Myslivec pri honu postrelil sveho kolegu
Moderátoři: Moderátoři, GunShop.cz
MS jsem nemyslel myslivecká sdružení ale mysliveckou stráž.Pokud by byla transformována do státního aparátu jako dejme tomu zelená policie.Byla by odtržena ze závislosti na mysliveckých sdruženích.Tím pádem by byla i funkční.Zákony ty už máme roky,ovšem dodneška nemáme nikoho kdo by kontroloval jejich dodržování.Myslivecká stráž v dnešním podání je spíše nástroj alibizmu pro myslivecká sdružení.
Kubajzz-seš opravdu kretén nebo to hraješ?vytrháváš věty a odpovídáš si sám,jenže to co chceš slyšet.Skus seriozně diskutovat nebo mlč,už mně opravdu nebaví mluvit s tebou jak s usmrkaným soplákem.
Kubajzz-seš opravdu kretén nebo to hraješ?vytrháváš věty a odpovídáš si sám,jenže to co chceš slyšet.Skus seriozně diskutovat nebo mlč,už mně opravdu nebaví mluvit s tebou jak s usmrkaným soplákem.
Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.
-
Žižkovák Karel
Rozpor
Miliusi,
opakovaně se tu psalo, a psali to myslivci, že zvěře je kvůli mírným zimám hodně.
A ty teď tvrdíš, že zvěř se nemá kde rozmnožovat.
Zjevný rozpor. Jak to tedy je?
opakovaně se tu psalo, a psali to myslivci, že zvěře je kvůli mírným zimám hodně.
A ty teď tvrdíš, že zvěř se nemá kde rozmnožovat.
Zjevný rozpor. Jak to tedy je?
Re: Rozpor
Zkus tu www.myslivost.cz projed si archiv cisel myslivosti a vsechny odpovedi tam najedes, popripade je tam poradna kde muzes polozit dotaz, kde ti ne nej odpovi velice renomovana osoba.. a nebudes muset tady do vsech rejt..Žižkovák Karel píše:
Zjevný rozpor. Jak to tedy je?
-- Life is pain --
Co nechce se ti to hledat? tady je jedna z odpovedi ..
Populační dynamika zvěře (a lidská činnost?)
Myslivost 11/2007, str. 6
RNDr. Ivo SÝKORA, CSc.
V přírodě dochází neustále ke změnám populační hustoty různých druhů zvířat. Je často dosti problematické prokázat, že tyto změny mají souvislost s lidskou hospodářskou či jinou činností. Pokusil jsem se nastínit některé vztahy, které by bylo možno brát v úvahu při sledování závislosti změn v populační hustotě zvěře s lidskou činností.
V polních podmínkách dochází v posledních letech k výraznému zvyšování stavů srnčí zvěře. Prakticky od konce druhé světové války si začíná srnčí zvěř stále více přivykat na prostředí kulturní stepi, ačkoliv její původní domovinou byly lesní komplexy protkané pasekami a lesními loučkami. Ke zlepšení životních podmínek v polních honitbách výrazně přispěla kolektivizace zemědělství a vytváření velkých polních komplexů. Navíc se začala stále ve větších plochách pěstovat kukuřice a řepka. Tyto plodiny v polních podmínkách velmi dobře imitují podmínky v původních lesních mlazinách. Navíc v poslední době byl v nížinných oblastech výrazně omezen chov dobytka, což zákonně vedlo v tomu, že není nutno vysévat velké plochy vojtěšek a jiných pícnin. Při stájovém ustájení dobytka byly tyto pícniny sekány v noci, aby bylo možno brzy ráno dobytek nakrmit. Jaké obrovské ztráty na srnčatech toto přinášelo bylo mnohokrát dokumentováno. Je tedy jasné, že všechny tyto souvislosti významně přispívají ke zlepšení životních podmínek polní srnčí zvěře a její stavy zákonitě velmi výrazně stoupají. Současně je nutno brát v úvahu i fakt, že již po mnoho let není plněn ve všech ukazatelích plán chovu a lovu holé zvěře. V tomto případě můžeme konstatovat přímou závislost na činnosti člověka. Také v lesních honitbách se stavy srnčí zvěře zvyšují, ale tento nárůst není tak výrazný.
