Maximalni dostrel kulovych zbrani
Moderátoři: Moderátoři, GunShop.cz
- detail ... , v tom odkazu (výše) píšou tam že dostřel je 130km , o kus dál že to používali na 120km... o úhlu tam nevidím nic... ještě se kouknu do knížky o tajnejch zbraních ...
- tak nic moc, délka hlavně 33 m , značně velký opěrný systém, opotřebení hlavně bylo tak velké, že se musely vyrábět série střel s odstupňovaným průměrem... střela 107,5kg ,dostřel 115 km , zavedeno do armády v dubnu 1939 pod označením K12(v) , v 1940 druhý kanon K12(n) , skutečné hodnoty zjištěné po válce: ráž 21cm , váha 237 liber , úsťová rychlost 4922 stop , názor britských odborníků : toto zařízení nemá jako zbraň praktického významu, ale pro technické a balistické zkoušky je neocenitelným nástrojem ... za 1 500 000 říšských marek to byl trochu drahý nástroj... to je vše, úhel náměru tam také nepíšou... škoda
- tak nic moc, délka hlavně 33 m , značně velký opěrný systém, opotřebení hlavně bylo tak velké, že se musely vyrábět série střel s odstupňovaným průměrem... střela 107,5kg ,dostřel 115 km , zavedeno do armády v dubnu 1939 pod označením K12(v) , v 1940 druhý kanon K12(n) , skutečné hodnoty zjištěné po válce: ráž 21cm , váha 237 liber , úsťová rychlost 4922 stop , názor britských odborníků : toto zařízení nemá jako zbraň praktického významu, ale pro technické a balistické zkoušky je neocenitelným nástrojem ... za 1 500 000 říšských marek to byl trochu drahý nástroj... to je vše, úhel náměru tam také nepíšou... škoda
Naposledy upravil(a) vlčák dne 17 dub 2007 23:13, celkem upraveno 2 x.
No to by me zajimalo proc je idealni dostrel pod uhlem 45 stupnu. To by musel byt jak je zmineno vyse nulovej odpor po celou drahu letu ... coz samozrejme neni. Nejakej skokovej narust odporu mezi troposferou a stratosferou take neni. Vzdy je maximalni dostrel pod uhlem mensim nez 45 stupnu. U tezkeho projektilu se bude ten uhel blizit vice k tem 45 stupnum, ale vzdy pouze blizit.
edit: Ostatne se jedna o velmi trivialni ulohu kterou si kazdej muze vyresit treba s pomoci excelu a pohrat si s parametrama ...
edit: Ostatne se jedna o velmi trivialni ulohu kterou si kazdej muze vyresit treba s pomoci excelu a pohrat si s parametrama ...
Naposledy upravil(a) Arnie dne 17 dub 2007 22:39, celkem upraveno 2 x.
Proč je maximální dostřel při 45 stupních je možné se dočíst zde:
http://web.gfxs.cz/gpole/download.php?id=3&lg=1
Ještě něco z praxe: http://www.oms-kh.cz/broky/nastreleni.htm
Poznámka
Kulovnice je nastřelená na rovině. Při střelbě v horách, hodně dolů nebo nahoru pod úhly třeba 45 stupňů dochází k nadstřelování. Je to způsobeno tím, že se změní směr působení vektoru gravitace. Balistická křivka tím získá jiný tvar, gravitace se projeví méně a zásah se posune nad záměrný bod.
http://web.gfxs.cz/gpole/download.php?id=3&lg=1
Ještě něco z praxe: http://www.oms-kh.cz/broky/nastreleni.htm
Poznámka
Kulovnice je nastřelená na rovině. Při střelbě v horách, hodně dolů nebo nahoru pod úhly třeba 45 stupňů dochází k nadstřelování. Je to způsobeno tím, že se změní směr působení vektoru gravitace. Balistická křivka tím získá jiný tvar, gravitace se projeví méně a zásah se posune nad záměrný bod.
Třeba někdo umí s touhle šikovnou věcí
http://home.snafu.de/l.moeller/Ballisti ... light.html
Třeba se to dá spočítat.
Těch 45 stupnů to je ve vakuu
Takže ať to zkusí kdo si troufá, jen když mu to bude ukazovat při 90stupních dostřel větší než při 45, tak mu to nebudu věřit
Ať se to rozsekne.
http://home.snafu.de/l.moeller/Ballisti ... light.html
Třeba se to dá spočítat.
Těch 45 stupnů to je ve vakuu
Takže ať to zkusí kdo si troufá, jen když mu to bude ukazovat při 90stupních dostřel větší než při 45, tak mu to nebudu věřit
Ať se to rozsekne.
