Destruction Derby - Walther PPK 9mm Br.

[SINCITYMAN]

ZKM 456 má dokonce ještě na hlavni drážky pro dvojnožku.Neříkám že to mám ověřeno,ale alespoň u těch 456 bych tomu věřil.....

[Decoy]

Na 456 je více drážek, jestli myslíte ty vpředu dole, tak ty sloužily k uchycení hlavně ve starém typu pažby (tehdy se ještě plovoucí hlavně nenosily). Po přepažbení do nových pažeb jsou tam jaksi "navíc". Náhodou se na ně dá nasadit dvounožka. Jestli je toto jediný argument pro "výrobu hlavní z výkovků na kulomety", pak je to spíš ukázka jak vznikají fámy a střelecká latina.

[HanuIv]

Osobně si myslím, že i kdyby to byla pravda (a tomu nevěřím), tak nejde ani tak o materiál, ale i způsob jeho tepelné úpravy a další výrobní postup, který ani být shodný nemůže (hlavně z důvodů finančních).

Nicméně abych se vrátil k původnímu tématu: před asi rokem se mi dostal do ruky jeden "kus železa" vyrobený ve velmi renomované firmě Sig Sauer (P229) v ráži 9 mm Luger. Po zkušební střelbě jsem zjistil, že v některých případech ta zbraň prostě odmítá vyhazovat nábojnice (a to u jakýchkoliv nábojů - fabrických, českých, jiných). Vždy to bylo to samé - nábojnice v komoře a nechtěla jít ven.

Tak jsem šel ke zbrojíři a ten po proměření řekl, že komora je nafouknutá. Uhodil jsem na původního majitele a ten se ve slabé chvilce přiznal, že do jedné nábojnice dal "o trochu" víc prachu - asi o 60%. No a pak, že to přestalo chodit, tak se zbraně zbavil.

Koupil jsem novou hlaveň a vše je OK. Jen jsem to měl vědět dřív....

[Decoy]

Osobně si myslím, že i kdyby to byla pravda (a tomu nevěřím), tak nejde ani tak o materiál, ale i způsob jeho tepelné úpravy a další výrobní postup, který ani být shodný nemůže (hlavně z důvodů finančních).

Souhlasím.


Podobnými "pokusy" zničené hlavně jsou bohužel dost časté, sám jsem taky jednou naletěl a několik dalších jsem viděl. Někdy ale i velmi špatně vypadající hlaveň střílí překvapivě dobře. To jsou holt ty záhady balistiky. Vydutí komory ale tak snadno vidět není a je o to horší. Vždy zhorší funkci zbraně a navíc - materiál, u kterého byla překonána mez pružnosti, nemůže zaručit puvodní bezpečnost.

[Iol]

Jednou jsem viděl standardku (Ural) s mírně (zdůrazňuji opravdu MÍRNĚ) vydutou hlavní těsně při ústí. Na přesnost to kupodivu vliv nemělo, ale překvapilo mě, že se takhle silná hlaveň nafoukne, byť i jen nepatrně. Ale přesto- když má ta hlaveň několik cm v průměru, tak přece musí být pevnější než lehká hlaveň. Přece jenom je tam pět kilo materiálu navíc, a to musí něco znamenat, i kdyby ten materiál byl hliník . (Přece to nemůžou vyrobit z takového bláta, aby 25 mm materiálu vydrželo stejně jako 5 mm materiálu. Ačkoli Rusové byli schopni čehokoli- kupříkladu to zakalit a nepopustit ). Ale třeba u takové SM-2 bych se bál jiné věci, totiž že rupne spíš uzamčení (ten závěr vypadá, jak kdyby by l z dětské hračky).

[DIAL]

Nedávnom sme boli na strelnici trochu experimentovať s nábojmi 9mm Browning. Na naše prekvapenie je možné nacpať do nábojnice dvojnásobné množstvo prachu ako je ho tam pôvodne (naozaj), síce projektil drží tak-tak (asi 1mm v nábojnici) a museli sme ho narvať rovno do komory. Vyrátali sme, že tlaky budú síce enormné ale hlaveň by to mala vydržať. Úsťová rýchlosť stúpla 1,5 násobne z 285 m/s (243 J) na 440 (580 J!). Pred prvým výstrelom mi nebilo všetko jedno ale napodiv prebehlo všetko OK ale spätný ráz bol neúnosný (mal som pocit, že sa vytrhne z ruky a trafí my do čela).
Náboje - S&B 9mm Browning (6g strela FMJ).
Vystrelili sme takto 5 rán (prítomný na strelnici si už začali šomrať...). Vkaždom prípade to už viac skúšať nebudeme. Na zbrani nenastali žiadne viditeľné škody.
Prosím šetrite nadávkami.

