Reseni sebeobrany pri napadeni na ulici.

[Kubajzz]

2Lada, Fantan:
To co uvádíte jsou všechno argumenty pro co nejrychlejší střelbu. Nebo lépe řečeno, lidi si tím zdůvodňují přesně ty situace, kdy se střílelo a nemuselo. Kdybych se měl podle nich chovat, tak chodím s rukou na pažbě pistole a zastřelím každého podezřelého chlapa na 5 metrů, protože přepokládám, že je to karatista a nebo kdyby do mě strčil a já spadl na obrubník tak jdu na vozík. Nemysleme si, že nějaké poučky nebo výzkumy rozhodnou v mezní situaci za nás.

Prostě nevím jestli mi rozumíte, co chci říct.
Zkusím to uvést na příkladu.
Pokud jedu v autě a někdo mi nedá přednost, je to jednoznačně jeho vina, on je zodpovědný, platit to bude on, u případného soudu odsoudí jeho. Jenže když vidím, že mi tam jede a já zabrzdím, tak k žádné nehodě nedojde.
Avšak z některých reakcí tady na fóru se mi zdá, že nejenže bych neměl brzdit, ale naopak bych měl ještě přidat plyn, abych toho parchanta co mi tam vjel sejmul.
Pokud zabrzdit nestihnu, tak se samozřejmě nedá nic dělat, je z toho bouračka.
Stejné je to s použitím zbraně a zabitím člověka.

[Fantan]

Dovolím si poněkud nesouhlasit, i když jinak v životě asi nejspíš zastávám Kubajzzovy postoje a názory.
To, co jsme s Ladou uváděli, byly pouze podmínky k tomu, aby Defo vůbec stačil (měl šanci) uplatnit svou možná jedinou šanci na obranu. Mimochodem - nemusí to být (a na krátkou vzdálenost mnohdy nebude) střelba, ale "nutná obrana za použití všech vhodných prostředků" (třeba svazku klíčů)
Srovnání se situací na křižovatce poněkud pokulhává: ten útočník jedná úmyslně (stejně, jako bys jednal ty, kdybys schválně přidal plyn a narazil do toho, kdo ti nedá přednost - přece to u soudu odnese on!). Kdežto ten, kdo ti nedá přednost, jedná v nedbalosti - on se přece nabourat nechce!
Na jiných místech tvrdím, že byť na to "papír" mám, zbraň nenosím, protože po tragických životních zkušenostech si nejsem jist, že bych dokázal vystřelit na člověka - přesněji, díky své praxi a výcviku asi jo, ale je otázkou, jestli bych konečný výsledek psychicky "skousnul".
Nemohu ovšem odsuzovat jiného, který žije v jiných podmínkách a výsledek je ochoten "skousnout" - proto si přece tu zbraň pořizoval, ne?

[Slim Jim]

Sám jsem o téhle problematice přemýšlel mockrát: Jsem vůbec schopen někoho zabít, a pokud ano, jak se s tím dodatečně vyrovnám? Nakonec jsem tuhle otázku odložil jakožto neřešitelnou. Zbraň nosím dál s tím, že v nouzové situaci pravděpodobně dovedu vystřelit i na člověka (už jen proto, že nejspíš nebudu mít čas o tom uvažovat), no a pokud jde o výčitky, ty jsem vyřešil myšlenkou: Je lépe do smrti žít s výčitkami svědomí a nočními můrami, než nežít vůbec.
Říká se, že každý z nás je schopen zabít jiného člověka, a nejspíš na tom bude kus pravdy. Vezměme v úvahu, že takový průměrný africký žoldák zabije za život několik desítek, možná několik stovek lidí, kteří mu vesměs nic neudělali, a žádné psychické problémy z toho nemá. Je mi jasné, že si možná trochu věřím, když se srovnávám s vraždícím strojem odněkud z Angoly, ale je na tom přinejmenším vidět, že to prostě je možné.

[Kubajzz]

JJ, na vojně nám říkali, že "nejhorší jsou první tři, potom si zvykneš".
Sory za cynismus

[Slim Jim]

Cynismus? Vždyť je to pravda (bohužel).

