Vlastnosti streliva.7,62X25 TOKAREV

[rebel 2007]

Náboje v naší armádě byli jenom jedny do pumpičky a cz 52, žádné rozdíly v nich nebyli, a co se týče životnosti cz 52 původně měla armáda požadavek aspon těch 12.tis. ran,ale po neustálích problémech co měla např.praskání závěru atd.snížili soudruzi životnost na 4 tis.ran

[hides]

Koukám, že diskuse se plodně rozvinula, jsou zde krásné vzpomínky z praktického používání pistolí, apod, nedá mi to a také reaguji. Podle mne byly primárně dva typy střeliva, jedno určeno pro pistole a druhé do samopalů.
Vycházím z toho, že jsou náboje s
a/ krátkou běžnou plnoolověnou střelou - určené svým tlakem pro pistole a tedy i pro předimenzovanější hlavně samopalů
b/ náboje se střelou s ocelovým jádrem a olověnou košilkou - delší typ střely , tedy s výrazně větším průtlačným odporem v hlavni a tedy zvýšeným tlakem – určené primárně pouze pro samopaly, které tohle snesou a také pro občasné použití v pistoli, která občasnou ránu tímto střelivem se zvýšeným tlakem určitě vydrží, za předpokladu, že jím nebude zásobena stále. Kolik se toho běžně z pistole v armádě vystřílí ….. Pokud ne, jsou zde v dobách míru náhradní díly, nebo se odepíše, voják si ji nekupuje za své peníze, má ji přidělenou a armáda mu za zničenou zbraň dá druhou. V bojovém konfliktu při destrukci taková zbraň nabývá cenu šrotu a odhazuje se.

Pokud by byl pouze jeden druh střeliva , tak je zde pouze jeden druh střeliva !! Rozdíl dvou druhů střeliva doložen na základě zjištění delších střel vždy u stejných dnových značení nábojů !!!!

Stejně se počítalo se s tím, že v průběhu výcviku, na střelbách a bojových podmínkách postupem času dojde k promíchání obou druhů střeliva a nikdo nebude vědět, jaké je jaké, neboť není výrazně jinak rozlišeno, ve tmě, v bahně, apod, to stejně nikdo zkoumat nebude, hlavně že má voják čím střílet.

Nyní máme možnost si sami zbraň Pi 52 koupit za vlastní peníze, máme k ní jiný vztah než voják k přidělené zbrani a řešíme zde situaci, že si svou zbraň můžeme zničit špatnou volbou munice a chceme se vyvarovat zničení své zbraně, o to nám přeci jde. Pistole 52 snese určitě nějaké ty tisíce výstřelů běžným střelivem, ale může se stát, že se do běžného střeliva přimíchá právě to se zvýšeným tlakem. A pokud je tu možnost toto střelivo rozpoznat, popsat a následně jen nepoužít ke střelbě, bude o problém, o kterém se u tohoto střeliva diskutuje i na jiných forech, méně. To je vše, také se mohu jen lidsky mýlit, ač střílím celý život.

[ramires]

Tak znova ten citát z víše jmenované knihy: Náboj byl označován 7,62mm ostrý pistolový náboj (zkráceně 7,62-Pi), byl laborován střelou s olověným jádrem a balen ve čtvercových krabičkách po 25 kusech. Od konce 40.let byla zavedena alternativně střela s ocelovým jádrem a olověnou košilkou, v padesátých letech naprosto převládala. Střela má stejnou hmotnost jako s olověným jádrem a je proto delší. Balistika náboje je u obou typů střel prakticky shodná. Teť moje vysvětlení: Tá střela z ocelovím jádrem je delší z dúvodu zachování stejné váhy střely, nic víc, tento rozdíl je i u střel 7,65Br, olověná má délku 12mm z ocelovím jádrem 14mm, ocelové jádro se používá z dúvodú úspory materiálu ,žádná prútlačnost nebo co,to je kravina, tlaky náboje jsou a musí bít stejné podle norem(280,6MPa). Vemte si třeba 9mmL ,rúzná váha střel, rúzná délka střel, rúzný materiál střel a mají pistole v této ráži problém? ne, jsou dané tlaky a ty si výrobce nedovolí překročit,ba naopak ,prostě pistole cz52 byla skonstruovaná na 9mmL takže vyšší tlaky náboje 7,62mmTT ji nedělají moc dobře

[rebel 2007]

tak tak svatá pravda velebnosti

[hides]

