Zajímalo by mě, jestli taky někdo střelil něco, co vůbec nečekal 
nejlepsi trefa
Moderátoři: Moderátoři, GunShop.cz
-
Karel
nejlepší trefa
Mám vzduchovku už léta, je to nějaká po dědovi z první republiky. Nedávno jsem si koupil novou a samozřejmě zkoušel jak střílí. První výstřel jsem trefil plechovku u souseda na 70 metrů. Čumel jsem jako puk. A teď se podržte, bylo to vzduchovkou z Číny Shanghai QB 57 - 9,7J! Pak už se mi to nikdy nepovedlo Zajímalo by mě, jestli taky někdo střelil něco, co vůbec nečekal
Zajímalo by mě, jestli taky někdo střelil něco, co vůbec nečekal -
Slim Jim
Jednou jsem se svojí Suhlkou 150 (která už je tu pěkně profláknutá) na 50 m trefil cca 1,5 cm silný stonek šípku, na který jsem zamířil odmašťovací ránu. Naprosto nic jsem nečekal (byla to rána do valu, navíc ze zamaštěné hlavně) a úplnou náhodou si patrona svůj cíl našla sama. Když jsem se potom přišel podívat, zjistil jsem dokonale čistě, přesně uprostřed přestřelený stonek. Ani profesionální sniper s puškou za půl miliónu by to netrfil líp. Takové náhody se stávají, ale jsou to skutečně jenom náhody, jiejichž výsledky naprosto nejsou opakovatelné. Taky jsem jednou na nějakých 15 m trefil flobertkou krysu v pohybu, ale musel jsem na ni vyplácat sedm ran a teprve osmá a devátá šly jakž takž na cíl, takže to se počítat nejspíš nedá.
-
David S.
-
Smazaný uživatel 111
-
Jeff
-
Jarda
-
Slim Jim
Nám jednou jakýsi debil střílel z ulice do okna vzduchovkou, zřejmě proto, že tam seděl náš kocour. Bohužel si všiml, že jsme si ho všimli, a zmizel dřív, než jsem si došel pro svoje železa. Škoda, mohla to být pěkná trefa (dlouhou terčovnicí na nějakých 30 m, myslím, že kokos bych mu s přehledem ustřelil napoprvé). Ale proč to píšu- vzhledem ke vzdálenosti (tak 30 m vzdušnou čarou, navíc do kopce, tedy z ulice do II. patra) se trefil velmi slušně (a první ranou- druhou už nestilhl ale jen bůh ví, kam by letěla), kdyby to nebylo tak daleko, že brok jen umazal sklo v okně, tak by Macek zřejmě neskončil nejlíp. Co to bylo za plivátko nevím, viděl jsem jeho i jeho zbraň jen dvě nebo tři vteřiny a pak ještě v běhu když utíkal, ale odhaduju to na Slavii 630.
-
RV
-
Vašek
Jednou jsem přišel za kámošem. Zazvonil jsem a vyšel jeho starší brácha se vzduchovkou. Zeptám se " je doma Tomáš?" Odpověděl že spí ale že ho probudí. Natož nabil do vzdůši pšenici a běžel do schodů. Myslel jsem, že si dělá prču ale pak zazněl výkřik. Trefil ho pšenicí do zadku. Ještě, že nemám staršího bráchu 
ja mam dve jakstaks trefy: 1-ve dvanacti sem se chtel predvest styci jak strilim a asi na 45 metru sem vystrelil po hulubovi a ejhle-holub spadnul z vetve a z oka mu koukala diabolka....ja na to koukal 
pro dvanactileteho kluka to byl hustej pohled
2-pak o neco pozdeji sem na nasi zahrade vystrelil po hejne spacku-(drzel sem pusku jen jednou rukou jako v njakem filmu) a vystrelil-spacek se bezvladne snesl k zemi...asi mrtvy jeste behem padu
podotykam ze vsechny ty trefy byly Slavii 620 z roku razdva
pro dvanactileteho kluka to byl hustej pohled2-pak o neco pozdeji sem na nasi zahrade vystrelil po hejne spacku-(drzel sem pusku jen jednou rukou jako v njakem filmu) a vystrelil-spacek se bezvladne snesl k zemi...asi mrtvy jeste behem padu
podotykam ze vsechny ty trefy byly Slavii 620 z roku razdva
Tedy, tak už jsem se dlouho nenasmál, jako při čtení některých příspěvků zde....
Taky mám zážitek se Slávkou 631, kdy jsem střílel na terč přitlučený na dřevěných vratech. Rána, evidentní zásah, ale ani půl vteřiny na radost, protože se mi v zápětí zploštělá diabolka zaryla do čela... Dvě trefy jednou ranou....
