Došel jsem i k jednomu obecnému závěru, který se bude hodit majitelům asi všech čínských vzduchovek.
Už jsem tady o ní jednou psal, tak abych se nezatěžoval úvodem tak ocituji sám sebe:
Čína, ráže 5,5mm, stará asi 8 let, napínání boční pákou, dárek od taty k vánocům (vůbec se vzájemně hezky obdarováváme, půlka mých zbraní je jeho dárek a naopak ). Tehdy jediná možnost mít vzduchovku v této ráži. Když jsem ji vybalil, tak mě málem omývali když jsem viděl co je to za heblo. Pažba byla hrozné kopyto, něco jako kus přitesaného trámku. Mířit se s tím nedalo, protože hledí bylo asi 10 cm od oka, takže zaostřit mohl leda Superman svým laserovým zrakem. Naštěstí, ale spíš bohužel k tomu dodávali plastový puškohled 4x18, který s každou ranou měnil bod zásahu mě neznámým náhodným způsobem v řádu desítek centimetrů. Takže vzduchovka záhy putovala do dílny, kde jsem postupně obrousil pažbu do člověkem uchopitelného tvaru, prodloužil pažbu aby se dala zapřít do ramene, namořil a nalakoval (vždy 2-3 vrstvy, pak zbrousit a znovu lakovat, celkem asi 10 vrstev, poslední hodně zředěná). Hledí jsem odstranil a dal místo něj puškohled (teď je tam Fomei 4x20), muška mu vadila, tak jsem ji sundal (byla v menší objímce a přinýtovaná třemi nýty, držela tam jak sviňa) a na vzniklé místo jsem dočasně dal kus pružiny ze známého "siliče svalů", padla tam jak prdel na hrnec. A jelikož my češi víme, že jednotkou dočasnosti je 20 let, tak je tam dodnes. Ještě jsem zkrátil a změnil tvar lučíku, který byl předtím zřejmě zamýšlen pro mačkání spouště obouruč. A taky jsem upravil pojistku tak aby šla zbraň i zajistit.
No prostě střílet se s tím nedalo. Kouknu do hlavně, 12 drážek, dobře zpracovaná, žádné rýhy, leskne se to jak psí kulky - tady být problém nemůže. Střelivo bylo JSB Jumbo Straton .22, kterým jsem střílel i z Hatsana - tady taky nemůže být problém. Takže klasicky šup s ní do dílny, přece na to příjdu, proč to tak blbě lítá, ne?
K rozborce.
Jestli nezvládnete rozebrat Hatsana, o B4 ani neuvažujte.
Postup je celkem logicky pochopitelný, prvně se sundá pažba, pak plastová koncovka, pak se vyklepne kolík držící napínací páku, ta se vyndá, pak se vyklepne kolík, držící uzávěr pístu, vyjme se vodítko s pružinou (bacha na hlavu, je tam pnutí jak sviňa! ), kryt pístu a píst a pak se pokračuje až do poslední součástky.
Když sundáváte pažbu (2 šrouby) dávejte pozor, abyste drželi vzduchovku pokud možno ve svislé rovině, jinak se z ní začnou sypat hřídelky ze spoušťového ústrojí, které nejsou zajištěny segerkroužky (teda až na dvě) a na svém místě je drží právě pažba. Při montáži i demontáži mi vypadly tolikrát, že už je tam umím dát i poslepu.
Z čeho všeho se to skládá - viz foto3.
Je tedy vidět, že ta flinta je na vzduchovku až neuvěřitelně složitá a to na té fotce ještě pár věcí chybí. Z těch součástek by se daly postavit tři Slávie.
Bylo mi jasné, že ta nepřesnost je způsobena kolísáním rychlosti diabolky. Nebo možná i nějakými otřesy, ale o tom pochybuji, je na tom stejně jako každá pístovka.
Takže první byla na řadě prohlídka pružiny. Hned se dívám, safra, ta je nějaká křivá, trochu esovitě zahnutá. No co stím? Jedině vyměnit. Ze srandy ji trochu prohnu v protisměru. A ona zůstala prohnutá!! Tak ji chytím jednou rukou za jeden a druhou za opačný konec, pořádně zatáhnu, a světe div se! Prodloužil jsem ji o 1 cm!
Valil jsem bulvy asi takhle:
No co už. Zjistil jsem, že ta pružina je vyrobená při soudružské brigádě ve volném čase ve fabrice, kde vyrábějí ze stejného drátu hřebíky, kterými pak sbíjejí dohromady krabice na kurník pro slípky, co pak nakazí ptačí chřipkou naše labutě.
No, když už jsem změřil tu délku, tak vezmu šupleru, změřím průměr pružiny i toho drátu, a co nevidím? Je to navlas ta samá pružina jako je do Slávie 630/1!
Tak jsem se druhý den stavil pro to péro, prodává se za 70,-.
Do Slávie 634 se prodává za 190,-Kč - chtělo by se mi říct něco neslušného...
Tak jsem to vyměnil, funkčnost je bezproblémová. Chod je o hodně hladší, ani to tak neřinčí (ještě přidám pet-mód).
Zkouším přesnost.
Zase naprd.
Ale teď už vím čím to je. Diabolka se vkládá do kuželovitého výstupku hlavně a tady je kámen úrazu. Ten otvor nemá žádný náběh. Není to vůbec opracované, prostě jak tu hlaveň řízli, tak to zůstalo. Připomnělo mi to moji vzduchovou pistoli TEX, tam je to úplně stejné.
Diabolka tak nelze zatlačit úplně do hlavně, ale kousek jí vyčnívá a tak se podstatná část energie spotřebuje na překonání této překážky (je to skoro jako střižení hrany u válce perkusáku), a protože je to založeno na tak nevypočitatelné veličině jako je tření, tak úsťová rychlost kolísá.
Zbývá tedy už jen shodit tu hranu vrtákem. Akorát nemám tak dlouhý a už jsem neměl čas na něho něco přivařit. Jinak bych musel sundat hlaveň, což není tak jednoduché.
to be continued