[Lada]

2Kubajzz, já uváděl co se může stát a co je bohužel reálné v dnešní době...to jak se kdo zachová už je na každém a nedá se to předvídat, jediné co je člověk schopen je omezovat rizika takovýhle střetů.....
A taky jsem napsal že když se mu povedlo vymanit, tak by bylo nejlepší utéct tak jako v každé podobné situaci, pokuď je ta možnost, ale tady byla překážka přítelkyně a tady si už každý musí vybrat dle situace a volby.....,
Jedna věc je bránit sám sebe s tím že hold budeš čelit následkům, ale když je z tebou přítelkyně či někdo z rodiny, třeba dítě tam se už musíš(teda měl bys) ohlížet i na to co se se může stát tému blízkému, ale to ať si přebere každý sám.....
každopádně tím že má být člověk ve střehu jsem nemyslel držet celou cesu prst na spoušti a čekat kdo se mě na něco zeptá snad jsou tu dost inteligentní lidi aby to z toho pochopily.

Já taky hned nemlátím každýho koho potkám s tím že co kdyby, tak ať jsem rychlejší to by bylo hodně psychopatický pouze předpokládám možnou hrozbu a to samo neznamená že bych hned střílel, myslím že bych to dokázal vyřešit i ručně a stejně u sebe žádné zbraně nenosím, bývaly doby kdy jich bylo dost, ale v našem městě je relativně klid(předtím to bylo horší), ale když jedu do brna a vím co se tam děje tak tam už se jakákoli zbraň hodí jak psal Fantan i ten svazek klíčů, či jen blbý tuškový baterky, taky slušně zpevní pěst a pak cokoli co se naskytne.....

A co se týče schopnosti někoho zabít, to je velká neznámá, ale v takové situaci kdy jde člověku o život je shchopen dělat to co by jindy nedokázal, hold pud sebezáchovy existuje v každém z nás.....To co by bylo po eventuelní střelbě je druhá otázka jak kdo to dokáže psychicky zkousnout

[DesertEagle27]

To Kubajzz:
S tebou je to tezky Ty tu porad podsouvas (stejne jako s tim vozikem v Tescu nebo kde), ze ti, kteri se zamysleji nad resenim obrannych situaci strelbou, maji 24/7 prst na spousti, tasi na kohokoli, kdo se jim nezda, a nejprv strileji, a pak se ptaji. Doufal jsem, ze ta situace kterou jsem popsal, vyjadruje vcelku jasne, ze utok zapocal, a trval. A kdyby kolem nejeli cetnici, tak by trval dal, o tom zadna. Jestli chces mermomoci analogii s autem, je to jako kdyby jsi nekonfliktne jel po silnici, a nekdo do tebe zacal najizdet (je fuk, jestli z boku, nebo zezadu). Jasne, po cestach jezdi mraky hovad, kteri se chovaji tak, ze te muzou zabit, ale z 99% to neni umyslne proti tobe (to jsou treba ti lidi, co ti prejedou nohu nakupnim vozikem ).

Pac treba ve zminovanych USA to funguje tak, ze v onom okamziku ma obet moznost branit se vsemi dostupnymi prostredky, u nas to tak jednoduche neni, a me zajimalo hlavne jak by k tomu pristupoval soud.

To Fantan:
Jasne, ze 2 m je strasne malo. Ale ti dva zrovna fakt nevypadali na trenovane karatisty ani judisty, byli to normalni 2 ozrala ucha, osobne mam dojem, ze na vytazenou bouchacku by reagovali tak, ze to je plynovka a nic jim neudela, a na jednu ranu gumovou (i do zimni bundy) tak, ze by se podelali strachy

[Lugerman]

