Prsty Britske demokratury dosahly na Thehomegunsmith

[kayakero]

maldigola: I ten, jež touží jen účelově vlastnit neregistrovanou zbraň - a zkusí proto cosi vlastního konstruovat, narazí na potřebu 3D-motion prostorové představivosti, nedostupné >98% populace. I pokud bude obdařen touto vzácnou (nedoceňovanou) myslí konstruktéra, bude mu trvat typicky několik let (pár tisíc hodin) nežli doladí vlastní sub-machine mechanismus. I kdyby to obešel a cizí (odladěný) vyrobitelný mechanismus chtěl jen (dle knihy-návodu) tupě okopírovat, zjistí, že si k vyrobení součástek musí vymyslet..postavit + odladit přípravky na každou netriviální operaci na každé součástce - což mu samo pokaždé zabere min. desítky dní znova a znova + jen na postavení přípravků musí elementární strojařině porozumnět více, nežli Diplomovaný specialista (tj.: měsíce až léta studia) - což vyžaduje vytrvalost-morálku + mentální úroveň nedosažitelnou nejméně 1/2 běžné populace - a spolehlivě nikdy nedosažitelné narušeným delikventům + smažkám. Navíc by si k tomu musel vybavit dílnu na třískové obrábění, kdy jen aby se naučil malou frézku + soustruh užívat pokročileji nežli hrnčířský kruh (např. řezat rozličné závity), zabere mu to další měsíce až léta života + spoustu peněz za materiál, který takovými pokusy zmrší. A i kdyby koupil jen ošizené čínské náhražky v akci v OBI + od Promy a BOW, umístil je v nejlevnější garáži na venkově, vysolí min. >1/4 MegaKč. Všichni lidé schopní takový projekt dotáhnout jsou i schopni vidět kolik času a peněz v něm jalově promarní. I kdyby si neúčtovali čas a po skončení projektu vše zase prodali, tak za náklady na akci by si mohli dovolit několik samopalů a bedny střeliva, které by navíc měli hned - ne až po měsících pachtění se po odpolednách. A ten, kdo je příliš pitomý, aby viděl kolik promarní času a peněz - a nerozvážně se do projektu pustí, ten bude spolehlivě příliš pitomý i na realizaci, tedy jistě vyrobení zbraně nedokončí.

Proto amatérská střílítka bývají převážně naivní ubohosti podobné obrázkům od Mr.Beana; nebezpečné hlavně uživateli. Cokoliv pokročilejšího zvládne jen málokdo, navíc je to zvěrsky pracné. Vyrobí-li si kdo použitelnou kopii třeba revolveru, bývá to buďto nevytížený machr-frézař prototypové dílny z vývoje strojní firmy, nebo kluci kolem pokročilejšího tuningu aut - kteří znalosti ze strojařiny + slušně vybavenou dílnu už mají. Vždy v podstatě slušní lidé, kdy tedy z této zbraně nikomu nic nehrozí. Navíc je vyrobení takové zbraně stálo tolik úsilí, že k ní mají vztah jako ke svaté relikvii nebo ke katedrále - a pokud se tedy i někdy rozhodnou, že jim je někdo až takovou hrozbou, že ho je nutno odstřelit, opatří si na to jinou ilegálku snadněji - třeba koupí od azbukáčů a jim podobných. I pokud by Ti věřili že nejsi agent PČR, kdybys po nich chtěl, aby Ti něco ilegálního vyrobili či prodali, pošlou Tě po ostře do prdele - ne ze svatouškovské úcty k zákonům, ale že se jim nechce se s tím znova srát - a jelikož kdyby Ti účtovali hodinovku co mají ve fabrice, dostal by ses na statisíce za neověřený amatérský křáp - za kteroužto cenu nyní koupíš několik neregistrovaných zbraní z řádných výrobních linek. Pokoutní výrobci zbraní vážně nejsou hrozbou pro civilizovaný svět. Pokud je vláda stíhá, kriminalizuje, je to projev nekompetentnosti, diletantismu vládních úředníků.



ZÁVĚR: Pokoutní výroba pokročilejších zbraní je uboze neefektivní, nevýnosná činnost ke které se lidé uchýlí leda ve velkém zoufalství (nebo při vzácně velkém zanícení). Krom zoufalců z odboje v okupovaných zemí znám jediný případ houfnější pokoutní výroby zbraní - a to jsou kováři z městeček v podhůří v Pákistánu + okolí, kde v pokoutních dílnách v zapadlých uličkách vznikají ručně zflikované kopie rozšířených typů - od kopií Kalašnikovů po předválečné Berety. Většinou prý na ruční pokoutní výrobě 1 kopie pistole (na již hotových výrobních přípravcích) ztráví jejich "inženýr" zhruba měsíc, jeho podíl z prodeje takové zbraně býva cca. 60 USD (tj.: za tisícovku Kč měsíčně - a uživte z toho rodinu). I tak jsou tyto nuzné kopie prodejné leda na místním trhu; jinde nemají šanci konkurovat neregistrovaným zaběhlým zbraním z řádných výrobních linek.

P.S.: k okupovaným zemí řadím i země s ostrým policejním režimem, jako je třeba Japonsko: kde jak známo některým Jakuzům vyrábějí nějaké zbraně jejich vlastní nástrojaři, převážně prý Filipínci. Někdy se zkrátka na náklady nehledí.

[Lettow-Vorbeck]

No s tou Yakuzou se mi to nezdá. Japonsko má kolem sebe moře, a nedovedu si představit, že by se tam nedalo cokoliv propašovat. I když pravda asi je jednodušší zařídit si tam výrobní linku, než tam dovážet nějaké kusovky.

[Radgost]

Výroba automatické zbraně zase až tak náročná na technologie zřejmě není - viz. výroba kalachů v kovářských dílničkách v Pakistánu.
A vyrábějí se skoro na koleně komplet včetně hlavně.

[Kubajzz]

Jo, z takové zbraně musí být radost střílet.

[kayakero]

-> Radgost: Ani výroba hlavně není až takový "vědecký" problém - jen musíš mít vyladěný dělový vrták - (tj.: se 3-mi břity na špičce), který se v soustruhu sám stabilizuje do středu rotace tyče. Jenže jelikož ho nekoupíš, musíš si ho vyrobit. Ale naučit se vyladit jeho geometrii (aby Ti nevyjížděl z tyče po odvrtaných 20cm) bude trvat i talentovanému zanícenému technologovi léta. Zkoušet se to učit pro jedinou hlaveň je zhůvěřilost. Podobné se zbytkem zbraně: aby to nebyl odpudivý paskvil, musel bys zorganizovat celou uder-groundovou zbrojovku kolem několika desítek zanícených talentovaných nadšenců (enthusiastů), kteří tomu obětují >10let každodenní úporné snahy, po které se možná dostanou na úroveň použitelného průměru.



->Kubajzz: Kulturně je to určitě vydatnější zážitek nežli nudné (spolehlivé, přesné a bezpečné) německé zbraně. Překvapení, legrace (a i adrenalinu) zažiješ rozhodně nepoměrně více. A o tyhle radosti přeci v životě jde. Nebo ne?

[ALKAJ]

Překvapení, legrace (a i adrenalinu)

Tohoto si užijem pri každej výplate, nemusím ani vyrábať samopal

[Lettow-Vorbeck]

Drážkovaných hlavní jsou plné armyshopy. Zbývá zakoupit/vyrobit/nechat vyrobit komorový výstružník.