Ochrana majetku strelnou zbrani

Otázky týkající se zbrojního průkazu, držení a zařazení jednotlivých zbraní atd.

Moderátoři: Moderátoři, GunShop.cz

Odpovědět
achjaj
Příspěvky: 1
Registrován: 05 úno 2012 10:58

Požizie zbrane na ochranu majetku.

Příspěvek od achjaj » 05 úno 2012 11:11

Dobrý deň,

v susedstve cigani vošli do dvora a pozabijali psov, zajace, sliepky a vlastne pokradli, čo sa dalo. Po takomto niečom mám zaujem si zaobstarať strelnu zbran. Ako je to, kebyže prídu ku mne a použijem ju na nich?

dakujem za odpovede


cover72
Příspěvky: 290
Registrován: 10 črc 2009 16:16

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od cover72 » 06 úno 2012 21:05

Pokud budou "jen" krást či zabíjet zvířata, vyfasuješ za střelbu nepřiměřenou obranu a pravděpodobně buď vraždu (přinejmenším ve stadiu pokusu) nebo těžké ublížení na zdraví.
Listina základních práv a svobod mj. říká, že
LZPS, Článek 6 píše: (2) Nikdo nesmí být zbaven života.
(4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.
Z toho jsou obdobně formulovány i zákony o zabití, ublížení na zdraví a vraždě: nikomu se to nesmí stát vyjma případů, kdy je to ze zákona povoleno. Což je civilům kdy? Když jde o § 28 a 29 Trestního zákoníku:
§ 28 Krajní nouze
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

§ 29 Nutná obrana
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
Abys na někoho mohl střílet, musí být splněny dvě podmínky: musí jít o obranu reálnému útoku na tebe (či jinou osobu) a zároveň musí jít o obranu přiměřenou způsobu útoku což znamená, že soudce musí být přesvědčen, že šlo napadené osobě skutečně o život a tedy bylo na místě se bránit palnou zbraní. To jest, když by po tobě například šli s nožem nebo se ti vlámali do bytu a šli po tobě. Bránit střelbou "pouhý majetek" je prakticky vyloučeno, protože v tom případě nejde o útok, ale majetkovou trestnou činnost, tzn. nejde o NO, nýbrž o KN a tam platí, že zastřelit člověka je následek "ještě závažnější než ten, který hrozil" (krádež), ergo nejde o KN, ergo se jedná o porušení LZPS a z ní vyplývajících zákonů a jdeš sedět.

Pak je tu ale ještě jedna možnost, a to sice pohrozit zbraní. Podle Policie není vytažení zbraně pokud nedojde ke střílení použitím zbraně (tedy, podle jedné odpovědi jejich odboru není a podle něčího soukromého mailu prý je, takže "jednáme v dobré víře" podle FAQ MVČR).
Zákon o zbraních říká, že držitel ZP skup. E smí:
c) nosit nejvíce 2 zbraně a střelivo do těchto zbraní; zbraně ani střelivo nesmí nosit viditelně.
Zákon o přestupcích pak má podobnou featuru, jako TZ:
§ 2 (2) Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem nebo
b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.
Zájmem chráněným zákonem se v tomto případě myslí přestupek, což je přesně případ krádeže majetku do hodnoty 5000 (proti napadení NO, proti t.č. KN, proti přestupku přestupek na úseku zbraní a střeliva - princip proporcionality). Pokud ti někdo krade či ničí slepice či psy (podle zákona "věci"), pohrozit zbraní aniž bys střílel je legální, protože proti přestupku destruktivnímu (ničení/odcizení majetku) použiješ přestupek formální (neskryté nošení zbraně, popř. výhrůžka).

Pak by se to mělo takto: pokud na dvorku pohrozíš s pistolí a zloději po tobě vystartují, jde o útok a můžeš to uhrát na Nutnou Obranu. Ale pokud tě ignorují či utíkají - ať s lupem, nebo jak přišli - střílet po nich nemůžeš, maximálně je sledovat a navádět na ně Policii.

