já když si dělal zbroják, tak se mě má drahá zeptala, jestli mám nějaké problémy (ve smyslu, že by mi šel někdo po krku), protože proč bych si jinak pořizoval zbraň, že?
Jelikož jsme vesměs pacifistická rodina, setkal jsem se spíše s údivem a nepochopením - "na co to prosímtě máš?"
Sousedi vesměs v klidu, máme malinký činžák s takovou až rodinnou atmosférou, takže nikomu neuniklo, že každý týden tahám ze sklepa karton s nalepeným terčem, žádná hysterická reakce se nekonala, spíš mírný zájem.
Jediní nadšení jsou bratr, protože ho občas vezmu střílet a pak tchán, protože má rád vojenskou historii a rád si ode mě půjčuje střeleckou revue

Jinak otázka na cenu "železa" je taky častá, holt jsme Češi