Řešíte tady co by se mohlo stát, kdybyste stříleli. Myslím, že je to špatně. Ptejte se, co všechno se může stát, když se bránit nebudete a když nebudete střílet. Zodpovíte-li si tuhle otázku, budete taky rázem vědět jestli proto, abyste zabránili možným následkům, v dané situaci vystřelíte nebo ne a to bez ohledu na to co se poté stane.
Já se plně ztotožňuji s řešením "cmk". V dané situaci asi žádné 100% řešení není, ale to jeho je podle mě ideální. To že nevytáhnete zbraň (pokud můžete), je pouze cesta menšího odporu. Ta je ale k ničemu, dosáhnete tím pouze toho, že vás dva mladí, opilí zmetci, kteří se budou cítit jako kingové, skopou do kulata tak, že už nebudete nikdy chodit. Mimochodem, kdyby nejela kolem náhodou ta policejní hlídka, tak v příštích vteřinách by útočníci nejspíš povalili oběť na zem a kopali dokud by se ten člověk hýbal. Přesně takto totiž, zhruba v 80%, podobné situace probíhají.

[HanuIv]

Já osobně vidím problém v jiné věci:

Většina lidí, kteří se dostanou do konfliktu podobného druhu bude reagovat velmi umírněně hlavně proto, že někde v podvědomí je hlodá pochybnost, zda se jedná o sebeobranu, jestli je nezavřou a kdoví, co ještě.

Dokud ve společnosti nebude jasně zřejmé, že i při náznaku útoku proti zdraví je sebeobrana jakýmkoliv dostupný prostředkem (v to počítám hlavně zbraně) povolena, útočníci si už tak moc netroufnou (ve smyslu "necháme dědka na pokoji, třeba by mohl mít bouchačku") a obránci si troufnou se bránit. Dnes na Vás musí zaútočit, aby Vám někdo přiznal, že se můžete bránit (a mnohdy velmi neochotně). Za normální bych považoval stav, kdy útok začíná už prostým vyhrožováním fyzickým násilím.

V ČR je všechno postavené na hlavu. Tady, když dojde k nějakému sebeobrannému činu, tak se nejdřív řekne "obránce spáchal čin ten a onen" (tedy ublížil na zdraví atd.) a potom se teprv řekne (většinou až u soudu): obžalovaný je sproštěn obvinění, protože jednal v sebeobraně. Ve Státech (o který se tu taky hodně mluvilo) je to přesně naopak: je-li byť i vzdálená šance, že se někdo dopustil nějakého činu v sebeobraně, nejdřív se zkoumá (a to ještě při policejním vyšetřování), jestli to je pravda. Šlo-li o sebeobranu, příslušné vyšetřování se vede zcela jinak, obránce už vystupuje jako svědek (ne, jako obžalovaný) a vinu nese útočník.

[Kubajzz]

...Dnes na Vás musí zaútočit, aby Vám někdo přiznal, že se můžete bránit (a mnohdy velmi neochotně). Za normální bych považoval stav, kdy útok začíná už prostým vyhrožováním fyzickým násilím.

To si děláš srandu, ne? Při verbálním útoku?
To bychom se postříleli všichni navzájem. Nehledě na zneužitelnost (on mi v hospodě říkal, že mi dá přes držku, tak jsem ho radši zastřelil, možná jsem si tím zachránil život).

Mně to připadá, že vy tady všichni neřešíte opravdovou sebeobranu, ale střelbu jako potrestání někoho zato, že mě jakkoliv napadl.
Prostě máte dojem, že toho člověka musíte zastřelit, protože si dovolil porušit vaše práva.

[Návštěvník]

Ačkoli s těmi šílenci, co chtějí rovnou střílet, rozhodně nesouhlasím, musím uznat, že část pravdy mají.
Vysvětlím: jistě budeš souhlasit, že v ČR se stane spousta vražd ročně a je jisté, že ve většině případů (protože to bývá většinou v rodinách) o tom obět předem věděla. Někdy se zabitím útočníka ubrání, ale zbytek obětí skončí v policejní statistice a v mrazáku.

[Kubajzz]

S tím souhlasím, akorát nepředpokládám při rodinné hádce sebeobranu střelnou zbraní. Stává se to, ale rozhodně je to neobvyklé a vyšetřování by mělo být dvojnásob opatrné.

Nejčastější je bodnutí nožem nebo úder pěstí nebo přemětem v afektu, tzv. "domácí zabíjačky".
A proto se nikdy nehádej s manželkou v kuchyni.