Dalším druhem, u kterého můžeme pozorovat výrazné změny v populační hustotě, je liška. Nárůst stavů lišky byl často dáván do souvislosti se zahájením vakcinace proti vzteklině. Zvyšování jejích stavů můžeme pozorovat od sedmdesátých let minulého století, přitom ale celostátní akce vakcinace proti vzteklině byla zahájena až v devadesátých letech minulého století. Celostátní vzestup stavů byl totiž hlavně podmíněn skutečností, že se liška začala masivněji rozšiřovat i do polních honiteb. V několika článcích bylo dokazováno, že nárůst stavů souvisel se zvyšováním ploch krytin jako jsou kukuřice, řepka apod., v některých článcích bylo konstatováno, že lišky změnily své chování a zvyky a v těchto krytinách pro odchov mláďat hrabaly velmi krátké podpovrchové nory, občas dokonce mláďata byla kladena přímo na zem. Ačkoliv se podmínky zemědělské výroby nezměnily, spíše je možno konstatovat, že současné ekonomické požadavky naopak zvýšily velikost a soustředění monokultur kukuřice, řepky, slunečnice a dalších plodin, přesto dochází v posledních letech k dosti výraznému snižování stavů lišek. Úměrně s tím narůstají v polních podmínkách i stavy drobné zvěře. Nelze tedy nezvratně konstatovat, že skutečně změny v populační dynamice lišek mají pouze přímou souvislost s činností člověka, ale je velmi pravděpodobné, že v tomto případě je nutno hledat i jiné vztahy, ovlivňující jejich početnost.
Následujícím druhem, u kterého od osmdesátých let minulého století je zaznamenáván výrazný vzestup populačních hodnot, je černá zvěř. O příčinách nárůstu její početnosti bylo již napsáno velké množství článků a publikací a i v tomto případě se ukazuje, že základem pro zlepšení životních podmínek je lidská činnost. Stejně jako u dříve citovaných druhů, jedná se hlavně o úpravy v zemědělské krajině vytvářením velkých celků a velmi dobrých potravních podmínek. Do reprodukce, vzhledem k bohaté výživě, se dostává i velmi mladá zvěř, což významně zvyšuje stavy hlavně mladší zvěře. V polní krajině, kde se černá zvěř zdržuje pouze po celou dobu vegetačního růstu, jsou vynikající životní podmínky pro výživu a tím i pro rychlejší dospívání k reprodukci mladé zvěře. Do lesních komplexů, které jsou přirozeným stávaništěm černé zvěře, se vrací až po sklizni zemědělských plodin. Všechna zatím přijatá opatření nedokázala ani zastavit růst populační dynamiky černé zvěře.
Negativní dopad současného systému zemědělské výroby s vysokým stupněm mechanizace a vytvářením velkých celků monokultur lze dokumentovat na stavech drobné zvěře. U zajíce tento pokles stavů je možno výrazněji pozorovat od sedmdesátých let minulého staletí, v posledních přibližně deseti letech se stavy stabilizovaly na hodnotách dosahujících okolo 40 % původních stavů.
Podobný průběh změn početnosti je možno pozorovat i u bažanta. Pokles přírodních populací bažanta byl, zvláště v osmdesátých letech minulého století, výrazně kompenzován vypouštěním voliérově odchované bažantí zvěře, takže výše lovu nebyla ukazatelem skutečných stavů v přírodě. V současnosti, kdy se vypouští podstatně méně voliérově odchovaných bažantů, začíná docházet ke stabilizaci přírodních populací. V posledních asi pěti letech se stav divoké bažantí populace stabilizoval přibližně na 30 % populačních stavů ze sedmdesátých let.
U divokých kachen nastal pokles stavů přírodních populací na začátku osmdesátých let minulého století. Tento rychlý úbytek kachen byl dáván do souvislosti hlavně s rozšířením výskytu botulismu na rybnících a také s důsledky neúměrného používání odmašťovacích přípravků, ty na řekách vytvářely obrovské hromady pěny, která odmašťovala peří vodních ptáků, což vedlo k jejich úhynům. Navíc v sedmdesátých až osmdesátých letech minulého století v rámci úprav krajiny na mnoha místech došlo k rekultivaci mokřin a tím ke snížení ploch vhodných pro hnízdění kachen. Na pokles stavů bylo opět reagováno rozšířením voliérových odchoven kachen a jejich zvýšené vypouštění do přírody. Po určité době byla zvládnuta technika jejich odchovu, výběru chovných jedinců a v neposlední řadě i technika vypouštění, přikrmování, dosažení létavosti apod. Toto všechno vedlo k tomu, že od devadesátých let minulého století, ačkoliv početnost přírodních populací se příliš nezvýšila, narostly počty ulovených kachen nad úroveň sedmdesátých let.
