konstrukcni prvky revolveru

[maldigola]

pokud Ti jde o to,mít Reidův Knuckleduster ve sbírce,pak ho draží právě v Dorotheu,vyvolávací cena tuším 320,-E.To je dobrá cena.

[maldigola]

Tak jsem se pokusil přijít na kloub Lefošákům.Sbírka ,pokud tedy bude sledovat cíl zachytit směr technického vývoje ,měla by se řídit časovou posloupností.Ta by mohla vypadat takto:
Casimir Lefaucheux(zemřel 1852) si v roce 1836 (někdo říká 1835)nechal patentovat kolíčkový náboj.Vycházel z prací J.S.Paulyho z r.1812.Asi je to pat.č. 6348.Není to ale přesně ten co známe,byl z lepenky .Ten s mosaznou nábojnicí si patentoval B.Houlier v r. 1846,číslo pat. 1963.
Casimir Lefaucheux revolvery prý nevyráběl,jen pepřenky.Po jeho smrti jeho syn Eugene Lefaucheux vyráběl revolvery mezi léty 1852 až do 90-tých let.Nejdřív byly SA,což byl zejména vzor M 1853.Ten samý revolver má taky označení M 1854 a pouze lučíkem se liší M 1858.Tuto zbraň,konstrukčně vycházející z Coltu s bicím ústrojím někdo píše pepřenky Mariette /ve skutečnosti šlo o perkusní revolver/ si do výzbroje zařadila Francie,Italie,Španělsko,USA,Švédsko a asi ještě někdo.Ale! Zatímco revolver Mariette měl aretaci tyčkou z kohoutu,která se zapichovala do zadní stěny válce,E.Lefaucheux to trochu pozměnil a tyčka se sunula po povrchu válce ,kde pro ni byly výběžky.Funkce byla stejně hloupá jako u r.Mariette,t.j. v okamžiku výstřelu válec zůstal nezaaretován./system se udržel a byl použit dokonce i u pozdějších švédských armádních revolverů /a ještě u Ve Španělsku ho v roce 1863(M 1863,M1869)nahradil revolver Oviedo ,který má vlastně jen jinou rukojeť,aretaci pak stejně blbou.
Ráže je u M 1854 něco mezi 11 a 12 mm,olověná střela má 12,8 g a prachu je tam 0,8gramu.
V roce 1853 si Chainaux patentoval SA/DA bicí ústrojí a v roce 1863 se objevilo(jméno vynálezce ani patent jsem zatím nenašel)bicí ústrojí SA/DA jak ho známe.Podle toho se asi dají revolvery Lefaucheux datovat.E.Lefaucheux měl patentován v Belgii i vlastní zámek .6(DAO),č.6003 v r. 1858,7.6.
Chronologicky jdou tak za sebou 4 základní morfy revolveru Lefaucheux a z nich pak se odvozují další 4 odvozeniny jiných výrobců -Arendt,Francotte,Renault a Dolne.
V podstatě se dá říct,že pod pojmem Lefoš se rozumí dvě věci-jednak kolíčkový náboj a jednak druh bicí ústrojí v typickém rámu,takže tento pojem se dá rozšířit i na řadu CF revolverů té doby a je až komické,že v moderní pistoli P38 je úplně stejné bicí ústrojí jako měl Lefaucheux po roce 1863.

--
obrázky jsou různé rozpady zámků užitých u lef.revolverů.

[maldigola]

O nábojích a revolverech Lefaucheux
§
Náboje Lefaucheux dle literárních pramenů:

Lefoš 2mm: 0,1g - - L=3,81 D1=2,24 D2=2,24

5mm : ?g ? L=11,15 D1=5,65 D2=5,68

7mm: (0,34g č.p. + 3,4g Pb) L=14,3-16,5 D1=7,75 D2=7,8
Popis náboje Lefoš 7mm:
Délka nábojnice:16,5mm,průměr nábojnice:7,75 až 7,8mm.Kolíček prům.1,5mm vyčuhuje 3,6mm,je umístěn 1,25mm od zadku (střed díry pro kolíček je asi 1,25+0,75=2mm od zadku)a směřuje nikoli kolmo,nýbrž zešikma vzad.Průměr olověné střely ogiválního tvaru je 7,25mm,celková délka náboje je 19 mm.
Popis měření revolveru Lefoš,pozdější model:rozměry zbraně-komora v bubínku-směrem ke hlavni -7,5mm,vzadu-8,25mm-průměr ,ráže hlavně-7,3mm
(z uvedeného vyplývá,že zbraň má veliké vůle a tudíž nelze očekávat ani přesnost ani účinnost .U ranného modelu,který měl i drážkovanou hlaveň mohly být tyto údaje jiné.)

