Predovky

[igorek]

O čištění předovek nic nevím. Na moje zadovky používám od nejtemnějších hlubin věků jen Konkor 101 a to jak na čištění tak i konzervaci.
Ale mám teď zajímavý poznatek ze sprejem NANOPROTECH GUN. Několik dní jsem chodil kolem regálu v prodejně a drbal se za uchem nad tou cenou, 200 Kč za 75 ml ale nakonec zvítězila zvědavost a koupil jsem. Statečně a se sevřenou prdelkou jsem zkusil vytřít vyčištěnou a nakonzervovanou hlaveň cz 75. Vytřel jsem ji do sucha a znovu vytřel tím nanosprejem. A byl jsem překvapen, na bílém plátně vytěráku byly tmavé stopy šroubovice. Po druhém vytření bylo plátno čisté.
A ještě jeden poznatek. Píšou že snižuje tření. Stříknul jsem to na spoušťový ozub a úplně jsem se leknul jak se snížilo tření, spoušť klouže naprosto lehce.
Na návodu vychvalují i jedinečnou konzervační schopnost. To nemohu potvrdit, mám to 14 dnů. Zkuste to jestli budou stejné poznatky.

[al.taylor]

Tření se sníží i když na ozub flusneš . Ale je pravda, že tento olej se umístil v testu p. Helebranta na čele.
Toto je však vlákno o předovkách. Ví někdo čím se kdysi čistily a poté konzervovaly předovky? Není nějaká informace např v Rakousko-Uherských armádních předpisech?

[Deathbull]

OT ohledně Nanoprotechu. Používám electric variantu na ochranu elektroniky RC modelů. U expedičního auta, rychlé lodě a letadel s plováky, prostě tam kde je voda. Pokud bude varianta pro zbraně stejně kvalitní, tak se není čeho bát. S electric verzí jsem maximálně spokojen a to jsem rejpal co jen tak něco nepochválí.

[Smazaný uživatel 30507]

Pane Igorek, nech je mi dovolené poznamenať, že spaliny Nc prachu a BP prachu sa na seba chemicky ani nepodobajú. Na ich čistenie sa nepoužívajú rovnaké čistiace látky. Nechcem tým tvrdiť, že taká látka nejevstvuje, no obecne platí čo som uviedol.
Páni majitelia perkusných revolverov a revolverových karabín, používate na zamazanie komôr aj iné než klasický miešaný lubrikant na flastre? Myslím tým niečo hustejšie najmä.
Otázka čo sa používalo ako čistidlo v minulosti, keď predovky boli súčasnosťou, je veľmi zaujímavá. Teším sa na výstupy pátrania, ktoré (predpokladám) už v mnohých počítačoch začalo (musím mastiť do roboty, inak by som sa dal ňúrať aj ja, a oveľa radšej)

[blecha.z]

Ochrana proti korozi v minulosti. Dobové receptury těžko seženeme. Ale na to stačí náš selský rozum. Nutnost ochránit dřevo, cínové nádoby, mosaz a železo tu byla tisíce let. Používalo se všechno, co bylo k dispozici - včelí vosk, živočišné oleje, parafín, kopál, damara rozpuštěná v terpentýnu, směs oleje a vosku, i rozpuštěný dehet.
Nás zajímají střelné zbraně. Tady je pak ochrana dvojí - krátkodobá a dlouhodobá přes zimu.
Dlouhodobá - aby se zabránilo přístupu vzduchu, uskladnila se hlaveň jedním koncem do nádoby s olejem a horní konec se zašpuntoval. Samozřejmě musela být hlaveň vysušená. Když byla výška oleje nad zátravkou, nebylo co řešit. A celé to se vložilo do skříně.
Krátkodobá ochrana - voják musel mít zbraň denně čistou "jako píšťalku". Hadr, koudel, vytírat a čistit. Pak protáhnout nějakým olejem, stačí flastr a vepřový sádlo, nebo hovězí lůj. Jen takový film. Důležité bylo zbavit hlaveň vlhkosti. Fígl na to byl rozpálené železo vložené do hlavně, na chvilku, než se vlhkost odpařila.
poznámka: oleje nesměly být vysýchavé. Rozhodně ne terpentýnový olej, ten se používá v malířství.

