Silove zatizeni, dimenzovani zaveroveho uzlu pistole
Moderátoři: Moderátoři, GunShop.cz
Silové zatížení, dimenzování závěrového uzlu pistole
Zdravím vás,
jak už z názvu vlákna napovídá, zajímám se o řešení závěrového uzamykacího uzlu, konkrétně u samonabíjecí pistole ráže 9 mm Luger. Z čeho vycházím (bez ohledu na systém uzamčení):
- na závěr působí síla od výstřelu přes dno nábojnice Fd, při špičkovém tlaku v hlavni 260 MPa a průměru dna nábojnice cca 10mm je Fd rovna cca 20,5 kN, v opačném směru působí síla průtlačných odporů při pohybu střely v hlavni, cca 1,5 kN, ostatní síly jsou vzhledem k Fd zanedbatelné
- z pohybové rovnice zakluzujících částí zjistím jejich zrychlení (při hmotnosti závěru 0,35 kg, hmotnosti hlavně 0,15 kg) cca 38 000 m*s-2
- namáhání uzamykacích ozubů vychází jako setrvačná síla hlavně při pohybu závěrového celku vzad + síla průtlačných odporů střely, neboli cca 7,2 kN
....
A pointa je, že mně pevnostně vycházejí v uzamykacím uzlu řádově nesmyslná čísla, ať už je to namáhání na otlačení, na smyk, ... a to při relativně "slabém" náboji 9x19, co teprve 7,62x25, .357 SIG, 10 mm auto apod... a proto bych byl vděčný za nějaké "nakopnutí" správným směrem, způsoby výpočtu uzamykacího uzlu, nebo třeba nějaké vzorové výpočty (jestli existují, třeba klidně pro 1911, ať se mám čeho chytnout).
Děkuji vám za odpovědi, vítám jakékoliv, i sebemenší postřehy.
jak už z názvu vlákna napovídá, zajímám se o řešení závěrového uzamykacího uzlu, konkrétně u samonabíjecí pistole ráže 9 mm Luger. Z čeho vycházím (bez ohledu na systém uzamčení):
- na závěr působí síla od výstřelu přes dno nábojnice Fd, při špičkovém tlaku v hlavni 260 MPa a průměru dna nábojnice cca 10mm je Fd rovna cca 20,5 kN, v opačném směru působí síla průtlačných odporů při pohybu střely v hlavni, cca 1,5 kN, ostatní síly jsou vzhledem k Fd zanedbatelné
- z pohybové rovnice zakluzujících částí zjistím jejich zrychlení (při hmotnosti závěru 0,35 kg, hmotnosti hlavně 0,15 kg) cca 38 000 m*s-2
- namáhání uzamykacích ozubů vychází jako setrvačná síla hlavně při pohybu závěrového celku vzad + síla průtlačných odporů střely, neboli cca 7,2 kN
....
A pointa je, že mně pevnostně vycházejí v uzamykacím uzlu řádově nesmyslná čísla, ať už je to namáhání na otlačení, na smyk, ... a to při relativně "slabém" náboji 9x19, co teprve 7,62x25, .357 SIG, 10 mm auto apod... a proto bych byl vděčný za nějaké "nakopnutí" správným směrem, způsoby výpočtu uzamykacího uzlu, nebo třeba nějaké vzorové výpočty (jestli existují, třeba klidně pro 1911, ať se mám čeho chytnout).
Děkuji vám za odpovědi, vítám jakékoliv, i sebemenší postřehy.
Re: Silové zatížení, dimenzování závěrového uzlu pistole
No a není třeba problém v tom, že to počítáš jako statickou rovnováhu sil, zatím co děj je rozložen v čase, a bylo by ho potřeba počítat (modelovat) dynamicky?
Ale to mě jen v rychlosti napadlo, ani jsem pořádně nestudoval tvůj popis ... tam ale píšeš, že jde o stav při Pmax ... to si ale odporuje s popisem děje (zákluz, zrychlení setrvačné hmoty ...)
Ale to mě jen v rychlosti napadlo, ani jsem pořádně nestudoval tvůj popis ... tam ale píšeš, že jde o stav při Pmax ... to si ale odporuje s popisem děje (zákluz, zrychlení setrvačné hmoty ...)
"Aux armes, citoyens !"
Re: Silové zatížení, dimenzování závěrového uzlu pistole
Na závěr přece nepůsobí síla daná špičkovým tlakem a plochou dna nábojnice. Účinky tlaku se rozdělí mezi střelu (odpory v hlavni) a hybnost závěru + odpory pružin apod.