Vzhledem k tomu, že se chystá novela, kdy se budou majetkové přestupky sčítat až z nich bude trestný čin bych je prostě nahrával kamerou a pak nechal sebrat, jakmile škoda přesáhne 5000.
Carloss
Příspěvky: 97
Registrován: 31 pro 2011 12:10
Bydliště: Praha

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od Carloss » 06 úno 2012 22:29

Jestli jsem správně pochopil jiné názory na jiné situace, o NO nejde, jestliže útok na mě jsem vyvolal svým chováním (je to jen zhruba řečeno). Pak by ona hrozba střelnou zbraní bylo to poslední, co bych v souladu se zákonem mohl udělat. Pokud to ve zloději vyvolá pocit strachu o svůj život (což bude určitě tvrdit), nedivil bych se, kdyby případný soud pak uznal jeho jednání jako důsledek jeho reálného pocitu strachu o svůj život, tedy z jeho strany o NO a my bychom mohli udělat dvě věci: 1. Přestat hrozit a stáhnout se, nebo 2. bránit se jeho "obraně". Pokud budem postupovat podle bodu 1, pak mohou nastat... a zde se všechny případy začínají větvit podle toho kdo se jak zachová... Ale k věci: Hrozba zbraní při obraně vlastního majetku před zloději je to poslední, co lze v souladu se zákonem reálně provést. Nic dalšího už asi není. Má to tedy smysl, má-li mít účinek aspoň nějakou míru jistoty? Zde je stále v našich zákonech prostě díra... V neprospěch slušného občana, pochopitelně.
ČZ 85, ČZ 50, Walther PPK
cover72
Příspěvky: 290
Registrován: 10 črc 2009 16:16

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od cover72 » 07 úno 2012 20:14

Pravda, pohrůžka už se takto vykládat dá. Ovšem pokud se na vlastním pozemku jenom proviníš proti skrytému nošení - a pokud se vlámali do dvorka, tak vlastně můžeš se souhlasem majitele či nájemníka nemovitosti držet a tedy i neskrytě - a oni přejdou z páchání jednoho přestupku či t.č. rovnou do útoku, na NO by to mělo jít uhrát. Tady je to zcela v rukou soudce, nakolik by člověk narazil na (komunistické) hovado a nakolik na někoho s mozkem. Třeba v Brně jsou prý takoví báječní soudci a prokurátoři, že je to tam skoro bez šance.
Carloss
Příspěvky: 97
Registrován: 31 pro 2011 12:10
Bydliště: Praha

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od Carloss » 07 úno 2012 22:14

Nějak nechápu, proč by to hovado mělo být zrovna komunistické. 1. blbost se nevyhýbá nikomu a to ani podle politické příslušnosti. Dnešno doba to jen dokazuje. 2. si nemyslím, že by tato invektiva sem patřila, neb toto vlákno je o něčem jiném. Jakož i toto forum.
ČZ 85, ČZ 50, Walther PPK
cover72
Příspěvky: 290
Registrován: 10 črc 2009 16:16

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od cover72 » 09 úno 2012 20:32

Protože komunističtí soudci měli - jako každý kolektivista - za to, že občan nemá nárok na nic a má se obrátit a spolehnout na stát (tj. "nemá se co bránit, má volat Policii"). Když byl někdo takovým systémem ohnut natolik, že ho připustili do funkce soudce, zpravidla to v něm zůstane. A ano, jistě se takový postoj nevyhýbá ani jiným (třeba VB a její zákonodárci jsou tím proslulí) a ani mladým soudcům. Ale máš pravdu, je to O-T a mohl jsem si to odpustit.
trasher
Příspěvky: 4
Registrován: 10 lis 2012 12:30

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od trasher » 10 lis 2012 13:38

Ahoj,
googlil jsem na internetu něco ohledně se odcizení zbraně a natrafil jsem na toto vlákno. Sice se to netýká toho, co jsem chtěl původně najít, ale řek jsem si, že alespoň trochu přispěji k vaší témě a poopravím některé podle mého názoru nesprávné názory.
Abys na někoho mohl střílet, musí být splněny dvě podmínky: musí jít o obranu reálnému útoku na tebe (či jinou osobu) a zároveň musí jít o obranu přiměřenou způsobu útoku což znamená, že soudce musí být přesvědčen, že šlo napadené osobě skutečně o život a tedy bylo na místě se bránit palnou zbraní. To jest, když by po tobě například šli s nožem nebo se ti vlámali do bytu a šli po tobě.
S tím (tučně vyznačeným) absolútně nesouhlasím. V první řadě, nutná obrana nemusí "být přiměřená útoku", ale "nesmí být zcela zjevně nepřiměřena", což je podstatný rozdíl. Tato formulace umožňuje bránit se střelnou zbraní i vůči pouhému útoku nožem (či dokonce útoku holýma rukama). Do úvahy se bere tělesná konstituce útočníka a obránce, jednání, které předcházelo útoku, časová tíseň obránce při jeho rozhodování, přičemž v nerozhodných věcech se posuzuje ve prospěch obránce. Rovněž je třeba mít na paměti, že bránit se lze i "hrozícímu útoku", nejenom útoku "trvajícímu".

