probuch ja to nijak nedramatizuju ani to neuvadim jako nejakou silenou vec, proste sem jenom strilel s oporou pod hlavni onlinesoutez a kdyz sem pusku trosku silnejc chytil aby se mi tak netrasly pazoury tak to ulitlo uplne do haje-stejne tak kdyz sem zkousel ukotvit pusku jak vpredu tak vzadu a strilel na terc- stacilo se do pusky krapet oprit a uz to letelo jinam, takze to uvadim jen jako svoji zkusenost s tim aby si na to vetrovkari strilejici s bipodem davali pozor-nic vic, nic min, KONEC!!Marc píše:Stejně si ale myslím, že to troj příliš dramatizuje. K vychýlení hlavně směrem vzhůru by došlo zřejmě pouze při silněm tlaku na zbraň někde v oblasti spouště a podobný styl držení asi používá málokdo (já o něm nikdy neslyšel, ale vyloučit se to samozřejmě nedá). Při normálním použití tam asi žádný vliv nebude. A pokud ano, tak jsem zvědav, jak vyřešíš plovoucí hlaveň, protože ta by se logicky ohýbala vlastní vahou zase dolů...
Tuning vzduchovek
Moderátoři: Moderátoři, GunShop.cz
-
Kubajzz
- Příspěvky: 8891
- Registrován: 29 zář 2005 10:17
- Bydliště: HFT závody...
- Kontaktovat uživatele:
Ta objímka v CZ200 je plastová?
Možná je chyba v ní. Kdyby ta hlaveň byla plovoucí a já ji opřel o dvojnožku, tak si umím představit, že by to tu hlaveň trochu prohlo, je to páka jako hrom. Ale s tou objímkou to už od pohledu musí být zcela tuhé a nezdá se mi, že by se to mohlo ohýbat při použití dvojnožky. Ledaže by ta objímka byla poměrně měkká a při tlaku by se deformovala - samozřejmě se bavím v řádu mikrometrů, tj. při střelbě na 30m už by to bylo znát.
Možná je chyba v ní. Kdyby ta hlaveň byla plovoucí a já ji opřel o dvojnožku, tak si umím představit, že by to tu hlaveň trochu prohlo, je to páka jako hrom. Ale s tou objímkou to už od pohledu musí být zcela tuhé a nezdá se mi, že by se to mohlo ohýbat při použití dvojnožky. Ledaže by ta objímka byla poměrně měkká a při tlaku by se deformovala - samozřejmě se bavím v řádu mikrometrů, tj. při střelbě na 30m už by to bylo znát.
http://www.fieldtarget.cz/ - Vše o zbraních, střelbě, srazech a HFT závodech.
kdyz to reknu jinak-predpazbi je pripevnene k hlavni a je to konstrucne spatne, hlaven by si mela zit vlastnim zivotem ane aby na ni bylo neco navesene- kdyz to jeste zjednodusim kdyz pripevnim na predpazbi bipod je to to same jako bych bipod pripevnil primo na hlaven coz pri pace nekolik kg na dvaceti cm muze udelat odchylku..
-
Kubajzz
- Příspěvky: 8891
- Registrován: 29 zář 2005 10:17
- Bydliště: HFT závody...
- Kontaktovat uživatele:
Hary mě požádal, abych přeložil článek o tuningu vzduchovek z jednoho polského webu. Tak když už jsem si s tím dal tu práci tak to hodím i sem. S některými věcmi se nedá souhlasit, ale i tak je to velmi zajímavý a poučný článek. Přeložil jsem to pokud možno doslovně, tak si udělejte názor sami.
Originál je tady: http://www.airgun.pl/modules.php?op=mod ... &pageid=11
Délka hlavně:
Pružinovým vzduchovkám nepřináší délka hlavně žádnou výhodu – stačí jim v závislosti na výkonu 10-25cm délky. Proč? Prostě objem stlačeného vzduchu je tak malý, že nestačí na vyplnění delší hlavně dostatečně velkým tlakem a proto diabolka nenabírá větší rychlost a dokonce ji při extrémně dlouhé hlavni ztrácí (jeden ze starších modelů Webley Service – 65cm! Všeobecně známá Slávia se svými 53cm je určitě současná rekordmanka). Často viděné hlavně délky kolem 40cm jsou tak dlouhé „protože jsme to tak dělali vždycky“ nebo „aby šly snadněji natáhnout“. Minimální potřebná délka hlavně závisí na rozměrech komory pístu, hmotnosti pístu a na charakteristice pružiny.
(Kubajzz: Nesouhlasím, kéž by to bylo tak jednoduché, stačilo by uřezat hlaveň a hned bych měl magnum. Těch 10cm je úplný úlet. Všimněte si, že nejsilnější modely vzduchovek u stejného výrobce mívají delší hlavně než slabší a určitě to není z důvodů v uvozovkách. Podle mě je to minimálně jedno, krátká hlaveň diabolku nezrychlí a dlouhá nezpomalí. Kromě toho délka hlavně má velký vliv na přesnost. Která vzduchovka bude přesnější? S 10cm nebo s 40cm? Odpověď je myslím jasná.)
U vzduchovek se zásobníkem tlaku je to naopak – délka hlavně jim přináší výhodu – čím delší hlaveň, tím větší úsťová energie z toho samého množství plynu – je ho dost aby i 80cm hlaveň byla k užitku. Nicméně v plynových vzduchovkách se dělají kratší hlavně aby se zkrátil čas výstřelu – účinnost tady má menší význam. Minimální potřebná délka hlavně závisí na objemu a tlaku dávky vzduchu a od kalibru.
Jak zvýšit sílu pružinové vzduchovky?
