Jak ?ernit nejjednodu?eji (n?vod)

[cipisek]

Zkoušel jsem černit podle 1. příspěvku a bylo to docela dobrý, jen se to všechno pak setřelo. Ale zaráží mě to "galvanické černění", to neexistuje. Je pouze oxidické černění:

ALKALICKÉ ČERNĚNÍ
Černění (brunýrování) – tloušťky stejné jako u chromátování. Je to barvení oceli, litiny, mědi, mosazi, zinku, nerezavějící oceli a patinování některých slitin pomocí oxidační reakce povrchu.
Oxidace v pecích – používá se velmi málo, závisí na přesném přístupu kyslíku a dané teplotě.
Oxidace v solných lázních – kde jsou roztavené soli, průmyslová záležitost, soli jsou směsi dusičnanů a dusitanů, případně chloridů, pro jiné materiály než ocel, tloušťka asi 10 um, na povrchu lázně u ocelí se vytvoří vrstva oxidů a hydroxidů železa. Využití oblast zbraní a optická zařízení, domácí elektronika – povrchová úprava vyšší třídy.

Vrstva oxidů a hydroxidů železa, tl. 5 až 20 m,

Rozpouštění železa v alkalické lázni
– vznik soli železnaté (železnatanu sodného) Fe → Na2FeO2
2. Oxidace soli železnaté na sůl železitou ( železitan sodný) – vznik soli železnaté (železnatanu sodného)
Na2FeO2 → Na2Fe2O4
3. Reakce soli železnaté a železité
-vznik oxidu železnato železitého
Na2FeO2 + Na2Fe2O4 → Fe3O4
4. Hydrolýza soli železité na hydrát oxidu železitého
Na2Fe2O4 + (m+1) H2O → Fe2O3 • m H2O
5. Částečná dehydratace hydrátu oxidu železitého
Fe2O3 • m H2O → Fe2O3 • (m-n) H2O


Lázně: roztoky alkalických louhů při zvýšené teplotě s vysokou koncentrací.
Například černění oceli:
150 kg louh sodný
5 kg dusičnan sodný
1 kg dusitan sodný
100 l vody

Pracovní teplota 130 až 140 C , doba barvení 3 – 10 min.
Barvení ocel: hnědá, modrá, černá.
měď: černá, hnědá až žlutá.
mosaz: černá, patinová.
Jinak firma pragochema prodává brunigal po 5-ti kilovým balením a pomůže i s odmaštěním, které je velmi důležité.

[chramst]

Dělali jsme zábradlí u švagra ze železa a co s povrchovkou. Barva ani za nic. Tak načernit. Šel do obchodu a donesl nějakou vodičku. Prostě jsme to natřeli a ono to drží už Přes 10let. Každý den se na to šahá rukama, je to jako právě udělané. K naší smůle netušíme co to bylo, ale super výsledek.

[Artifex]

Nikdo nic nekutí, nikdo nečerní?
No, tak pro změnu zase nahodím něco svého, dnes mi došla trpělivost, že mi stále rezne klika na malorážce poté, co ji občas ohmatám a nevyčištím...


Tak jsem se do toho pustil, klasická receputra savo-krtek:

A výsledek tradičně dobrý.

Po sestavení:

[pentra]

Zdravím,
podle jakého návodu jsi černil kliku na tu malorážku ? Vypadá to pěkně,teď ještě jakou to bude mít výdrž.Já bych potřeboval načernit novou hlaveň z Tokareva,nevím jak kvalitní matroš to je a co na to přesně použít...Nic takového jsem nikdy nedělal.U nás v klubu jsem viděl nějaké ,,černěné " díly,ale mi připadaly jako ,,hněděné". Vůbec to není ono a nedokážu si představit,jak by vypadal černý Tokarev s hnědým laufem.
Je to dělané tím navodem hned v úvodu,s tou elektrikou ? Pokud jste to někdo černil Tokareva poraďte prosím...Díky Petr

[Artifex]

Ne, savo/hydroxid, najdi si to v historii. A ano, černil jsem takhle skoro celou CZ50, takže se do toho klidně pusť. Barvy určují příměsi v oceli a délka černění, když hodně dlouho povaříš něco, co červená/hnědne tak to bude skoro černé. Jinak rozhodně je to mnohem trvanlivější, než černění zastudena nějakými vodičkami.

