Stokilovy divocak pokousal muze u supermarketu

[kayakero]

Česká Lípa – Stokilový divočák se proháněl v pondělí u supermarketu Albert na českolipském sídlišti Lada. Vystresované zvíře napadlo dvaatřicetiletého Tomáše Resla hned pod sjezdem z parkoviště u nákupního centra. Vše ale mohlo skončit velkým neštěstím, prase se u supermarketu procházelo kolem půl čtvrté, kdy se tu pohybuje velké množství lidí. U blízkých panelových domů si venku hrály děti. „Byl to šok, vůbec jsem si divočáka nevšiml, dokud jsem neležel na zemi,“ popisuje Tomáš Resl. Poblíž stojící muž bleskurychle zareagoval a telefonicky přivolal městské strážníky. „Prase velké jako kráva zmateně pobíhalo mezi parkovištěm a benzínou. Byly jsme tady čtyři hlídky, ale chytit se nám ho nepodařilo, utekl nám,“ přibližuje jeden ze strážníků. Podle zástupce ředitele Městské policie v České Lípě Antonína Doležala stokilový divočák utekl směrem na Písečnou nebo Dobranov. Při svém zběsilém úprku zvíře muselo překonat frekventovaný silniční tah z České Lípy na Nový Bor. „Bylo to všechno hrozně rychlé, divočák kličkoval mezi auty a řidiči jen troubili,“ popsal Adam Novák z České Lípy, svědek incidentu. Poraněný měl štěstí „O situaci jsme informovali příslušného místního hospodáře a zraněného muže odvezla rychlá záchranná služba na žádost ženy, která všemu přihlížela,“ doplňuje Antonín Doležal. Tomáše Resla ošetřili na chirurgické ambulanci v českolipské nemocnici. „Muž měl pokousanou levou ruku. S ohledem na způsob poranění konzultoval ošetřující lékař další postup s infekčním oddělením nemocnice v Liberci. Podle jejich doporučení jsme nemuseli přijmout žádné zvýšené opatření a muž ani nemusel být hospitalizovaný,“ říká mluvčí NsP v České Lípě Petr Pokorný. „Zřejmě se jednalo o prase, které bylo chované v zajetí, a tím ztratilo přirozenou plachost. Divočák nikdy sám od sebe člověka nenapadne. Výjimkou je bachyně, jež chrání svá selátka,“ vysvětluje Miloslav Tůma z ředitelství Vojenských lesů a statků v Mimoni. Podle něj ztrácí lesní zvířata plachost i v případě, že jsou nakažená vzteklinou. „Jejími nositeli jsou v devadesáti osmi procentech lišky, ale u těch se dlouhodobě provádí orální vakcinace. Výskyt vztekliny je proto skutečně velmi ojedinělý,“ doplňuje Miloslav Tůma. Divočák byl asi vystresovaný To, že zřejmě bylo divoké prase částečně domestikované, potvrzuje i mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha. „Za den dokáže zdolat až čtyřicet kilometrů. Divoké prase je velmi plaché a vyhýbá se kontaktu s lidmi. I pro myslivce je lov černé zvěře velmi obtížný a vyžaduje velké zkušenosti,“ říká Jiří Šilha s tím, že se ale mohlo jednat o vystresovaného mladého jedince, který se cítil ohrožený, a proto zaútočil. Divoké prase útočí vahou těla a zuby, kterým se říká zbraně, a ne nadarmo. Jsou to dlouhé špičáky s ostrou hranou a prase jimi může způsobit velmi vážné poranění. „Při sčítání zvěře narazili myslivci na divočáka. Ten se rozeběhl proti jednomu z nich a ostrými zuby mu způsobil hlubokou tržnou ránu na lýtku,“ uvádí Jiří Šilha a dodává, že pokud se člověk setká ve volné přírodě s divočákem, měl by se snažit vylézt na nejbližší strom, nebo pokud to jde se co nejrychleji vzdálit. Tomáš Resl: Seděl jsem na obrubníku a klepal se jako osika „Stulil jsem se do klubíčka a jen si chránil hlavu rukama, do levé mě pak kousl,“ vzpomíná na nepříjemný střet se stokilovým divočákem dvaatřicetiletý Tomáš Resl z České Lípy. Ten šel jako jindy nakoupit do supermarketu Albert na sídlišti Lada Č. Lípě. Jenže po cestě z obchodu ho v pondělí napadlo divoké prase. Tomáš si matně vybavuje, že poblíž stojící lidé něco volali, ale na uších měl sluchátka s puštěnou hudbou. Navíc špatně vidí, a tak sice zaznamenal pobíhající zvíře, ale domníval se, že je to pes a nevěnoval mu pozornost. „Scházel jsem ze schodů od parkoviště a přede mnou bylo jen deset metrů na zastávku autobusu. Najednou jsem ležel na zemi a na mě divočák,“ popisuje Tomáš. Díky tomu, že u něj zapracoval pud sebezáchovy, může dnes mluvit o velkém štěstí, že jeho zranění nejsou mnohem vážnější. „Byl to šok, prase odběhlo, já se posadil na obrubník, držel si poraněnou ruku a klepal se jako osika,“ doplňuje Tomáš. Nepříjemné překvapení zažila i jeho manželka Petra: „Měla jsem už strach. Odešel ve tři nakoupit a domů přijel sanitkou. Když jsem ho uviděla, první myšlenka byla, že ho někdo napadl. Že to byl divočák, to by mě nenapadlo ani ve snu,“ vzpomíná. „Do lesa chodím často a divoké prase jsem nikdy nepotkal. Že se to stane za bílého dne na sídlišti, to bych životě nečekal. Lidi mi pak říkali, že malý okamžik přede mnou tam procházela paní s kočárkem, tak to všechno mohlo dopadnout mnohem hůř,“ dodává Tomáš.