Tak jak tak koukám, je pro některé z Vás stále citát z knihy nepřekonatelné dogma.
Vezměme tedy 2 nové nábojnice, z nábojů těch 50 let střelu krátkou a střelu dlouhou, náboj nalaborujeme podotýkám slabší stejnou dávkou identického prachu a stejným postupem ze stejné vzdálenosti nakonec vystřelíme.... Co se stane? Vznikne zde někým stále nechtěně slyšeno - jiný tlak a čím? Délkou střely, ač má stejnou váhu, ale jinou "průtlačnost hlavní", neboť má delší odporovou velikost o právě tu svoji délku a tím vzniká větší tlak. Co v praxi vidíme?
Vidíme to, že střela delší, u které vznikl větší tlak, prostřelila logicky více stejného materiálu, jako střela krátká. Na střelách je patrno a zakresleno, jak dlouhý je otisk drážek hlavně a jaký je v nich rozdíl. Střelný kanál je veden v důsledku záměru zbraně zešikma směrem k zemi. 3 bloky dřeva za sebou, každý cca 47 mm silný.
Tímto se omlouvám teoretikům citujícím stále dokola odstavce z knih, byť i docela poučné a zajímavé.

[hides]

Pokračování :

[ramires]

Nejsem jenom teoretik , Střela z ocelovím jádrem má vždy větší prúbojnost, to je normální u všech střel z ocelovím(železným)jádrem, nepodléhá tolik deformaci a tím, že je delší má samozřejmně delší vedení v drážkách a tím i větší stabilitu. Ale de o to ,že náboje značené "pi" mají jak dlouhou tak krátkou střelu ,takže se nedají rozlišit, jedině delaborací

[navip]

Ten větší tlak tam při tebou prezentované laboraci vznikne hlavně proto, že delší střela při stejné celkové délce náboje vytvoří menší startovací prostor a z toho vyplývají větší tlaky. Ten vetší odpor pro přetvarování střely se k tomu ještě přidá.
Když já byl na vojně, tak jsme jako asi poslední jednotky měli ještě "pumpičky" vz.24 a náboje do nich, ocelové nábojnice, byly oddělené od těch do pistolí vz.52, které měli nábojnice mosazné a i střely měli jinou barvu.Byl jsem pomocník výkoného a zbrojní sklad jsem měl na starost a často jsem z 52 střílel,při střelbách jsem s ní dostřeloval padací terče co kluci v přijímači netrefili z 24.
Takže mé poznatky nejsou - jpp

[stifter]

Drzá otázka: jak je to s přesností 7,62 Tok. z delší hlavně, třeba z pumpičky? Nejlépe z kvéru který nestřílí ze zadní polohy závěru, případně opakovačky .... Nějaký rozptyl ... srovnání třeba s 9 Luger .... Má na to někdo takový spotřebič ??? Řeší se tady střely, nábojnice, tlaky (ty beru jako opodstatněné) ale nikdo se nezmiňuje o rozptylu a vůbec o rychlostech a dalších věcech. Zajímá mě, co se z téhle ráže dá "vyrazit" ....

[edelweiss]

to-stifter
Nevím, jestli ti to pomůže, z TT-33 na 25m pod 5cm jde, na 50 cca. Do 30cm z ruky, na 100m terc každou ranou ale chtělo by to dotrénovat.
U pumpičky co jsem mněl možnost, sklopka z ruky na 25m ani krátkou dávkou netrefila terč, z taktického řemenu také o ničem, s pevnou pažbou, když jsem si zvykl to podržet proti poskočení závěru dopředu, šlo na 50m trefit placku 15cm každou ranou po krátkou dávkou po jedné ráně. Dál jsem to netestoval, podle mě krátká dávka jde udržet, pokud ti to první srazí, druhá třetí přizvedne, takže reálná šance je na zásah. Pokud bys to dal do M1carabine asi by to umělo velice překvapit. Ale v opakovačce by to mohlo být na hraní nádherné.