9mm: (7grs.čp.+ 120 grs.Pb) L=16,14 D1=9,82 D2=9,76

12mm: (M 1858:Pb=12,8g,prachu=0,8g) (jinde: 9,7grs. čp.+208 grs.Pb)
L=13-22 D1=11,4-12 D2=11,78-12
ráže 12 Lefoš má 5 verzí,přičemž násl. čísla jsou- zadek nábojnice (předek nábojnice)délka nábojnice.
a/11,78(11,71)13
b/11,88(11,40)14,71
c/11,88(11,67)16,93
d/12 (12)22
e/11,84(11,84)22

..pokud ale je komora větší,pak se náboj podélně roztrhne.Uvedené snímky jsou nové nábojnice francouzké firmy HLebooks,určené k přebíjení.Existovala i firma Spalek,její nábojnice byly plastové.
§
Náboje Lefaucheux moderní provedení:
K http://www.hlebooks.com: náboj se skládá ze tří částí-nábojnice,držáku perkusky+kolíčku a střely.
7 mm Lef.
Vnitřní držák perkusek je krátký válec z mosazi,průměru 7mm,dlouhý 6 mm,z jedné strany opatřen závitem M5 do hloubky 1,5 mm a zbytek je odfrézován v šířce 4 mm.
Kolíček má 1,4 mm,dlouhý 9,5 mm,zahrocený mosazný.
V jedné branži válce je dírka pro kolíček vzdálená asi 1,3 mm od okraje branže.
Hilzna je mosazná válcová,průměru 7,5 až 7,6 mm ,vnitřního průměru 7 mm
Střela má max.průměr 7,7mm.
9mm Lef.
Rozměr nábojnice 9mm Lefoš tento:
D zevně =9,8 mm,vnitřní průměr pak 9 mm.
Délka =14,9mm
Držák zápalky má průměr 7mm,délku 6 mm,takže je vlastně totožný s držákem Lefoš 12.
Kolíček průměru 1,9 mm má délku 10,9 mm
12 mm Lef.Nábojnice 12mm Lefoš
D zevně=11,5 až 11,6,vnitřní průměr 11mm.
Délka nábojnice je 16mm
Držák zápalky má průměr 7 mm,délku 6mm,závit M5 do hloubky 1,5mm,patrně totožný s držákem Lefoš 9.
Kolíček délky 12,6mm,zahrocený,průměru 1,9mm
§
Kritika nábojů Hlebooks: možná nemám pravdu,ale nábojnice mi připadají jako vyfrézované,nikoli tažené.Navíc jsou tenké.Jejich životnost bude tomu odpovídat a asi bude třeba je neustále rekalibrovat v matrici.Ke střelám nenabízejí kokilu,to je taky špatně.Navíc kolíček se ohýbá a u ráže 12mm L. je o 1,5mm delší,takže se pak některé revolvery neotáčí.
Prakticky k viditelné trvalé deformaci dochází u nábojnice ráže Lef.7mm už po prvním výstřelu.Takže tyto nábojnice nejsou schopné plastické deformace a tudíž jejich dlouhodobé přebíjení je nemožné.
§
Píše se,že system Lefaucheux byl oblíbený.Nicméně revolvery byly kvality velmi různé,zpravidla mizerné.Existuje svědectví mladého Winstona Churchila,kterému dali v Paříži lefošák a on trpce litoval,že nemá perkusní Colt police.
§
