Maximalni dostrel kulovych zbrani

tome · Příspěvek od **tome** » 23 dub 2007 20:26

Abychom tady nepsali jen samé bludy a výmysly, tak jsem našel v SR 1991 č.12 článek „SUPERDĚLA“ a tady je pár informací o Pařížském dělu němci zvaném Dlouhý Vilém.

Když anglofrancouzské letectvo v roce 1918 zabránilo náletům na Paříž, tak se německý štáb rozhodl nahradit letecké bombardování dělostřeleckým (na vzdálenosti od 115 do 128 km).
Podle projektu prof. Rausenbergera a von Eberharda bylo zhotoveno dělo ráže 21 cm s délkou hlavně 34 metrů (udává se též 35,7 m).
Konstrukce byla iniciována náhodným poznatkem ze zkoušek německého výkonného děla. Při zkouškách dělostřelci měnili náměr a zjišťovali velikost dostřelu. Počítali přitom s obvyklou závislostí, kdy se dostřel zvětšováním náměru prodlužuje a po překročení náměru při kterém je dostřel největší (u děl kolem 40 stupňů) se opět zkracuje. K překvapení dělostřelců došlo k neobvyklému jevu – výstřel při velkém náměru kolem 50 stupňů dal dostřel, nikoliv očekávaných 20 km, ale celých 40 km.
Vysvětlení anormálního dostřelu je tudíž jasné – zkoušené dělo mělo tak velký náměr a výkon, že dostřelilo do stratosféry, kde vzduch střele nekladl prakticky žádný odpor. K dosažení stratosférické výšky je však třeba disponovat rychlostí, která výrazně převyšuje 1000 m/s. Tuto podmínku však „Dlouhý Vilém“ dokonale splňoval, neboť vystřeloval granáty s hmotností 120 kg počáteční rychlostí 1700 m/s. Počáteční energie byla 173 400 000 joulů.
Granáty byly dlouhé 1 metr, nábojky byly více jak třikrát delší a obsahovaly podle jednoho pramene 150 kg prach a podle druhé verze, která není pravděpodobná, dokonce 300 kg prachu. Prach byl samozřejmě bezdýmný a měl formu metrových trubic.
Obrovský výkon děla měl za následek mimořádné opotřebení vývrtu, který se zvětšoval po každém výstřelu. Střely proto měly odstupňovaný průměr a byly očíslovány. Běžné měděné vodící kroužky by se při výstřelu utavily a musely být nahrazeny závitem vyfrézovaným přímo do ocelového pláště střely. Granáty byly vybaveny dvěma zapalovači – jedním dnovým a druhým ve špičce střely. Maximální tlak spalných plynů činil 400 MPa ; podle jiného pramene 500 MPa. Dimenzování hlavně odpovídalo vyvíjenému tlaku – tloušťka stěny hlavně v zadní části činila 40 cm.
Dlouhý Vilém s hmotností 750 tun byl umístěn uprostřed lesa na východním svahu hory Mont de Joie. Střelba na Paříž byla zahájena za ranní mlhy 23 března 1918.
Výstřely z dlouhého Viléma akusticky zakrývala palba několika tuctů dělostřeleckých baterií. Mlžný příkrov se ještě zesiloval umělou kouřovou clonou.
Dělo se odpalovalo elektricky z krytu a střílelo se z náměrem 52 (udává se též 55) stupňů.
Vrchol dráhy střely byl ve výšce 40 km, tedy hluboko ve stratosféře. Střela doletěla do Paříže za 3,5 minuty; z toho 2 minuty ve stratosféře.
Při určování náměru se počítalo se vším – s teplotou vzduchu i prachu, s větrem, vlhkostí vzduchu a dokonce se zakřivením země a jejím otáčením.
Během jara a léta 1918 vypálil „Dlouhý Vilém“ celkem 300 granátů na hlavní město Francie.

