22LR pro sebeobranu?
Moderátoři: Moderátoři, GunShop.cz
Blbej konecVzpomínáte na ty dva maníky co si v paneláku hráli c CZ75 9luger?Jeden dělal u ochranky chlastali a machroval s pistolkou.Nějak se to povedlo a toho druhého střelil mezi oči.Ten se otřepal spolu dohledaly střelu co prošla skříní a stopl ji panel.Spláchli jí do záchodu a kdyby ten s prostřelenou hlavou po týdnu nešel k doktorovy pro recept na prášky proti bolení hlavy,asi by to policajti nemohli odvysílat jako reportáž v čt.Takže jistotu nehledejme.
Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.
no a to je to o čom tu kecám a pritom som iba k smiechu. Zranenie s jatečnou má podobnú charakteristiku ako s 22LR. Tieto zranenie sú fakt niekedy bližšie k perforačnému ako penetračnému zraneniu. Nedochádza tu k vzniku vyraznejšej dočasnej dutiny teda ani otrasom ... a ak vhodne nezasiahne CNS ani nedojde k bezvedomiu.Alfonss píše:NO bohužel ho to ani neomráčilo....
To- Tichot
Ber to tak že každý výstřel i zásah je zcela unikátní a proto se jen obtížně odhaduje,statistika ti sice dá nápovědu ale potom se vždy najde jednotlivec co silně vybočí z průměru.Chlap s prostřelenou hlavou lítá po městě a maník co ho do prstu štrejchla diabolka umírá na šok.
Je to proměnlivé a těžko předvídatelné,přesto se tu dočteš jak každý druhý z nás přesně ví co to komu udělá.Nezbývá než se uklonit vševědům.
Ber to tak že každý výstřel i zásah je zcela unikátní a proto se jen obtížně odhaduje,statistika ti sice dá nápovědu ale potom se vždy najde jednotlivec co silně vybočí z průměru.Chlap s prostřelenou hlavou lítá po městě a maník co ho do prstu štrejchla diabolka umírá na šok.
Je to proměnlivé a těžko předvídatelné,přesto se tu dočteš jak každý druhý z nás přesně ví co to komu udělá.Nezbývá než se uklonit vševědům.
Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.
-
Childeater
- Příspěvky: 901
- Registrován: 08 bře 2007 21:11
- Bydliště: České Budějovice
- Kontaktovat uživatele:
No, já jateční přístroj v ruce párkrát měl a párkrát jsem ho i použil. Dělá dost hnusnou díru, ten píst co vyletí. Má průměr tak kolem centimetru a na konci není hrot, ale taková prohloubená mistička s ostrými kraji. Myslím že problém toho co se stalo člověku kterého znal Alf je spíš v tom, že píst není moc dlouhý, tipoval bych to tak na 10cm.
Použití téhle věci a malorážky není, myslím, srovnatelné.
Použití téhle věci a malorážky není, myslím, srovnatelné.
-
Childeater
- Příspěvky: 901
- Registrován: 08 bře 2007 21:11
- Bydliště: České Budějovice
- Kontaktovat uživatele:
Jinak, souhlas s Edem.
Stane se mi, že trefím do srdce metrákový prase - zůstane v "ohni" a někdy za třicetikilovým seletem po stejném zásahu jdu ještě dvacet metrů.
Každý zásah každého organismu je unikátní.
Stane se mi, že trefím do srdce metrákový prase - zůstane v "ohni" a někdy za třicetikilovým seletem po stejném zásahu jdu ještě dvacet metrů.
Každý zásah každého organismu je unikátní.
Naposledy upravil(a) Childeater dne 20 lis 2007 19:25, celkem upraveno 1 x.
-
Childeater
- Příspěvky: 901
- Registrován: 08 bře 2007 21:11
- Bydliště: České Budějovice
- Kontaktovat uživatele:
:Dno tie trny majú v priemere od 6 po 14! mm. Tie menšie urobia paseku porovnatelnu s .22 hlavne preto že neprenikajú priliš hlboko (ale zase je to variabilné - cca 5 až 13cm a ich rýchlost je pomerne nízka - okolo 60 ms-1 ...
každopádne mu nezávidím ... pri vedomý umierať dierou v hlave je určite pekne blbý pocit
každopádne mu nezávidím ... pri vedomý umierať dierou v hlave je určite pekne blbý pocit
To už nejde, než to komentovat. Zaráží mne, že by podobnou věc vypustil nějaký profesionál, který se živí výukou kdovíkoho.
