?Mělo by to větší logiku,ale možná by se Dvigatěl mohl ještě jednou podívat na těch 200N,jestli je to fakt pravda.Protože jestli je to taková síla,tak asi úplně neplatí,co jsme tu řekli o komoře a jejím leštění-takové škrábance by jako retence při této síle asi roli nehrály-nábojnice by se prostě utrhla nebo roztrhla.No a střelec by asi byl taky k politování.
Jen mě tak napadá-tyhle údaje o tlaku jsou pro každou munici jasně definovány?

Ares · Příspěvek od **Ares** » 25 úno 2007 17:36

Thrax to máš sice pravdu, ale kdyby sis to přečetl ještě o jeden řádek dál, tak je tam taky napsané, že to je síla, která udělí rychlost 1m/s v době jedné sekudny jablku o hmotnosti cca 100 gramů

Chce to číst celé

thrax · Příspěvek od **thrax** » 25 úno 2007 18:04

takže jestli to chápu,tak při tom výpočtu se má počítat s rychlostí závěru
asi desetkrát(?) vyšší,takže z 200N je pak ne 200kg,ale jen 20kg.A do toho se má vlézt hmotnost závěru + síla vzpruhy.A když si najdu sílu vzpruhy,třeba 50N,tak to je pak 200N-50N=150N,které zrychlí závěr (1N=100g)150x100=15kg.Hm,to je taky blbost,ten závěr bývá lehčí.To se asi musí spočítat rychlost stlačení toho péra.Hmmm...

KING · Příspěvek od **KING** » 25 úno 2007 20:16

Co to tady řešíte za šílenosti? Opět mohu doporučit fyziku pro střední školu, zřejmě vůbec nerozumíte mechanice… například 1m/s2 znamená, že těleso (o libovolné hmotnosti) zrychlí za 1s o 1m/s…

Pro 9 Luger:

Začátek pohybu nastane při tlaku v nábojnici asi 3MPa, tj. síla na střelu (a také na závěr) dosáhne 200N což odpovídá výtahové síle střely z nábojnice.

A například v místě maximálního tlaku (střela urazila asi 6mm):
Tlak v hlavni cca: 230MPa. Díky tomu síla na závěr: 17500N !!!, která má snahu závěr urychlit.
Proti pohybu působí síly:
Síla díky tření nábojnice o stěny komory: podstatné, odhaduji tak 7500N

Další síly proti pohybu pro výpočet získané rychlosti závěru během výstřelu jsou BEZVÝZNAMNÉ:
Síla vratné pružiny: u pistole asi 40N, u samopalu trochu více…
Tření závěru: tak 1N…
Tření díky tlaku nábojů v zásobníku na závěr: co já vím, jednotky N…
Napínání bicího ústrojí: jedná se tu o milimetrové posuvy, také zanedbatelné...

Potřebujeme znát průběhy těchto sil v závislosti na čase, tj. spočíst výslednou sílu v závislosti na čase a díky znalosti hmotnosti závěru dostaneme integrací rychlost závěru, další integrací polohu závěru během výstřelu. Pak připočteme zvýšení rychlosti díky dodatečnému působení tlaku prachových plynů (na to je více méně empirický vzorec) a máme konečnou maximální rychlost závěru.

Pak můžeme spočítat průběh rychlosti závěru po výstřelu, ale tady už jsou důležité i ty síly, které se dají během výstřelu zanedbat, navíc tu hraje roli i celkový pohyb zbraně…

vlčák · Příspěvek od **vlčák** » 25 úno 2007 20:42

1) tak pro thraxe ještě jednou základy fyziky - 1 nevton = 100g , zemské zrychlení = 10 m/s , když si to vynásobíš vyjde ti - 1kg x 1m/s... chápeš nebo to mám nakreslit?
2) king tam hází tisíci nevtony,(které působí po velmi krátký čas) pro zjednodušení je to jako pořádné nakopnutí - střela 7,5g x 320m/s = 2400 , to znamená 2,4kg závěr o rychlosti 1m/s , nebo 0,5kg závěr x 4,8 m/s , je to zjednodušené a nepčítá se s třením... to chápeš? m1 x r1 = m2 x r2

thrax · Příspěvek od **thrax** » 25 úno 2007 21:14

díky za trpělivost,snažím se to pochopit.

thrax · Příspěvek od **thrax** » 25 úno 2007 22:02

Je-li vratná pružina se svým odporem bezvýznamná,může být libovolně tuhá?