[bugmenot]

Já bych se zdovolením vrátil k původnímu příspěvku a to je elektrochemické černění hydroxidem sodným (krtkem) a el. proudem. Dnes jsem zkoušel a výsledky mi přišly velice nedostatečné. Zde je popis mojí zkušenosti:

1.) Namíchal jsem si nasycený vodný roztok hydroxidu sodného (koupený přímo pod tímto názvem - žádný "krtek")
2.) dal jsem do něj 2 malé kousky konstrukční oceli
3.) na každý kus oceli jsem připojil jeden pól laboratorního zdroje. Proud jsem nastavil konstantních 5A (napětí se automaticky mění, aby tento proud byl udržen - v případě potřeby až 30V)
4.) téměř okamžitě začal roztok fialovět
5.) po 10ti minutách (občas sem elektrodami zamíchal) jsem kov vyndal a dekontaminoval
6.) katoda (-) byla pokrytá tmavě šedivým blátíčkem, které jde bez pobízení setřít
anoda (+) byla pokrytá vrstvou hnědého oxidu, který relativně drží, má černé a fialové fleky na několika místech. ale klíčem jde dolu relativně snadno (snadněji než autolak).
Tedy i co se týká polarity je výsledek naprosto opačný, než uvádí autor původního příspěvku!
Také bych poznamenal, že na katodě bylo pár teček rzi a ty hned po začátku začly černat a následně byly proudem úplně odleptány. Proces je tedy asi možné použít na odrezení, ale na to jsou vyzkoušeny lepší a levnější elektrolyty (nejlépe soda na praní, případně v nouzi i ocet+sůl+voda). u sody bylo vyzkoušeno, že by neměla na katodě leptat nic jiného než rez (tj. nepoškodí ocel).
7.) ani opakované pokusy na stejném kusu kovu při 5A již nezpůsobily další zabarvení směrem do černa, nebo formaci odolnější vrstvy oxidu.
8.) Po vychladnutí elektrolyt v nádobě ztvrdnul a změnil barvu ze sitě fialové na hnědou (rezavou). Po přidání vody se rozpustil.
9.) kusy mám nyní pohozené v dílně na sledování. nicméně asi už po hodině se na opláchnuté a osušené katodě (narozdíl od anody není vidět, že by byla jakkoliv povrchově upravena) začla tvořit rez.

Takže asi tolik... černit uvedeným způsobem se mi prostě nepodařilo.

[pavel 54]

A tak čím tedy černit lépe? Máš lepší nápad.návod?

[Apevia]

2pavel: Brunigal, dneska není problém ho koupit za rozumný peníze a nemusíš nic vymejšlet.

[rotwajlerdick]

nechat udelat-v plzni ti to domluvim,cena vic nez dobra

[bugmenot]

No savo s hydroxidem se mi naopak osvědčilo... 2 panáky sava + panák hydroxidu, zamíchat a vařit. Můžu hodit text co sem zvěřejnil na jinym serveru (fotky v priloze):

----

Alkalicky cerneni (brynyrovani)
Do uriznuty plechovky od redidla jsem dal 1 panaka hydroxidu sodnyho (cistic odpadu - 60kc/kg) a 2 panaky obyc sava (30kc/l). (mnozstvi si prizpusobte podle vlastnich potreb, zachovat pomer)
Zamichal jsem to plastovou vidlickou az se hydroxid rozpustil v savu (pozor, ohriva se!)
Potom jsem do vzniklyho mlika nahazel ocisteny a odmasteny veci, ktery sem chtel nacernit.
Dal sem to na sporak a varil v plechovce cca 20 minut pod poklickou (obcas promichano, delal sem to indoor s tim, ze sem u toho nedejchal a schovaval se ve vedlejsi mistnosti -metoda "potapec"-, ale idealne to delat venku... prece jen savo je sracka i kdyz ho clovek nevari a hydroxid zas snadno oslepi = pouzit minimalne oblicejovy stit a rukavice).
Kdyz to po 20 minutach nebude dost cerny, tak dolejte trochu savo a vesele varte dal. (zalezi na typu oceli - treba ten nerezovej/pozinkovej sroub na fotce nezcernal dost, ale pozinkova podlozka a sroub jo - ale popravde by tam nemelo prijit nic nez mekka konstrukcni ocel).
Kdyz neco nebylo dost odmasteny, tak sem to vzal kartackem na zuby a cifem/solvinou a varil znova (hydroxid udela z tuku mejdlo, takze se to po prvnim vyvareni odmastuje lip)