Také u holuba hřivnáče došlo po roce 1975 k výraznému a velmi rychlému snížení úlovků i ke snížení počtu hnízdících párů. Přibližně za deset let byl tento pokles zastaven a od té doby se jen velmi mírně zvyšuje. Současné stavy přitahujících hřivnáčů se odhadují na přibližně 40 % původních počtů. Podmínky pro hnízdění v naší krajině prakticky nedoznaly významnějších změn, snížení počtu přitahujících jedinců je proto nutno hledat v místech jejich přezimování, případně během jarního a podzimního tahu.
Druhem, u kterého v posledních letech pozorujeme naopak zvýšení odlovů, jsou husy. I v našich podmínkách můžeme sice zaznamenat vyšší počet případů jejich hnízdění, ale přesto není možno tyto nálezy dávat do souvislosti s jejich vyšším počtem během jarního a hlavně podzimního tahu. Úpravy krajiny, hlavně na jižní Moravě, výrazně zlepšily potravní podmínky pro táhnoucí husy a v důsledku toho se i v jiných lokalitách zvýšil počet táhnoucích hus, což se projevilo v posledních deseti až patnácti letech ve zvýšení jejich úlovků.
Dalším druhem u kterého je možno dokumentovat postupné snižování odlovů je straka. Proti sedmdesátým létům minulého staletí se výše úlovků podle myslivecké statistiky snížila o 40 až 50 %. Neznamená to ale, že se stavy strak v přírodě tak výrazně snížily, spíše naopak. Snižování úlovků souvisí jednak s menším zájmem myslivců o jejich organizovaný lov a v neposlední řadě i se skutečností, že se straky stěhují ve velkých počtech do vesnic a městských parků. Mají zde klid pro hnízdění a je nutno konstatovat, že v městských parcích a na vesnicích se jejich působením snižuje jak početnost, tak i druhová pestrost drobného ptactva.
Vrána šedivka je druhem, u kterého v průběhu posledních více než padesáti let nedošlo k významným změnám v populační hustotě. Nadále se zdržuje a hnízdí hlavně v lesních komplexech, v polních revírech hnízdí minimálně a objevuje se zde převážně ke konci léta a v zimních měsících na ozimech.
Významné změny v populační hustotě je možno pozorovat u malých šelem, tj. u tchoře tmavého, kuny skalní a kuny lesní. Do začátku osmdesátých let minulého století z těchto šelem nejvyšší populační hustotu vykazoval tchoř tmavý. Byl rozšířen hlavně v blízkosti vodních ploch, kde se někteří jedinci specializovali na lov žab, ze kterých si vytvářeli na zimní období živé konzervy. Překousnutím vazu žába neuhyne, nemůže se ale pohybovat a její metabolizmus se sníží na minimum, takže v tomto stadiu jakési letargie přežívá mnoho týdnů. V polních podmínkách tchoř obsadil hlavně stohy a nastěhoval se do blízkosti vesnic. Se zvyšováním stavů lišek byl ale nucen stohy postupně opouštět. Stavy obou druhů kun se v této době začaly mírně zvyšovat, až po roce 1990 dosáhly vyšší populační hustoty než tchoř. Populace kuny lesní v dalších letech stagnovala a naopak stavy kuny skalní se nadále zvyšovaly. Kuna skalní začala kunu lesní vytlačovat z remízků a menších lesních ploch v blízkosti vesnic a měst a v současné době je tento druh nejrozšířenější malou šelmou. Naopak populace tchoře tmavého se pohybuje na hraně životního minima.
