Rizika varovneho vystrelu
Moderátoři: Moderátoři, GunShop.cz
zdar,
já do fyziky nevidím ani náhodou, ale selský rozum mi říká, že kulka padající -jak to říct- z výšky volným pádem bude mít asi tak stejný účinek, jako kdyby padala třeba ze střechy 10patrového domu, ne? tj nic moc..
Znovu říkám, fyzice nerozumím. Ale když střelím dejme tomu ideálně kolmo k zemi (nahoru samozřejmě) ,střela bude ztrácet rychlost,v určitém místě se zastaví a začne padat dolů volným pádem, ale při té malé hmotnosti plus tření vzduchu to přece nemůže nabrat cestou zpátky takovou rychlost a energii, aby to neco prostřelilo??? Opravte mě prosím, jestli se pletu. Taky z hlavně to vyletí špičkou napřed, ale zpátky se to musí ve vzduchu různě otáčet, takže zase mínus teoretický účinek při dopadu.
shtn
já do fyziky nevidím ani náhodou, ale selský rozum mi říká, že kulka padající -jak to říct- z výšky volným pádem bude mít asi tak stejný účinek, jako kdyby padala třeba ze střechy 10patrového domu, ne? tj nic moc..
Znovu říkám, fyzice nerozumím. Ale když střelím dejme tomu ideálně kolmo k zemi (nahoru samozřejmě) ,střela bude ztrácet rychlost,v určitém místě se zastaví a začne padat dolů volným pádem, ale při té malé hmotnosti plus tření vzduchu to přece nemůže nabrat cestou zpátky takovou rychlost a energii, aby to neco prostřelilo??? Opravte mě prosím, jestli se pletu. Taky z hlavně to vyletí špičkou napřed, ale zpátky se to musí ve vzduchu různě otáčet, takže zase mínus teoretický účinek při dopadu.
shtn
Tak teda:
Výpočet není až tak snadný, ani některé komerčně dostupné programy na balistku nepočítají pro větší úhly výstřelu. Pokud by se postupovalo středoškolsky, šlo by z Newtonova vztahu šla určit maximální rychlost při pádu, na to se na střední počítají příklady.
Jenže:
My nevíme jestli střela vůbec stačí dosáhnou tuto rychlost než dopadne na zem.
Odpor vzduchu závisí na rychlosti střely.
Takže je nutné řešit úlohu numericky, navíc je vhodné započíst změny atmosféry s výškou. Přikládám výpočet pro tyto podmínky:
Tlak vzduchu 1000hPa
Vlhkost 50%
Teplota 15C
Úhel výstřelu 89.9deg
9mm Luger FMJ S&B 7.5g, v0 = 390m/s
Střela dopadne ve vzdálenosti cca 4m od střelce za 29s s dopadovou energií 23J
308win FMJ S&B 9.55g, v0 = 856m/s
Střela dopadne ve vzdálenosti cca 13m od střelce za 49s s dopadovou energií 96J
Toto bylo spočítáno pro případ, pokud by střela po celou dobu letěla špičkou napřed. Jenže ono to bude tak že se při „pádu“ otočí dnem dolů a odpor vzduchu vzroste. U té pistolové střely to nebude tak podstatné, u puškové ten rozdíl bude větší. Těžko říct kolikrát, protože se běžně neměří odpor střel vystřelených dnem dopředu, ale odhaduji že odpor u puškové střely by mohl být maximálně 3x větší (ale spíš míň). Pro dvojnásobné zvětšení odporu vzduchu by vyšlo:
308win FMJ S&B 9.55g, v0 = 856m/s
Střela dopadne ve vzdálenosti cca 10m od střelce za 51s s dopadovou energií 51J
Výpočet není až tak snadný, ani některé komerčně dostupné programy na balistku nepočítají pro větší úhly výstřelu. Pokud by se postupovalo středoškolsky, šlo by z Newtonova vztahu šla určit maximální rychlost při pádu, na to se na střední počítají příklady.
Jenže:
My nevíme jestli střela vůbec stačí dosáhnou tuto rychlost než dopadne na zem.
Odpor vzduchu závisí na rychlosti střely.