Tak když je tu otázka Lefošáků pěkně rozkrytá,zbývá ten lefošákový problém správně umístit do historie ,zhodnotit zda vůbec a jaký vlastně mají lefošáky význam a podívat se na tu spící Šípkovou Růženku lefošákovou,jestli stojí za to ji vůbec budit,když už je tak dlouho po přechodu.
Zdá se,že do dějin i obecné povědomosti se zapsal Lefaucheux Model 1854 během americké občanské války Sever-Jih 1861-1865.V té době se končila éra předovek,ke slovu se hlásily zadovky a kolíčkový náboj nabízel výhody jak pro pušky tak pro revolvery.V této válce se ale objevily i jiné systemy,Raphael,Perrin,SW .Tyto systemy už předznamenávaly nástup nábojů rimfire (patent Flobert 1849)a central fire(patent Pauly 1812),jak je známe dnes.Takže Lefošáky vycpávaly díru na trhu do doby,než se výrobci naučili vytáhnout pořádnou velkorážnou nábojnici.Což prakticky znamenalo,že se lefošáky jako armádní zbraně objevily v Evropě ve druhé polovině 50.let 19.století a v první polovině 70.let 19.století byly nahrazovány sředovým zápalem.Lefošáky se tak účastnily konfliktů v tomto údobí. Španělské lefošáky (Oviedo) bojovaly ještě ve dvacátém století,tuším 1912 o Filipíny s USA.V Itálii M1861 bojovaly za samostatnost,snad ještě ve válce Prusko- Rakouské 1866 se nějaké lefošáky objevily,ale hodnocení ,ať už jakékoliv jsem nikde nenašel.V 1. světové válce už jich armáda neužívala,ač se náboje dosud vyráběly.Dokonce se mi zdá,že v Rakousko-Uherské armádě ani žádný lefošák zaveden nebyl.
Časová osa je k nahlédnutí zde: http://www.armigeridelpiave.it/SELEZIONI/West.pdf
Z toho by tedy vyplývalo,že za stavu vědy a techniky začátku druhé poloviny 19. století byl kolíčkový náboj revoluční a také jediný spolehlivý a snadno vyrobitelný náboj vůbec.
Pro vývoj revolverů zdá se,je konstrukce Eugena Lefaucheuxe naprosto klíčová:
...was granted a 15 year French patent in June, 1854 protecting the idea of a breech loading revolver. Twelve days later he registered his design in England and was granted a seven year patent there. It was this English patent which discouraged Rollin White from applying for a similar patent the following year.
(zdroj zde:http://www.gunmart.net/militaria/articl ... ire_system)
Takže to nebyl Rollin White kdo první provrtal válec revolveru,byl to E.Lefaucheux.A jak to dál známe-smůla Coltova,prospěch Smithe a Wessona,20 let obcházení patentu atd.,to je historie kterou vypráví Amerika.Evropa byla vývojově dál.
/Eugene Lefaucheux patent č.019380 ze 4.11.1854 ,Rollin White patent č.12648 ze 3.4. 1855/