Vložit pružinu z hrubšího drátu – NE! Tohle nezaručuje úspěch, nejčastěji růst energie je nevelký a růst námahy při natahování obrovský. Větší energie vyžaduje aby se do hlavně dostalo větší množství stlačeného vzduchu a především o větším tlaku, takže aby se získala vyšší energie bez radikálního růstu síly natahování, tak se musí:
- zvětšit délka chodu pístu
- zvětšit napětí pružiny
- jestli už chceme vyměnit pružinu, tak musíme použít pružinu delší (20-50%) ale s menším počtem závitů (10-30% podle jakosti drátu, čím lepší tím míň závitů), tloušťka drátu beze změn nebo tlustší do 5% (s výjimkou vzduchovek s továrně sníženou silou, které vracíme do původního stavu), druh drátu – nejlepší dostupný
- hlaveň: zkrátit na rozměr méně než 20cm, opracovat konec hlavně na pravidelný tvar
- upravit hmotu pístu, i když v prakticky mají malé změny hmoty pístu v řádu 10% zanedbatelný vliv na energii
- používat těžší střelivo, těžším střelivem se získává větší výkon
Výběr hmotnosti střeliva
Maximální hmotnost střeliva záleží hlavně na výdrži pružiny. Těžké diabolky pomaleji „startují“ kvůli čemuž píst nemůže „nacpat“ do hlavně vzduch z válce a dopadne na polštář stlačeného vzduchu, který píst odhodí zpět. To způsobuje velmi rychlou změnu směru pohybu přední části pružiny a pnutí se v ní stává přiliš velké – pružina se postupně zkracuje. Ktomu navíc dochází k harmonickému chvění, jehož efekty jsou ještě horší. Takto provozovaná pružina se dá poznat podle poškození (ohnutých nebo i zlomených) několik závitů na předním konci (u spouště). Přesně vědecky si netroufám to objasnit, ale viděl jsem dost takhle poškozených pružin abych o tom neměl pochyb.
Takže k tématu:
Drát pružiny do 3mm, střelivo do 8,5 grainu
Drát pružiny do 3,3mm, střelivo do 9 grainu
Drát pružiny do 3,5mm, střelivo do 9,5 grainu
Drát pružiny do 3,7mm, střelivo do 10 grainu
Týká se to výlučně kalibru 4,5mm.
Protože průměr vinutí je u všech vzduchovek velmi podobný, tak stačí jako parametr přijmout jen průměr drátu. Problém hmotnosti střeliva zcela řeší plynová pružina, která vydrží libovolně těžké, spíš je třeba dávat pozor na příliš lehké střelivo. Některé vzduchovky mají díky optimalizované konstrukci tvrdší pružiny např. HW, jiné jsou obzvláště citlivé na oblast hmotnosti diabolek, např. Gamo.
Používání příliš těžkého střeliva s ohledem na danou vzduchovku snižuje životnost pružiny o 20-80%. Vzhledem k tomu že i tak se jedná o tisíce výstřelů a cena pružiny jsou jednotky ceny vzduchovky, tak používání těžkého střeliva nevede k nějakým velkým finančním ztrátám. Mnohem nebezpečnější je pro vzduchovku spalování oleje díky nesprávnému mazání.
Minimální hmotnost střeliva záleží od síly vzduchovky. Je možno zmenšovat hmotnost diabolky dokud to způsobuje růst výkonu, většina vzduchovek na lehkém střelivu získává nejvyšší úsťovou energii a střela může dokonce překročit rychlost zvuku. Jestli zmenšování hmotnosti začne způsobovat pokles úsťové energie, tak to znamená, že už je pro tu vzduchovku příliš lehký a jeho používání může být pro vzduchovku škodlivé. Střílení s extrémně lehkým střelivem se už prakticky rovná střílení naprázdno. V praxi je velmi obtížné nalézt střelivo s tak nízkou hmotností, aby bylo příliš lehké, a to i pro nejvýkonnější vzduchovky.
Bylo zjištěno, že optimální rychlost střely ze vzduchovky s ohledem na přesnost na větší vzdálenosti je 270m/s. Překračování rychlosti zvuku vede k nepřesnosti.
Koronování (pozn. Kubajzz: Český termín nevím) to je opracování hlavně zahloubením tak, aby kroužek ústí hlavně byl dokonale kolmý k ose hlavně, tak aby diabolka vycházela z každého závitu přesně v ten sam moment.
Čokování to je operace díky které se konec hlavně stiskne, nejčastěji válcováním, takovým způsobem, že se průměr hlavně sníží o několik mikrometrů (2-10 mikronů pro vzduchovky). Taková hlaveň zajistí více precizní vedení projektilu v momentě výletu a taky lepší utěsnění střely v hlavni ve chvíli kdy ji opouští, což snižuje ztrátu stability střely kvůli vírům, které by se mohly nerovnoměrně dostávat před střelu. Čokování dává nejlepší výsledky v případě dlouhé hlavně, kdy tlak plynů za diabolkou je příliš malý na to, aby ji dobře přitiskl ke stěnám hlavně. Továrně vyráběné čokované hlavně se vyrábí jinými metodami – jsou kované za studena rovnou z čokem nebo jsou příslušným způsobem vrtané a protahované.
Polygonální vývrt neboli mnohoúhelníkový. Hlaveň s takovým vývrtem nemá typické drážky a pole, ale její průřez má tvar mnohoúhelníku, nejčastěji 4-8 úhlů (pozn. Kubajzz: 4 asi těžko, to je čtverec). Polygonální hlavně jsou nejčastěji kované, jejich produkce je levnější a proces více automatizovaný. Výhodou je větší životnost, vyšší přesnost je pochybná – právě všechny závodní hlavně mají tradiční vývrt. Nejnovější varianta polygonálního vývrtu je vývrt sinusoidální, nejčastěji dvanáctipolový, průřez takovéto hlavně tvoří sinusoidy v kruhu. V pneumatických zbraních se nejčastěji používají tradiční vývrty nebo občas mikrodrážky, tvořené větším množstvím drážek o trojúhelníkovém průřezu.