Taky mám zážitek se Slávkou 631, kdy jsem střílel na terč přitlučený na dřevěných vratech. Rána, evidentní zásah, ale ani půl vteřiny na radost, protože se mi v zápětí zploštělá diabolka zaryla do čela... Dvě trefy jednou ranou....
No taky něco přidám. Svého prvního divočáka jsem střelil tak, že běžel ode mne směrem do mírného kopce trochu zešikma a protože jsem tehdy po divočákovi střílel poprvé v životě tak jsem se neovládl a ani si neuvědomil jak je to daleko hodil kříž kousek nad něj do strany ve směru jak běžel a vystřelil po něm. Po výstřelu divočák zaroloval jako zajíc když dostane dobrou ránu na hlavu a zůstal na fleku. Když jsem k němu přišel tak to bylo 320 dlouhých kroků tedy cca 300 m a měl tu ránu přesně za slechem. Musím ale přiznat, že to byla druhá rána na něj. První kdy mi běžel cca na 100 m naplocho jsem ho chybil. Po té první ráně se stočil ode mne a než jsem přebil(zasekla se mi v nervozitě nábojnice) tak byl tak jak jsem popsal výše. Dnes bych nevystřelil na tu vzdálenost s oporou ani na komoru stojícího jelena(no možná jo) natož na běžícího divočáka a na slecho. Se slávkou 631 de luxe jako kluk mám dvě rány které si pamatuji. Jednou jsem sundal letícího vrabce na cca 15m. A jednou jsem s oporou kámošova ramene sundal vrabce co seděl na drátech vysokého napětí cca 50m daleko. Prostě jsem zamířil kus nad něj a po ráně spadl jako hruška. Jinak s tím kámošem co měl taky vzduchovku jsme řádili jako draci. On měl teda nějako starou a podstatně slabší. Ale pro naše účely to nevadilo. Ta moje byla žihadlo. Často jsme neměli střelivo tak jsme experimentovali se vším možným. Diabolky i broky se sháněly špatně a ne vždy je rodiče byli ochotni zakoupit. Raději jsme měli broky brotože ty když jsme teda stříleli na terč, který jsem měl speciálně pro znovupoužití střeliva vycpaný molitanem, se většinou daly použít vícekrát. Diabolky se většinou deformovaly i v tom molitanu.Ale nějaké procento diabolek se znova použít dalo. Z jiného experimentálního střeliva se nám osvědčily zrnka vykvetlého česneku.Měly zhruba velikost diabolky a měly jakž takž kulatý tvar a byly dostatečně těžké takže byly pro nás přijatelné. A taky jsme dělali brokové náboje. Ty jsme dělali tak že se do vzduchovky dala ucpávka a posunula se trochu dopředu - na tu ucpávku se nám zase osvědčil rozkvetlý pórek takovy ty kuličky na té veliké kouli. Ty kuličky byly lehoučké a dobře těsnily pak se do vzduchovky nasypalo trochu jemných broků co byly ve sklepě po dědovi který si brokové náboje přebíjel - odhaduji, že to byly broky 2,5 mm a pak se to ucpalo další ucpávkou. Nebyla to žádná sláva ale tak do 5-6 metrů ty bročky z té mojí prorazili vlnitou lepenku a obyčejný papír tak do deseti metrů. A ty experimenty té Slávii nijak neuškodily a dodnes střílí dobře. A já se teď děsím že můj dvouapůlletý syn bude vyvádět stejné kusy jako já, až chytne vzduchovku do ruky.
Tak ja taky přispěju svou troškou do mlýna.
Bylo mi 10 a dostal jsem od strýce klasický dřevěný prak s leteckou gumou (cca 5mm). No a protože se mě a bráchovi s ním podařilo rozflákat okno tak jsme za trest museli umýt auto. Vůbec nás to nebavilo a byli jsme pěkně mrzutí (chtěli jsme se jít koupat). No a soused co sme s ním moc nekamarádili se nám začal posmívat a střílet po nás ze svého "skobičáku"
Když se asi po 5 ráně trefil tak mi došla trpělivost, zaběhl jsem si pro svůj nádherný prak 
, popadl první šutr co se válel na dvorku a z cca 15m zamíříl hajzlíkovi přímo mezi oči a natáhl gumu co to šlo. (Ten parchant mě fakt štval ) Ani si neumíte představit mé zadostiučinění když rána "sedla" přesně tam kam byla mířená
Samozřejmě to mělo své následky... Soused si přišel i se synem postěžovat a fotříci se tenkrát málem porvali (táta ukazoval poškrábanej lak na autě od skobiček a modřinku na mejch zádech a soused zas hajzlíkovo 3 oko) No a když odešli tak jsem dostal řádsky na prdel a prak mi byl zabaven. Objevil jsem ho až předloni když jsem uklízel na půdě. Byl dobře schovanej. Teprve až teď po letech si uvědomuju že jsem mu mohl vystřelit oko a jaké to tenkrát vlastně bylo štěstí.