Kunovitá šelma - jezevec se v posledních deseti letech začal rozšiřovat i do polních honiteb, hlavně do míst, kde pravidelně byly nory, nefunkční zbytky meliorací a jiných kanalizací obsazovány liškami. Jestliže v polních podmínkách byl v předchozích letech výskyt jezevců poměrně vzácný, v současné době je jejich přítomnost zaznamenávána relativně velmi často. Výše populace v lesních komplexech je prakticky zachována na stejné úrovni.
Po druhé světové válce na naše území začala migrace nového druhu šelmy, a to psíka mývalovitého. Tato šelma, žijící velmi skrytě a lovící téměř výhradně v nočních hodinách, dlouho unikala naší pozornosti. Původně se zdržovala v blízkosti vodních toků a rybníků, v současné době se již rozšířila plošně jak v lesních, tak zejména polních podmínkách, kde vyhledává větrolamy, remízky a jinou roztroušenou stálou zeleň.
Z uvedeného přehledu změn v populační dynamice některých druhů lovné zvěře, se jasně ukazuje, kde změny v početnosti je možno dávat do přímého vztahu s činností člověka a kdy tyto změny mohou mít i jiný původ. Přesto ale nelze vyloučit, že i změny, u kterých nenajdeme jasnou závislost na lidském faktoru, nemohou mít tuto souviset skrytě. Např. migrace některých druhů (psík mývalovitý, los a další) nastala v důsledku válečných operací, které ale byly vyvolány lidmi.
Populační dynamika zvěře (a lidská činnost?)
Myslivost 11/2007, str. 6
RNDr. Ivo SÝKORA, CSc.
V přírodě dochází neustále ke změnám populační hustoty různých druhů zvířat. Je často dosti problematické prokázat, že tyto změny mají souvislost s lidskou hospodářskou či jinou činností. Pokusil jsem se nastínit některé vztahy, které by bylo možno brát v úvahu při sledování závislosti změn v populační hustotě zvěře s lidskou činností.
V polních podmínkách dochází v posledních letech k výraznému zvyšování stavů srnčí zvěře. Prakticky od konce druhé světové války si začíná srnčí zvěř stále více přivykat na prostředí kulturní stepi, ačkoliv její původní domovinou byly lesní komplexy protkané pasekami a lesními loučkami. Ke zlepšení životních podmínek v polních honitbách výrazně přispěla kolektivizace zemědělství a vytváření velkých polních komplexů. Navíc se začala stále ve větších plochách pěstovat kukuřice a řepka. Tyto plodiny v polních podmínkách velmi dobře imitují podmínky v původních lesních mlazinách. Navíc v poslední době byl v nížinných oblastech výrazně omezen chov dobytka, což zákonně vedlo v tomu, že není nutno vysévat velké plochy vojtěšek a jiných pícnin. Při stájovém ustájení dobytka byly tyto pícniny sekány v noci, aby bylo možno brzy ráno dobytek nakrmit. Jaké obrovské ztráty na srnčatech toto přinášelo bylo mnohokrát dokumentováno. Je tedy jasné, že všechny tyto souvislosti významně přispívají ke zlepšení životních podmínek polní srnčí zvěře a její stavy zákonitě velmi výrazně stoupají. Současně je nutno brát v úvahu i fakt, že již po mnoho let není plněn ve všech ukazatelích plán chovu a lovu holé zvěře. V tomto případě můžeme konstatovat přímou závislost na činnosti člověka. Také v lesních honitbách se stavy srnčí zvěře zvyšují, ale tento nárůst není tak výrazný.
Dalším druhem, u kterého můžeme pozorovat výrazné změny v populační hustotě, je liška. Nárůst stavů lišky byl často dáván do souvislosti se zahájením vakcinace proti vzteklině. Zvyšování jejích stavů můžeme pozorovat od sedmdesátých let minulého století, přitom ale celostátní akce vakcinace proti vzteklině byla zahájena až v devadesátých letech minulého století. Celostátní vzestup stavů byl totiž hlavně podmíněn skutečností, že se liška začala masivněji rozšiřovat i do polních honiteb. V několika článcích bylo dokazováno, že nárůst stavů souvisel se zvyšováním ploch krytin jako jsou kukuřice, řepka apod., v některých článcích bylo konstatováno, že lišky změnily své chování a zvyky a v těchto krytinách pro odchov mláďat hrabaly velmi krátké podpovrchové nory, občas dokonce mláďata byla kladena přímo na zem. Ačkoliv se podmínky zemědělské výroby nezměnily, spíše je možno konstatovat, že současné ekonomické požadavky naopak zvýšily velikost a soustředění monokultur kukuřice, řepky, slunečnice a dalších plodin, přesto dochází v posledních letech k dosti výraznému snižování stavů lišek. Úměrně s tím narůstají v polních podmínkách i stavy drobné zvěře. Nelze tedy nezvratně konstatovat, že skutečně změny v populační dynamice lišek mají pouze přímou souvislost s činností člověka, ale je velmi pravděpodobné, že v tomto případě je nutno hledat i jiné vztahy, ovlivňující jejich početnost.
