Ultrapresna strelba

Vaskent · Příspěvek od **Vaskent** » 24 říj 2009 09:04

no ja jsem si jednu vyrobil, da se vyrobit jistě i další... Myslim že to zvaldne každy trochu vzručny nastrojař.... jinak da se i koupit, ale nějakou kačku stojí....

kdyžtak tady je ukazka jedne šilenosti co dělaji v anglii, myslim že se da i koupit ale asi to bude dobře mastny....uplně dole
http://hps-tr.com/services.asp#bedding

Příspěvek od **harpplayer** » 26 říj 2009 08:35

Tak jsem si, přátelé, včera trochu zaexperimentoval s utahovacími momenty. Vzhledem k tomu, že se tu objevily informace, že na momentu až tak nezáleží, že nejlepší je dotáhnout to na krev, zkusil jsem si trochu pohrát se šrouby. Podotýkám, že mám Anschütz 1907 v ALU pažbě 2213, takže na systému je namontován adapter pomocí 2 imbus šroubů a celý systém i s adapterem je 4 šrouby zamontován do pažby. Adapter jsem k systému dotáhl shodným momentem na oba šrouby a následně jsem vše uložil zpět do pažby. A s těmi 4 šrouby jsem si trochu hrál. Nejprve jsem šrouby dotáhl systémem "co dá ruka", tzn. každý jiným momentem. Přátelé, čekal jsem velké zvětšení rozptylu, ale takhle fatální opravdu ne. Desítka na terči 8x5,5 byla prakticky netrefitelná a úlety do 5 - 6 nebyly výjimkou. Následně jsem zkusil dotáhnout všechny 4 šrouby "na krev", tzn. momentem 7 Nm. Úlety zmizely, ale rozptyl se pohyboval v rozmezí 16 - 18 mm. Následně jsem změnil utahovací moment na standardních 5 Nm a dotahoval stylem "motorová hlava", tzn. křížem. Tady se rozptyl ukázal jako relativně nejmenší, tzn. pod 15 mm. Zkoušel jsem rovněž moment 4 Nm, ale rozptyl šel opět nahoru. Stříleno bylo z dvojnožky (standardní poloha MaO) zbylými náboji R50 za bezvětří v jasném, lehce mlhavém počasí (viditelnost dobrá). Terče jsem bohužel zapomněl na střelnici, jinak bych vám je vyfotil, ale pokud tam někdo aktivní neuklízel (což se u nás moc nestává) měly by tam zůstat, takže je snad doplním dodatečně. Vím, že by se s momenty dalo ještě více laborovat, na to jsem ale už neměl čas. Chci tím jen ukázat, že na utahovacích momentech dost záleží a dost nechápu, jak jsem mohl v minulosti těch 30 let střílet bez beddingu (nikdo to tenkrát neznal a naštěstí kovová pažba bedding nepotřebuje). Napadla mě ale ještě jedna souvislost, která souvisí s teplotní roztažností kovů. V případě, že systém do pažby utáhnete (řekněme) při teplotě 10°C, když půjdete střílet v létě při +30°C, určitě se vlivem roztažnosti momenty poněkud rozhodí, takže bude potřeba šrouby přetáhnout. Asi to nebude tak markantní u dřevěné pažby s pillar beddingem, ale u ALU pažby bych pokládal za nezbytné při změnách teplot o více jak 10°C proti "referenční" teplotě kontrolovat utahovací momenty. Zajímal by mě názor odborníků.

