Predovky

[Smazaný uživatel 3736]

Takže ako čítam príspevok od Pavelsakal1955 na hodnotenie Vesuvitu, dobre som urobil kúpou LC1. V začiatkoch mi bolo dobré aj LC-čko. Potom som špekuloval a prešiel som na Wano Pow-ex. Ale keďže ho už neviem zohnať a míňa sa mi, musel som začať hľadať náhradu. Zvíťazilo LC1 pre moju pištoľ.

[blecha.z]

Pan Igorek: ono to zdánlivě s předovkou nesouvisí, ale autor té glosy záměrně uvedl to, co jsem napsal. Mladý majitel puškařské dílny skutečně nemusel mít radostnou představu z radovánek se starou vdovou. Uvědomme si, že dnešní sedmdesátnice jsou mnohdy skvěle vypadající ženy. Ale tehdy tomu bylo jinak. A najít si mladou milenku se nemuselo setsakramentsky nevyplatit - církev, cechovní předpisy a podobně. A tak zalezl do dílny a piloval a piloval.

Pan Pavelsakal1955: Bude asi dost trvat, než se tyhle prachy dostanou mimo Prahu. Ale zajímala by mě ještě jedna věc, nad kterou jsem ještě nepřemýšlel. Je to tajemství poodhalit některé metody testování černého prachu? Nebo se výrobce omezí jen na rychlost odhořívání a subjektivní pocity střelců? Ale to se stejně hloupě ptám, složení prachu se stejně neomezí jen na základní komponenty vzhledem k potřebám armády (zažehovače, pyrotechnika a podobně). A to je výrobní tajemství. Nám bude stačit, aby prach byl k mání, stejně jako olovo a bavlna na flastry.

[Pavelsakal1955]

pro pan Blecha:
O testování černého prachu jsem tady napsal už dost v nedávné době, včetně uvedení tabulek. Asi takto:
Protože metoda C.I.P. na zkoušení nábojů uváděla testování ČP pouze v brokových nábojích, což už bylo zastaralé, bylo v 90. letech rozhodnuto o vytvoření metodiky nové, která se uzná za platnou a bude se stále dodržovat. Metodika nově přijatá se skládá ze dvou částí:
1. část - laboratorní rozbor složení prachu - s přesností na setiny %. Pokud by na tom někdo trval, mohu složení jednotlivých prachů zde uvést. Nevidím k tomu ale praktický důvod.
2. část - praktická balistická zkouška na balistickém analyzátoru. Tzn. použití sestavy náboje 7 x 64 s navážkou 3,5 g prachu. Vše už zde bylo nedávno zmíněno. Při této zkoušce se měří rychlosti střely a průběh tlaku v nábojnici.
Uvedl jsem zde tabulku s výsledky testů formou čísel, průběh tlakových křivek je důvěrný.
Touto metodou byly jednotně zkoušeny všechny druhy dostupných černých prachů a výsledky zkoušek byly vzaty jako porovnávací.
Co se týká složení černých prachů, tak každý výrobce má svoje složení, ale pouze co se týká % obsahu jednotlivých třech základních komponent. To jest KNO3, síra a dřevěné uhlí. Není problém zde uvést složení jednotlivých prachů, ale liší se opravdu jen minimálně, řádově do 2%. Spíše méně. Pouze např. Pyrodex má složek více, proto je také víc náchylný k navlhování.
Pro vojenské a průmyslobvé použití se vyrábí ČP stejného složení, ale liší se granulací, tzn. od moučky až po zrna velká několik milimetrů. Dále pak povrchovou úpravou - grafitováním. Některé prachy jsou grafitované, některé nejsou.

[blecha.z]

Děkuju za informace. Použití náboje mně uniklo. Nevadí, už je to jasné. Křivky nejsou potřeba, nedokázal bych je pochopit. Laborovat černý prach do zadovky, taky mě to mohlo trknout. To se pak už dá měřit - rychlost, tlaky, zbytky po výstřelu. Už to mám uložené.

