Cerneni za studena

Vše o vzduchovkách, plynovkách, aisoftu a popřípadě i paintballu.

Moderátoři: GunShop.cz, Moderátoři

Odpovědět
snipers
Příspěvky: 26
Registrován: 02 lis 2012 08:03

Černění za studena

Příspěvek od snipers » 11 kvě 2018 12:28

Zdravím vespolek.
Má někdo zkušenost s chem.přípravkem na černění za studena: BRYNÝR CHEM-WELD 9300, 100 G ?

http://eshop.chemweld.cz/Cernidlo-bruni ... g-d715.htm

Jde mě o kompletní renovaci vzduchovky Slavia 630.
Dělal ji s tím někdo? Jak to drží? Má smysl s tímto přípravkem se do toho pustit?
Díky za pomoc.


Uživatelský avatar
kesi
Příspěvky: 3445
Registrován: 27 srp 2008 15:18
Bydliště: Müglitz

Re: Černění za studena

Příspěvek od kesi » 11 kvě 2018 14:46

Uživatelský avatar
ladaj
Příspěvky: 125
Registrován: 24 zář 2010 13:11
Bydliště: Zlín

Re: Černění za studena

Příspěvek od ladaj » 12 kvě 2018 12:04

Studeným brynýrem (něco se selénem, to bude podobné) jsem dělal hlaveň na předovku. Je to náchylné na setření a musí se pořád obnovovat. Nakonec jsem ji uvařil v brunigalu a ten drží fest.
pbrejsa
Příspěvky: 289
Registrován: 05 dub 2007 06:59
Bydliště: pha5

Re: Černění za studena

Příspěvek od pbrejsa » 14 kvě 2018 14:59

Trvanlivost a odolnost povrchu se odvíjí z 90% a více procent od způsobu zarezávání. Pokud je po nátěrech vyloučen na povrchu převážně pouze kov (Se, Ni,apod.) a nevytvoří se tvrdé otěru odolné kysličníky železa, což se běžně při aplikaci komerčních vodiček za okolní teploty a vlhkosti děje, netřeba se divit, že povrch je méně odolný a dokonce ještě méně než při černění vařením v roztoku v louhu. Kyselé roztoky by se měly opakovaně nanášet buď na předhřáté díly nebo zarezávat při zvýšené teplotě a kontrolované vlhkosti. Záleží na typu roztoku a daném návodu na jeho použití. Pro osvědčený vodní roztok, obsahující chlorid železitý, chlorid rtuťnatý, síran mědnatý, kyselinu dusičnou a alkohol, popř. éter, je opravdu nutné dodržet prefektní přípravu povrchu, který musí být mechanicky a chemicky dokonale čistý. Jako úvodní příprava může být i úspěšně využit velice tenký nátěr, zareznutí, vyvářka a kartáčování při teplotě místnosti. Při dalším přetírání je nutné dbát na to, aby oxidační roztok nestékal. (Nikdy se nevracet na již natřená místa!) Po dosažení stejnoměrného nátěru se součásti volně zavěsí nebo postaví tak, aby se navzájem nedotýkaly a ponechají se schnout na volném vzduchu tak dlouho, až se na jejich povrchu vytvoří vrstva černohnědého hydroxidu železitého, což v tomto případě trvá asi půl hodiny. Teplota schnutí by měla být mírně zvýšená a měla by se udržovat v rozmezí 30 až 35 °C. Uschlé součásti se pak 30 min vaří v měkké čisté či destilované vodě, přičemž nastává přeměna povrchové vrstvy na tmavý kysličník železnato-železitý, resp. směs tohoto kysličníku s kysličníkem železitým. Po vyvářce neopomenout nechat zaschnout součásti horkým vzduchem při teplotě 105 °C po dobu aspoň 15 min. Teprve pak se usušené díly kartáčují do pololesklého stavu drátěným kotoučem při 1500 ot/min s průměrem drátků 0,1 mm. Viditelná místa špatně přístupná drátěnému kotouči se dočistí ručně. Teprve pak se pokračuje dalším cyklem nátěrem atd., tím, že doba schnutí potřebná k zarezivění je 40 až 60 min. Při dalším cyklu se již obvykle doba schnutí k zarezivění prodlužuje na 8 až 12 h. Pokud ani po třech cyklech natírání, sušení a kartáčování není povrch rovnoměrně černě zoxidován provede se další černění, tj. další cyklus, může být provedeno až 6 cyklů, dokud není povrch rovnoměrně leskle a sytě černě oxidován. Nakonec se provádí ruční leštění papírem, nikoli brusným. Finální úpravou je konzervace povrchu součástí. Tímto postupem vyhotovený brynýr má dobrou trvanlivost a zejména vysokou odolnost proti kyselému lidskému potu. Takovou, kterou alkalický brynýr může mít jen obtížně.
Odpovědět