§
Uvážíme-li dataci,pak je zjevné,že kolíčkový náboj koexistoval současně s perkusním systémem a to tak dlouho,že nelze tvrdit,že by ho nějak vytláčel.To dokázal až středový zápal.Je třeba ptát se na důvod.Je třeba se také ptát,proč je revolverový náboj do lefošáku tak malý.Uvažme že třeba Remington používal 1,8 až 1,9 g prachu,zatímco lefoš měl v téže ráži jen 0,8g.Válce lefošáků byly krátké,mezi 30 a 35 mm.Proč neudělali výkonnější náboj?Stačilo to snad?Je možné,že to nestačilo ,to by zdůvodnilo stálou existenci perkusáků,ale že by to nešlo udělat?No třeba nás někdo věci znalejší poučí.
Uvažme třeba toto: Francie-M 1856,pak CF (Galand 1868) a M1873
Italie- M 1861,M 1866 do r.1874,pak CF Glisenti
Dánsko-M 1865,pak CF M 1880 a konverze na CF v r .1877
Švédsko-M1863,pak CF M 1871
A k tomu si přidejme válku Prusko-Rakouskou 1866,kdy R-U měli perkusní Scheiniggy a Prusové perkusní pistole.Ani R-U ani Prusko lefošáky nikdy do svých armád nezavedlo.Proč? K tomu se nabízí ještě otázka jehlovek-proč jehlovka,když se přes deset let vyráběly náboje s kovovou nábojnicí?Jehlovka byla v Prusku zavedena někdy v roce 1841,přezbrojení pruské armády byla jistě giganticky nákladná záležitost,takže tato konstrukce si vydobyla svou slávu v době,kdy už byla naprosto zastaralá.(nemluvě o tom,že se v USA vyráběla opakovačka Winchester 1866 .44 RF Henry, kterou R-U komise odmítla)
Nadto do ještě pozdější války Prusko-Francouzské (1870-71)směřovalo několik tisíc perkusních Remingtonů,za tímto účelem vyrobených.Z toho by se dala vyvodit přinejmenším nedůvěra v nábojnicové systemy nebo neochota vlád je financovat.
§
Výkon náboje Lefaucheux: While known as a "12mm," it in fact used an 11mm lead bullet weighing 208 grains in a copper ease .685" long with a charge of 9.7 grains of blackpowder for a uninspiring velocity of approximately 350 fps.
E= 1/2 m.v2.
E= 1/2 (208x0,065)x(350x0,3048)2
E= 1/2 (13,52)x(106,68)2
E=1/2 (0,01352 x 11380,6)
E=1/2 (153,86)
E= 76,93 J (?)
Podle Wikipedie by rychlost měla být 168 m/s,takže při hmotnosti střely 0,01352 kg by energie měla být 190,8 J.
Tedy někde mezi 77 a 190 J pro Lef.12mm.
Výpočty lze zkontrolovat zde:http://bullet.wz.cz/Lze zde vypočítat dostřel 12 mm Lefoš,který by měl být asi 47,9 m.Při hmotnosti 13,52 g a úsťové rychlosti 106m/s.
Porovnáme-li s perkusním revolverem ráže .44,se střelou 13g a prachem 1,944g,který má rychlost 910 fps,což je 276 m/s ,s energií 517 J a dostřelem 124 m,pak je 12 mm lefošák asi 3x slabší.
§
Technicky vzato má kolíčkový roznět především tu výhodu,že se po bicím ústrojí nevyžaduje aby se prohnul plech roznětky.Pro CF musí mít bicí pružina tolik energie,aby se prohnul plech o 0,3 mm.Lze to spočítat a výsledkem je pořádné péro,které se sice bez potíží vleze do normální rukojeti zbraně,ale při miniaturizaci zbraně je to od určité velikosti neřešitelný problem,který prostě nedovolí další zmenšení zbraně.Lefošáky mohou mít naopak velmi měkké pružiny a přesto spolehlivě fungují.
Další výhoda je v postavení bicího ústrojí-nemusí být v axiální ose hlavně jako je tomu u CF,nýbrž může stát kolmo k hlavni.
Uvedené výhody kolíčkového roznětu předurčují tento system pro extremní ,resp.malé a velmi malé konstrukce.Proto taky jediný masově vyráběný kolíčkový náboj je 2mm pinfire Berloque pro pistole Berloque a revolvery Xythos.
§
Z hlediska výtvarného, uměleckého můžeme v jeho čtyřech základních tvarech vidět nejdříve epigonství vůči Coltu,postupně však čím dál více se osamostatňující výraz odklánějící se od amerických velkorysých tvarů k evropské stísněnosti a smyslu pro detail s nádechem secesní rozevlátosti.S trochou dobré vůle můžeme taky vidět v jeho konstrukcích sociální rozdíly,a protože je všeho horšího vždy víc,známe tak především chatrné modely pro chudinu,do jejichž ubohého zevnějšku a mizerné fabrikace jako by byla vepsána tuberkulóza,syfilis, hlad a alkohol utvářející bídné osudy lidí té doby.
§
Z hlediska sběratele ,resp. z hlediska evropského sběratele má sbírka lefošáků
stejný význam jako pro američana sbírka revolverů divokého Západu.Jde jen o to,uvědomit si své místo na světě,kam patříme a jaké historie jsme součástí.
.