Vysledek vypada naprosto stejne jako takovy ty cerny armadni otviraky na konzervy perfex/"motylek", pruziny, segrovky, atd... Vznikla vrstva oxidu (je to vlastne rizeny "reznuti") je ale tenci nez ten pripalenej olej v predchozim pripade, nicmene rozumne odolny to je, jsou to vesmes samy veci co nosim s klicema a za par dni zatim zadny extra skrabance, ale monitoruju to i nadale. Zkousel jsem ohejbat ten pozinkovej plysek a vrstva nepraskla, takze je to zrejme i pruzny... Ale doporucuje se jeste to naolejovat, pripadne muzete zkusit nalakovat pro dvojitou ochranu. Kazdopadne ty veci uz nereznou kdyz zustanou ohmatany od prstu.

Taky bych poznamena, ze u tyhle metody velmi zalezi na opracovani povrchu, protoze kazda nerovnost vynikne. Naopak pokud mate neco s dokonale nalestenym povrchem, projevi se to i na vysledku. To je dany tim, ze ta vrstva je tak tenka... ja mel vetsinu veci uz dost narezlejch nebo jinak jetejch. ale ten bit ze sroubovaku vysel naprosto super (mel dobrej povrch z vyroby), ze premejslim, ze tam nahazim vsechny svoje bity...

Kdo chce neco vic profi, at si misto toho koupi "brunigal" (200kc/kg) - ucinnejsi pripravek urcenej primo na to, je k tomu i navod. Pravdepodobne dost podobny, jen jeste trochu agresivnejsi chemicka sracka.

alkalicky cerneni

-----

Kovarsky cerneni (no zaslouzilo by si to spis nazev "kuchynsky cerneni"):
Ruzny stary klice, ktery chtel deda vyhodit, ze sou zrezly... Vzal jsem si je, rychle obral kartacem ve stojanovce. Pak uz sem kazdej klic jenom na stridacku nahrejval na plynovym sporaku a natiral kuchynskym olejem. Pouzil jsem slunecnicovej, protoze byl po ruce. Repkovej je prej hezci (udajne neflekati), ale zkusenosti s tim nemam. Nekdo prej taky pouziva lnenej nebo motorovej vyjetak.
Olej nesmi chytit, spis tak jako zaschnout nebo se odparit.
Je to perfektne suchy a nespini to. Stejne sem to ale jeste vzal jarem a houbickou, abych odstranil pripadny nedostatecne pripaleny kapky oleje.
Vysledek je velmi kovarskej, pripadne "vintage" Povrch mi prijde dost odolnejsi nez autolak co sem taky zkousel na jinej klic. No zkouseli ste nekdy odrhnout pripalenej hrnec? A to byl pravdepodobne pripalenej jen do hneda. ne do cerna... Neni to zadna nerezova parada, ale na ochranu starsiho naradi si myslim ze to je funkcni a ma to bezva patinu ala parní lokomotivy.

Tenhle postup nam kdysi rikali ve skole na dilnach, ale neukazali, tak sem ho chtel vyzkouset. Cerneni do oleje existuje ale i jinej zpusob, kdy se nahreje na 330C, ponori do oleje a zas vytahne. To taky dela hezci neflekovatej povrch a asi to i funguje trochu jinak (nejde o pripalenej olej, ale naky "popousteci barvy" / oxidy napusteny olejem) - to taky chci vyzkouset

kovarsky cerneni

[cernymotyl]

Zkoušel někdo načernit i tohle mramorování na replikách?

[Milan Praha]

a znáte i v Praze nějakou firmu nebo puškaře co umí kvalitně za rozumné peníze černit ?

chtěl bych dát do pucu SUHLKU

díky

Milan

[strelec3751]

http://www.aa.cz/galvanika/index7.htm

stačí zapojit Google. V Praze nejde několik firem

[Milan Praha]

to je super ... to bych fakt nedokázal ... (ironie)

šlo mi hlavně o osobní zkušenost kdo to umí a kdo s tím byl spokojen

ale i tak děkuju za podnět

[FTC]

Zkus Vencu Černýho - PROKON, ten mi černil obě SA58 a výsledek byl perfektní, i po roce častýho používání, bez fleků a kazu.