Originál je tady: http://www.airgun.pl/modules.php?op=mod ... &pageid=11
Délka hlavně:
Pružinovým vzduchovkám nepřináší délka hlavně žádnou výhodu – stačí jim v závislosti na výkonu 10-25cm délky. Proč? Prostě objem stlačeného vzduchu je tak malý, že nestačí na vyplnění delší hlavně dostatečně velkým tlakem a proto diabolka nenabírá větší rychlost a dokonce ji při extrémně dlouhé hlavni ztrácí (jeden ze starších modelů Webley Service – 65cm! Všeobecně známá Slávia se svými 53cm je určitě současná rekordmanka). Často viděné hlavně délky kolem 40cm jsou tak dlouhé „protože jsme to tak dělali vždycky“ nebo „aby šly snadněji natáhnout“. Minimální potřebná délka hlavně závisí na rozměrech komory pístu, hmotnosti pístu a na charakteristice pružiny.
(Kubajzz: Nesouhlasím, kéž by to bylo tak jednoduché, stačilo by uřezat hlaveň a hned bych měl magnum. Těch 10cm je úplný úlet. Všimněte si, že nejsilnější modely vzduchovek u stejného výrobce mívají delší hlavně než slabší a určitě to není z důvodů v uvozovkách. Podle mě je to minimálně jedno, krátká hlaveň diabolku nezrychlí a dlouhá nezpomalí. Kromě toho délka hlavně má velký vliv na přesnost. Která vzduchovka bude přesnější? S 10cm nebo s 40cm? Odpověď je myslím jasná.)
U vzduchovek se zásobníkem tlaku je to naopak – délka hlavně jim přináší výhodu – čím delší hlaveň, tím větší úsťová energie z toho samého množství plynu – je ho dost aby i 80cm hlaveň byla k užitku. Nicméně v plynových vzduchovkách se dělají kratší hlavně aby se zkrátil čas výstřelu – účinnost tady má menší význam. Minimální potřebná délka hlavně závisí na objemu a tlaku dávky vzduchu a od kalibru.
Jak zvýšit sílu pružinové vzduchovky?
Vložit pružinu z hrubšího drátu – NE! Tohle nezaručuje úspěch, nejčastěji růst energie je nevelký a růst námahy při natahování obrovský. Větší energie vyžaduje aby se do hlavně dostalo větší množství stlačeného vzduchu a především o větším tlaku, takže aby se získala vyšší energie bez radikálního růstu síly natahování, tak se musí:
- zvětšit délka chodu pístu
- zvětšit napětí pružiny
- jestli už chceme vyměnit pružinu, tak musíme použít pružinu delší (20-50%) ale s menším počtem závitů (10-30% podle jakosti drátu, čím lepší tím míň závitů), tloušťka drátu beze změn nebo tlustší do 5% (s výjimkou vzduchovek s továrně sníženou silou, které vracíme do původního stavu), druh drátu – nejlepší dostupný
- hlaveň: zkrátit na rozměr méně než 20cm, opracovat konec hlavně na pravidelný tvar
- upravit hmotu pístu, i když v prakticky mají malé změny hmoty pístu v řádu 10% zanedbatelný vliv na energii
- používat těžší střelivo, těžším střelivem se získává větší výkon
Výběr hmotnosti střeliva
Maximální hmotnost střeliva záleží hlavně na výdrži pružiny. Těžké diabolky pomaleji „startují“ kvůli čemuž píst nemůže „nacpat“ do hlavně vzduch z válce a dopadne na polštář stlačeného vzduchu, který píst odhodí zpět. To způsobuje velmi rychlou změnu směru pohybu přední části pružiny a pnutí se v ní stává přiliš velké – pružina se postupně zkracuje. Ktomu navíc dochází k harmonickému chvění, jehož efekty jsou ještě horší. Takto provozovaná pružina se dá poznat podle poškození (ohnutých nebo i zlomených) několik závitů na předním konci (u spouště). Přesně vědecky si netroufám to objasnit, ale viděl jsem dost takhle poškozených pružin abych o tom neměl pochyb.
Takže k tématu:
Drát pružiny do 3mm, střelivo do 8,5 grainu
Drát pružiny do 3,3mm, střelivo do 9 grainu
Drát pružiny do 3,5mm, střelivo do 9,5 grainu
Drát pružiny do 3,7mm, střelivo do 10 grainu
Týká se to výlučně kalibru 4,5mm.
Protože průměr vinutí je u všech vzduchovek velmi podobný, tak stačí jako parametr přijmout jen průměr drátu. Problém hmotnosti střeliva zcela řeší plynová pružina, která vydrží libovolně těžké, spíš je třeba dávat pozor na příliš lehké střelivo. Některé vzduchovky mají díky optimalizované konstrukci tvrdší pružiny např. HW, jiné jsou obzvláště citlivé na oblast hmotnosti diabolek, např. Gamo.
Používání příliš těžkého střeliva s ohledem na danou vzduchovku snižuje životnost pružiny o 20-80%. Vzhledem k tomu že i tak se jedná o tisíce výstřelů a cena pružiny jsou jednotky ceny vzduchovky, tak používání těžkého střeliva nevede k nějakým velkým finančním ztrátám. Mnohem nebezpečnější je pro vzduchovku spalování oleje díky nesprávnému mazání.