[maldigola]

Reenactment systemu Lefaucheux
Pokud bylo možné motivovat současné střelce ke střelbě z perkusních nebo křesadlových zbraní,pak není žádný důvod aby se týž osud vyhýbal zbraním na kolíčkový náboj.
A jistě by k tomu už dávno došlo,kdyby ...kdyby bylo čím střílet.A to se týká jak I.. nábojů, tak II.zbraní.
Ad I.-Náboje-
Originální náboje jsou považovány za raritní a současní výrobci jako Spalek Arms jsou nedohledatelní nebo jako Hlebooks produkují frézované nábojnice,neschopné pružné deformace,které jsou k opakovanému přebíjení neupotřebitelné.
Výroba nábojů Lefaucheux je přitom možná hned několika způsoby.
1. novou výrobou tažených nábojnic ze střížku mosazného plechu.
2. výrobou nábojnic a ostatních komponent ze střel –

5mm-SB 2911,2914
7mm- SB 2934,2937
9mm- Hornady 3720 ,37209
12mm- Hornady 4503, 4504
3.výrobou z nábojnic (.44 Russian,.38 speciál ,9 para,nebo 8x57 JS,303.Win. apod.),kdy se osoustruží okraj nábojnice,v ose se vyvrtá díra odpovídající nějaké dutince získané z celkem libovolné poloplášťové střely a do tohoto otvoru se zatluče příslušná dutinka adjustovaná držákem zápalek a kolíčkem.
S výrobou nábojů a jejich přebíjením pojí se otázka zákonnosti a také bezpečnosti kolíčkových nábojů Lefaucheux .Jsou to otázky zásadní,které musí být zodpovězeny odborníky.

Ad II.- Zbraně-Revolvery tohoto systemu jsou časté a relativně levné zbraně.Jenže z nějakých důvodů jsou velmi často tak nekvalitně vyrobené,že terčová střelba z nich není vůbec myslitelná. Tyto nedostatky spočívají především v aretaci.V podstatě by bylo možno z takové zbraně střílet až po určité úpravě,která by měla spočívat ve výměně spouště za jinou,řešenou jako dvojzvratná páka.To by byl relativně malý zásah do konstrukce,který by se na vzhledu zbraně ani neprojevil.

-----------
obr.-náboje z počátku věků-poučení z nich je asi to,že černý prach má nízký tlak a umožňuje tak různou tvořivost.

[maldigola]

O oceli Coltových revolverů:
V jednom foru jsem narazil na tuto debatu:
Tvrzení :I thought that the first use of "silver steel",or carbon steel,by Colt was on the new,round barrel guns like the 1860 Army,which were able to be made more slender than in the past.
Odpověď:
It appears that "silver steel" was a marketing ploy of Colt's. He was using an excellent English crucible steel, the best available at the time, from at lest the 1840s through the Civil War. There isn't any evidence that the formula or the supplier changed. Colt throughly disguised the fact that he was importing his materials. EK Root, his chief engineer, did conduct experiments with hardening and the like but he almost certainly didn't actually make steel at the Colt factory (although that is what the Colt advertising claimed)
--
Pod pojmem "English crucible steel" nelze vygooglit nic konkrétního.Pod pojmem "Silver steel" naskáče odkaz na ocel 1.2210(115CrV3),což je nástrojářská ocel 19421 a tudíž nesmysl že by Colt dělal M1860 z devatenáctky.Zato z těch šesti Coltů 1860 army které jsem viděl v aukcích měly dva roztrženou hlaveň.To by mohl být důsledek ztenčení při nezměněné pevnosti materiálu.
Jiná věc je,že za války Sever -Jih se teprve začínaly patentovat způsoby výroby oceli,prostě ocelárny tehdy ocel tak jak ji dnes známe nevyráběly.
Některé manufaktury vyráběly bubínky revolverů zkováním pásu plechu,ale jestli to tak dělali i u Coltů ?
Ze současných revolverů jsem našel tento údaj:
Ruger: 4140 Chrome-moly steel and heat treated AISI typ 410 series stainless steel.//asi se jedná o ocel 42Cr Mo4,možná o ocel 14140,což by byla nožířská ocel, ale taky z ní dělají šrouby,tam se označuje 1.7225//
- uvádí se,že na hlavně se užívá 4140 a 4150,která se má za kvalitnější

[Znipper]

Reagujem na predposledny prispevok Podla mna ako laika je "lefos" dost nebezpecny naboj. S tymi trciacimi kolikmi ho nosit v patrontaske, alebo vrecku a niekde s nim udriet a trafit kolik musi viest vo vacsine pripadov k iniciacii a patrontaska ci vrecko je rozhadzane po chodniku kde kade

[maldigola]

Jsem téhož názoru.Nosit takovou zbraň nabitou je nebezpečné.
Ve válce Prusko-Rakouské prohlásil jakýsi rakouský generál,že voják má ležet na zemi jedině tehdy,je-li raněn.Z toho by bylo možné se domnívat,že se asi neuvažovalo o nebezpečí ze zalehnutí zbraně a asi ani nebezpečí z pádu zbraně na zem.
Ale asi se ten problém objevil,takže některé z těch zbraní mají takový bachratý kryt pro kolíčky.
Konstrukčně by se to dalo řešit ještě jinak ,když by kolíček nevystupoval nad válec a kohout měl pro něj výběžek.Jenže tak to tehdy nebylo.