Výrazné dynamické dutiny vytváří hlavně a zejména rychlé puškové střely s vysokou energií a dynamické dutinové efekty u pistolových a revolverových nábojů jsou velmi nízké (dalo by se říct, že u některých ráží jako je práve 22LR vlastně neexistují). Navíc při vytváření dočasných i trvalých dutin mají jednu z nejhlavnějších rolí tvary střel, což už samo o sobě je jiná kapitola, vhodná k zvláštní rozpravě.
Dále se hovoří o dvou základních fyzikálních parametrech střely, které (ať kdo chce, nebo ne) vypovídají o tom, jak se bude chovat těleso po zásahu střelou té, či oné ráže.
V první řadě je tu Energie (v Joulech), která říká, jakou sumu práce energie udělená střele výstřelem je schopna střela vykonat. Problém je, že energie je skalární veličina a tudíž nemá směr, pouze velikost. Součtem prací jsou myšleny vlastně veškeré účinky střely na jakýkoliv materiál, na který střela působila (takže se sem řadí například i prostá deformace vlastní střely, nebo deformace pláště střely, ale i vytváření dutin a pod).
Druhou a také důležitou veličinou je hybnost. Hybnost je číslo, které udává (zjednodušeně podáno) intenzitu, jakou bude střela působit na dopadající tělese ve směru svého letu (pokud mu předá veškerou svou hybnost - to nemusí být apriori pravda například při průstřelu, kdy k předání hybnosti nemusí skoro dojít).
K oběma předchozím veličinám je vhodné dodat ještě tzv. průřezové zatížení, tedy podíl energie střely na každý čtvereční milimetr jejího čelního průřezu. Pokud je průřezové zatížení vysoké je šance, že střela buď skončí v cíli hluboko, nebo, že jím proletí a naopak, pokud je průřezové zatížení nízké, pak je šance, že střela zasáhne jakoukoliv hlubokou tkáň, nízká.
Platí zásadní pravidla:
- čím větší energie se předá tělesu, na které střela dopadá, tím věší je jeho poškození (proto jsou nevhodné pro sebeobranu například kulovnice, protože jejich střely nejsou sto předat při průletu lidským tělem velkou dávku své energie, protože střela s vysokou energií a vysokým průřezovým zatížením prostě tělem proletí a nic mu nepředá) - na to přišli už britští vojáci v koloniálních válkách a museli začít vyvíjet expanzivní střely.
- čím větší je hybnost střely předaná zasaženému tělesu, tím větší bude silový účinek na cíl po zásahu. Jelikož energie střely se určuje jako polovina součinu hmotnosti a kvadrátu rychlosti a hybnost je prostý součin rychlosti a hmotnosti, je zřejmé, že hybnost má relativně konstantnější výši v závislosti na rychlosti letu střely. Ideální z tohoto pohledu je pro sebeobranu tedy střela velkého průměru s relativně nízkým průřezovým zatížením a odpovídající energií (tady jásají hlavně příznivci ráže 45ACP)
O tom, zda dojde k šoku, nebo ne, je potřeba si říci o jaký šok jde. Musí být rozlišen hydrodynamický šok (coby fyzikálnímu jev) v rámci průletu střelou tkáněmi. Pak je jasné, že každá střela takový šok tvoří, ale ne všechny střely dokáží vytvořit šok dost veliký aby to stálo za to. V důsledku hydrodynamického šoku dochází k tomu, čemu někteří říkají fyziologický šok, tedy k zvýrazněnému přenosu neurologických informací o zásahu těla do mozku a následnému ochrnutí v důsledku prudkého stlačení nervových drah při formování dočasné dutiny v průběhu průletu střely tělem (při formování dutin zároveň dochází k dalším jevům, které jsou vhodné například u vojenských střel, jako jsou rozsáhlá traumata na svalovině a vlastně na jakékoliv okolní tkáni).