Minimální hmotnost střeliva záleží od síly vzduchovky. Je možno zmenšovat hmotnost diabolky dokud to způsobuje růst výkonu, většina vzduchovek na lehkém střelivu získává nejvyšší úsťovou energii a střela může dokonce překročit rychlost zvuku. Jestli zmenšování hmotnosti začne způsobovat pokles úsťové energie, tak to znamená, že už je pro tu vzduchovku příliš lehký a jeho používání může být pro vzduchovku škodlivé. Střílení s extrémně lehkým střelivem se už prakticky rovná střílení naprázdno. V praxi je velmi obtížné nalézt střelivo s tak nízkou hmotností, aby bylo příliš lehké, a to i pro nejvýkonnější vzduchovky.
Bylo zjištěno, že optimální rychlost střely ze vzduchovky s ohledem na přesnost na větší vzdálenosti je 270m/s. Překračování rychlosti zvuku vede k nepřesnosti.
Koronování (pozn. Kubajzz: Český termín nevím) to je opracování hlavně zahloubením tak, aby kroužek ústí hlavně byl dokonale kolmý k ose hlavně, tak aby diabolka vycházela z každého závitu přesně v ten sam moment.
Čokování to je operace díky které se konec hlavně stiskne, nejčastěji válcováním, takovým způsobem, že se průměr hlavně sníží o několik mikrometrů (2-10 mikronů pro vzduchovky). Taková hlaveň zajistí více precizní vedení projektilu v momentě výletu a taky lepší utěsnění střely v hlavni ve chvíli kdy ji opouští, což snižuje ztrátu stability střely kvůli vírům, které by se mohly nerovnoměrně dostávat před střelu. Čokování dává nejlepší výsledky v případě dlouhé hlavně, kdy tlak plynů za diabolkou je příliš malý na to, aby ji dobře přitiskl ke stěnám hlavně. Továrně vyráběné čokované hlavně se vyrábí jinými metodami – jsou kované za studena rovnou z čokem nebo jsou příslušným způsobem vrtané a protahované.
Polygonální vývrt neboli mnohoúhelníkový. Hlaveň s takovým vývrtem nemá typické drážky a pole, ale její průřez má tvar mnohoúhelníku, nejčastěji 4-8 úhlů (pozn. Kubajzz: 4 asi těžko, to je čtverec). Polygonální hlavně jsou nejčastěji kované, jejich produkce je levnější a proces více automatizovaný. Výhodou je větší životnost, vyšší přesnost je pochybná – právě všechny závodní hlavně mají tradiční vývrt. Nejnovější varianta polygonálního vývrtu je vývrt sinusoidální, nejčastěji dvanáctipolový, průřez takovéto hlavně tvoří sinusoidy v kruhu. V pneumatických zbraních se nejčastěji používají tradiční vývrty nebo občas mikrodrážky, tvořené větším množstvím drážek o trojúhelníkovém průřezu.
http://www.fieldtarget.cz/ - Vše o zbraních, střelbě, srazech a HFT závodech.
Uh, některý závěry jsou v tom článku poněkud diskutabilní 
Nevím jestli se podobný technologie u vzduchovek vůbec používají. A polygonální vývrty....... nepovažuju se zrovna za znalce, ale v životě jsem žádnou neviděl ( a do čtverce už vůbec ne 
) 
EDIT:
Tak jsem si přečetl knížku o střelivu, kde se mluvilo o polygonálních vývrtech. Opravuju předchozí a dávám za pravdu polskému kolegovi - Polygonální vývrt může být "čtyřhran" protože jsou to kruhové oblouky které na sebe navazují - není problém aby ten polygonální vývrt defacto se "4ma drážkama" byl na pohled skoro kulatej. Dokonce jsem se dočet že "čtyřhrannej" polygonální vývrt se používal a snad i používá vůbec nejčastěji..... Člověk se pořád učí.
Zdroj: Caras, Ivo, Střelivo do ručních palných zbraní, Ars-Arm, Praha, 1995, ISBN 80-900833-8-2
Nevím jestli se podobný technologie u vzduchovek vůbec používají. A polygonální vývrty....... nepovažuju se zrovna za znalce, ale v životě jsem žádnou neviděl ( a do čtverce už vůbec ne ) EDIT:
Tak jsem si přečetl knížku o střelivu, kde se mluvilo o polygonálních vývrtech. Opravuju předchozí a dávám za pravdu polskému kolegovi - Polygonální vývrt může být "čtyřhran" protože jsou to kruhové oblouky které na sebe navazují - není problém aby ten polygonální vývrt defacto se "4ma drážkama" byl na pohled skoro kulatej. Dokonce jsem se dočet že "čtyřhrannej" polygonální vývrt se používal a snad i používá vůbec nejčastěji..... Člověk se pořád učí.Zdroj: Caras, Ivo, Střelivo do ručních palných zbraní, Ars-Arm, Praha, 1995, ISBN 80-900833-8-2
tak s tou pasazi ze silnejsi pruzina neprida na vykonu s tim musim velmi prudce nesouhlasit, na dalsi akci vezmu i tu svoji tunenou 630 a poradne ji zmerim ale nezvratny dukaz relativne velkeho narustu vykonu je to ze se seriovou pruzinou byla puska zastrilena na 10m a po vymene za silnejsi pruzinu aniz bych menil nastaveni miridel nesla pusku presne na 28m..taky bez problemu rozbila lahev od piva coz se mi s ni nikdy driv nepovedlo...
jinak moc zajimavej clanek..ale spousta neoverenejch hypotez v nem..ale dik kubajzi, zase mi to trosku zmoudrilo:-)
jinak moc zajimavej clanek..ale spousta neoverenejch hypotez v nem..ale dik kubajzi, zase mi to trosku zmoudrilo:-)
Na polském fóru o vzduchovkách Hatsan http://hatsan.siecplay.pl jsem našel příspěvek, který popisuje vliv kalibru, délky hlavně a dalších proměnných na střelbu. Zajímavé čtení nejen pro Hatsanisty.