Dovolte mi menší myšlenku (je první za několk let, tak mám potřebu sdělit ji světu). V každé knize o balistice se lze mj. dočíst, že vývin tlaků v hlavni při výstřelu má charakteristický průběh, daný kromě jiného i pevností spojení střely s nábojnicí. Pokud je spojení dobré, místo maximálního tlaku je v komoře. Pokud je ale spojení nedostatečně pevné (a to v tomhle případě tutuově bylo, protože na tom 1 mm to nemohlo pořádně držet), tak se maximální tlak snižuje a co je důležitější, posouvá se v čase dopředu a místo maximálního tlaku cestuje v hlavni směrem k ústí, kde hlaveň nebývá tak dimenzovaná a nemusí tlak vydržet (pokud se mnou někdo nesouhlasí, podotýkám, že jde o jen o trochu zmršený citát ze Zdeňka Faktora). Jinými slovy, případné poškození bych hledal spíš v hlavni (tak polovina délky?) než v komoře. Že maximální tlak byl nesporně enormně vysoký (i když byl vlastně snížený, resp. nižší, než vůbec mohl být), o tom se myslím nemá cenu bavit.

[Slim Jim]

Možná by spíš stálo za pokus takhle přelaborovat .45 ACP. To by byla teprve sranda. Představte si tu zábavu, až byste sledovali svoje ruce, elegantně opisující balistickou křivku ve vzduchu deset metrů nad střelnicí, a to působivé zátiší, vzniklé rozházením kusů střev aj. vnitřních orgánů po celém střelišti. Ale teď vážně: všimli jste si někdy, jak slabé jsou pětačtyřicítkové hlavně? .45 ACP má prý při výstřlu nižší tlaky než malorážka (a to už je co říct). Taková pětačtyřicítka, ta by takové přelaborování asi nevydržela, co? Nebo jo? Těžko říct. Zkuste to někdo!

[HanuIv]

Co se týče místa působení největšího tlaku a namáhání: záleží na mnohých faktorech: na rychlosti prachu, na tvaru a hmotnosti střely, na jejím zalisování v nábojnici, na tvarech vývrtu...

Svého času jsme ve škole matematicky modelovali průběh výstřelu a dospěli jsme k tomu, že u krátkých zbraní je největší tlak dosažeň vlastně až na konci hlavně (protože hlaveň je krátka a tlak se zvyšuje až do okamžiku, kdy střela opustí hlaveň - tedy opravdu nejvyššího možného tlaku nikdy není dosaženo).

Svou velkou roli hraje také akcelerace růstu tlaku, která je nejvyšší do okamžiku odškrcení střely (protože poté se začne zvětšovat tlakový prostor) a ta je nejdůležitější pro pevnostní výpočty.

[DIAL]

Můžeš mít pravdu, ale je zvláštní, že se otom Zdeněk Faktor nezmiňuje. Ale nehodlám to zpochybňovat (taky o sobě nemůžu tvrdit, že znám nazpaměť všechno, co kdy kdo napsal na téma "vývin tlaku v hlavni při výstřelu", a názory se můžou různit i na tohle téma). Spíš by mě ale potom zajímalo, kde teda hledat případné poškození hlavně při střelbě přešlápnutými náboji. V komoře, v hlavni uprostřed, na začátku nebo na konci?

[Andy]

... kde teda hledat případné poškození hlavně při střelbě přešlápnutými náboji. V komoře, v hlavni uprostřed, na začátku nebo na konci?

... jako extrem vyduta komora a roztrzene usti hlavne Hleda se to pak docela snadno

[DIAL]

A víš, že tomuhle docela věřím . Myslím, že toho by si všimnul i nějaký Náhodný Oklojdoucí

[HanuIv]

Jako první důsledek roztažená komora (zhuštění materiálu). No a potom většinou hlaveň roztržená od konce (dík vrubům v důsledku drážkování a "nosníkovému" efektu). Vyboulení vznikají mnohdy jako důsledek nárazu jedné střely do té předchozí v hlavni (představte si, co udělá střela důrazně rozjetá, která narazí do jiné, pěkně usazené ve vývrtu a co udělá tlak za ní - to je přímo sadistický výpočtový masakr ve stojatém vlnění)

[DIAL]

Jo, ale tam dochází k tomu, že se srazí dva opačnými směry letící proudy spalných plynů a v místě tohohle "nárazu" vznikne prudký, ale lokální nárůst tlaku a proto se může nafouknout i relativně silná hlaveň, ale jenom bodově.