aha ted sem se sem po dlouhej dobe podival na forum a koukam ze sem to napsal do jinyho tematu a vypada to jako nejakej nesmysl za to se omlouvam a stim dostrelem to sem sem taky nechtel napsat to melo bejt taky do jinyho tema ale kdyz uz to resite tak si myslim ze tech 45° neni ani moc ani malo protoze kdyz namirite moc nahoru tak ta krivka ma moc velkej oblouk do vejsky ale ne do dalky a kdyz moc dolu namirite tak strela brzo dopadne na zem ale nejsem nejakem matematik kdyz nekdo to tady nevyvratitelne vysvetli tak to asi tak bude a jeste ktomu delu nejvetsi delo melo bejt postaveno ale OSN to zatrhla melo mit takovej dostrel ze melo vystreli malej satelit na obeznou drahu melo mit hlaven dlouhou jako 2 fodbalovi hriste chtel to postavit jeden americkej matematic s iracanama ale jeste na zkousku postavili takovi mensi to melo myslim (ale uz si moc nevspominam) dlouhou hlaven 45 metru a dostrel asi 300km ale uz si moc nevspominam na ty udaje
Ne, nehledat v tom zadnou velkou vedu - jen jsem do "sikmeho vrhu" zakomponoval slozku zavislou na rychlosti ktera pusobi proti smeru pohybu. Je to zkratka ilustrace toho, ze pokud pridam !!jakejkoliv!! clen zavislej na rychlosti pusobici proti pohybu (odpor vzduchu), tak se elevace pro maximaleni dostrel snizuje. Lze snadno dodat clen kterej bude menit parametry prostredi s vyskou, atd, nicmene kvalitativne zustane vysledek stejnej.
Výpočet maximálního dostřelu, numerické řešení rovnic metodou Runge-Kutta. Předpoklad stejného úhlu náběhu. Odpor vzduchu podle zákona 1943, tvarový koeficient = 1 pro obě střely. Střely mají tedy stejný tvar, liší se jen velikostí (a tedy i hmotností), vše pro stejnou v0.
Poznámka:
konst. = konstantní atmosféra ICAO na hladině moře neměnná s výškou
prom. = započten úbytek teploty a hustoty vzduchu s výškou
Dostřel ve vakuu pro 45deg: 49950m
(stejné pro obě střely)
**************************************
Houfnice:
152 mm
v0 = 700m/s
m = 44.56 kg
Dostřel:
45deg konst....15800m
45deg prom.....18100m
40deg konst....15950m
40deg prom.....17600m
Pokud neuvažujeme změny atmosféry s výškou (střela se dostane do cca 6 km n. m.) pak je maximální dostřel pro cca 40deg, pokud ale započteme změnu atmosféry, je maximum pro 45deg (náhoda, že to vyjde jako ve vakuu). Střela se totiž dostane výše než při 40deg a tam je řidší vzduch. Závislost ale není příliš výrazná, např. pro 50deg prom. je dostřel 18020m, tj. malý rozdíl.
**************************************
Puška
7,62 mm
v0 = 700m/s
m = 12 g
Dostřel:
45deg konst....4060m
45deg prom.....4330m
35 deg konst...4260m
35 deg prom....4460m
Zde je změna atmosféry s výškou málo podstatná (její vliv na úhel pro maximum), maximální dostřel je pro cca 35deg.
**************************************
Závěr:
Maximální dostřel:
45deg u houfnice
35deg u pušky
A u houfnice mnohem více než u pušky.
Čím těžší a hmotnější je střela, tím více se blíží výsledky vakuu. Což není překvapivé, protože klesá zrychlení odporové síly (sice vzroste průřez střely, ale hmotnost vzroste mnohem více).
Poznámka:
konst. = konstantní atmosféra ICAO na hladině moře neměnná s výškou
prom. = započten úbytek teploty a hustoty vzduchu s výškou
Dostřel ve vakuu pro 45deg: 49950m
(stejné pro obě střely)
**************************************
Houfnice:
152 mm
v0 = 700m/s
m = 44.56 kg
Dostřel:
45deg konst....15800m
45deg prom.....18100m
40deg konst....15950m
40deg prom.....17600m
Pokud neuvažujeme změny atmosféry s výškou (střela se dostane do cca 6 km n. m.) pak je maximální dostřel pro cca 40deg, pokud ale započteme změnu atmosféry, je maximum pro 45deg (náhoda, že to vyjde jako ve vakuu). Střela se totiž dostane výše než při 40deg a tam je řidší vzduch. Závislost ale není příliš výrazná, např. pro 50deg prom. je dostřel 18020m, tj. malý rozdíl.
**************************************
Puška
7,62 mm
v0 = 700m/s
m = 12 g
Dostřel:
45deg konst....4060m
45deg prom.....4330m
35 deg konst...4260m
35 deg prom....4460m
Zde je změna atmosféry s výškou málo podstatná (její vliv na úhel pro maximum), maximální dostřel je pro cca 35deg.
**************************************
Závěr:
Maximální dostřel:
45deg u houfnice
35deg u pušky
A u houfnice mnohem více než u pušky.
Čím těžší a hmotnější je střela, tím více se blíží výsledky vakuu. Což není překvapivé, protože klesá zrychlení odporové síly (sice vzroste průřez střely, ale hmotnost vzroste mnohem více).
a pro zmiňované pařížské dělo bude nejlepší dostřel asi těch 60 stupňů.
je to dobře vidět na tom odkazu od Epetra ... jak je uváděno, při 30 stupních je stejný dostřel jako při 60 stupních, ale při 60 stupních to letí většinu času mimo atmosféru, to jest s minimálním odporem, tak je logicky delší dostřel...
je to dobře vidět na tom odkazu od Epetra ... jak je uváděno, při 30 stupních je stejný dostřel jako při 60 stupních, ale při 60 stupních to letí většinu času mimo atmosféru, to jest s minimálním odporem, tak je logicky delší dostřel...