skorec · Příspěvek od **skorec** » 26 říj 2009 11:16

prehlad stolic

http://www.who-sells-it.com/cy/midwayus ... age-8.html

sportovec · Příspěvek od **sportovec** » 26 říj 2009 12:53

Utahovaci momenty jsou silene individualni pojem. Jake drevo, jake zelezo, bedding atd. U A1913 jsem po ruznych laboracich dospel k 7N/m v pazbe 1907. Pri nynejsim " sloupkovem ulozeni "pouzivam tu samou hodnotu 7N/m. Anschutz udava 5N/m ale je to nekonkretni udaj, protoze neni uvedeny typ pazby, krom toho zavisi i na kvalite momentaku. Pri utahovani vznika pnuti materialu, ktere meni sve hodnoty s okolni teplotou vzduchu a posleze i s vlastnim materialem. Doporucuji pred kazdym strilenim nechat flintu, tak hodinu aklimatizovat na okolni teplotu a potom prekontrolovat utahovaci momenty. Dnes si uz strelecky zivot nedovedu predstavit bez momentoveho klice

. Obecne je asi jasne kazdemu, ze se zmenou N/m se meni nejen nastrel.
Dalsi veci je zakluz flinty. Zkousel jsem soustrely s nozkama na betonu a s nozkama, kde gumove botky byly opatreny magneziem. S magneziem byly soustrely stabilnejsi. Duvod je v konzistentnejsim zakluzu. Podobny figl pouzivaji i laboranti v BR

P.s. : navrhoval bych toto tema prejmenovat na nejaky dospelejsi nazev. Jeste me v tom nazvu chybi mega

jozsp111 · Příspěvek od **jozsp111** » 26 říj 2009 13:47

Trocha som sa povrtal vo fyzike a zistil som že to nebude také ľahké zistiť zmenu momentu utiahnutia spoja 2 materiálov (spojovací materiál je vačšnou opäť z iný ... takže 3.) od teploty ...

pre zaujímavosť:

Lineárny koeficient teplotnej rozťažnosti
αL (m/m.K x 10-6)

Porcelán 3.0

PVC 52
ABS termoplast 99
Guma 77
Epoxid 18 - 20

Drevo -dub, pozdĺžny smer 4.9
Drevo -dub, priečny smer 5.4

Zinok 29.7
Cín 23.4
Nikel 13.0

Hliník 22.2
Meď 16.5

Čisté železo 12.0
Odlievané železo 10.4
Kované železo 11.3

Oceľ 13.0
Austenitická oceľ (304) 17.3
Austenitická oceľ (310) 14.4
Austenitická oceľ (316) 16.0
Feritická oceĺ (410) 9.9

Titán 8.6
Wolfrám 4.3

kompozity - pre každý smer iný koeficient tepelnej rozťažnosti.

V prípade, že by boli nájdené použitelné materiály s negatívnym koeficientom teplotnej rozťažnosti, dali by sa vyrobiť kompozitné materiály s nulovou teplotnou rozťažnosťou.

Bohužiaľ vačšina materiálov nemá lineárny k. rozťažnosti zhodný
s objemovým

a tie som nenašiel ... a nie je to možné
univerzalizovať pre viac smerov ...

jozsp111 · Příspěvek od **jozsp111** » 26 říj 2009 13:51

Ale zistil som, že rozdiel lin. koeficientu dvoch materiálov je väčšinou priamo úmerny rozdielu objemového ... takže mi z toho vyšli dosť
presné odhady čo som nečakal ...

Vaskent · Příspěvek od **Vaskent** » 26 říj 2009 15:21

jsem rád že někdo narazil i na tento problém, trochu jsem se to i bál sem napsat. Je to tak, ale u Al. pažby ten rozdíl neni takovy (v silach utažení) jako u samotného dřeva. U dřeva to je nehorazna laborace, zda trochu přitahnout vic předni, nebo zadni..... Ale u Al se pohybují zhruba všechny pažby v podobnych silach přitažení.