http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_regi ... 00325.html

[kayakero]

Loučka ohraničená Albert-hypermarket, palenáky, benzinkou Agip (žlutý koníček), přes silnici Interspar a OBI, blízko velký kruhový objezd. Bývá užívána i jako psí loučka, u paneláků jsou pískoviště + dětské prolézačky, bylo první jarní slunko, takže pravděpodobnost výskytu batolat + capartů byla vysoká.
Loc: 50°41'56.402"N, 14°32'27.331"E na http://www.mapy.cz napoví - vážně vprostřed městské zástavby.


Výpadovka z Čech na Drážďany - leckdo zná: kolem konce pracovní doby kolony aut: fronty stojící před semafory dosahují až sem - zvláště tyto dny, kdy pro frézování vozovky je tu limit 30km/hod. Zda kance lákal kravál frézovacích strojů či smrad čerstvého asfaltu není známo; že by v čerstvě rozrytém asfaltu chtěl hledat něco k snědku by svědčilo spíše na divočákovu demenci nežli na původ z domácího chovu. Smysl by dávalo spíš, kdyby si na přesunu kanec netroufl pro kolony aut přejít vozovku => traverzoval podél ucpané silnice Nový Bor-Česká Lípa až v Lípě vlezl do civilizace. Prasat jsou tam mraky, na trase Česká Lípa-Nový Bor či Česká Lípa-Mladá Boleslav každoročně pár nabouraných divočáků je; auto má většinou předek na šrot, oprava typicky >70kKč.


Přivolaní městští policisté by mu s jejich 9para mohli leda zasalutovat; palba by vedla leda ke krvavé koridě.
Každopádně tohle prase jsou body pro sebeobranné střelivo 7,62x25, 7,62x39 či .50S&W;
Na cestách tímhle krajem tedy začnu vozit i něco silnějšího - je tu nenulová šance, že si (v sebeobraně, zákonné krajní nouzi) legálně složím divočáka i bez mysliveckých zkoušek a policie mi k tomu ještě poděkuje.

[Joezbrna]

Zrovna potřebuju ženě vysvětlit, že SW 629 (44 mag) nám doma citelně chybí. Dík

[Radgost]

Z tohoto důvodu se poohlížím po TT - 33.

