drazky v hlavni

Fórum o zbraních a střelivu

Moderátoři: Moderátoři, GunShop.cz

Odpovědět
KING
Příspěvky: 113
Registrován: 19 kvě 2006 22:37
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od KING » 19 úno 2007 22:25

Smékal:
K tomu co jste teď napsal nemám výhrad, nicméně z toho co jste psal před tím (po únor 19, 2007 12:11 ) plynulo, že dynamický závěr (mluvilo se o samopalu) se dá do pohybu až když je střela mimo hlaveň. To, že to tak nemůže být se dá ověřit fyzikou pro střední školy...
No nechme toho....


dvigatěl

Příspěvek od dvigatěl » 20 úno 2007 08:46

Když střela opustí hlaven, tak dynam. závěr se posunul řádově jen o desetiny mm. Už má ale dostatečnou hybnost pro to, aby vytáhl hilznu. Navíc na něj pak ještě nějakou dobu působí reaktivní složka výstřelu, jak plyny vytékají z hlavně. S tím už se ale prakticky nepočítá, takovýto impuls "raketového motoru" je relativně malý, i když se na grafu ukáže.
To, že technologicky zůstává u dna nábojnice více masa, je jen dobře. Duležitý je jen její krček nebo ústí, aby byl tenký, měkký a těsnil.
A proč se dynam. závěry používají jen do ráže 9Br. ? Protože třeba u 9 Para by vycházel asi na půl kila a to už je pro pistolku moc.
Kadence se váhou závěru moc neovlivní a aby třeba škorpion nestřílel jako letecký kulomet, tak má v rukojeti zpomalovač kadence - závažíčko na pružině, které pustí závěr zpátky dopředu až potom, co se zhoupne.
vito
Příspěvky: 586
Registrován: 28 lis 2005 13:48

Re.:

Příspěvek od vito » 20 úno 2007 09:39

Jenom na dokreslení. I u ráže 9 mm Luger se používal dynamický závěr / Astra, Dreyse a další /. Shora citované technické problémy byly u těchto zbraní řešeny abnormálně silnou vratnou pružinou. To ovšem zase způsobovalo problémy s natahováním závěru. Dreyse to řešil povedenou technickou fintou, to je ale na delší povídání.
KING
Příspěvky: 113
Registrován: 19 kvě 2006 22:37
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od KING » 20 úno 2007 10:12

No on ten posuv nevychází řádově desetiny milimetrů, ale asi tak kolem dvou milimetrů.....
To urychlení díky výtoku plynů z hlavně se dá lehce spočíst, ale pro krátké zbraně to není mnoho (zvýšení rychlosti závěru tak o 10%), pro puškové střelivo je to už podstatně důležitější....
Uživatelský avatar
Kubajzz
Příspěvky: 8890
Registrován: 29 zář 2005 10:17
Bydliště: HFT závody...
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Kubajzz » 20 úno 2007 10:16

2vlčák:
Ono právě ty tankové průbojné střely z ochuzeného uranu žádné navádění nemají. Jde tam čistě o kinetickou energii rychle letící špičaté tyčky. Ovšem musí se trefit. A to mě právě zaráží, jak to z hladké hlavně dokážou?
Hladké hlavně mají všechny současné tanky, kromě britského Challangeru. Mimochodem viděl jsem ho na Bahnech, to je stroj jak dva T-72... :lol:
http://www.fieldtarget.cz/ - Vše o zbraních, střelbě, srazech a HFT závodech.
dvigatěl

Příspěvek od dvigatěl » 20 úno 2007 12:23

podkaliberní kinetické jsou stabilizované šípově, mají stabilizátory-křidélka
thrax

Příspěvek od thrax » 20 úno 2007 21:18

Já bych se ještě rád zeptal na funkci délky hlavně-čím je delší,tím víc prachu zhoří a tudíž tím větší tlak tam bude.Takže když bude hlaveň krátká,tak třeba tlak nebude stačit,a tedy mohou nastat poruchy funkce?
vlčák

Příspěvek od vlčák » 20 úno 2007 21:40

poruchy můžou nastat kdykoli a procokoli (márfiho zákony mohou vyprávět)
teoreticky v tom není problém, u pistolí jsou hlavně krátké (i pod 10cm) a funguje to bez problémů, u samopalů a kulometů s dlouhou hlavní je to řešeno odběrem plynů v polovině, nebo poslední třetině hlavně, to je různé u každé zbraně...
-Je znám i případ, kdy si nějaký Afgánec "zkrátil" samopal pilkou u odběru plynů ( + pažbu) a už mu to samozřejmě nefungovalo... :lol:
vlčák