[Lugerman]

Já osobně vidím problém v jiné věci:
Většina lidí, kteří se dostanou do konfliktu podobného druhu bude reagovat velmi umírněně hlavně proto, že někde v podvědomí je hlodá pochybnost, zda se jedná o sebeobranu, jestli je nezavřou a kdoví, co ještě.

S tímto souhlasím, ale to je právě ten problém. Když někdo nosí zbraň na obranu tak by měl drilovat, drilovat, drilovat. Dané otázky by si měl vyřešit předem tak, aby nad nimi v sebeobranné situaci nepřemýšlel, ale odtlačil je někam pryč.
Jestliže budu napaden a situaci vyhodnotím na použití zbraně, ale potom začnu přemýšlet o tom jestli ji vytáhnout nebo ji raději nevytáhnout, můžu tu pistoli klidně nechat doma v trezoru. Případně si ji ani nekupovat.

[HanuIv]

...Dnes na Vás musí zaútočit, aby Vám někdo přiznal, že se můžete bránit (a mnohdy velmi neochotně). Za normální bych považoval stav, kdy útok začíná už prostým vyhrožováním fyzickým násilím.

To si děláš srandu, ne? Při verbálním útoku?
To bychom se postříleli všichni navzájem. Nehledě na zneužitelnost (on mi v hospodě říkal, že mi dá přes držku, tak jsem ho radši zastřelil, možná jsem si tím zachránil život).

Mně to připadá, že vy tady všichni neřešíte opravdovou sebeobranu, ale střelbu jako potrestání někoho zato, že mě jakkoliv napadl.
Prostě máte dojem, že toho člověka musíte zastřelit, protože si dovolil porušit vaše práva.

Nedělám. Situace by mohla vypadat takto:

Jdete po parku v deset večer a zastoupí Vám cestu skín s baseballovou pálkou se slovy "dej mi prachy, nebo dostaneš po palici".

To je pouhá slovní výhrůžka. Sice hrozí a neprobíhá útok. Od této výhrůžce k opravdové ráně po hlavě to může být pouze tolik času, kolik potřebujete na vyřčení slova "nedám". Jste-li mladý a zdravý člověk, budete mít asi šanci uskočit. Co ale budete dělat, jste-li pětašedesátiletý pán, který tak rychle uskočit nemůže.

Kdosi tu říkal: drillovat, drillovat (né, že bych nedrilloval). Ale to je podle mne do jisté míry skoro jako příprava k válce. Chceme-li obranu udržet v mezi mimořádných situací, nedá se na ni pravidelně trénovat. jako na "kajaking". Jak budete drillovat jako pětašedesátiletý děda s artrózou? Budete drillovat vůbec nějak? A máte tedy vůbec právo na sebeobranu střelnou zbraní?

Logicky neuvažuju nad tím, že se chlapi v hospodě řeknou "já tě zabiju, ty vole", ale opodstatněné a zcela jasné výhrůžky před útokem.

A další otázka: co to je OPRAVDOVÁ sebeobrana? Podle zákona je to zamezení poškození vlastního i cizího zdraví, nebo života a majetku tím, že použiju čin za normálních okolností trestný. Ten čin navíc nesmí být zřejmě nepřiměřený povaze a síle útoku. Z toho vyplívá, že na výzvu "dej mi prachy, nebo dostaneš po palici" nemohu odpoědět jinak, než odevzdáním vlastní peněženky. Jinak mi hrozí rána baseballovou pálkou, proti které se mohu bránit až když pálka letí směrem k mé hlavě, což už nemusím stihnout. Pokud si pamatujete svého času zabil útočník policistu doma dělaným kopím v Metru. Defendologové poté tento příklad rozebírali a zjistili, že jakákoliv obrana toho policisty byla zbytečná, protože útočník měl vždy navrch. On útočník má většinou navrch a máte-li tu šanci se bránit už, když Vám útočník sdělí svůj záměr, tak to vlastně nejde.

[Bob]

Asi je to pitomost,ale co tak vydržet dvě rány nebo dva kopy aby bylo evidentní,že útok trval a pak mu ustřelit palici ? Bob.