K teplotní roztažnosti, na Mistrovství Německéé říše jsem se bavil s jednim obchodníkem z ruska. On před několikamálo lety dělal trenéra v Indonesii (nebo tam někde, nejsem si jist) a jeden jeho svěřenec při soutěži v leže (a pry na tamní poměry nebyl špatný) střílel doslova jako prasátko

-stříleno kolem poledne teplota až 45stupňů- no tak si vzal jeho zbraň k sobě a druhy den rano(prý do 20 stupňů) ji testoval. Soustřel OK.... nechal ji teda byt a šel ji testovat znovu kolem polednev oněch 40-45 stupnich. Soustřel uplně neskutečný (sám jsem nechtěl věřit moc tomu číslu tak ho raději nebudu ani uvádět, ale skratka katastrofa). Zbraň 1913 v Al.pažbě. To jsme se pravě bavili o ruznych věcech kolem přesnosti a on mi toto řekl že to je jeden z problemu střelby, kdyby se to dalo odstranit že by to bylo nezaplatitelné. Dřevěné pažby maji stejný problém, ale ty mohou reagovat i na vlhkost vzduchu....

Nápad rusa jak udělat zbraň která by neměla tento problem: Usadit ji nikoli na šrouby, ale na super silné magnety.... Nápad super, vše by fungovalo bez těchto vlivů, ale dokaže si někdo představit přepravu? kdo by ji třeba dokazal vubec vyndat z auta aby neodtahl i auto samotné....

ale myšlenka velice zajimavá...

J.Laser · Příspěvek od **J.Laser** » 26 říj 2009 16:44

harpplayer píše:Ten měřicí obvod není příliš těžké sestrojit. Jenže je tam trochu problém s harmonickými kmity. Hudebníci, pokud tu někací jsou, budou vědět, o čem je řeč. Každý tón má jistou nosnou frekvenci, která určuje jeho výšku a pak spoustu harmonických frekvencí daných násobky té nosné, které určují barvu tónu. Podobně je tomu u kmitající hlavně. Takže pokud připojíte osciloskop, budou tam ty harmonické frekvence rušit

Nejsem si zcela jistý touto možností,ale jen jako hypotéza...
např. struna u klavíru má určitou sílu a délku a tím určující sinusoidu kmitu a výšku tónu. Když jí matematicky přesně rozdělím napůl položením třeba kovové tyčky a brnknu na jednu polovinu tak se mi ozve identický dvojtón,ale když tutéž tyčku jen o kousek posunu druhý zvuk se neozve vůbec. Takže při upevnění tlumítka na hlaveň uprostřed by měla sinusoida v okamžiku opuštění projektilu být místo nulového bodu na horní či dolní úvrati své linky. A při rozdělení na čtvrtiny a posunutí tlumítka na čtvrtinu by tento bod měl být opět ve středu osy hlavně. Takže místo pokusů a omylů by mělo být možné bod umístění tlumítka či těžítka vypočítat.

jozsp111 · Příspěvek od **jozsp111** » 26 říj 2009 19:02

Skrutky do pažby:

Ocel: koeficient tep. roz. 13
Titán: koeficient tep. roz. 8.6

Pažba:

ALU koeficient tep. roz. 22.2
laminované drevo buk koeficient tep. roz. 4

Z uvedených hodnôt je zrejmé, že:

Zbraň nastavíme pri povedzme 20C na optimum.
ALU pažbách treba s nárastom teploty povoľovať
a pri nižších teplotách doťahovať.

Pri dreve je to naopak ...

Příspěvek od **harpplayer** » 26 říj 2009 20:25

Jozsp111: Skvělá práce, jen se domnívám, že v té závěrečné úvaze jsi se malinko sekl. Myslím, že při vyšší i nižší teplotě by se mělo povolovat v obou případech (dřevo i kov). Není totiž důležité, jestli tlačí pažba na šrouby nebo šrouby na pažbu (obojí samozřejmě i vlivem roztažnosti systému). Prostě začnou-li se spolu materiály "prát", začnou se šrouby v přesných otvorech (a že se v rámci beddingu dělají co nejpřesnější otvory) křížit, čímž se zvětšuje upínací moment. A je jedno, má-li hodnotu + nebo -. Prostě jak se něco kříží, je třeba to povolit a znovu dotáhnout příslušným momentem.