LEX www.gunlex LEX
Re: Silové zatížení, dimenzování závěrového uzlu pistole
No, u zrychlení i u zatížení jsem víceméně vycházel ze skript, kde je to, podle mě, hodně zjednodušené. Jak píšeš peggy, tlak v hlavni má nějaký průběh a pmax určitě nenastane v době, kdy je ještě závěr+hlaveň v klidu.
LadaN, tlak se šíří všemi směry, to znamená stejně tak na střelu, tak na stěny nábojové komory (přes plášť nábojnice) a stejně tak na dno nábojnice. A střela i závěr (potažmo nábojnice) té síle jakoby utíká, ty výpočty právě z tohoto vychází. Otázka je, kdy nastane pmax Jinak odpory pružin asi velkou roli hrát nebudou, spíš mě zaráží ještě jedna věc ...
A to je třecí síla mezi nábojnicí a stěnou náb. komory, kdy při pmax (ale i menším tlaku) určitě nebude malá. Viz. urvané dna nábojnic vytahovačem, zapečené nbc v komoře, ...
LadaN, tlak se šíří všemi směry, to znamená stejně tak na střelu, tak na stěny nábojové komory (přes plášť nábojnice) a stejně tak na dno nábojnice. A střela i závěr (potažmo nábojnice) té síle jakoby utíká, ty výpočty právě z tohoto vychází. Otázka je, kdy nastane pmax Jinak odpory pružin asi velkou roli hrát nebudou, spíš mě zaráží ještě jedna věc ...
A to je třecí síla mezi nábojnicí a stěnou náb. komory, kdy při pmax (ale i menším tlaku) určitě nebude malá. Viz. urvané dna nábojnic vytahovačem, zapečené nbc v komoře, ...
Re: Silové zatížení, dimenzování závěrového uzlu pistole
Mám dotaz krapet mimo mísu jaká je uzamikací plocha žeber u CZ75 a Glock 17 ?
GP K100,Gazela 58,Beretta 70/71,ZKM456
Re: Silové zatížení, dimenzování závěrového uzlu pistole
2kosta:
Asi jsem se nevyjádřil úplně přesně. Nemůžeš přece počítat se špičkovým tlakem jako zatěžujícím účinkem na závěr jako kdyby byl celý systém uzavřený (t.j. jako statické zatížení jako psal peggy). Celý děj je dynamický, tlak se mění s pohybem střely v hlavni a ani odpory při pohybu střely v hlavni nebudou konstantní.
Asi jsem se nevyjádřil úplně přesně. Nemůžeš přece počítat se špičkovým tlakem jako zatěžujícím účinkem na závěr jako kdyby byl celý systém uzavřený (t.j. jako statické zatížení jako psal peggy). Celý děj je dynamický, tlak se mění s pohybem střely v hlavni a ani odpory při pohybu střely v hlavni nebudou konstantní.
LEX www.gunlex LEX
Re: Silové zatížení, dimenzování závěrového uzlu pistole
Můžeš být konkrétnější a uvést příklad toho co ti vychází?kosta píše:A pointa je, že mně pevnostně vycházejí v uzamykacím uzlu řádově nesmyslná čísla,
Re: Silové zatížení, dimenzování závěrového uzlu pistole
2kersanti: řekněme, že mám systém uzamčení, kde jako uzamykací člen je váleček (něco jako pi. vzor 52), který ale není namáhaný na smyk (jako u 52jky), ale na ohyb. Váleček je v podstatě "nosník" na 2 podporách nesený závěrem, zatížený uprostřed setrvačnou silou hlavně při zákluzu. No a při výš uvedené síle a při délce válečku 20 mm vychází jeho minimální průměr nějakých 11! mm, a to při náboji 9 mm Luger. Při průměru válečku 5mm vzniká maximální napětí 6000 MPa. Stejně tak na otlačení uzam. ploch vychází nesmysly..
Re: Silové zatížení, dimenzování závěrového uzlu pistole
Z toho popisu jsem jelen.Je to nějaký existující systém,můžeš postnout náčrtek?
Re: Silové zatížení, dimenzování závěrového uzlu pistole
ne, není to existující systém
Posílám hrubý náčrt uzlu v době společného zákluzu. Velmi zhruba, je to systém s nesenou závorou, kterou v tomto případě zastává váleček, který v uzamčeném stavu zapadá do půlkruhovitých vybrání ve spodní části závěru a zároveň je vázaný s "hákem" ve spodní části hlavně.