[al.taylor]

Tipnul bych spíše ten lůj. Hovězí nebo skopový. Sádlo by hladový voják nejspíše namazal na chleba. No a v Krkonoších, Jeseníkách, nebo Apalačských horách asi to co bylo po ruce. Pravděpodobně stejný tuk, kterým mazali flastry nebo střely. (pokud to nebyla slina)

[igorek]

Před ropou toho moc nebylo, jen živočišné a rostlinné mazadla. Živočišné skopový a kravský lůj, vepřové sádlo a přepuštěné máslo, rostlinné oleje a na mazání nábojů kol byl kolomaz. To byl lůj smíchaný s dehtem, který se získával tuším destilací borového dříví. Takže něco z toho snad míchali, alchymisté byli a řádili při mazání a konzervaci předovek stejně jako dnes i tehdy. Dlouhodobá konzervace asi možná nebyla a musela se asi vzhledem k tehdejším možnostem velmi často obnovovat a zbraně stále kontrolovat. Co jiného?

[Jim]

Jak čistili a konzervovali kdysi trapeři své zbraně netuším, ale dovolil jsem si tady ocitovat pár vět z Harfelova předpisu o nakládání se zbraněmi 1856.
Po každém upotřebení vyčistí se ručnice vnitř i zvenku, když ale za sychravého počasí v teplé světnici se zapotí, nesmí se čištění dříve díti, dokud naběhlý pot se sám od sebe neztratí.
K čištění ručnice potřebuje voják mimo několika kousků plátna dva kousky sukna(5 palců dlouhé, tři palce široké), jeden kousíček plátna, nebo flanelu (9 palců dlouhý, 3 palce široký),všecky 3 lojem natřeny, kartáček na ručnici, několik pírek a skleněnou lahvičku čistého oleje. Zapovídá se čištění ostrými věcmi, které žerou železné částky, tak jako každé jiné násilné zacházení,z kterého by na ručnici poškození povstati mohlo.
Dále je detailně uváděno, jak se hlaveň do čista vytírá vytěrákem a kouskem čistého plátna a nakonec je konzervace vnitřku hlavně: musí se lojem napuštěné pláténko okolo vytěráku obaliti a trubice uvnitř se namazati tak, že se vytěrák dvakrát nahoru dolů protáhne.
Tolik citace zmíněného předpisu z brožury "Palné zbraně systému Lorenz"
Jednoznačně tedy z toho vyplývá, že se vždy používaly prostředky na konzervaci a čištění v té době dostupné. Zřejmě byl lůj k disposici i v dobách dávnějších, než v éře lorenzek, tak lze předpokládat, že konzervace se konala lojem. Já o tom alespoň nepochybuji.

[Smazaný uživatel 30771]

Beží tu teraz čulá debata o čistení a mazaní v minulosti.
Z článku o Britskom expedičnom zbore si pamätám, že mali vypracované recepty
na mazanie a konzerváciu zbraní. Napr. súčasťou mazania papierových nábojov bol hovädzí
loj. V čoho dôsledku vypuklo aj povstanie sipahiov v Indii. Tí odmietali zahryznúť do náboja,
ktorý obsahoval časť tiel ich posvätného zvieraťa. Viac si z článku o expedičnom zbore nepamätám, ale
viem, že tam boli popísané aj základné zložky prostriedkov používaných zborom. Angličtiny znalí
by mohli zapátrať aj v tomto smere.
Mňa pri prezeraní fóra napadla ešte jedna otázka. Bolo to pod vplyvom
príspevkov k možnej dobe post apokalyptickej a možností použitia predoviek a zadoviek
v nej. Myslím, že žiadne zásoby streliva resp. jeho súčastí neriešia uprednostnenie jedného
či druhého typu. Rozhodujúce pre použitie zbrane v kritickej situácii bude schopnosť
obstarať si elementárne zložky pre výrobu náboja. Príroda nám ponúka pomerne jednoduchý
prístup ku kamienku síre a drevenému uhliu. Zostáva okysličovadlo. Ako a kde si ho obstarávali
naši predkovia ?
Mám hmlystú spomienku, že sa zoškrabával zo stien konských maštalí, kde sa vykryštalizoval z močovky,
alebo sa vyrábal varením močovky. A olovo ??
Nemá z Vás niekto lepšie poznatky ?

[igorek]

Po vesnicích chodili sanytrníci a ti u sedláků ochutnávali hnůj. Podle chuti určovali obsah dusičnanu a hnůj vhodný pro extrakci sedláku zkonfiskovali.