Následujícím druhem, u kterého od osmdesátých let minulého století je zaznamenáván výrazný vzestup populačních hodnot, je černá zvěř. O příčinách nárůstu její početnosti bylo již napsáno velké množství článků a publikací a i v tomto případě se ukazuje, že základem pro zlepšení životních podmínek je lidská činnost. Stejně jako u dříve citovaných druhů, jedná se hlavně o úpravy v zemědělské krajině vytvářením velkých celků a velmi dobrých potravních podmínek. Do reprodukce, vzhledem k bohaté výživě, se dostává i velmi mladá zvěř, což významně zvyšuje stavy hlavně mladší zvěře. V polní krajině, kde se černá zvěř zdržuje pouze po celou dobu vegetačního růstu, jsou vynikající životní podmínky pro výživu a tím i pro rychlejší dospívání k reprodukci mladé zvěře. Do lesních komplexů, které jsou přirozeným stávaništěm černé zvěře, se vrací až po sklizni zemědělských plodin. Všechna zatím přijatá opatření nedokázala ani zastavit růst populační dynamiky černé zvěře.
Negativní dopad současného systému zemědělské výroby s vysokým stupněm mechanizace a vytvářením velkých celků monokultur lze dokumentovat na stavech drobné zvěře. U zajíce tento pokles stavů je možno výrazněji pozorovat od sedmdesátých let minulého staletí, v posledních přibližně deseti letech se stavy stabilizovaly na hodnotách dosahujících okolo 40 % původních stavů.
Podobný průběh změn početnosti je možno pozorovat i u bažanta. Pokles přírodních populací bažanta byl, zvláště v osmdesátých letech minulého století, výrazně kompenzován vypouštěním voliérově odchované bažantí zvěře, takže výše lovu nebyla ukazatelem skutečných stavů v přírodě. V současnosti, kdy se vypouští podstatně méně voliérově odchovaných bažantů, začíná docházet ke stabilizaci přírodních populací. V posledních asi pěti letech se stav divoké bažantí populace stabilizoval přibližně na 30 % populačních stavů ze sedmdesátých let.
U divokých kachen nastal pokles stavů přírodních populací na začátku osmdesátých let minulého století. Tento rychlý úbytek kachen byl dáván do souvislosti hlavně s rozšířením výskytu botulismu na rybnících a také s důsledky neúměrného používání odmašťovacích přípravků, ty na řekách vytvářely obrovské hromady pěny, která odmašťovala peří vodních ptáků, což vedlo k jejich úhynům. Navíc v sedmdesátých až osmdesátých letech minulého století v rámci úprav krajiny na mnoha místech došlo k rekultivaci mokřin a tím ke snížení ploch vhodných pro hnízdění kachen. Na pokles stavů bylo opět reagováno rozšířením voliérových odchoven kachen a jejich zvýšené vypouštění do přírody. Po určité době byla zvládnuta technika jejich odchovu, výběru chovných jedinců a v neposlední řadě i technika vypouštění, přikrmování, dosažení létavosti apod. Toto všechno vedlo k tomu, že od devadesátých let minulého století, ačkoliv početnost přírodních populací se příliš nezvýšila, narostly počty ulovených kachen nad úroveň sedmdesátých let.