Abychom vůbec byli schopni nějak utřídit informace o tom, kdy je sebeobranná střelba úspěšná musíme vzít v úvahu následujících pět okolností:
1. Psychický stav cíle (tedy v jaké "náladě" byl cíl při zásahu - někteří se po zásahu brokem ze vzduchovky složí ale jsou i tací, kteří s dírou v břiše po zásahu brokovnicí ještě nějakou dobu pobíhají a opětují střelbu [což se stalo kdesi v Miami asi před patnáctli lety]). Bohužel, tato "veličina" je snad ze všeho nejhůř sledovatelná, hlavně proto, že neexistuje žádná metoda měření odolnosti a neexistuje řádná jednotka, která by tento stav zhodnotila.
2. Umístění zásahu - zde je bez diskuse, že cíl, zasažený do nohy je schopen se úspěšně bránit, zatím, co cíl zasažený do prsou se už asi moc bránit nebude.
3. Hloubka zásahu - abyste mohli zasáhnout orgán, který zaručí zastavení cíle je nutno zasáhnout nějaký důležitý orgán, který bývá relativně hluboko. Logické je, že pro překonání povrchového svalstva je potřeba relativně vysokou dávku energie.
4. Energie - viz výše.
5. Poničení tkání a formování střelných kanálů (opět viz výše).
O tom, která ráže je a nebo není vhodná pro sebeobranu nechci diskutovat. Já sám nosím 9 mm x 19 jako dobrý kompromis mezi energií a provozními náklady. Navrch mám dík této ráži docela široký výběr legálních střel a energií, které jsou vhodné k sebeobraně. Konečný úsudek ať si ale učiní všichni sami.
Faktem je, že v tomto případě se v terminální balistice hovoří o trvalé a dočasné dutině. V průběhu letu střely tělem dochází k tomu, že střela v něm vytváří nejdřív v důsledku hydrodynamických jevů pulzující dočasnou dutinu, která má snahu se rozpínat tak daleko, jak jí elasticita tkáně dovolí, poté dojde k jejímu stažení a zůstává pouze dutina trvalá jako důsledek odběru tkáně průřezem střely, nahromaděním tkáně před střelou a pod.Zapy píše: Od raze .22 do 9 resp. .357 apod " Tyto zbrane nejsou schopny vyvolat sok. Tzn ze ty to raze pokud trefi telo tak dotycny nemusi zaregistrovat ze ste ho trefili a muze pokracovat jakoby nic (netrefili jste nerv). Pokud netrefite zivotne dulezity organ tak to je jako byste ho netrefili..
Výrazné dynamické dutiny vytváří hlavně a zejména rychlé puškové střely s vysokou energií a dynamické dutinové efekty u pistolových a revolverových nábojů jsou velmi nízké (dalo by se říct, že u některých ráží jako je práve 22LR vlastně neexistují). Navíc při vytváření dočasných i trvalých dutin mají jednu z nejhlavnějších rolí tvary střel, což už samo o sobě je jiná kapitola, vhodná k zvláštní rozpravě.
Dále se hovoří o dvou základních fyzikálních parametrech střely, které (ať kdo chce, nebo ne) vypovídají o tom, jak se bude chovat těleso po zásahu střelou té, či oné ráže.
V první řadě je tu Energie (v Joulech), která říká, jakou sumu práce energie udělená střele výstřelem je schopna střela vykonat. Problém je, že energie je skalární veličina a tudíž nemá směr, pouze velikost. Součtem prací jsou myšleny vlastně veškeré účinky střely na jakýkoliv materiál, na který střela působila (takže se sem řadí například i prostá deformace vlastní střely, nebo deformace pláště střely, ale i vytváření dutin a pod).
Druhou a také důležitou veličinou je hybnost. Hybnost je číslo, které udává (zjednodušeně podáno) intenzitu, jakou bude střela působit na dopadající tělese ve směru svého letu (pokud mu předá veškerou svou hybnost - to nemusí být apriori pravda například při průstřelu, kdy k předání hybnosti nemusí skoro dojít).
K oběma předchozím veličinám je vhodné dodat ještě tzv. průřezové zatížení, tedy podíl energie střely na každý čtvereční milimetr jejího čelního průřezu. Pokud je průřezové zatížení vysoké je šance, že střela buď skončí v cíli hluboko, nebo, že jím proletí a naopak, pokud je průřezové zatížení nízké, pak je šance, že střela zasáhne jakoukoliv hlubokou tkáň, nízká.