[steasy1]

Zdravím páni, aj dobre odležaná kopa kravského hnoja obsahuje slušnú dávku dusičnanu amónneho.Nazbieral sa,(hnoj) vyluhoval horúcou vodou a pomocou drevného popola s obsahom uhličitanu draselného premenil na dusičnan draselný. Ten sa vyčistil kryštalizáciov a použil na výrobu strelného prachu. Škoda len, že už aj tie kopy hnoja sú minulosťou

[al.taylor]

V patnácti letech nemaje ledku na výrobu prachu inspirován články ve Střelecké revui navštívil jsem sklad hnojiv našeho JZD kde byl mimo jiné ledek amonný a draselná sůl (chlorid draselný). Zkusil jsem povařit tyto dvě látky v kotlíku (přesycený roztok) a jak to chladlo objevily se nejprve povědomé krystaly připomínající led a až později krystaly ostatních solí. Bylo s tím ješte spousta čištění atd ale salnytr byl na světě.

[Smazaný uživatel 30507]

Výroba čierneho prachu z prirodzených zdrojov je zvládnutá - naozaj je možné získať rozumné množstvá čierneho prachu len z toho, čo má človek na dedine doma a okolo domu. Povedzme pre tie možné časy post-apokalyptické. Nebudem tu zverejňovať celý recept, je dlhý, no naozaj sa vystačí s močovinou, sírou a dreveným uhlím. Síra sa dá nahradiť napríklad hrdzou, ak niekto žije ďaleko od sopky. Máme to so synom vyskúšané, strieľa to poľovne aj obranne upotrebiteľným vyrovnaným výkonom. Olovo, pane Trapere, je prirodzená látka tiež; ak by niekto nemal zásoby, môže si zistiť, kde sa prirodzene vyskytuje. Ak je mu ďaleko, dá sa strieľať projektil z takmer akéhokoľvek kovu vo veľmi hrubom flastri (tak, aby zaručene neprišiel do styku s hlavňou). Opäť vyskúšané - válečky z káblovej medi lietali celkem presvedčivo, hlaveň intaktná aj po mnohých výstreloch.
Sú aj ďalšie recpty na domácu výrobu výmetnej zlože z látok, ktoré budú vždy zadovážiteľné. Jeden mám odskúšaný. Funguje spoľahlivo, desně však špiní pušku - je to fakt len na poľovku za účelom zisku konzumovateľnej koristi. Ale je to tu - strieľať predovkami budeme aj po ére nábojnicových zbraní. Než príde nová, samozrejme.

[Smazaný uživatel 30771]

Pre p. Rolfa, zálesáka,
síra a olovo a iné kovy sú prvky , ktoré možno nachádzať v prírode čisté, alebo vo forme zlúčenín. V oblastiach neobývaných, nerastne nevyrabovaných realizovateľné aj dnes. Lenže stred Európy je vybrakovaný. V Slovenskom
rudohorí o tom svedčí množstvo banských diel. Pozostatky rúd sa nachádzajú v hĺbkach a spravidla zatopené.
Síra je najprístupnejšia v okolí sopečnej činnosti. Tu kde bývam je sopiek habadej, ale sú vyhasnuté min. niekoľko
miliónov rokov. Ale mám jednú tajnú zásobáreň - staré železničné násypy. Z čias keď sa voľne ložená prepravovala sú tam uložené prirodzené dopravné straty. Ale olovo - to nemám ani šajn, kde by sa dalo v širokom okolí nájsť.
Preto boli pri olove len dva otázniky.
No a aby bola táto rozprava úplná - najbližšie nálezisko pazúrika je v okolí Krakowa.

[Smazaný uživatel 30507]

Prakticky realizovateľnú náhradu síry aj olova som zmienil, ostatné zložky máme vo svojich mechúroch a okolo domu. Kameň do kresadla sa dá nájsť aj v česku, ako viem od znalých veci z iného fóra. Naviac malú zásobu v jednej krabičke ani moji vnukovia ešte nevypotrebujú. K tomu sme celkem zvládli výrobu zápaliek v domácej dielničke (aj keď za použitia látok, ktoré sme museli kúpiť, takže zatiaľ nie celkom nezávisle).
Našiel som v Historical Firearms: v minulusti sa zbrane čistili najmä mechanicky, tiež mydlom a vodou. Používali sa aj bežné mazadlá, a to tie, ktoré vykazovali čistiaci účinok - ako olej z predkolení hovädzieho dobytka (bez kopýt), olej z veľrýb a olej zo sviňúch, ľanový olej. Tiež surová ropa, známa ako prírodné mazadlo už približne 4000 rokov, no tú uvádzajú len ako lubrikant. Veľmi frekventovaným mazadlom, ako sa tu opakovane spomenulo, bol loj hovädzí a skopový. Za naj sa pokladal loj získaný z bedrovej oblasti zvieraťa a najmä z okolia ľadvín.