Také u holuba hřivnáče došlo po roce 1975 k výraznému a velmi rychlému snížení úlovků i ke snížení počtu hnízdících párů. Přibližně za deset let byl tento pokles zastaven a od té doby se jen velmi mírně zvyšuje. Současné stavy přitahujících hřivnáčů se odhadují na přibližně 40 % původních počtů. Podmínky pro hnízdění v naší krajině prakticky nedoznaly významnějších změn, snížení počtu přitahujících jedinců je proto nutno hledat v místech jejich přezimování, případně během jarního a podzimního tahu.
Druhem, u kterého v posledních letech pozorujeme naopak zvýšení odlovů, jsou husy. I v našich podmínkách můžeme sice zaznamenat vyšší počet případů jejich hnízdění, ale přesto není možno tyto nálezy dávat do souvislosti s jejich vyšším počtem během jarního a hlavně podzimního tahu. Úpravy krajiny, hlavně na jižní Moravě, výrazně zlepšily potravní podmínky pro táhnoucí husy a v důsledku toho se i v jiných lokalitách zvýšil počet táhnoucích hus, což se projevilo v posledních deseti až patnácti letech ve zvýšení jejich úlovků.
Dalším druhem u kterého je možno dokumentovat postupné snižování odlovů je straka. Proti sedmdesátým létům minulého staletí se výše úlovků podle myslivecké statistiky snížila o 40 až 50 %. Neznamená to ale, že se stavy strak v přírodě tak výrazně snížily, spíše naopak. Snižování úlovků souvisí jednak s menším zájmem myslivců o jejich organizovaný lov a v neposlední řadě i se skutečností, že se straky stěhují ve velkých počtech do vesnic a městských parků. Mají zde klid pro hnízdění a je nutno konstatovat, že v městských parcích a na vesnicích se jejich působením snižuje jak početnost, tak i druhová pestrost drobného ptactva.
Vrána šedivka je druhem, u kterého v průběhu posledních více než padesáti let nedošlo k významným změnám v populační hustotě. Nadále se zdržuje a hnízdí hlavně v lesních komplexech, v polních revírech hnízdí minimálně a objevuje se zde převážně ke konci léta a v zimních měsících na ozimech.
Významné změny v populační hustotě je možno pozorovat u malých šelem, tj. u tchoře tmavého, kuny skalní a kuny lesní. Do začátku osmdesátých let minulého století z těchto šelem nejvyšší populační hustotu vykazoval tchoř tmavý. Byl rozšířen hlavně v blízkosti vodních ploch, kde se někteří jedinci specializovali na lov žab, ze kterých si vytvářeli na zimní období živé konzervy. Překousnutím vazu žába neuhyne, nemůže se ale pohybovat a její metabolizmus se sníží na minimum, takže v tomto stadiu jakési letargie přežívá mnoho týdnů. V polních podmínkách tchoř obsadil hlavně stohy a nastěhoval se do blízkosti vesnic. Se zvyšováním stavů lišek byl ale nucen stohy postupně opouštět. Stavy obou druhů kun se v této době začaly mírně zvyšovat, až po roce 1990 dosáhly vyšší populační hustoty než tchoř. Populace kuny lesní v dalších letech stagnovala a naopak stavy kuny skalní se nadále zvyšovaly. Kuna skalní začala kunu lesní vytlačovat z remízků a menších lesních ploch v blízkosti vesnic a měst a v současné době je tento druh nejrozšířenější malou šelmou. Naopak populace tchoře tmavého se pohybuje na hraně životního minima.
Kunovitá šelma - jezevec se v posledních deseti letech začal rozšiřovat i do polních honiteb, hlavně do míst, kde pravidelně byly nory, nefunkční zbytky meliorací a jiných kanalizací obsazovány liškami. Jestliže v polních podmínkách byl v předchozích letech výskyt jezevců poměrně vzácný, v současné době je jejich přítomnost zaznamenávána relativně velmi často. Výše populace v lesních komplexech je prakticky zachována na stejné úrovni.
Po druhé světové válce na naše území začala migrace nového druhu šelmy, a to psíka mývalovitého. Tato šelma, žijící velmi skrytě a lovící téměř výhradně v nočních hodinách, dlouho unikala naší pozornosti. Původně se zdržovala v blízkosti vodních toků a rybníků, v současné době se již rozšířila plošně jak v lesních, tak zejména polních podmínkách, kde vyhledává větrolamy, remízky a jinou roztroušenou stálou zeleň.
