->Sralpes: tak můj náhled ohledně možných "nápravných opatření":
Sralpes píše: lekci tak, aby si to pamatoval, ale aby mě nezavřeli?
na (pře)vychovávání loupežníků nějakými lekcemi se vyrezignuj, plýtváš + riskuješ: jsou to vzteklí psi, nezměníš je: neznají stud ani svědomí, jen sebelítost. Hlavně ale pokud Ti před vyšetřovatelem ujede věta "abych mu dal lekci", dosteneš větší flastr nežli on za všechny ty vloupačky dohromady - a IMHO je to tak správně, pomatení mstitelé jsou větší hrozba nežli krádeže vajíček. A i pokud bys mu (i opakovaně) vynadal do bezvědomí, až vyleze z JIPky a sundají mu sádry, Tvou adresu už zná, dá si chvíli na zotavení => příště k Vám nepůjde jen loupit, ale zase on Tebe převychovávát - pro změnu dle jeho představ: třeba jen zapálením baráku, spíše ale ještě násilněji.
Sralpes píše: zvonek na fotobuňku před garáž. Když mi zazvoní zvonek, vylezu z postele ...
a pak hlavně ale nechoď ven: měj soucit s loupežníkem vyděšeným xmrti už tím zvonkem, pokud na něj ještě vybafneš Ty, strachy bez sebe třeba zazmatkuje, kuchne Tě do střev - a neštěstí hotové pro oba. Raději beze stresu zavolej (mobilem připraveným vedle postele) na 112, možná tam pošlou výjezdovku PČR (tito akční týpci to nejspíš uvítají: noční honičky jsou milé zpestření) nebo se na to spíše vyserou - ale každopádně ještě tak můžeš směrem k fotobuňce z okna zakřičet, že výjezdovka už je na cestě, že možná ještě stihne zdrhnout, ale asi už ne, tak ať se vysere na další kradení a rychle zmizí.
Ještě lepší nežli samotný zvonek na fotobuňku bude z relátka čidla napájet i exteriérové bodovky (takové ty skoro světlomety, co prozáří chodníčky + schovky po pozemku), třeba loupežníka osvítí a on prozře, zdrhne a už se nevrátí. A ještě lepší bude mít nezávisle na čidlo pohybu kamerový nahrávací systém: ceny jsou nizoučké, začínají na 20% ceny onoho ukradeného kola
http://www.gme.cz/cz/kamera-zaznam-na-s ... 0-001.html, nahrávají i za tmy - pokud budeš kartu s videi pravidleně prohlížet, stihneš postřehnout kdy si kdo garage šel před noční akcí prohlédnout; pokud si nevšimneš, tak aspoň budeš mít po činu video se zlodějem. Třeba na něm i poznáš, komu máš jít za návštěvu poděkovat - nejspíš to bude sousedův kluk či Tvůj vlastní kamarád, nebo místní zpustlý nezaměstnaný či homeless.
Sralpes píše: Nemám ZP, je mi 24
limit je 21 let, tedy najdi nejbližší oddělení Zbraní a střeliva PČR, zjisti kde jsou přípravné kurzy => udělej si zbroják. Je to součástí elementární gramotnosti, IMHO barák beze zbraně je nezodpovědnost ÷ bezohlednost.
Sralpes píše: ... Co se stane když zloděje postřelím v mé garáži tou perkusní zbraní,nebo šípem ... Co když ho střelím otrávenou diabolkou ... Co když mu tou vzduchovkou ustřelím ucho ...
u nás smíš (čímkoliv) střílet jen na přímé odvrácení útočného pokusu, pokud již útok začal a trvá. Střílet lze i do nástupu útoku - tedy klidně i proti holejm rukám pokud útočník na 4 metry ode mne nakročil k útočnému pokusu. Ale jakmile útok zastaví (či jen přeruší), palbu musíš ustat. Vystřelíš-li neoprávněně, odsedíš si to; i pokud vystřelíš oprávněně, bude Tě čekat vyšetřování (a u něj: překrucování důkazů, sofistikované urážení, ponižování, obviňování, hrozby-strašení, pocity křivdy, bezmocný vztek - snaha Tě vytočit, abys ztratil kontrolu a řekl čeho hned pak budeš litovat) a pak asi i soud - možná i hodně drahý. Takže obecná rada zní: raději nestřílet (ničím). Rozhodně nestřílet pro zahnání zloděje ode vrat či z pozemku (ani diabolama), určitě nestřílet na prchajícího zloděje (i s lupem < několik megaKč), už vůbec ne ze msty či proto aby dostal lekci. Pálit začít vážně leda abych zabránil aby mne zloděj zranil. Pak ale je lepší hned střílet tak, aby nepřežil hned první (jedinou) ránu. Jediná rána vypadá u soudu nejlépe. Ale přeživší svědci ze spodiny jsou průser - sami lžou, přivolávají si další křivé svědky, jsou právně zkušenější nežli oběti, mají osvědčené (křivácké) právníky, ... - je lepší aby nebyli. Přežije-li první ránu, nutno rychle vypálit pár dalších dokud stojí - aby mohly být zdůvodněny trvající hrozbou. Do ležících ale už nestřílet (i to lze zakamuflovat, ale vždy je to vyšší risk). Jde o vážné věci - až o život, tak žádnou lítost či jinou slabost. Po příjezdu PČR neříci ani slovo, nedat na to, že se tváří jako přátelé (a rozhodně jim nic nepodepisovat!) - mají jiný zájem nežli oběť, nebude jim vadit obvinit Tebe, aby se rychleji zbavili případu. Zlodějíček může i být jejich donašeč či chráněněc - mohou chránit jeho, Tebe klidně obětovat. Musíš od začátku deklarovat svůj šok, hrůzu - dožadovat péče psychologa, mluvit-vypovídat začít teprve až po konzultaci s právníkem. Do jeho příchodu ani slovo! Nikdy PČR nic nevysvětlovat, nediskutovat! I oni sami nakonec uvítají, pokud zůstane jen jediná verze příběhu, která bude navíc právníkem sladěná s hmotnými důkazy.
Pubertality jako otrávenou diabolku komentovat nebudu.