Tvrzení podpořím případem z praxe. Bohatý otec rodiny byl s manželkou a první dcerou přes víkend na krátké dovolené. Druhá dcera zůstala doma (ve vile v pokojné vilové čtvrti). Dvě noci za sebou slyšela dcera podivné zvuky (kroky) na střeše, nic se ale neudálo. Otec s manželkou a první dcerou se vrátili z dovolené a druhá dcera jim řekla o těch zvucích. Večer šli spát a v noci se zase ozývali zvuky, manželka vyslala otce na střechu aby zjistil co se děje. Ten se vybavil svítilnou a legálně drženou zbraní. Po řebříku, který byl přistaven k domu vylezl tak, že hlavu a ramena měl nad úrovní střechy a nohama stál ještě pořád na řebříku. Ve tmě uvidel na střeše postavu. Zakřičel "Kdo je tam?". Neznámý se odrazu otočil a několika přískoky se k němu rychle přibližoval. Otec dvakrát vystřelil. Neznámý se otočil a ušel. O několik dní začal vyšetřování policie, protože Neznámého našli se dvěma střelnými ranami. A po chvíli přišli i na otce, který jim popsal situaci tak, jak já nyní. Na střeše se nenašla krev ani žádne biologické stopy, protože několik dní pršelo. Na základě dalších důkazů bylo ale potvrzeno, že situace se odohrála přibližně tak, jak bylo popsáno. Jednání otce bylo uznáno jako jednání v nutné obraně. A to ještě opět připomínám, že vypálil na (podle všeho) neozbrojeného rychle se přibližujícího neznámého muže (na svém majetku).
Jestli jsem správně pochopil jiné názory na jiné situace, o NO nejde, jestliže útok na mě jsem vyvolal svým chováním (je to jen zhruba řečeno). Pak by ona hrozba střelnou zbraní bylo to poslední, co bych v souladu se zákonem mohl udělat. Pokud to ve zloději vyvolá pocit strachu o svůj život (což bude určitě tvrdit), nedivil bych se, kdyby případný soud pak uznal jeho jednání jako důsledek jeho reálného pocitu strachu o svůj život, tedy z jeho strany o NO a my bychom mohli udělat dvě věci: 1. Přestat hrozit a stáhnout se, nebo 2. bránit se jeho "obraně". Pokud budem postupovat podle bodu 1, pak mohou nastat... a zde se všechny případy začínají větvit podle toho kdo se jak zachová... Ale k věci: Hrozba zbraní při obraně vlastního majetku před zloději je to poslední, co lze v souladu se zákonem reálně provést. Nic dalšího už asi není. Má to tedy smysl, má-li mít účinek aspoň nějakou míru jistoty? Zde je stále v našich zákonech prostě díra... V neprospěch slušného občana, pochopitelně.
Záleží na tom, jakým svým chováním si vyvolal "obranný útok" zloděje. Pokud bys po něm začal střílet, bylo by adekvátné, aby se on bránil (a i tě při tom zabil). Pokud bys řek "tak a teď tě ty kurvo zlodějská zastřelím", je to víc na hraně ale i tam by možná byl "obranný útok" zloděje opodstatněný. Pokud bys ale řek "stůj nebo střelím" (samozřejmě s vědomím a úmyslem, že i kdyby neuposlechl výzvy, tak nevystřelíš, aby ses nedostal do maléru). Tak jeho útok by byl neopodstatněný.
Alci
Příspěvky: 124
Registrován: 30 črc 2009 21:39
Bydliště: Jihlava