Z uvedeného přehledu změn v populační dynamice některých druhů lovné zvěře, se jasně ukazuje, kde změny v početnosti je možno dávat do přímého vztahu s činností člověka a kdy tyto změny mohou mít i jiný původ. Přesto ale nelze vyloučit, že i změny, u kterých nenajdeme jasnou závislost na lidském faktoru, nemohou mít tuto souviset skrytě. Např. migrace některých druhů (psík mývalovitý, los a další) nastala v důsledku válečných operací, které ale byly vyvolány lidmi.
-- Life is pain --
-
Kubajzz
- Příspěvky: 8891
- Registrován: 29 zář 2005 10:17
- Bydliště: HFT závody...
- Kontaktovat uživatele:
Já myslím, že největší problém je, že je myslivců prostě moc. Souvisí to se zavedením lidové myslivosti bývalým režimem, lidi se neměli jak realizovat, tak lezli do těch pár spolků, které bolševik povolil. Je jich nějakých 120 tisíc a každý z nich si chce něco střelit. Proto jsou nuceni si tu zvěř pěstovat a zároveň střílet veškeré konkurenty - dravce, rysy, kuny, lišky atd.
Schválně by mě zajímalo, kolik bylo u nás myslivců v 70-80.tých letech? Si pamatuju jak nám říkali, že za každého živého chyceného zajíce dostanou z Kuby sto kilo pomerančů nebo tak nějak.
Dneska si myslím, že myslivců naštěstí ubývá a velké procento z nich už je v důchodovém věku, takže ti už mají spíš tak zájem zajít na pivko než sedět na posedu a proto příroda dostane aspoň trochu větší šanci se řídit sama a najít si nějakou svoji rovnováhu. Bez toho aby co chvíli někdo vykřikl "Teď je hodně lišek! BUM!" a zítra "Teď je hodně srnek!" nebo "Teď je hodně strak!".
Schválně by mě zajímalo, kolik bylo u nás myslivců v 70-80.tých letech? Si pamatuju jak nám říkali, že za každého živého chyceného zajíce dostanou z Kuby sto kilo pomerančů nebo tak nějak.
Dneska si myslím, že myslivců naštěstí ubývá a velké procento z nich už je v důchodovém věku, takže ti už mají spíš tak zájem zajít na pivko než sedět na posedu a proto příroda dostane aspoň trochu větší šanci se řídit sama a najít si nějakou svoji rovnováhu. Bez toho aby co chvíli někdo vykřikl "Teď je hodně lišek! BUM!" a zítra "Teď je hodně srnek!" nebo "Teď je hodně strak!".
http://www.fieldtarget.cz/ - Vše o zbraních, střelbě, srazech a HFT závodech.
To- Kubajzz
Mluvíš z cesty,myslivců postupně ubývá,svoje zbraně pak prodávají hrubě pod cenu koukni do komise.Těch ,,lidových´´spolků je už jen pár dnes je to sdružení vlastníků a ti ty tvoje ,,lidové myslivce´´ vypráskaly ze svých pozemků.Takže je hromada starých co si nemají kde střelit a jezdí maximálně na hony ze staré známost.Opravdu nic nevíš a seš tím trapný.
Mluvíš z cesty,myslivců postupně ubývá,svoje zbraně pak prodávají hrubě pod cenu koukni do komise.Těch ,,lidových´´spolků je už jen pár dnes je to sdružení vlastníků a ti ty tvoje ,,lidové myslivce´´ vypráskaly ze svých pozemků.Takže je hromada starých co si nemají kde střelit a jezdí maximálně na hony ze staré známost.Opravdu nic nevíš a seš tím trapný.
Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.
To- Kubajzz
Cituji- Proto jsou nuceni si tu zvěř pěstovat a zároveň střílet veškeré konkurenty - dravce, rysy, kuny, lišky atd.
Je poznat že jsi z paneláku,zvířata se chovají,pěstuje se zelenina,asi ti dělá problém i pojem-průjem
Cituji- Proto jsou nuceni si tu zvěř pěstovat a zároveň střílet veškeré konkurenty - dravce, rysy, kuny, lišky atd.
Je poznat že jsi z paneláku,zvířata se chovají,pěstuje se zelenina,asi ti dělá problém i pojem-průjem
Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.
