Vlastnosti streliva.7,62X25 TOKAREV

[AlfaAlfons]

na ty 51 11 s delší střelou jsem také narazil

[l.u.k.a.440]

Zdravím všechny příznivce této ráže. Před týdnem jsem si koul uloženku CZ vz. 52 bez vůlí a krásná. Nedalo mi to a dnes jsem jich pár byl bouchnout přes hradla.
Výsledek je spíše orientační, protože byly vystřeleny vždy jen 4 rány od každého typu a z nich udělaný průměr. Však výsledek je velmi zajímavý a i odpovídající.

Střelnice Borek, dne 6.3.2015, 15:35h, oblačno, + 5 stupňů, puškařovi přesná hradla:

CZ vz.52 ráže 7,62x25 Tokarev:
7,62x25 FMJ 5,5g aym 53 ocel. jádro- 483m/s - 642 J
7,62x25 FMJ 5,5g bxn 53 olov. jádro- 481m/s - 636 J
7,62x25 FMJ 5,5g SB starší produkce- 460m/s - 582 J
7,62x25 FMJ 5,5g SB nová produkce- 457m/s - 574 J
7,62x25 FMJ 5,5g polské kód 21/69 - 437m/s - 525 J

***
Někdo tu řešil, jak se poznají delší střely s ocel. jádrem aym a bxn. Lze to poznat úplně jednoduše a to bez delaborace. Stačí vzít náboj, u kterého to chcete zjistit, strčíte ho buď do zásobníku nebo na původní nabíjecí pásek a někde kde není žádný hluk zašustit. Pokad je, byť drobet ale znatelně, slyšet šustění, má kratší střelu. Pokad nešustí má ocel. jádro a delší střelu. Platí to pouze u těchto dvou výrobců. Mají dokonce i stejný destičkový prach, akorat ty delší střely jsou nalisované až na ,,křupnutí" není tam žádná mezera mezi střelou a prachem, což je docela drsný. Nevím jak je to u pozdější produkce, kde se dával jiný prach a bylo ho méně a tím pádem vznikla mezera i u náboje s delší střelou. Návod platí u nabojů z let 1952-1954.

[Mr.Nobody]

Já teda nešustim, já to přikládám k magnetu

[l.u.k.a.440]

No to se přeci lepí oba typy, jen ty nejnovější ne, protože mají mosazný plášť a né tombakem potažený Fe plech. Někdy to lze poznat i silným poklepáním na střelu kloubem a pod... je slyšet takové cvakáni. Avšak už se mi stalo, že takto cvakalo i volné olovo ve střele, takže tento způsob není 100%, takto mě zradili náboje 9mm Makarov.

[Mr.Nobody]

pokud mají i ty olověné fe plášť, pak nevidím důvod to rozlišovat - pro lauf to bude asi stejné, jako ocelové. Nebo se pletu?

[l.u.k.a.440]

Nepleteš, ale ty stim ocelovým jádrem jsou delší o cca 2mm, mají větší průtlačný odpor, díky nulovému místu mezi prachem a střelou i větší tlak v nábojové komoře. To vše více huntuje hlaveň a zamykací mechanismus celé vz.52. Proto je lepší se těmto nabojům vyhynout a zbytečně to neládovat při střílení na střelnici. Já tyto náboje nosim do lesa, hodně, opravdu hodně probijou a věřím, ze by si poradily i s prasetem, ale jinak s nimi prakticky vůbec nestřílím (pokad s nimi zrovna nedělám nějaký test) když nemusím.

[Mr.Nobody]

Aha, takhle jsem o tom nepřemýšlel. Díky za osvětu

[AlfaAlfons]

takže se ničí hlavěn, když se střílí železným pláštěm olověné jádro?
nevím jestli mají všechny TT tvrdochrom ale tomu by to nemělo tolik vadit ne

[l.u.k.a.440]

Do jisté míry neničí, je to na to stavěný. Tombak je dostatečně silný, toto jsem hodně studoval (nejen u této ráže), české a československé mají dostatečnou vrstvu a ani u nové hlavě většinou tombak neprořízne až na plech. U mosazných je to jistota, ale výsledný rozdíl není tak velký jak se kolikrát povídá. Jinak TT nemá v hlavni tvrdochrom.

[AlfaAlfons]

dík, mám právě několik krabiček bxn takže je proženu laufem
někde na střelectví jsem četl že tvrdochrom mají jen ty poslední série

[l.u.k.a.440]

V pohodě. A máš ty co šustí nebo co nešustí? A co máš za rok těch nabojů? S tom nemam zkušenost a však vyloučit se to nedá.

[AlfaAlfons]

no nejvíc mám těch bxn53 zelené na předchozí stránce je fotka krabičky v těch prach normálně chrastí
pak dvě krabičky aym 53 a několik 51 11 ty nechrastí ale jiné r. 51 ty chrastí
a dva pásky r.44 na hrdle odulčikované

[l.u.k.a.440]

Aha díky za odpověď. Předpokládám, že to budeš cpát do TT, tam je to +- fuk, ikdyž ty ,,našláplý" taky časem udělají své, díky většímu průtlačnému odporu a vyšším tlakům (ovšem řádově po X tisících). Poslal jsem ti SZ.

[reaktor]

to-stifter

U pumpičky co jsem mněl možnost, sklopka z ruky na 25m ani krátkou dávkou netrefila terč, z taktického řemenu také o ničem, s pevnou pažbou, když jsem si zvykl to podržet proti poskočení závěru dopředu, šlo na 50m trefit placku 15cm každou ranou po krátkou dávkou po jedné ráně. Dál jsem to netestoval, podle mě krátká dávka jde udržet, pokud ti to první srazí, druhá třetí přizvedne, takže reálná šance je na zásah.

Na pumpičku lze nasadit redukci se závitem M 14x1 a na to nasadit jakýkoliv kompenzátor co je třeba na sa58. Ten výrazně vylepšuje chování zbraně při střelbě.

[trabi_fun]

TT 33 samozrejme tvrdochrom ma, ale ani ten nezaruci zivotnost naveky. Tokarev vetsinou umira kolem 7-8tis ran...dochazi k vytluceni cela zaveru, tim se zacne zvetsovat headspace, pistole trpi razy a praska zaver v okynku...
S pribyvajicim poctem ran (cca 5-6tis) zacnou mizet drazky v prvni tretine hlavne - pak je treba volit radeji naboje s delsi strelou - lepe drzi ranu. A co je dulezite - cistit, cistit, cistit...rtut a skelny prasek obsazeny ve vojenskych zapalkach je desny kovozrout.