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od Alci » 11 lis 2012 02:16

asi bych nehledal "jak by to mělo být", ale podíval bych se na to, jak to soudí soudci. Protože ten si stejně tak může říct, že útočník měl jen nůž a tys ho sprostě zastřelil.

prostě spoléhat se na to, že soudce bude mít rozum...
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Martin-Stin-Nutna-obrana-a-tenisaky-251978 píše:Spolek Šalamoun např. podporoval obhajobu muže, který se pokusil vypudit z uzavřeného dvora své usedlosti vetřelce, jenž nadával jeho manželce, sedící u zahradního stolku. Přivolat policii nemělo smysl, protože dříve než za dvě hodiny by nepřijela. Vzít na narušitele hůl? poštvat na něj psa? vyhnat jej proudem vody ze zahradní hadice? Obránce použil možnost, kterou považoval za nejšetrnější: vystřelil čtyřikrát do vzduchu z legálně držené pistole. Narušitel sice utekl, ale přivolal policii. Bývalý kapitán StB, dosud stále ve službách PČR, který dorazil na místo jako první, počin obránce kvalifikoval jako pokus o vraždu. Příslušníci kriminální služby byli rozumnější, nicméně výsledné vyhodnocení skutku byl přečin vydírání a výtržnictví a trest odnětí svobody v trvání dva a půl roku s podmíněným odkladem a propadnutím zbraně. Soud neuznal nárok majitele usedlosti na vypuzení vetřelce ze dvora. Nadávkami napadená manželka prý měla nepříjemnost ukončit odchodem dovnitř domu. Ústavně chráněné právo na nedotknutelnost obydlí v socialistickém myšlení státních zástupců a soudců zřejmě neplatí.
Ten případ, co uvádíš, pochybuji, že se stal u nás. Přinejmenším za posledních 20 let. Každej trochu soudnej člověk by něco takovýho (a podle zákona musí!) hlásil dřív, než u něj po několika dnech zaklepou policajti, jestli náhodou po tom mrtvým nestřílel on.

Takže ano, můžeš se hádat se soudcem, žes v něm viděl hrozbu, ale on ti na to pořád může říct, "no tak jste mu neměl chodit se zbraní naproti. Vy jste byl v prvním patře, on byl v přízemí, takže vás neohrožoval."

A o "přiměřenosti" je to to samé. Kus od kusu :(
trasher
Příspěvky: 4
Registrován: 10 lis 2012 12:30

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od trasher » 11 lis 2012 10:31

reaguji na Alci

Já píšu nejenom jak by to mělo být, ale jak to i většinou je. Samozřejmě, trestní soudy první instatnce VELICE často rozhodují tak jak se jim zamane, u nich by spravedlnost nehledal. Ale odvolací soudy již rozhodují lépe (podleustálené judikatury) a v tom ohledu je možné říct, že situace se z roka na rok pro lidi konající v nutné obraně zlepšuje. A nakonec nejvyšší soud, ten má k nutné obraně postoj, jaký my, běžní lidé, očekáváme. Jěště dodám, že státní zástupci mají (interně stanovenou) povinnost odvolávat se vždy, když nemají ve věci plný uspěch a soud neodsoudí obžalovaného podle jejich návrhu. Takže soudní tahanice prakticky nikdy nekončí u první instance.

Případ, o kterém jsem psal, se stal v ČR v 21. století. Uznávám, že to měl hlásit, ale on to holt nehlásil ale šel spát (lidé jsou různí). Zjevně si myslel, že nic netrafil. (Ještě pro doplnění, to nebylo tak, že obránce-střelec byl v prvním patře a zloděj v přízemí. Oba byly venku, obránce stál na řebříku ve výšce střechy a zloděj-útočník stál na střeše. Velkou úlohu sehrálo to, že podle výpovědi obránce zloděj k něm běžel a z toho se vyvodilo, že zloděj by ho mohl i s řebříkem shodi ze střechy. Proto se to bralo jako NO).