-
Kubajzz
- Příspěvky: 8891
- Registrován: 29 zář 2005 10:17
- Bydliště: HFT závody...
- Kontaktovat uživatele:
Aha, takže vy je chovete.
Teda teď jsi mě úplně dostal, my doma slepice pěstujeme na hnoji, kde je zaléváme, aby dobře rostly a ráno z nich třepem vajíčka.
Možná, že to přirovnání k pěstování není tak úplně od věci - zasadit, přihnojit, vypustit, sklidit.
No vždyť taky píšu, že vás ubývá, to je vidět i na těch zbraních v bazarech co se snaží kdekdo prodat a je to dobře. Proto mě zajímalo kolik tady bylo myslivců za normalizace, abych viděl o kolik to kleslo.
A jestli je u nás hromada myslivců, co si nemají kde střelit, nejsou to často ti pytláci?
Teda teď jsi mě úplně dostal, my doma slepice pěstujeme na hnoji, kde je zaléváme, aby dobře rostly a ráno z nich třepem vajíčka.
Možná, že to přirovnání k pěstování není tak úplně od věci - zasadit, přihnojit, vypustit, sklidit.
No vždyť taky píšu, že vás ubývá, to je vidět i na těch zbraních v bazarech co se snaží kdekdo prodat a je to dobře. Proto mě zajímalo kolik tady bylo myslivců za normalizace, abych viděl o kolik to kleslo.
A jestli je u nás hromada myslivců, co si nemají kde střelit, nejsou to často ti pytláci?
http://www.fieldtarget.cz/ - Vše o zbraních, střelbě, srazech a HFT závodech.
To-kubaizz
Cituji:
Aha, takže vy je chovete.
Teda teď jsi mě úplně dostal, my doma slepice pěstujeme na hnoji, kde je zaléváme, aby dobře rostly a ráno z nich třepem vajíčka.
Možná, že to přirovnání k pěstování není tak úplně od věci - zasadit, přihnojit, vypustit, sklidit.
Udělat neznalosti pojmů záměr,jak originální.Opravdu vždy čekám (ve všech tématech) co z tebe vypadne,co slovo to perla,co myšlenka to skvost.Opravdu má cenu se s tebou bavit?jsi schopen vstřebat informace?zdá se že ani ne,pořád dokola si meleš svoje takže mi přijde jakákoli argumentace,či předkládání informací zcela zbytečné.
Kubajzz opravdu už posouváš téma do absurdistánu.Zapni uvažování a ztlum své antipatie,bij to toho co je opravdu špatně a nekopej kolem sebe na slepo,do lidí kteří nic z toho čím je obviňuješ neudělaly.
Cituji:
Aha, takže vy je chovete.
Teda teď jsi mě úplně dostal, my doma slepice pěstujeme na hnoji, kde je zaléváme, aby dobře rostly a ráno z nich třepem vajíčka.
Možná, že to přirovnání k pěstování není tak úplně od věci - zasadit, přihnojit, vypustit, sklidit.
Udělat neznalosti pojmů záměr,jak originální.Opravdu vždy čekám (ve všech tématech) co z tebe vypadne,co slovo to perla,co myšlenka to skvost.Opravdu má cenu se s tebou bavit?jsi schopen vstřebat informace?zdá se že ani ne,pořád dokola si meleš svoje takže mi přijde jakákoli argumentace,či předkládání informací zcela zbytečné.
Kubajzz opravdu už posouváš téma do absurdistánu.Zapni uvažování a ztlum své antipatie,bij to toho co je opravdu špatně a nekopej kolem sebe na slepo,do lidí kteří nic z toho čím je obviňuješ neudělaly.
Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.
-
Žižkovák Karel
Příroda
Miliusi,
od jednoduchého Edelweisse mě neustálé narážky na to, že jsem z města, nepřekvapujou. Cítím v tom zřetelné mindráky.
Ale i ty?
Nedivil bych se, kdybych byl v lese častěji než řada takzvaných myslivců.
od jednoduchého Edelweisse mě neustálé narážky na to, že jsem z města, nepřekvapujou. Cítím v tom zřetelné mindráky.
Ale i ty?
Nedivil bych se, kdybych byl v lese častěji než řada takzvaných myslivců.