Willy · Příspěvek od **Willy** » 23 dub 2007 20:36

K pilotkám a všemu ostatnímu se probíralo tolik věcí, že to stačilo na 5 let školy a na celý zbytek života poctivé praxe, ale to sem asi nepatří

.
Opřel jsem se pouze o tu jednu větu "Čím těžší, tím méně na něj působí odpor vzduchu." a to je prostě blbost. Hybnost tělesa je něco trochu jiného. Odpor tělesa je dán součinitelem odporu přímo závisejícím na jeho tvaru a dále jeho rychlostí, kdy odpor narůstá s druhou mocninou.
Je to přesně jak napsal Andy.
Nic víc nic míň a už k tomu nemám co dál říct .....

Arnie · Příspěvek od **Arnie** » 23 dub 2007 20:58

No nemas tak docela pravdu. Rict ze odpor zavisi na druhe mocnine neni tak docela pravda - tedy alespon obecne to tak nelze rict. Zalezi na tom o jakem se bavime charakteristickem rozmeru. Pro velmi male objekty (vodni kapicky,...) je ta zavislost + - linearni.
K tomu kurzu na pilotky ... ono ani studium na dopravce toho moc neobnasi a to ze vystaci na 5 let je dano urovni uchazecu. Externi vyucujici na znalosti budoucich pilotu slusne receno velice nadavaj.

Willy · Příspěvek od **Willy** » 23 dub 2007 21:24

Neříkám že odpor závisí na druhé mocnině, ale že odpor narůstá s druhou mocninou rychlosti. Lze to tak říct naprosto obecně, protože to tak prostě je. Opravdu už dlouho nejsem "budoucí" pilot

.

Arnie · Příspěvek od **Arnie** » 23 dub 2007 21:52

A co Stokesuv zakon?

Willy · Příspěvek od **Willy** » 23 dub 2007 22:36

Spíše než Stokesův zákon mne napadá Stokesova rovnice (doufám že mi něco neuniklo a že z toho ještě nikdo zákon neudělal). Čili Stokesovo "něco"

pojednává o obtékání těles a jejich odporu v tzv. laminárním proudění (ano tady má třeba právě ta výše zmiňovaná dešťová kapka opodstatnění), nicméně v našem případě, tedy střely, se jednoznačně dotýkáme turbulentního proudění. A další co je potřeba zmínit je, že Stokesova rovnice je ve svém výsledku téměř neřešitelná záležitost a nemá řádnou vypovídací hodnotu.

Už bychom ale mohli nechat toho fyzikálního filozofování.

vlčák · Příspěvek od **vlčák** » 23 dub 2007 22:39

willi - to máš asi pravdu, taky jsem četl že na zdvojnásobení rychlosti je zapotřebí čtyřnásobně vyšší výkon, to znamená čtyřnásobný odpor... a náboj, při té rychlosti, musí mít pořádnej odpor....

Arnie · Příspěvek od **Arnie** » 23 dub 2007 22:52

Pouziva se i termin stokesuv zakon jestli se nepletu - je velice jednoduchy a analyticky resitelny. Je pravda ze plati za urcitych podminek - jeho existence vsak znamena ze obecne neplati dvojnasobna rychlost = ctyrnasobnu odpor. No ale nema cenu se tady postuchovat kvuli blbostem, protoze jak bylo zmineno tahle zalezitost je pouzitelna pri uplne jinych Reynoldsovych cislech nez o kterych se tu bavime.
Neresitelne jsou Navier-Stokesovy rovnice (nezamenovat) ... ikdyz nektere specialni pripady jiz byly vyreseny analyticky.

Willy · Příspěvek od **Willy** » 23 dub 2007 22:56

Já už hlavně začínám mít odpor k tomuto druhu diskuze. Původním záměrem proč jsem něco napsal, bylo to doplnit a ne se jít učit na zedníka do Liberce jak mi navrhuje epetr2008

. Určitě ne se hádat a za každou cenu a bezhlavě si prosazovat svou.
Pokud má někdo zájem se dále hádat o dalších odporech, nechť tak prosím činí pomocí SZ.

HOWGH