A pokud skutečně nevěříš, že soudy rozhodují tak, jak jsem popsal, kontruji ti na "spolek Šalamoun" jinými soudními rozhodnutími a dodávám, že obžalovaný v případu "spolek Šalamoun" měl asi raději využít všechny opravné prostředky.

sp. zn. 6 Tdo 1347/2008 obdobně sp. zn. 6 Tdo 339/2008; sp. zn. 7 Tdo 272/2006
Nutnou obranu nevylučuje ani skutečnost, že obviněný použil na obranu proti poškozenému, který nebyl ozbrojen, zbraně. Obrana musí být způsobilá odvrátit útok, proto intenzita obrany musí být silnější než intenzita útoku. Z tohoto hlediska skutečnost, že obránce použije proti neozbrojenému útočníkovi zbraně, neznamená, že jde o obranu zcela zjevně nepřiměřenou způsobu útoku. Zákon připouští, aby obránce použil i podstatně důraznější prostředek než útočník a také aby způsobil citelně závažnější následek, než jaký hrozil z útoku. Na vybočení z mezí nutné obrany nelze usuzovat pouze z toho, že napadený útočníka zranil, popř. jej i usmrtil, přičemž sám neutrpěl žádné zranění, pokud tím odvracel útok přímo hrozící nebo trvající a taková obrana nebyla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
sp. zn. 1 Tzn 25/97
V závislosti na konkrétních okolnostech případu není vyloučeno posoudit jako stav nutné obrany jednání osoby, která reaguje na fyzický útok neozbrojeného pachatele opakovaným použitím střelné zbraně, přičemž dojde k usmrcení útočníka.
sp. zn. 3 Tdo 840/2006-I
Útok vedený házením kamenů s cílem zasáhnout a zranit napadenou osobu je útokem se zbraní ve smyslu ustanovení § 89 odst. 5 tr. zák.

Jestliže byl útok vůči napadenému veden ze strany útočníka opakovaným házením kamenů sice z větší vzdálenosti, avšak takovou intezitou a tak velkými kameny, že mu hrozilo způsobení i závažného zranění, přičemž tento útok stále trval, nejde o vybočení z mezí nutné obrany podle § 13 tr. zák., pokud napadený jako jediného účinného prostředku k odvrácení takového útoku použil střelné zbraně tak, že vystřelil ve směru na útočníka, kterého zasáhl a způsobil mu smrtelné zranění, zvláště když tomu předcházelo několik neúčinných výstražných výstřelů.
sp. zn. 5 Tdo 1447/2007-I a obdobně i sp. zn. 5 Tdo 1498/2009-I
I. Primárním účelem nutné obrany je dát možnost občanům k ochraně zájmů vlastních, zájmů jiných osob, zájmů státu a společnosti, neboť na místě páchání útoku není často možné zajistit včasný zásah veřejných orgánů. Přitom je třeba vycházet ze zásady, že riziko vyvolané útokem by měl nést útočník, a nikoli obránce. Útočník svým jednostranným jednáním totiž vyvolal situaci, za které bylo použito nutné obrany, a proto by se ustanovení § 13 tr. zák. mělo uplatňovat ve prospěch obránce, a to co nejvýrazněji a co možná nejšířeji.

II. Z hlediska zvažování konkrétních okolností rozhodných pro závěr o nutné obraně nelze opomenout, že obrana sice nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku, avšak tato zcela zjevná nepřiměřenost obrany se posuzuje především z hlediska intenzity obou akcí, což vyjadřuje pojem způsobu útoku. Z povahy věci vyplývá, že obrana musí být tak intenzivní, aby útok jistě a bez rizika pro napadeného odvrátila, tj. musí být silnější než útok, avšak nesmí být zcela zjevně přehnaná. Jinak řečeno obrana nemá být zcela zjevně, přehnaně silnější, než je třeba k odvrácení útoku. Požadavky na obránce však nesmějí být v tomto směru přehnané, nelze tedy po něm žádat, aby dal přednost slabšímu, ale nejistému prostředku. V závislosti na konkrétních okolnostech případu není vyloučeno posoudit jako stav nutné obrany jednání osoby, která reaguje na fyzický útok neozbrojeného pachatele použitím zbraně, přičemž dojde k usmrcení útočníka. Pojem zcela zjevně je tu nutno dále vykládat tak, že podmínky se posuzují podle toho, jak se jevily zejména bránící se osobě, poněvadž zcela zjevné je to, co je jasné, očividné a nepochybné, a proto musí jít o vzájemný výrazně hrubý nepoměr. Tyto rozhodné okolnosti pro posouzení případného překročení mezí nutné obrany je třeba posuzovat ve vztahu k psychickému stavu obviněného v dané situaci.