Příspěvek od **harpplayer** » 26 říj 2009 20:51

To J.Laser: V zásadě máš pravdu, jenže zapomínáš na to, že ten tón má nějakou barvu a tu způsobují právě ty harmonické frekvence. Stejné je to i u hlavně. Ono taky záleží na materiálu. Nejvíc těch harmonických frekvencí má např. mosaz, proto se z ní vyrábí většina hudebních kovových nástrojů. Velmi dobře je na tom hliník (podobně také stříbro), ten disponuje vysokými násobky frekvencí, proto taky zní jasným zvonivým zvukem (viz. perkusivní nástroj chimes - zlatý déšť). Jenže mnoho harmonických a to v širokém spektru má taky bronz a bohužel i ocel. Na tomhle principu pracují např. tzv. tubular bells, což jsou volně zavěšené trubky, co kterých se praští kovovou nebo filcovou (podle požadovaného odstínu tónu) paličkou a ono to zní a zní a... Ty harmonické frekvence vytvoří jakýsi obal kolem nosné frekvence a to je ten důvod, proč na digitálním osciloskopu nedokážeš postřehnout drobné odlišnosti vlivem tuneru - tedy alespoň podle mého názoru. To bohužel s dělením struny na polovinu apod. nemá mnoho společného. Tímto způsobem se vytvářejí odvozené tóny viz. Pythagorejské kóma, ale to už jsme někde trochu jinde - úspěšné koupací téma v teorii při studiu konzervatoře. Jenže tady se střílí.

Příspěvek od **harpplayer** » 28 říj 2009 07:41

Nějak jsem ještě uvažoval o té roztažnosti materiálů, konzultoval jsem to s pár odborníky a Jozsp111 asi bude mít pravdu. Když je chladněji, utáhnout, když je tepleji, povolit. Asi není rozhodující dilatace v podélné a příčné ose (l a b) pažby - to chytí vůle v otvorech pro šrouby. Daleko důležitější je roztažnost ve měru svislé osy (h), protože ta přímo způsobuje změnu momentu, jelikož je to v podélné ose šroubu. To platí stejně u duralové jako u dřevěné pažby s beddingem. Tímto se kolegovi omlouvám.

skorec · Příspěvek od **skorec** » 28 říj 2009 14:02

Ani jeden z nasledovnych BR stolov a drziakov sa mi nepacil

http://209.85.229.132/search?q=cache:7a ... clnk&gl=sk

Na ulozisko som sa preto vlozit NACRT riesenia ktore by som rad kupil v prefesionalnom prevedeni.

Nevideli ste nieco take ?

http://www.ulozisko.sk/226593/position1.gif

jozsp111 · Příspěvek od **jozsp111** » 28 říj 2009 18:45

harpplayer píše:Nějak jsem ještě uvažoval o té roztažnosti materiálů, konzultoval jsem to s pár odborníky a Jozsp111 asi bude mít pravdu. Když je chladněji, utáhnout, když je tepleji, povolit. Asi není rozhodující dilatace v podélné a příčné ose (l a b) pažby - to chytí vůle v otvorech pro šrouby. Daleko důležitější je roztažnost ve měru svislé osy (h), protože ta přímo způsobuje změnu momentu, jelikož je to v podélné ose šroubu. To platí stejně u duralové jako u dřevěné pažby s beddingem. Tímto se kolegovi omlouvám.

Vychádzal som len z toho, že oceľový šroub sa "rozťahuje a sťahuje"
viac ako drevo, ale menej ako hliník

A svoju TAU-ku v zime musím znateľne uťahovať,
pritom, keď v lete skúsim dotiahnuť, tak už nemám kam

Skúmal túto problematiku niekto podrobnejšie ?

rimfireBR · Příspěvek od **rimfireBR** » 29 říj 2009 22:29

zdar ultra mani

docela fajn info. o trablech s vrtěním hlavně jsou popsaný i tuna :
http://www.ozfclass.com/articles/1/psm_2005_03.html

brou noc rimfireBR