to J.Laser: Kéž by to vždycky dopadlo tak jak píšeš. Myslím ten útěk a zmlácení od synátora.
Jinak ten případ bych viděl celkem jednoznačně. Osvobodit Velikovskou by byla velká chyba. To snad ale nehrozí. V tom co ta žena tvrdí jsou obrovské rozpory a pokud by ji osvobodili, byl by to obrovský precedens. To zdůvodnění soudce, který ji odsoudil na to sedí víc než přesně. Nejvíc mě můžou dojmout ty její fotky na kterých se tváří jako modelka a tvrdí, že je to jen taková slupka.
Jak sama říka tak její manžel jí bil ještě za svobodna a ona nikdy neodešla!?
Divné
Nemohla ani na krok, byla bita a přitom cestovala, podnikala, měla milence a dokázala si obstarat zbraň!?
Divné
Pravá perla jsou ty dva nechtěné výstřely. Ona totiž údajně střílela z revolveru. Kdyby to byla pistole, pak bych byl ještě schopen (při zavření obou očí) pochopit ty dva výstřely. Ale u revolveru prostě musí být druhý výstřel úmyslný, zvláště do hlavy.
Sama Velikovská o druhém výstřelu nikdy nemluvila. Proč taky, to by ji mohlo leda přitížit, že?
Ostatně stačí si přečíst jak to prezentuje ona sama ve své knize. Ta příčetnost z toho přímo číší:
Kód: Vybrat vše
Tohle jsem už nevydržela. ,Tak ty si myslíš, že můžeš střílet jen ty? Já mám taky zbraň,‘ vykřikla jsem, šla jsem k zásuvce, zbraň vytáhla a položila ji na stůl. Ohromilo ho to. Chvíli se na ni díval. ,Co to na mě zkoušíš, babo blbá, ani to není pořádná pistole. A ty neumíš střílet. Co to je? Kdes to vzala?‘
Neodpověděla jsem a šla si sednout do křesla. Klouby rukou mi už hezky natékaly, na stehnu a pažích budu mít zase modřiny. Byla jsem vyčerpaná a bylo mi už všechno jedno. Přišel za mnou se zbraní v ruce. ,Tak koho mám prvního odprásknout?‘ Neodpověděla jsem, bylo mi to jedno.
,Tak co? Tebe?‘ - zamířil na mě -,Nebo sebe? Odprásknu se a budeš mít konečně klid a můžeš se klidně kurvit!‘
Nechtěla jsem to dál poslouchat. Zbraň měl provokativně u pravého spánku. Ty jsi ale vážně nemocný, pomyslela jsem si a nahlas řekla: ,Nedělej kraviny!‘
Vstala jsem, obešla malý konferenční stolek, on stále měl zbraň u spánku a díval se na mě jako slabomyslný.
Chňapla jsem po zbrani, abych mu ji vytrhla z ruky. Zavadila jsem o neuvěřitelně jemnou spoušť. Ozval se výstřel.“
Kde je ten druhý výstřel !?
Když ho tak nenáviděla proč ho nenechala být. Stačilo ho jen nechat ať se zastřelí.
Postupu Policie během té doby se ani nedivím. Jestli to tam vypadalo tak jak je to popisováno a ona si nikdy nezašla ani k lékaři na ošetření, tak co by vlastně chtěla. Domácí násilí a bytové zákroky jsou vůbec ty nejtěžší a nejošidnější zákroky co policisté ve službě vykonávají. Sám jsem několikrát zažil jak si šli druhý den po zákroku údajná týraná žena
a údajný násilník společně za ručičky jak dvě hrdličky stěžovat na postup hlídky která u nich zakročovala.
Kdoví jak to tedy vůbec všechno bylo. To se už dneska nikdo nedozví a jestliže tu ženu neodsoudí pak se může společnost taky dočkat toho,že každá co dostane facku nebo bude nějak ponížená druhý den odpráskne svého chlapa.
A advokátka Marvanová. Ta se chce akorát zviditelnit, když už po ní v politice ani pes neštěkne.
Si vis pacem, para bellum.