III. Subjektivní pojetí dává soudu směrnici, aby jednak posuzoval podmínky nutné obrany s určitou velkorysostí (blahovolně) a jednak tyto podmínky zvažoval především z hlediska představ osoby, která se brání. Přiměřenost nutné obrany je třeba hodnotit též se zřetelem k subjektivnímu stavu osoby, která odvracela útok, tj. podle toho, jak se čin útočníka jevil tomu, kdo jej odvracel. Subjektivní pojetí však nelze absolutizovat, neboť by mohlo dojít k ospravedlnění závažných a zásadních chyb obránce, jeho zcela chybného hodnocení situace, založeného např. na trestuhodné nepozornosti, v důsledku čehož by bránící se osoba neodpovídala za následky, pokud by obrana byla v souladu s jejími mylnými představami. Nelze tedy zaujmout zcela subjektivistický přístup založený jen na představách bránící se osoby, když vždy je nutno celou situaci posuzovat a hodnotit komplexně a v celém jejím vývoji v konkrétním čase a na konkrétním místě.
sp. zn. 4 Tz 40/78
Nutná obrana je prípustná aj proti útoku, ktorý smeruje proti domovej slobode spôsobom uvedeným v § 238 ods. 1 Tr. zák. V takomto prípade trvá útok dovtedy, kým sa nepodarí útočníka, ktorý vnikol do domu alebo do bytu iného s úmyslom vykonať tam násilie z domu alebo z bytu vyhnať.

Proti konaniu v nutnej obrane nie je nutná obrana prípustná. Konanie útočníka, namierené proti osobe, ktorá koná v nutnej obrane, treba považovať za pokračovanie v útoku bez ohľadu na to, či útok bol od začiatku namierený voči osobe, ktorá koná v nutnej obrane, alebo voči inej osobe. Osoba, ktorá koná v nutnej obrane, je preto oprávnená prekonať aj tento pokračujúci útok voči svojej osobe spôsobom, ktorý nie je zrejme neprimeraný povahe a nebezpečnosti útoku.
sp. zn. II. ÚS 317/01
Není možné apriorně usoudit na vybočení z mezí nutné obrany pouze z toho, že stěžovatel, jenž odvracel útok na majetek a na nedotknutelnost obydlí, svým jednáním ublížil jinému na zdraví. Nutná obrana je dle soudní judikatury přípustná proti útoku přímo ohrožujícímu jakýkoli zájem chráněný trestním zákonem, tedy i zájem na ochraně majetku a nedotknutelnosti obydlí. O to více musí být poskytnuta ochrana majetku, pokud k útoku na něj dochází v místě, jež je chráněno z titulu jiného práva jako nedotknutelné (obydlí). Soud, který upřednostnil při posouzení podmínek nutné obrany ochranu práva poškozeného na zdraví před právem stěžovatele na ochranu majetku a nedotknutelnosti obydlí, měl proto přesvědčivě vysvětlit, proč nepovažoval obranu stěžovatele (bránění v demontáži, vystrčení poškozeného ze dveří) za výkon nutné obrany
A další, a další, a další... sp. zn. 6 Tdo 93/2011, sp. zn. 6 Tdo 69/2010-II, sp. zn. 5 Tdo 162/2007, 47/1995 Sb. rozh. tr., 25/1976 Sb. rozh. tr., sp. zn. 4 To 181/57,

Plná znění většiny uvedených judikátů jsem uložil SEM

P.S. Omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale myslím, že není od věci mít takto na jednom místě přehled relevantní judikatury, obzvláště když vidím, jaké mýty se zde tvoří okolo (ne)možnosti bránit se.
cover72
Příspěvky: 290
Registrován: 10 črc 2009 16:16

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od cover72 » 11 lis 2012 14:47