[hides]

Zapoměl jsem ještě na jeden důležitý faktor, který správně doplnil navip, že při delší střele se při stejné délce náboje vytvoří menší spalovací prostor a tím také vznikají větší tlaky a větší odpor pro přetvarování střely se k tomu ještě přidá.
Jak píše ramires, že střela s ocelovým jádrem má vždy větší průbojnost a nepodléhá tolik deformaci, je sice pravdou, ale ne v tomto případě.
Průbojnost takové střely se projeví pouze při nárazu na pevnější překážku, ocelové jádro se vyloupne z košilky,kterou zanechá na místě a samotné proniká tímto pevným materiálem. Je to zcela jiný balistický děj, než při výše uvedeném pokusu demonstrovaném střelbou do konstantních bloků měkkého dřeva, kdy tady se neprojevuje ta požadovaná průbojnost, kompaktní střela bez změny tvaru a destrukce pronikla materiálem na určitou vzdálenost, delší však než střela krátká plnoolověná a to zásluhou jinou -zvýšeným součtem tlaků způsobených odporem při přetváření delší střely a menším spalovacím prostorem uvnitř náboje.
Je tady jedno a asi zbytečné řešit, zdali byly náboje určené do Pi a do Sa, to je věc názoru, ale to, že jsou náboje se dvěma druhy střel, dvěma druhy rozdílných tlaků, kdy jeden z nic “může“ poškodit Pi 52 a jak to rozpoznat. Buď zdlouhavou delaborací všech nábojů které chceme použít, / každý to neumí, nebo nechce z důvodů časových a jiných/ , nebo to někdo již udělal před námi a foto dnového značení takových nábojů zde vložil, nebo vloží a my je nepoužijeme..
A nebo se na to prostě ....... a střílet vším, co máme k dispozici a neřešit to

[navip]

Jenom pro doplnění,sice trocho OT, Ty pumičky 24 a 26 střílely z otevřeného závěru a neměli přepínač střelby.Jednotlivé rány se stříleli jemným stiskem spouště a v leže se dalo na 100 m spolehlivě zasahovat do zeleného trouby, ale rozptyl 2-3x horší než vz.58. Prostě ten ocelový špalek při nabrání náboje a po dorazu odpálení, se zbraní hnul. Ovšem při střelbě dávkou neměla 58 šanci. Pumtička netáhla nahoru jako 58 a dal se vystřílet celý zásobník do cíle. Zkoušeno na 50 m na větší kartonovou krabici.Ze 30 ran z pumpičky asi 20 zásahů a z 58 6x

[gunlover]

7/ nově vyrobené nábojnice z 1x vystřeleného revolverového střeliva 38 Spec.
D ů v o d :
-nevhodnost použití nábojnic čs. z 50 let,zápalka berdan, excentr. zátravka, větší průměr a nižší zápalka,
-absence nábojnic Tokarev se zápakou boxer /výhodou je získání orig. SB nábojnic, odpadá vše ostatní/
-zdarma velké množství nových nábojnic38 Spec. se zápalkou boxer s vhodným základním rozměrem průměru těla nábojnice
P o s t u p :
-na malém soustruhu tvarovým nožem odstranění rantlu a provedení zápichu, bez obav, materiálu je zde dost
-v matrici Tokarev překalibrování rovné 9 mm nábojnice na požadovaný tvar lahvičkovité nábojnice Tokarev
-její zkrácení na požadovaný rozměr, poté již běžný postup doporučený pro přebíjení
P r o č :
-radost z vlastního výtvoru a transformace z revolverového na pistolové
-využití volného času pro něco, co Vás baví
-nemalý ekonomický přínos, cena pouze za zápalku a prach, Pb na střely si vždy někde seženu, tak rána vyjde pod 1 Kč

8/ lze použít i běžné S/B plášťované střely
9/ střely Pb doma odlévané ještě před kalibrací, nutno použít něco na zatvrzení Pb, kzalibrovat a namazat

Kde se dá sehnat kokila na odlévání střel Tokarev? V nabídce obchodů jsem ji nikde neviděl a střely 7,65 Browning jsou na Tokarev nevyhovující.

[AlfaAlfons]

Mám ty střely trochu jinak než jsou tomto vlákně uvedené viz.foto
aym 53 mám s delší střelou jak je zde psáno má to být s ocelovým jádrem zatím jsem to neřezal, kdyby někdo měl řez tak bych to rád viděl
druhý náboj čs. produkce r.51 krátká střela(hides dával fotku s delší střelou takže tohle není moc směrodatné)
třetí náboj válečná výroba r.44 také krátká střela akorát jiný prach takový válečkový
značení krabičky výroba aym s dělší střelou
značení krabičky výroba bxn r. 53 železné nábojnice zeleně lakované, střela taky krátká to už jsem nefotil, jádro olověné

[burunduk]

Zkusím trochu doplnit poznatky z delaborací: krátká střela (cca 14 mm) v nábojích označených: 51 12, 53 bxn, 52 bxn, 53 bxn zelená (ocelová) nábojnice. 16 mm: 51 11, 52 aym, 51 11, 52 4X.