Platí zásadní pravidla:
- čím větší energie se předá tělesu, na které střela dopadá, tím věší je jeho poškození (proto jsou nevhodné pro sebeobranu například kulovnice, protože jejich střely nejsou sto předat při průletu lidským tělem velkou dávku své energie, protože střela s vysokou energií a vysokým průřezovým zatížením prostě tělem proletí a nic mu nepředá) - na to přišli už britští vojáci v koloniálních válkách a museli začít vyvíjet expanzivní střely.
- čím větší je hybnost střely předaná zasaženému tělesu, tím větší bude silový účinek na cíl po zásahu. Jelikož energie střely se určuje jako polovina součinu hmotnosti a kvadrátu rychlosti a hybnost je prostý součin rychlosti a hmotnosti, je zřejmé, že hybnost má relativně konstantnější výši v závislosti na rychlosti letu střely. Ideální z tohoto pohledu je pro sebeobranu tedy střela velkého průměru s relativně nízkým průřezovým zatížením a odpovídající energií (tady jásají hlavně příznivci ráže 45ACP)
O tom, zda dojde k šoku, nebo ne, je potřeba si říci o jaký šok jde. Musí být rozlišen hydrodynamický šok (coby fyzikálnímu jev) v rámci průletu střelou tkáněmi. Pak je jasné, že každá střela takový šok tvoří, ale ne všechny střely dokáží vytvořit šok dost veliký aby to stálo za to. V důsledku hydrodynamického šoku dochází k tomu, čemu někteří říkají fyziologický šok, tedy k zvýrazněnému přenosu neurologických informací o zásahu těla do mozku a následnému ochrnutí v důsledku prudkého stlačení nervových drah při formování dočasné dutiny v průběhu průletu střely tělem (při formování dutin zároveň dochází k dalším jevům, které jsou vhodné například u vojenských střel, jako jsou rozsáhlá traumata na svalovině a vlastně na jakékoliv okolní tkáni).
Abychom vůbec byli schopni nějak utřídit informace o tom, kdy je sebeobranná střelba úspěšná musíme vzít v úvahu následujících pět okolností:
1. Psychický stav cíle (tedy v jaké "náladě" byl cíl při zásahu - někteří se po zásahu brokem ze vzduchovky složí ale jsou i tací, kteří s dírou v břiše po zásahu brokovnicí ještě nějakou dobu pobíhají a opětují střelbu [což se stalo kdesi v Miami asi před patnáctli lety]). Bohužel, tato "veličina" je snad ze všeho nejhůř sledovatelná, hlavně proto, že neexistuje žádná metoda měření odolnosti a neexistuje řádná jednotka, která by tento stav zhodnotila.
2. Umístění zásahu - zde je bez diskuse, že cíl, zasažený do nohy je schopen se úspěšně bránit, zatím, co cíl zasažený do prsou se už asi moc bránit nebude.
3. Hloubka zásahu - abyste mohli zasáhnout orgán, který zaručí zastavení cíle je nutno zasáhnout nějaký důležitý orgán, který bývá relativně hluboko. Logické je, že pro překonání povrchového svalstva je potřeba relativně vysokou dávku energie.
4. Energie - viz výše.
5. Poničení tkání a formování střelných kanálů (opět viz výše).
O tom, která ráže je a nebo není vhodná pro sebeobranu nechci diskutovat. Já sám nosím 9 mm x 19 jako dobrý kompromis mezi energií a provozními náklady. Navrch mám dík této ráži docela široký výběr legálních střel a energií, které jsou vhodné k sebeobraně. Konečný úsudek ať si ale učiní všichni sami.
Naposledy upravil(a) HanuIv dne 21 lis 2007 07:38, celkem upraveno 1 x.
Fyzikální zákony jsou právě ty jediné, které platí pro všechny. Dokonce i pro politiky a boháče. - Neznámý Génius
K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama - Edmund Burke
K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama - Edmund Burke
Tohle tema je opravdu obrovska ztrata casu a energie.
Good shooting
Nepište SZ, pište dotazy přímo na mail gunshop@sniper.cz
Nepište SZ, pište dotazy přímo na mail gunshop@sniper.cz
