Zbraň v zaměstnání a manipulace s bezpečně vybitou zbraní na veřejnosti
Napsal: 18 led 2022 13:47
Zdravím,
mám příhodu, o kterou bych se rád podělil a ocenil bych i názor zkušenějších uživatelů fóra.
Jsem zastáncem tvrzení, že co se sebeobrany týče, je lepší mít zbraň stokrát u sebe a nepotřebovat, než jednou nemít a potřebovat. Pracuji v automobilovém průmyslu, kde se v naprosté většině času pohybuji ve společné kanceláři ještě s dalšími kolegy. Zbraň mám skrytou v opaskovém pouzdru u sebe i během pracovní doby. Že by toto náš pracovní řád jakkoliv omezoval, to jsem se nedočetl.
Každopádně k věci. Když byla většina lidí na obědové pauze, přišel za mnou kolega, který se k celé problematice staví stejně jako já. Řešili jsme, kdo jaké používá střelivo, načež jsme vytáhli ze zásobníků každý po jednom náboji, abychom je porovnali. V tom se do kanceláře vrátily 3 kolegyně a já nestihl zbraň včas schovat, takže si jí jedna z nich všimla. Začala žadonit, jestli si ji může půjčit a bla, bla. Ze zbraně jsem tedy vytáhl zásobník, který jsem si pak po celou dobu nechal u sebe, několikrát jsem „zarepetýroval", pak vystavil závěr do zadní polohy, abych důkladně zkontroloval komoru a zásobníkovou šachtu, shodil závěr zpátky a dal do země mířenou ránu jistoty. Pak jsem jí vybitou zbraň půjčil do ruky.
Krom různých dotazů a udivování se nad hmotností pistole měla děsnou potřebu se s ní vyfotit, což pak taky udělala. Pak mi zbraň vrátila. Druhá kolegyně se jen smála a třetí házela vražedné pohledy, takže nemusela říct ani slovo a bylo mi jasné, že je to přesně ten typ člověka, co i v legálních držitelích zbraní vidí magory, co chtějí hlavně střílet do lidí.
Říkám si, mohla by třeba ta fotka být nějakým způsobem zneužitá? Stalo se něco, z čeho bych mohl mít problémy? Říkal jsem si, že kdyby si náhodou někdo postěžoval, maximálně by mi mohlo vyhubovat vedení, ale to je asi tak vše, co jsem vymyslel. Vidí to někdo jinak?
Díky.
mám příhodu, o kterou bych se rád podělil a ocenil bych i názor zkušenějších uživatelů fóra.
Jsem zastáncem tvrzení, že co se sebeobrany týče, je lepší mít zbraň stokrát u sebe a nepotřebovat, než jednou nemít a potřebovat. Pracuji v automobilovém průmyslu, kde se v naprosté většině času pohybuji ve společné kanceláři ještě s dalšími kolegy. Zbraň mám skrytou v opaskovém pouzdru u sebe i během pracovní doby. Že by toto náš pracovní řád jakkoliv omezoval, to jsem se nedočetl.
Každopádně k věci. Když byla většina lidí na obědové pauze, přišel za mnou kolega, který se k celé problematice staví stejně jako já. Řešili jsme, kdo jaké používá střelivo, načež jsme vytáhli ze zásobníků každý po jednom náboji, abychom je porovnali. V tom se do kanceláře vrátily 3 kolegyně a já nestihl zbraň včas schovat, takže si jí jedna z nich všimla. Začala žadonit, jestli si ji může půjčit a bla, bla. Ze zbraně jsem tedy vytáhl zásobník, který jsem si pak po celou dobu nechal u sebe, několikrát jsem „zarepetýroval", pak vystavil závěr do zadní polohy, abych důkladně zkontroloval komoru a zásobníkovou šachtu, shodil závěr zpátky a dal do země mířenou ránu jistoty. Pak jsem jí vybitou zbraň půjčil do ruky.
Krom různých dotazů a udivování se nad hmotností pistole měla děsnou potřebu se s ní vyfotit, což pak taky udělala. Pak mi zbraň vrátila. Druhá kolegyně se jen smála a třetí házela vražedné pohledy, takže nemusela říct ani slovo a bylo mi jasné, že je to přesně ten typ člověka, co i v legálních držitelích zbraní vidí magory, co chtějí hlavně střílet do lidí.
Říkám si, mohla by třeba ta fotka být nějakým způsobem zneužitá? Stalo se něco, z čeho bych mohl mít problémy? Říkal jsem si, že kdyby si náhodou někdo postěžoval, maximálně by mi mohlo vyhubovat vedení, ale to je asi tak vše, co jsem vymyslel. Vidí to někdo jinak?
Díky.