Judikáty jsou ovšem v praxi co? Nezávazné. Mizerní soudci je zvesela ignorují - a to i mnozí z odvolacích. Je dokonce známo, že někteří soudci zvesela ignorují i rozhodnutí odvolacího soudu, takže nastává nekonečný koloběh.
Na přednášce jednoho právníka ohledně NO zaznělo jméno jakéhosi hodně vysokého činovníka pro kraje Praha a Střední Čechy, který NO naprosto neuznává a cokoli se k němu dostane bere jako sprostou vraždu - takže v jeho "rajonu" se vždy musí až k nejvyšší instanci. Prostě nic o co stát, protože mnozí soudci si se zákony - natož s právem - vytírají pozadí.
Naposledy upravil(a) cover72 dne 14 lis 2012 20:29, celkem upraveno 1 x.
trasher
Příspěvky: 4
Registrován: 10 lis 2012 12:30

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od trasher » 11 lis 2012 16:01

Jak jsem již psal, uvědomuji si, že soudci první instance bývají mizerní. Vím, že aby se člověk u nutné obrany domohl spravedlnosti, musí se minimálně odvolat často i dovolat. No věci se pomalu zlepšují, ale samozřejmě, pokud má někdo pocit, že se spravedlnosti nedovolá, nebo že mu to prostě nestojí za to, soudit se několik let proto, že použil nutnou obranu, je to jeho věc a v tom případě se asi raději nechá stlouct/oloupit/zabít. Těm ostatním prostě říkám, že v konečném důsledku je právo na jejich straně, neříkám, že to bude jednoduché.

Co se týče judikatury, ta je de iure nezávazná, ale de facto závazná. Pokud ji soudce nedodržuje, jenom si tím přidává robotu navíc, protože musí stejný případ řešit dva a vícekrát, a protože soudci mají velký nápad věci, a jsou hodnoceni podle počtu vyřešených věci (neoficiálně), tak si tím soudce jen přidává starosti navíc (pokud se mu z odvolačky vrátí na stůl věc, kteoru už řešil, nedostane za její další vyřešení "čárku"). Též je zde možno kárného řízení se soudcem, který vytrvale ignoruje ustálenou judikaturu. Takže bych to viděl tak, že bych poslal podnět (neformální přípis) předsedovi soudu, aby dal podnět na kárné řízení se soudcem a zároveň bych se obrátil na ombudsmana. Pokud by tak činili všichni nebo alespoň většina lidí, kteří jsou poškozeni soudcem, který si rozhoduje jak se mu chce, tak by se justice vyčistia o něco rychleji.

Z. 7/2002 Sb.
§ 8
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh.
(2) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou oprávněni podat
a) prezident republiky proti kterémukoliv soudci,
b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,
c) předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,
e) předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně,
f) předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu,
g) předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu a proti soudci jiného okresního soudu.
(3) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat
a) prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu,
b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
c) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
d) předseda soudu proti místopředsedovi tohoto soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně ve svém obvodu,
e) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.
Trestní řád 141/1961 Sb.
§ 264
Řízení u soudu prvního stupně po zrušení rozsudku

(1) Soud, jemuž věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí odvolací soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení odvolací soud nařídil.
(2) Byl-li napadený rozsudek zrušen jen v důsledku odvolání podaného ve prospěch obžalovaného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.

§ 265s
Řízení po přikázání věci

(1) Orgán činný v trestním řízení, jemuž věc byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
(2) Bylo-li napadené rozhodnutí zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.

§ 314h
(1) Po doručení nálezu Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení nebo jeho části, pokračuje tento orgán v tom stadiu řízení, které bezprostředně předcházelo vydání zrušeného rozhodnutí, nestanoví-li zákon nebo nález Ústavního soudu jinak. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Ústavní soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Ústavní soud nařídil.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně, pokud Ústavní soud nálezem zakázal některému orgánu činnému v trestním řízení, aby pokračoval v porušování ústavně zaručeného základního práva nebo svobody, a přikázal mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před jejich porušením.
Zákon 6/2002 Sb.
§ 87
Kárné provinění

(1) Kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
(2) Kárným proviněním předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je též zaviněné porušení povinností spojených s funkcí předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.
Uživatelský avatar
Queeg 512
Příspěvky: 695
Registrován: 04 dub 2012 20:59
Bydliště: Cajzlov

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od Queeg 512 » 11 lis 2012 16:14