Nenašel by se někdo (nemusí to být nutně Kubajzz
), kdo by přeložil obsah onoho příspěvku a zprostředkoval tak masám zajímavý zdroj informací?
Nenašel by se někdo (nemusí to být nutně Kubajzz
), kdo by přeložil obsah onoho příspěvku a zprostředkoval tak masám zajímavý zdroj informací?-
Kubajzz
- Příspěvky: 8891
- Registrován: 29 zář 2005 10:17
- Bydliště: HFT závody...
- Kontaktovat uživatele:
Ten příspěvek znám.
ad překlad - jdu na to.
ad překlad - jdu na to.
http://www.fieldtarget.cz/ - Vše o zbraních, střelbě, srazech a HFT závodech.
-
Kubajzz
- Příspěvky: 8891
- Registrován: 29 zář 2005 10:17
- Bydliště: HFT závody...
- Kontaktovat uživatele:
Tak jsem to zase přeložil, pokud možno doslovně. Přidal jsem pár poznámek, s lecčíms se opět nedá tak úplně souhlasit, ale ať si to každý přebere sám.
Zdroj: Tawerna Tureckich Strzelców (Společnost Tureckých střelců )
Autor: Akas
Ráže:
První věc, kterou byste měli vědět je, že jen pouhou změnou hlavně z kalibru 4,5mm na 5,5mm získáme okolo 20% větší energii. Jsem si tím stoprocentně jistý, protože jsem hlaveň vyměnil v mém Hatsanovi a hned jsem to změřil. Síla vzduchovky vzrostla z 16,8J na 20,6J.
Měření na kalibru 4,5mm bylo provedeno na diabolkách Tomitex plochý (0,525g), pro kalibr 5,5mm na diabolkách JSB Exact (1,064g). Koneckonců není třeba to nijak zvlášť dokazovat, potvrzují to i výrobci.
Tlaková komora: (pozn. Kubajzz: pouzdro pístu, objem stlačovaného vzduchu)
Dalším důležitým kritériem, jestli ne nejdůležitějším, je objem tlakové komory.
Pro kalibr 4,5mm získáme okolo 0,3-0,35J energie z 1cm3 objemu komory. Tehdy pracuje vzduchovka příjemně a není namáhána. Hraniční hodnoty pro kalibr 4,5mm je 0,4J z 1cm3 a pro kalibr 5,5mm je to 0,5J z 1cm3. Zvýšit tento poměr už nepomáhá žádné zvyšování síly pružiny nebo jiné úpravy.
Při této příležitosti uvedu rozměry komor u některých populárních pístových vzduchovek. A k tomu předpokládané optimální a maximální hodnoty výkonu pro některé modely v kalibru 4,5mm.
Baikal IŽ 38 - 25mm x 57mm ------------------28,0 cm3
Slavia 631 - 25mm x 62mm --------------------30,4 cm3 optimum pro kal.4,5- 9J,max. 12J
Číny QB-36/1 i QB-36/2 - 26mm x 65mm ---34,5 cm3 optimum-10,5J , max-14J
Bajkal MP512 – 25mm x 82mm ----------------40,2 cm3
Łucznik - 28mm x 70mm --------------------43,0 cm3
HW 77/97 - 26mm x 82mm --------------------43,5 cm3
AA TX/PP - 25mm x 100mm -------------------49,0 cm3
Gamo Hunter - 25mm x 100 mm --------------49,0 cm3
Hatsan 55 - 27mm x 96mm --------------------55,0 cm3 optimum -17J , maximum- 22J
Diana 48-54 - 28mm x 100mm ----------------61,5 cm3
Diana 350 - 28mm x 115mm ------------------70,7 cm3
Gamo 1250 - 29mm x 118mm ---------------- 77,9 cm3
Bajkal MP513 – 28mm x 137mm ---------------84,3cm3
Patriot 31- mm x 112mm ----------------------84,5 cm3 optimum -27J , maximum-34J
Hatsan 60 (5,5mm) a taky 75 má tu samou komoru jako Hatsan 55.
Můžeme z něho tedy vydusit okolo 28J, ale optimální hodnota pro tuhle pušku je 22J. Ovšem 22J a i těch 28J je na kalibr 5,5mm málo, ale o tom později.
Hmotnost pístu:
Píst v Hatsanech 55, 60, 70, 75 váží okolo 300g.
Při 17-ti joulové pružině během výstřelu dosáhne 13m/s, dráhu 96mm urazí za 0,01s a na konci se odrazí od okolo 1mm silného vzduchového polštáře asi 3-4mm vzad (tedy asi 4-5mm od čela pouzdra).
Kdyby se neodrazil, vzduchovka by získala asi 1-1,5J výkonu navíc. Pro zajímavost napíšu, že aby se neodrazil zpět od vzduchové podušky, musel by vážit asi 1kg.
Jak hmotnost pístu ovlivňuje účinnost vzduchovky a rychlost cyklu výstřelu?
Píst v mém Hatsanovi teď váží 365g a to díky 5cm dlouhému ocelovému vodítku v přední části pružiny.
Získal jsem tím nevelké vylepšení účinnosti a moje vzduchovka má malý pokles energie u těžkých diabolek. Například v kalibru 4,5mm u diabolky 0,5g získám 16,8J a při diabolce těžké 0,7g mám 16J. Kdyby můj píst vážil 200g, rozdíl by byl i 2-3J. Při této příležitosti povím, že pro 17-ti joulové vzduchovky v kalibru 4,5mm je optimální váha diabolky 0,45g, když se zvýší nebo sníží její hmotnost, účinnost vzduchovky bude klesat. Vadou těžkých pístů je jejich větší zpětný ráz a delší cyklus výstřelu což má negativní vliv na přesnost soustavy střelec + vzduchovka. Díky lehkým pístům získáme kratší cyklus výstřelu a pocítíme menší zpětný ráz, což se projeví větší přesností soustavy střelec + vzduchovka.