[igorek]

No já nevím jak vy pane blecha ale já si dobře počtu i ve staré knížce. Pravda, opatrně otvírat, ale obsah je někdy co do duševních i tělesných rozkoší zcela srovnatelný s novou knihou cheche, i lepší. Jak je to u starých předovek nevím, nikdy jsem z ní nestřílel.
Jak se takový nový černý prach na výstavě pane pavle představuje? V krabici, v průhledné láhvi, na hromádce kterou si případný kupec může cigaretou zapálit, srovnávací střelbou s jinými prachy, nebo nějakým videem, vychvalováním nějakého technika? Jakou má kupec jistotu, že nekupuje zajíce v pytli?
****
No tak dal jsem to tu pozdě, ale stejně by mě ještě pane pavle zajímalo z kterého dřeva je dřevné uhlí pro černý prach nejlepší? Kdysi dávno když jsem si ho jako kluk dělal pro pohon raket, všimnul jsem si že různé druhy dřeva dávají rozdílné dřevné uhlí jak do hmotnosti tak konzistence a po rozdrcení i na objem. Když už se to tady tak rozpitvává, jaké dřevo je na černý prach nejlepší? Nebo je to výrobní tajemství jednotlivých výrobců? A je dřevné uhlí upravováno po chemické stránce, je to chemický čistý uhlík, nebo jsou v něm nějaké zbytkové prvky typické pro použité stromy? A jak tyto příměsi - jestli v něm jsou, tu kvalitativní hodnotu prachu ovlivňují?

[blecha.z]

Igorek: Já se jako laik domnívám, že vystavovatel uvede granulace, ošetření grafitem, výbuchové teplo, tlaky při dané navážce prachu, balistická křivka, soustřel na 100 metrů .... Každý odborník ví, nač se má zeptat.

A co se týká mne a knížek - pravidelně jsem si půjčoval v knihovně jednu knihu. Stále dokola kolem. Pak jsem si ji koupil v antikvariátu. Taky stejná obálka, obsah, barva listů. Ale chyběla ta vůně, která byla v knihovně. Jaký je to pocit, mít a střílet z historické originální předovky, to neumím popsat. Nikdy jsem neměl tolik prostředků, abych si to mohl dovolit. Takže jsem to řešil tak, že jsem koupil hlavně a zámky. Zbytek jsem si udělal vlastníma rukama. Nedokonale, ale aspoň se to originálu podobá.

[Pavelsakal1955]

Nejvhodnější dřevo na dřevěné uhlí je olše lepkavá, krušina olšová a vrba, a to pruty o určitém průměru. Vlastnosti jednotlivých komponent budou ovlivňovat i vlastnosti černého prachu. Ledek a síra jsou průmyslové vyráběné suroviny, zatímco dřevěné uhlí je materiál přírodní s poměrně velmi proměnlivým složením. Stejně tak se na vlastnostech prachu projeví i granulometrie a obsah jednotlivých složek. Kvalita dřeva a stopové prvky v něm samozřejmě ovlivňují kvalitu z něj vyrobeného dřevěného uhlí, ale všechny postupy si každý výrobce chrání. Navíc se domnívám, že vyrábět černý prach svépomocí je pěkná pitomost, tak proč se zajímat o takové detaily.
Na výstavě IWA v Norimberku se nesmí vystavovat střelbyschopné zbraně, funkční střelivo a žádné výbušné předměty. Na stánku Explosie byl vyvěšen plakát (banner), vystaveny 3 prázdné láhve s použitou etiketou a personál byl poučen, jaké dávat informace. Zájemci si mohli odnést plakátek v češtině a angličtině, který přikládám. Ten borec na plakátku, co střílí z doutnákové pušky jsem já.
Jakékoliv podrobnosti ohledně prachu, zahájení výroby, dostupnost, cena a další si už vážní zájemci mohli dořešit na obchodním oddělení Explosie osobně nebo pomocí sociálních sítí.

[Smazaný uživatel 30507]

Chodíme s pár kamarátmi občas v lete strieľať historický kanón. Výstrel vyjde vyše pätnásť tunajších. S doma vyrobeným čiernym prachom osem. Desať výstrelov za deň, sedemdesiat babiek (alebo cca 1700 vašich) ušetrené. Váhal bych nazvať to pitomosťou.

[igorek]

No pane pavle, zvětšil jsem ten plagát a zkoprněl jsem hrůzou a musel jsem počkat až mi povolily zdřevěnělé prsty a ukazujíc manželce na obrazovku vzkřiknul jsem v nezměrném obdivu ,, hleď, to hrdina !" A hned mě napadlo že i Albrecht z Valdštejna by asi hleděl ze zalíbením a pověsil vám na hruď nějakou malou, stříbrnou.
No když jsou opravdu takové rozdíly mezi dřevným uhlím různých stromů, proč se ten uhlík nevyrábí jinou lépe kontrolovalelnou reakcí třeba nedokonalým spalováním uhlovodíku metanu, etanu, acetylénu - to by byl čistý uhlík C naprosto popsatelné konzistence. Také pokusy se nedělaly?