Příspěvek od vlčák » 20 úno 2007 21:56

Kubajzz - jasně jak si psal - křidélky, ale musí to být hodně kvalitní munice, představ si že by to vodítko nebylo přesně rovné, stačí drobné vyosení, nebo výchylka ...
nadruhou stranu, je možné, že se ten "šíp" trochu zahoupá sem, tam a srovná se to, trochu uhne, ale letí směrem kterým se to urychlilo ... No a každá hlaveň se přece zastřeluje...
Co se týče velkých kanónů, většinou to má externí pohon, tak se samonabíjením není problém... :wink:
Richi

Příspěvek od Richi » 21 úno 2007 01:08

vlčák: neviem čo riešiš... čím je hlaveň väčšia a dlhšia, tým je ju ľahšie vyrobiť s menšou odchylkou. A tie projektily letia rýchlosťou aj 1800m/s a vďaka šípovému tvaru majú omnoho lepšiu aerodynamiku ako kvalitné puškové strelivo. Nie je tam teda toho moc čo by malo projektil vychýliť :)
floky

Příspěvek od floky » 21 úno 2007 13:58

Richi: s tvrdenim že čim ja hlaven vačšia a dlhšia tym je ju lahšie vyrobit s menšou odchylkou nemožem v žiadnom pripade suhlasit.....je to prave naopak
Richi

Příspěvek od Richi » 21 úno 2007 15:17

floky: som to zle napísal. Myslel som to tak, že tento kanón sa nemusí vyrobiť až s takou presnosťou ako pušková hlaveň a aj napriek tomu bude vo finále presnejšia (vzhľadom na vzdialenosti na ktoré sa striela).
vlčák

Příspěvek od vlčák » 21 úno 2007 21:33

Richi - ano, zle si to napísal ... když si to přečteš pořádně, tak jsem psal o kvalitě munice a ne hlavně, šípová střela je menší než hlaveň, tak musíš vyrobit vodítko , které vyplní mezeru... to je ta mesouosost a co to udělá když to letí z hlavně křivě... (a bavíme se o 0,1 - 0,2mm což není u 70 - 120 mm průměru není moc velká odchylka )
0,1mm na asi 30cm vodítko x 1000 m = 333 cm , při 1,5 Km = 5 m
otázka je jestli to uhne, nebo to bude kmitat sem, tam a poletí to rovně?
Přílohy
střela.JPG
střela.JPG (5.53 KiB) Zobrazeno 5554 x
frantisek
Příspěvky: 16
Registrován: 21 úno 2007 11:09
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od frantisek » 22 úno 2007 11:30

To vlčák. Domnívám se, že tebou uváděná nesouosost (která samozřejmě existuje) není pro dráhu podkaliberní střely rozhodující a jestli ji nějak ovlivní, pak pouze nepatrně sníží rychlost střely vlivem zbrzdění v počáteční fázi letu kompenzující stabilizací. Rozhodující je podle mého skromného soudu dráha těžiště střely a ta je díky vedení v hlavni rovnoběžná s osou hlavně a samozřejmě jeho poloha vůči "délce střely" (při jeho umístění ve středu délky střely a nebo dokonce za středem - směrem ke stabilizátorům, vede k tebou uváděnému kmitání až k naprosté nestabilitě dráhy - ale tak hloupě snad nikdo střely nekonstruuje :D ). Po opuštění ústí a odpadnutí vodících prstenců se střela prakticky okamžitě stabilizuje "kolem" dráhy svého těžiště. Jinými slovy střela se pohybuje přesně tam, "kam ji poslala osa hlavně". V tom je kouzlo šípové stabilizace. Dalo by se říci, že tebou uváděná chyba souososti se nezvětšuje, ale naopak rychle "eliminuje". Jinak se omlouvám za použití neodborné terminologie.
Uživatelský avatar
Kubajzz
Příspěvky: 8890
Registrován: 29 zář 2005 10:17
Bydliště: HFT závody...
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Kubajzz » 22 úno 2007 12:15

Já myslím, že i když by tam byla nesouosost nebo i vychýlené těžiště (což je vlastně důsledek nesouososti), tak to stejně eliminuje ta rotace díky křidélkům. Akorát nesouosá střela nepoletí po přímce, ale poletí po spirále. Dráha bude mít tvar jako hodně roztažená pružina ze vzduchovky a bude oscilovat kolem prodloužené osy hlavně.
Teda ve stavu beztíže - jinak to samozřejmě nebude přímka, ale balistická křivka.
http://www.fieldtarget.cz/ - Vše o zbraních, střelbě, srazech a HFT závodech.
Odpovědět