Ale větší přesnost je vykoupena nižší účinností, větší citlivostí na těžší střelivo (velký pokles síly) a taky větším odrazem od vzduchové podušky, čili tzv. silný kop dopředu co má negativní vliv na optiku. Je to kompromis protože lepší přesnost vyžaduje rychlejší cyklus výstřelu. Ve zkratce je možno říct, že pružina a optika si žádá těžké písty (protože déle vydrží). A střelec vyžaduje lehké písty protože přesněji střílí.
(pozn, Kubajzz: No já myslím, že to má autor trochu pomotané. Pochybuji , že by lehčí píst více ničil optiku, stačí si představit, co by asi s optikou dělal ten jeho 1kg píst.)
Pružina:
Pro rychlý cyklus výstřelu by pružina měla mít velké vstupní napětí a strmou charakteristiku, jinak řečeno aby rychle pružila. Tohle získáme menším počtem závitů a menším vnitřním průměrem. Vadou tohoto řešení je krátká životnost pružiny, jen několik tisíc výstřelů. Čím více závitů a čím větší vnitřní průměr, tím je pružina méně namáhána, ale prodlužuje se tím cyklus výstřelu.
Při 17J v kalibru 4,5mm Hatsan vyžaduje od pružiny celkové (spolu se vstupním) napětí o velikosti 75kg, pro 22J je to okolo 100kg, pro 28J v kalibru 5,5mm je požadováno okolo 105kg.
Hatsan v ráži 4,5mm má okolo 40% účinnost, čili 40% potenciální energie, je změněno na kinetickou energii diabolky. Ráže 5,5mm má zhruba 50% účinnost.
Balistika diabolky:
Nejdůležitější je, aby diabolka nepřekračovala rychlost zvuku (340m/s), protože její tvar není uzpůsoben pro nadzvukové rychlosti. U 22 joulového Hatsana v ráži 4,5mm je tato obava namístě jen při použití ultralehkého střeliva Prométheus. Ale už u Patriota ráže 4,5mm, který má z továrny kolem 33J, můžeme rychlost zvuku překračovat už populárním JSB Exact Diabolo. Diabolky v kalibru 4,5mm o hmotnosti 0,5g jsou optimální pro rychlosti okolo 240m/s a vzdálenost 20-50m, při větších rychlostech v řádu 300m/s se stávají méně předvídatelné, kromě menšího poklesu.
Diabolky v ráži 5,5mm a hmotnosti cca 1g si zachovávají vysokou stabilitu při rychlostech 280m/s. Tato rychlost se pro ně zdá být optimální. Bohužel energie, kterou by musely mít při této rychlosti je okolo 40J (například u JSB Exact Diabolko je to 42J). V zesíleném 22 joulovém Hatsanovi, by výše uvedené střelivo dosáhlo jen 200m/s, kvůli čemuž se nijak zvlášť nehodí pro střelbu na víc než 40m a to z důvodu drastického poklesu. V maximálně našláplém 28joulovém Hatsanovi, by střelivo dosáhlo 230m/s a pokles by byl srovnatelný s 15 joulovými vzduchovkami v ráži 4,5mm.
Mimo nemožnost dosáhnutí optimální rychlosti pro 1g diabolky v 5,5mm Hatsanech, stále zůstávají zachovány typické vlastnosti těžkých diabolek : mnohem větší odolnost na poryvy větru, pomalejší pokles energie během letu, velká destruktivní síla. Řeknu to tak, že při lehkém větru bych na 50m radši střílel ze středně zesíleného Hatsana 5,5mm o síle 25J, než z normálního 17joulového v kalibru 4,5mm. Kromě velkého rozdílu v rychlostech 216 – 250m/s a mnohem většího poklesu, větší odolnost proti větru by měla dát lepší výsledky.
(pozn. Kubajzz: Autor tady docela střílí čísla, nejsem si zcela jistý jak přišel na ta optima 240m/s pro 4,5mm a 280m/s pro 5,5mm. V lepším případě empiricky, v horším si to vymyslel. A záleží taky na tvaru diabolek, jiná rychlost to bude pro placatou a jiná pro kulatou a takovému broku to bude asi jedno.)
Délka hlavně:
Mnoho zdrojů udává, že hlaveň pružinové vzduchovky lze zkrátit do 25cm. Shoduji se s tímto názorem, protože diabolky JSB Exact v mém Hatsanu v kalibru 5,5mm při výkonu 20,6J na 15cm úseku hlavně dosahují okolo 90% své maximální rychlosti. Zjistil jsem to ze zkušenosti.
(pozn. Kubajzz: Možná je to pravda, ale fakt by mě zajímalo, jak na to přišel.)
Proč se zkracuje hlaveň?
Z několika důvodů:
1. Estetika, aby šel nasadit tlumič nebo separátor
2. Zkracuje se cyklus výstřelu o 6-8% v závislosti na vzduchovce.
3. Zmenšuje se kmit a chvění hlavně.
Závěr:
Soudím, že reálná hranice výkonu u pružinových vzduchovek jsou někde mezi 40-50J. Samozřejmě že je možné stvořit „něco“ s 100J i více, ale otázkou je, jak by se to natahovalo, jaký by byl zpětný ráz a jaká by byla přesnost?
Popustil jsem uzdu vlastní fantazii a níže popíšu moji hypotetickou 50J vzduchovku v kalibru 5,5mm.