Trasher: dík za tu spoustu podkladů. Ještě mě uplně nejde do hlavy, proč při posuzování NO policie/státní zástupce/soudy docela běžně hledají odpověď na otázku, zda obrana byla nebo nebyla přiměřená, místo toho, aby řešili, zda byla či nebyla zjevně nepřiměřená. Příjde mi, že toto je pro obránce hodně nevýhodné a neodpovídá to zákonu. Jde se proti tomu nějak bránit už v průběhu, nebo je nutné nechat je v tom pokračovat a pak se odvolat?
trasher
Příspěvky: 4
Registrován: 10 lis 2012 12:30

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od trasher » 11 lis 2012 17:14

Queeg 512 píše:Trasher: dík za tu spoustu podkladů. Ještě mě uplně nejde do hlavy, proč při posuzování NO policie/státní zástupce/soudy docela běžně hledají odpověď na otázku, zda obrana byla nebo nebyla přiměřená, místo toho, aby řešili, zda byla či nebyla zjevně nepřiměřená. Příjde mi, že toto je pro obránce hodně nevýhodné a neodpovídá to zákonu. Jde se proti tomu nějak bránit už v průběhu, nebo je nutné nechat je v tom pokračovat a pak se odvolat?
To bych taky rád věděl, proč policie/státní zástupce/soudy (první instance hlavně) vždy chtějí obžalovaného jakoby potopit (a to nejen u nutné obrany). Policie by například měla vyhledávat důkazy nejenom o tom, že podezřelý čin spáchal, ale i ty, které svědčí o jeho nevině, co se často neděje, nebo tomu věnují mnohem méně úsilí. Nabízí se myšlenka, že by to mohlo být komunistické dědictví, kdy se a priori u podezřelých více-méně předpokládalo, že jsou vinni. Jinak nevím...

A obrana? No v případě státního zástupce dozorujícího vyšetřování je to asi podávání stížností podle tr.řádu na každý jeho vadný postup. U policie za prvé nevypovídat a za za druhé nevypovídat :) A označovat se všech důkazů, které by nějak mohli dosvědčit tvou nevinu, či tvou ne tak zcela zjevně nepřiměřenou obranu. I kdyby ti ty důkazy zamítly na 1. instančním soudě, můžeš pak poukazovat na to, že je neprovedli.
Alci
Příspěvky: 124
Registrován: 30 črc 2009 21:39
Bydliště: Jihlava

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od Alci » 11 lis 2012 23:36

jen ujasnění, nebudeš mezitím ve vězení, než se NS rozhoupe, vrátí to, nižší soud to znovu projedná, osvobodí tě a pustí tě "nevinného" na svobodu? (Bez práce, bez domu, bez peněz a z dobrého důvodu i beze zbraní.) NS rozhoduje dobře, jen mi taky příjde, že mi to k ničemu prostě nebude. Navíc nechtějí tohle zrušit? Že se jim všechno dostane až k NS a že to se jim nelíbí?
Uživatelský avatar
skorec
Příspěvky: 866
Registrován: 09 zář 2009 09:50

Re: Ochrana majetku střelnou zbraní

Příspěvek od skorec » 12 lis 2012 08:37

Strasne deprimujuco na mna posobi skutocnost ze legalne vlastnenie strelnej zbrane mi vlastne nijako nepomoze pri ochrane mojho majetku ( behanie po sudoch a nekonecne odvolavanie sa povazujem totiz za horsie riesenie ako ked mi ukradnu napr. zajace ).

Chcem sa preto spytat:
1. ci by pred vystraznym a pripadne aj realnym pouzitim strelnej zbrane nepomohlo pouzit najprv nejaky iny odstrasujuci alebo zastavujuci prostriedok ( paralizer, plynova zbran, Laser dazzler, .....).
2. Existuju paralizery ktore funguju na vzdialenost aspon 10-30m ?

Pozn.
Vyhodou paralizera by mohla byt aj skutocnost ze ho dufam, ale neviem isto, nemusite drzat v trezore ale staci ho mat schovany na nejakom mieste ktore je nedostupne pre deti. Ja osobne doma na dvore a v dome strelnu zbran nenosim.
AA S510 .177 + Delta titanium 6-24x42 AO
Gamo CF30 .177 + Gamo sporter 4x32
Norinco JW-15A .22LR + Bushnell 3-9x40
Tarus PT22
Ansutz 1517S BR .17HMR + Nikko Stirling Platinum Nighteater 6-24 x 56 AG 30mm
CZ83/7,65
Odpovědět