[Pavelsakal1955]

pro uživatel 30507:
Ono to možná funguje vždy do té doby, než se něco stane. Když se potom člověk musí rozloučit s očičkama, tlapičkama, nedej bože se životem, tak už je pozdě. Omlouvám se, ale na té pitomosti trvám. Jako bývalý odborný pyrotechnik s 15ti letou praxí opravdu vím, co říkám. A na podporu mých slov přikládám foto mládence, který se doma zabýval amatérskou výrobou střelivin. Jen pro otrlé, od 21 roků výše!!!
Pro Igorek:
Asi takto: Výrobu černého prachu vymysleli Číňané před mnoha, mnoha staletími. Od té doby se ustálil poměr třech ingrediencí na cca 75/15/10. A co hlavní, metoda výroby se od té doby v principu nezměnila. Proč asi? A že by jste byl první, koho by to napadlo? Dřevěné uhlí není čistý uhlík. A uhlík ve formě grafitu se používá na grafitování zrn.

[igorek]

Pro pavel, já se černým prachem nezabývám jen jsem chtěl osvětlit po vás jako na slovo vzatému odborníkovi, zaměstnanci Explosie jaký je tedy rozdíl mezi uhlíkem z dřevného uhlí a uhlíkem ze sazí, které se dají snadno v čisté formě vyrobit nedokonalým spálením uhlovodíku čímž by se vyřešilo kolísání kvality suroviny. Saze se takto ve velkém vyrábějí pro potřeby gumárenského průmyslu na vulkanizaci kaučuku. To mě napadlo až teď ve vysokém věku když se to tu tak rozpitvává. Nějaký důvod to musí mít, pokud to není tajné.
Ta fotka doufám zafunguje, je dobře že jste ji tady vyvěsil.

[blecha.z]

Igorek: Proč se používá dřevěné uhlí a ne jen čistý uhlík. No je to proto, že síra se slučuje s organickou složkou uhlí na H2S. Současně se slučuje KNO3 s organikou na NO2. A právě organická složka a stupeň vypálení dává rozdílné vlastnosti prachu. Jinak to byla dobrá otázka.

[Pavelsakal1955]

pro igorek:
Jenom pro upřesnění: nejsem zaměstnanec Explosie, to bylo v létech 95 až 98, kdy jsem po odchodu z armády pracoval jako výzkumný pracovník a civilní pyrotechnik v Explosii ve Výzkumném ústavu průmyslové chemie. S Explosií ale stále spolupracuji externě právě na vývoji a testech černého prachu.
V současnosti mi je přibližně 65 roků , jsem na penzi a kromě spolupráce s Explosií pracuji jako odborný poradce v oblasti zbraní a střeliva pro dvě firmy.
Co se týká výroby prachu, pochopte, že nechci ( a ani nemůžu ) se rozepisovat do detailů. I Explosia má svoje tajemství.

[Jim]

Pěkně se nám to tady rozběhlo. Napadlo mě zmínit jeden podle mě důležitý poznatek, který má vliv na výsledek v terči při střelbě předovkou. Je to dotlačení střely na prach nabijákem pokud možno vždy stejnou silou. Abych si to usnadnil, vyrobil jsem si nabiják s pružinou v rukojeti, takže jde poměrně přesně odměřit tlak na náboj.Touto pomůckou lze eliminovat částečně již zmíněnou nelogičnost předovek.

[igorek]

Pro blecha- Nemyslím si, že dřevné uhlí po karbonizaci obsahuje nějakou organickou hmotu, pozůstatek celulózy kde by byl v molekule vázaný vodík H nebo H2. Při vysoké teplotě karbonizace celulóza nebo cukry degradují, vodík se slučuje s přivedeným kyslíkem na vodní páru která uniká. Tato reakce je upřednostněna tím, že vodík je reaktivnější než uhlík. Dřevné uhlí nemůže obsahovat vodík, jen jiné kovové nebo nekovové prvky a sloučeniny dané metabolickou růzností stromů. Na to jsem se dotazoval jak tyto přimíšeniny ovlivňují chování prachu. Takže v povýstřelových zplodinách nemůže být H2S sirovodík, snad sirouhlík CS2, pokud nenajde svůj kyslík k oxidaci. Síra S může oxidovat na oxid siřičitý nebo sírový, uhlík C na oxid uhelnatý nebo uhličitý. Dusičnan draselný KNO3 po uvolnění kyslíku asi zreaguje na nějakou draselnatou sloučeninu, snad soli z uhlíkem a sírou které způsobují dým a asi v tekutém stavu zanášejí hlaveň a s SO2 a SO3 způsobuji korozi. No ještě ve zplodinách může být dusík a jeho oxidy. Tak to chápu já ze základními znalostmi chemie. Tím je pro mě téma černého střelného prachu uzavřené.