Napínací síla by byla kolem 200kg. Při převodu 1:5 bychom ji museli natahovat silou 40kg abychom stlačili pružinu. Píst těžký 0,5kg by urazil dráhu 120mm a způsobil by silný zpětný ráz a dlouhý cyklus výstřelu, aby se trochu omezilo to kopnutí, musela by ta vzduchovka vážit nejméně 5-6kg.
Výzbroj pro silné lidi.
(pozn. Kubajzz: 40kg nátah
– to snad ani nepotřebuje komentář )
Zdroj: Tawerna Tureckich Strzelców (Společnost Tureckých střelců
)Autor: Akas
Ráže:
První věc, kterou byste měli vědět je, že jen pouhou změnou hlavně z kalibru 4,5mm na 5,5mm získáme okolo 20% větší energii. Jsem si tím stoprocentně jistý, protože jsem hlaveň vyměnil v mém Hatsanovi a hned jsem to změřil. Síla vzduchovky vzrostla z 16,8J na 20,6J.
Měření na kalibru 4,5mm bylo provedeno na diabolkách Tomitex plochý (0,525g), pro kalibr 5,5mm na diabolkách JSB Exact (1,064g). Koneckonců není třeba to nijak zvlášť dokazovat, potvrzují to i výrobci.
Tlaková komora: (pozn. Kubajzz: pouzdro pístu, objem stlačovaného vzduchu)
Dalším důležitým kritériem, jestli ne nejdůležitějším, je objem tlakové komory.
Pro kalibr 4,5mm získáme okolo 0,3-0,35J energie z 1cm3 objemu komory. Tehdy pracuje vzduchovka příjemně a není namáhána. Hraniční hodnoty pro kalibr 4,5mm je 0,4J z 1cm3 a pro kalibr 5,5mm je to 0,5J z 1cm3. Zvýšit tento poměr už nepomáhá žádné zvyšování síly pružiny nebo jiné úpravy.
Při této příležitosti uvedu rozměry komor u některých populárních pístových vzduchovek. A k tomu předpokládané optimální a maximální hodnoty výkonu pro některé modely v kalibru 4,5mm.
Baikal IŽ 38 - 25mm x 57mm ------------------28,0 cm3
Slavia 631 - 25mm x 62mm --------------------30,4 cm3 optimum pro kal.4,5- 9J,max. 12J
Číny QB-36/1 i QB-36/2 - 26mm x 65mm ---34,5 cm3 optimum-10,5J , max-14J
Bajkal MP512 – 25mm x 82mm ----------------40,2 cm3
Łucznik - 28mm x 70mm --------------------43,0 cm3
HW 77/97 - 26mm x 82mm --------------------43,5 cm3
AA TX/PP - 25mm x 100mm -------------------49,0 cm3
Gamo Hunter - 25mm x 100 mm --------------49,0 cm3
Hatsan 55 - 27mm x 96mm --------------------55,0 cm3 optimum -17J , maximum- 22J
Diana 48-54 - 28mm x 100mm ----------------61,5 cm3
Diana 350 - 28mm x 115mm ------------------70,7 cm3
Gamo 1250 - 29mm x 118mm ---------------- 77,9 cm3
Bajkal MP513 – 28mm x 137mm ---------------84,3cm3
Patriot 31- mm x 112mm ----------------------84,5 cm3 optimum -27J , maximum-34J
Hatsan 60 (5,5mm) a taky 75 má tu samou komoru jako Hatsan 55.
Můžeme z něho tedy vydusit okolo 28J, ale optimální hodnota pro tuhle pušku je 22J. Ovšem 22J a i těch 28J je na kalibr 5,5mm málo, ale o tom později.
Hmotnost pístu:
Píst v Hatsanech 55, 60, 70, 75 váží okolo 300g.
Při 17-ti joulové pružině během výstřelu dosáhne 13m/s, dráhu 96mm urazí za 0,01s a na konci se odrazí od okolo 1mm silného vzduchového polštáře asi 3-4mm vzad (tedy asi 4-5mm od čela pouzdra).
Kdyby se neodrazil, vzduchovka by získala asi 1-1,5J výkonu navíc. Pro zajímavost napíšu, že aby se neodrazil zpět od vzduchové podušky, musel by vážit asi 1kg.
Jak hmotnost pístu ovlivňuje účinnost vzduchovky a rychlost cyklu výstřelu?
Píst v mém Hatsanovi teď váží 365g a to díky 5cm dlouhému ocelovému vodítku v přední části pružiny.
Získal jsem tím nevelké vylepšení účinnosti a moje vzduchovka má malý pokles energie u těžkých diabolek. Například v kalibru 4,5mm u diabolky 0,5g získám 16,8J a při diabolce těžké 0,7g mám 16J. Kdyby můj píst vážil 200g, rozdíl by byl i 2-3J. Při této příležitosti povím, že pro 17-ti joulové vzduchovky v kalibru 4,5mm je optimální váha diabolky 0,45g, když se zvýší nebo sníží její hmotnost, účinnost vzduchovky bude klesat. Vadou těžkých pístů je jejich větší zpětný ráz a delší cyklus výstřelu což má negativní vliv na přesnost soustavy střelec + vzduchovka. Díky lehkým pístům získáme kratší cyklus výstřelu a pocítíme menší zpětný ráz, což se projeví větší přesností soustavy střelec + vzduchovka.
Ale větší přesnost je vykoupena nižší účinností, větší citlivostí na těžší střelivo (velký pokles síly) a taky větším odrazem od vzduchové podušky, čili tzv. silný kop dopředu co má negativní vliv na optiku. Je to kompromis protože lepší přesnost vyžaduje rychlejší cyklus výstřelu. Ve zkratce je možno říct, že pružina a optika si žádá těžké písty (protože déle vydrží). A střelec vyžaduje lehké písty protože přesněji střílí.