1 - váleček, 2 - hlaveň, 3 - závěr
image
Posílám hrubý náčrt uzlu v době společného zákluzu. Velmi zhruba, je to systém s nesenou závorou, kterou v tomto případě zastává váleček, který v uzamčeném stavu zapadá do půlkruhovitých vybrání ve spodní části závěru a zároveň je vázaný s "hákem" ve spodní části hlavně.
1 - váleček, 2 - hlaveň, 3 - závěr
image
-
- Příspěvky: 84
- Registrován: 08 říj 2007 17:51
- Bydliště: Nove Zamky Slovensko
Re: Silové zatížení, dimenzování závěrového uzlu pistole
Zdravim .Odpoved najdes v knihach od pana L.Popelinskeho.Napr.Saga rodu kulometu .Vyd.Deus 2002 str.112
A vsetky jeho knihy.
Tlak na dno nabojnice je vetsi ako na strelu.
.22LR.na strelu 1181,64 at.
na dno 1205.27 at.
Rychlost zaveru 9mm lug. cca=10m za sek.
P.MAX =cca 1 X dlzka str.
Lutujem ale neviem sem dat vzorce.Rozhadze mi to.
Rychlost zaveru 9mm lug. Rychlost str.350m/s
str- 0,008kg
prach-0,0004 kg
zaver-0,350 kg
reaktivny raz 20 percent
0.008+/0,5X0,0004/=0,0082
0,350+/0,5X0,0004/=0,3502
0,0082:0,3502 = 0,023415
0,023415 X 350 = 8,195317 + 20 percent = 9,83 m/s rychlost zaveru.
Rozpisal som rovnicu.Inac som to nevedel dat.
A vsetky jeho knihy.
Tlak na dno nabojnice je vetsi ako na strelu.
.22LR.na strelu 1181,64 at.
na dno 1205.27 at.
Rychlost zaveru 9mm lug. cca=10m za sek.
P.MAX =cca 1 X dlzka str.
Lutujem ale neviem sem dat vzorce.Rozhadze mi to.
Rychlost zaveru 9mm lug. Rychlost str.350m/s
str- 0,008kg
prach-0,0004 kg
zaver-0,350 kg
reaktivny raz 20 percent
0.008+/0,5X0,0004/=0,0082
0,350+/0,5X0,0004/=0,3502
0,0082:0,3502 = 0,023415
0,023415 X 350 = 8,195317 + 20 percent = 9,83 m/s rychlost zaveru.
Rozpisal som rovnicu.Inac som to nevedel dat.
Naposledy upravil(a) Alexander Ivanov dne 29 led 2013 01:35, celkem upraveno 1 x.
Re: Silové zatížení, dimenzování závěrového uzlu pistole
Není to konstrukce úplně optimální(malá styčná plocha válečku s ozubem).Řekněme ,že ten uzamykací ozub bude široký prakticky jako vnitřek závěru,pak bude váleček namáhán čistě na smyk.
Při uvažovaném max. komorovém tlaku 260MPa (kalibr 9)a materiálem válečku s mezí kluzu ve smyku řekněme 400MPa ,vychází průměr válečku 2,6mm.Pokud k tomu přidáš nějaký sichr koeficient,tak si vystačíš s válečkem průměru 4-5mm.
Při uvažovaném max. komorovém tlaku 260MPa (kalibr 9)a materiálem válečku s mezí kluzu ve smyku řekněme 400MPa ,vychází průměr válečku 2,6mm.Pokud k tomu přidáš nějaký sichr koeficient,tak si vystačíš s válečkem průměru 4-5mm.
Re: Silové zatížení, dimenzování závěrového uzlu pistole
Děkuji za odpověď. Optimální konstrukce to není, ale slabší místo vidím spíš ve styčných plochách závěru a válečku (snahy o co nejužší závěr - málo místa - malá šířka vybrání) než v ozubu na hlavni. To, že je ten ozub užší než vnější rozměr nábojové komory, je z jednoho důvodu - místo pro kulisu, která v zadní úvrati "vyhákne" váleček ze závěru. Šlo by to řešit i jinak, zhruba jako u CZ 52, kde jsou válečky vytlačeny závěrem směrem k sobě s tím, že u mojí konstrukce by vznikaly reakce, které by namáhaly vedení závěru směrem vzhůru, jinak řečeno, váleček by při zákluzu závěr "odtlačoval" směrem vzhůru. Nicméně ještě to zkusím propočítat.