Queeg 512 píše:
Nejlepší by teoreticky bylo mít všechno (t.j. pistoli, nůž, paralyzér, pepřák, teleskop) a vybírat podle aktuální situace (velikost psa, plemeno, bezpečný směr pro střelbu, reakce majitele, bezpečný směr pro střelbu
).
Možná máš speciální výcvik ...
Já to vidím z posice normálního smrtelníka:
1. všimnu si psa, obvykle už není moc daleko (členitý terén, pes je nízký a nemusí štěkat), bojové plemeno
2. pes běží ke mně a zdá se, že se chystá zaútočit
3. mám tak akorát čas na to, abych vytáhl, co mám po ruce.
Instinktivně, jednu zbraň
4. Pes je tu
Podle mne jde o typickou situaci ohrožení, kde nelze "a vybírat podle aktuální situace", protože prostě absolutně není čas a napadený je pod tlakem okolností. Jedeš na kole, nebo neseš nákup, nebo jdeš úplně urvaný z tenisu ... nejdřív musíš také slézt z toho kola, resp. odložit notebook, nebo položit ten nákup ... nebo zařvat na dítě, ať vyleze na nejbližší strom!
Nemůžeš začít špekulovat, jestli radši vykostit, nebo paralyzovat, nebo odstřelit, jestli je vhodný terén a kdesi cosi. Policista či voják v nasazení mají sice k disposici víc zbraní, ale to je úplně jiná situace - čekají to a již předem mají promyšleny zmíněné otázky typu terén, druh a síla útočníka etc. I tak často jsou přemoženi momentem překvapení.
Čili:
Vytáhneš jednu zbraň a pokud nebude razantně účinná, tak ke druhé se dostaneš už přinejmenším pokousaný, patrně v šoku, nejspíš na zemi, možná už ji nezvládneš použít... Musíš prostě mít jednu zbraň, kterou ovládáš i poslepu a zcela automaticky, maximálně mít jednu záložní.