(pozn, Kubajzz: No já myslím, že to má autor trochu pomotané. Pochybuji , že by lehčí píst více ničil optiku, stačí si představit, co by asi s optikou dělal ten jeho 1kg píst.)
Pružina:
Pro rychlý cyklus výstřelu by pružina měla mít velké vstupní napětí a strmou charakteristiku, jinak řečeno aby rychle pružila. Tohle získáme menším počtem závitů a menším vnitřním průměrem. Vadou tohoto řešení je krátká životnost pružiny, jen několik tisíc výstřelů. Čím více závitů a čím větší vnitřní průměr, tím je pružina méně namáhána, ale prodlužuje se tím cyklus výstřelu.
Při 17J v kalibru 4,5mm Hatsan vyžaduje od pružiny celkové (spolu se vstupním) napětí o velikosti 75kg, pro 22J je to okolo 100kg, pro 28J v kalibru 5,5mm je požadováno okolo 105kg.
Hatsan v ráži 4,5mm má okolo 40% účinnost, čili 40% potenciální energie, je změněno na kinetickou energii diabolky. Ráže 5,5mm má zhruba 50% účinnost.
Balistika diabolky:
Nejdůležitější je, aby diabolka nepřekračovala rychlost zvuku (340m/s), protože její tvar není uzpůsoben pro nadzvukové rychlosti. U 22 joulového Hatsana v ráži 4,5mm je tato obava namístě jen při použití ultralehkého střeliva Prométheus. Ale už u Patriota ráže 4,5mm, který má z továrny kolem 33J, můžeme rychlost zvuku překračovat už populárním JSB Exact Diabolo. Diabolky v kalibru 4,5mm o hmotnosti 0,5g jsou optimální pro rychlosti okolo 240m/s a vzdálenost 20-50m, při větších rychlostech v řádu 300m/s se stávají méně předvídatelné, kromě menšího poklesu.
Diabolky v ráži 5,5mm a hmotnosti cca 1g si zachovávají vysokou stabilitu při rychlostech 280m/s. Tato rychlost se pro ně zdá být optimální. Bohužel energie, kterou by musely mít při této rychlosti je okolo 40J (například u JSB Exact Diabolko je to 42J). V zesíleném 22 joulovém Hatsanovi, by výše uvedené střelivo dosáhlo jen 200m/s, kvůli čemuž se nijak zvlášť nehodí pro střelbu na víc než 40m a to z důvodu drastického poklesu. V maximálně našláplém 28joulovém Hatsanovi, by střelivo dosáhlo 230m/s a pokles by byl srovnatelný s 15 joulovými vzduchovkami v ráži 4,5mm.
Mimo nemožnost dosáhnutí optimální rychlosti pro 1g diabolky v 5,5mm Hatsanech, stále zůstávají zachovány typické vlastnosti těžkých diabolek : mnohem větší odolnost na poryvy větru, pomalejší pokles energie během letu, velká destruktivní síla. Řeknu to tak, že při lehkém větru bych na 50m radši střílel ze středně zesíleného Hatsana 5,5mm o síle 25J, než z normálního 17joulového v kalibru 4,5mm. Kromě velkého rozdílu v rychlostech 216 – 250m/s a mnohem většího poklesu, větší odolnost proti větru by měla dát lepší výsledky.
(pozn. Kubajzz: Autor tady docela střílí čísla, nejsem si zcela jistý jak přišel na ta optima 240m/s pro 4,5mm a 280m/s pro 5,5mm. V lepším případě empiricky, v horším si to vymyslel. A záleží taky na tvaru diabolek, jiná rychlost to bude pro placatou a jiná pro kulatou a takovému broku to bude asi jedno.)
Délka hlavně:
Mnoho zdrojů udává, že hlaveň pružinové vzduchovky lze zkrátit do 25cm. Shoduji se s tímto názorem, protože diabolky JSB Exact v mém Hatsanu v kalibru 5,5mm při výkonu 20,6J na 15cm úseku hlavně dosahují okolo 90% své maximální rychlosti. Zjistil jsem to ze zkušenosti.
(pozn. Kubajzz: Možná je to pravda, ale fakt by mě zajímalo, jak na to přišel.)
Proč se zkracuje hlaveň?
Z několika důvodů:
1. Estetika, aby šel nasadit tlumič nebo separátor
2. Zkracuje se cyklus výstřelu o 6-8% v závislosti na vzduchovce.
3. Zmenšuje se kmit a chvění hlavně.
Závěr:
Soudím, že reálná hranice výkonu u pružinových vzduchovek jsou někde mezi 40-50J. Samozřejmě že je možné stvořit „něco“ s 100J i více, ale otázkou je, jak by se to natahovalo, jaký by byl zpětný ráz a jaká by byla přesnost?
Popustil jsem uzdu vlastní fantazii a níže popíšu moji hypotetickou 50J vzduchovku v kalibru 5,5mm.
Napínací síla by byla kolem 200kg. Při převodu 1:5 bychom ji museli natahovat silou 40kg abychom stlačili pružinu. Píst těžký 0,5kg by urazil dráhu 120mm a způsobil by silný zpětný ráz a dlouhý cyklus výstřelu, aby se trochu omezilo to kopnutí, musela by ta vzduchovka vážit nejméně 5-6kg.
Výzbroj pro silné lidi.
(pozn. Kubajzz: 40kg nátah
– to snad ani nepotřebuje komentář )http://www.fieldtarget.cz/ - Vše o zbraních, střelbě, srazech a HFT závodech.
ale já bych pak tu spoušť rozhodně nemačkal