[Bluesman]

Myslíte,že i můj rev.Ruger 357.Mag,v šestipalci by podrazil takový rozdováděný potvoře hnáty...na první-na druhou

[Radgost]

IMHO ano.
Tenhle problém se řeší taky tady:

http://forum.gunshop.cz/jak-se-ubranit- ... -t990.html

[Smetys]

Hoši, trochu to s těma kalibrama přeháníte...
Je jasný, že čím učinější tím lepší, ale prase se dá sundat i vzduchovkou...
Ne teda sto kilovej divočák, ale půl metrákový vietnamský nebo kanadský prasátko se tím dá krásně složit. Při 5,5 diabole na 5 metrů ze 35J Hatsana 125 za ucho zůstane pěkně v ohni a stačí ho píchnout.
Jen bych chtěl dodat, že prasátka jsou chována v soukromém velkém lesním výběhu a nejdou jinak chytit. Odstřel velkých kusů zařizují myslivci.

Na druhou stranu je pravdou, že pokud by přišlo na obranu, tak je ta vzduchovka v dané stresové situaci užitečná leda na umlácení pažbou

[kayakero]

... prasátka jsou chována v soukromém velkém lesním výběhu ...

nechám na místních myslivcích teoretizování zda soukromé prase humánně bezbolestně odstřelit jedině kulí / nebo třeba i loveckým hrotem silné kuše / nebo i silnou diabolou.

Ale to připomenutí soukromých výběhů a soukromých obor je přínosné:
kolem České Lípy je soukromých obor÷oboreček povícero: třeba profláknuté 2 obory s vysokou na Slunečné (ves kde se odstřelil sebevrah Vlastimilený Bróďa), jedna obora velikosti ?3 venkovských stavebních parcel mezi Žandovem a Kravařemi - tam se právě chovají divočáci za plotem z dřevených kůlů hned vedle asfaltové okresky; fandové tam vozívají děti se starým chlebem na krmení; prasata jsou zvyklá na auta, domy i na lidi. A podobných obor nadšenců bude po okolí určitě víc.

Jestli tohle prase uteklo z podobné obory, kde zvuk motoru přijíždějícího auta + z něj vystupující lidi znamenával žrádlo, dávalo by smysl, že hladové prase by šlo s projíždějícími auty podél silnice až mezi baráky, kde pak prvního kolemjdoucího civilistu napadnulo nikoliv vystrašené v děsu s cílem ho usmrtit, ale jen aby ho potrestalo lehkým pohryznutím za lakotnost: že se nechce rozdělit o svačinu. Tedy asi jen další nedorozumnění bez závažných následků, ve kterém je prase suběktivně nevinné (spíše je samo obětí), přesto to asi odsere smrtí.

[Smetys]

No vidíš, sám jsem na to zapomněl, ale něco podobného se nám už stalo. Tehdá otecko koupil kance (cca. 70 kg) a ten chtěl pořád utíkat. Pletivo, dřevěná ohrada, elektrický ohradník prostě nepomáhaly

A ta potvora přesně věděla kde bydlela původně, protože vždy vyrážela tím směrem, kde byl chovanej od malička.

Nejdřív ho manželka načapala u sámošky (byl černej) a lidi si mysleli, že je to divočák, a tak zavolali benga. Ti nám ho nakonec pomohli, za potlesku přihlížejících, zahnat a naložit.

O pár dní utekl znova a došel ještě o kousek dál. Opět lidé zpanikařili a zase zavolali benga . Tentokrát už bez potlesku a ani benga neměli takovej smysl pro humor dostali jsme litra pokuty.

Když utekl potřetí (tentokrát jen po periférii města), tak jsme ho nahnali do nejbližšího neobydleného prostoru a známej myslivec to KULÍ ukončil.

Každopádně nikdy nikoho nenapadl, bylo to takové prase výletní. Ale kdo tomu nerozumí, tak se prostě vyplaší. PS: jmenoval se Milan a sežrali jsme ho na jeho počest!