[Znipper]

V zbrani polda mna je naboj bezpecnejsi. Nebezpecie vidim v prenasani naboja. Ani v nabojovom pase, ani v patrontaske neustrazis, pokial to nie je specialne upravene tak aby na kolik nic nedosiahlo. Volne sypane uz vobec nie. Takze logisticky problem hlavne v boji. Viem ze lefosom sa zhusta polovalo. Polovnik si vsak toto mohol ustrazit vojak v boji tazko. V podstate aj blbe uchopenie naboja pri nabijani ho mohlo odpalit.

[maldigola]

No,,on ten kolíček je v té hilzně mimořádně pevně zaražený.Velice těžko se dá vytáhnout a totéž bude i v opačném směru.Asi jde o ten ráz,kterým do něj bací kohout,při čemž se pohne o nějakou setinu milimetru a co se tlaku týká,tak ten snese obrovský a patrně naprosto libovolný.Uvědomme si vlastnosti třaskavé rtuti-můžete ji lisovat až ji úplně přelisujete,že už nikdy nevybuchne.Tuším,že je to tlak 800kg/cm2,ale už si to moc nevzpomínám.Pojem se jmenuje Totpresen.
V roznětce bývala směs Hg/CNO2/2 + KClO3 a možná arabská guma aby to drželo pohromadě.Nebylo tam žádné ostřivo ani to není směs z poplašňáků ani zápalka pro bezdýmný prach.

[maldigola]

O revolveru Cooper
Tento revolver byl už zde zmíněn s obrázkem patentu,který byl ovšem nesrozumitelný.Tak jsem si jeden exemplář rozdělal a nafotil.

[maldigola]

k revolveru Cooper-pokračován2í

[maldigola]

k revolveru Cooper pokračování 3

[maldigola]

k revolveru Cooper pokračování 4

[maldigola]

O aretaci revolveru Cooper:
aretační západka má tvar C na dlouhém rameni s osou v přední části rámu a je tlačena proti válci listovou ,zešikma uloženou pružinou přitlačenou šroubem.Laterálně od aret. západky je uloženo V péro spouště.
Spoušť nese po boku posunovač,proximálně nese odpružený zoubek a distálně odpruženou páku odstrkující kohout v DA funkci, uloženou ve středu výběžku pro zadržení nataženého kohoutu při funkci SA.Tomu odpovídá utváření kohoutu.
Zoubek spouště stláčí dolní rameno C aret. západky při stisknutí spouště,v určité úvrati se s ramenem C mine a to je vytlačeno pružinou aret. západky proti aret. vybrání válce.V opačném směru zoubek přeskočí tlakem V péra spouště.

[maldigola]

V jednom inzerátu na Aukru stojí,že Gasserem M1870 lze prostřelit dva slony a třetí bude těžce poraněn.Tak jsem si dal tu práci zjistit,na co vlastně tak obrovský revolver (prodávaný exemplář Gasser-Sederl má 37cm,pro srovnání Walker měl 39,4cm)stačí.
Náboj do Gasseru M 1870 byl původně "11,3 mm Scharfe Revolver -Patrone M 1870",bohužel shodný s nábojem Werndl,což vedlo k úrazům,takže se pak zavedl náboj 11,2 mm Gasser M 1882,který měl kratší nábojnici.Výkonem by měly být shodné.
Dle literárních pramenů byla hmotnost střely u 11,3 mm scharfe Revolver-Patrone Gasser M1870 rovna 278 grs.s náplní 22 grs. černého prachu a rychlost střely 525 fps
Jinde lze najít hmotnost 310 grs.Náplň černého prachu je uváděna 22 grs.Energie je uvedená 300 feet/lbs,což je údajně srovnatelné s nábojem 9mm Para.
Pro srovnání
-Reichsrevolver M 79 měl náboj označený jako:"10,6mm scharfe Revolver-Patrone M 79",se střelou hmotnosti 262 grs a 20 grs černého prachu (Gewehrpulver M/71).Podle jiných pramenů vážila střela 17 g a 1,5 g čer.prachu.Střela údajně měla rychlost 700 fps.
Pokud tedy srovnáme výkony obou zbraní ,zdá se,že jsou zhruba stejné,možná Reichsrevolver bude o něco silnější.