Takže je nutné řešit úlohu numericky, navíc je vhodné započíst změny atmosféry s výškou. Přikládám výpočet pro tyto podmínky:
Tlak vzduchu 1000hPa
Vlhkost 50%
Teplota 15C
Úhel výstřelu 89.9deg
9mm Luger FMJ S&B 7.5g, v0 = 390m/s
Střela dopadne ve vzdálenosti cca 4m od střelce za 29s s dopadovou energií 23J
308win FMJ S&B 9.55g, v0 = 856m/s
Střela dopadne ve vzdálenosti cca 13m od střelce za 49s s dopadovou energií 96J
Toto bylo spočítáno pro případ, pokud by střela po celou dobu letěla špičkou napřed. Jenže ono to bude tak že se při „pádu“ otočí dnem dolů a odpor vzduchu vzroste. U té pistolové střely to nebude tak podstatné, u puškové ten rozdíl bude větší. Těžko říct kolikrát, protože se běžně neměří odpor střel vystřelených dnem dopředu, ale odhaduji že odpor u puškové střely by mohl být maximálně 3x větší (ale spíš míň). Pro dvojnásobné zvětšení odporu vzduchu by vyšlo:
308win FMJ S&B 9.55g, v0 = 856m/s
Střela dopadne ve vzdálenosti cca 10m od střelce za 51s s dopadovou energií 51J
Naposledy upravil(a) KING dne 28 úno 2007 17:03, celkem upraveno 1 x.
Obracet ve vzduchu by se to nemělo - aspoň ne příliš. Příroda jde cestou nejmenšího odporu - takže by se STŘELA (jak jsem byl upozorněn před několika příspěvky, kulky mám mezi nohama ) měla relativně ustálit. Jednou provždy: NA HMOTNOSTI NEZÁLEŽÍ - pokud se tedy bavíme o RYCHLOSTI. U ENERGIE, kterou střela při pádu nabere, je to samozřejmě o něčem jiném, tam už hmotnost hraje podstatnou roli. To tření vzduchu ji opravdu zbrzdí (ovšem při malé ploše střely jsi nejsem jist, nakolik výrazně). A o tom, co to udělá při dopadu se tu celou dobu bavíme. KING to slíbil zjistit. Každopádně - já bych tím asi dostat nechtěl.
King:
Ja jenom chci videt tu "strikacku" co tu 7,5g strelu z 9L vysmahne 590m/s To bude asi nejaka karabina
Jinak samozrejme mas pravdu. Vubec to neni jednoduche, jelikoz odpor vzduchu se meni v zavislosti na rychlosti padajiciho predmetu a hustoty samotneho plynu. Oboji vsak ma nejakou zavislost. Spocitat se to da. Otazkou je, zda je to pro tento thread tak dulezite (zda 50J ci 80J). Diru do hlavy ti to udela kazdopadne
Ja jenom chci videt tu "strikacku" co tu 7,5g strelu z 9L vysmahne 590m/s To bude asi nejaka karabina
Jinak samozrejme mas pravdu. Vubec to neni jednoduche, jelikoz odpor vzduchu se meni v zavislosti na rychlosti padajiciho predmetu a hustoty samotneho plynu. Oboji vsak ma nejakou zavislost. Spocitat se to da. Otazkou je, zda je to pro tento thread tak dulezite (zda 50J ci 80J). Diru do hlavy ti to udela kazdopadne
Kluci nechci nic rikat ale ja si fakt myslim ze to cloveka zabije vyzkousim to nekde najit jelikoz jsem to nekde cetl myslim ze v nejakej brozure nebo na netu.A hlavne neverim tomu ze kdyz na Tebe nekdo pujde tak ty vystrelis do vzduchu pod uhlem 90° takze z toho plyne ze vypocty budou zase uplne jiny
Na discovery dávají bořiče mýtů a tam zkoušely jestly je možné zabít člověka čtvrtákem vyhozeným z mrakodrapu.Kamerou změřily rychlost dopadu čtvrtáku na chodník a potom stejnou rychlostí čtvrták vystřelovali na lebku potaženou balistickým gelem.Sotva to poškodilo(kůži).Natož aby to poškodilo lebku.Na jedněch čarodějnicích jsem byl svědkem jak jednomu čumilovi rozsekla vypálená světlice co spadla z nebe obočí.Ale to vše.A střela která poletí z 1km určitě nepoletí špičkou dolu,protože těžiště je uplně někde jinde.Kdo bydlí v paneláku at vyzkouší.
Tak chlapy neco jsem nasel tak mi zase nekdo presvedcil o opaku tak kluci muzem strilet do vzduchu
citace:"
Mějme např. 9 mm náboj se střelou o hmotnosti 9 gramů, vystřelenou kolmo vzhůru rychlostí 360 m·s-1. Takto vystřelená střela doletí do výšky cca 800 m. Z této výšky zpět na zem pak dopadne rychlostí cca 70 m/s. Obecně problematické je hodnocení účinku střel na živé tkáně. Je zřejmé, že účinek bude ovlivněn řadou faktorů - konstrukcí a materiály střely, vlastnostmi zasažené části těla atd. Pro posouzení účinku, který nelze bez bojového použití prakticky ověřovat, se používá celá řada nejrůznějších kritérií, např.:
* na nechráněnou živou sílu v polním stejnokroji je nutná kinetická dopadová energie střely min. 100 J (samozřejmě, že živá síla má i méně odolné části). V našem případě má střela energii 0,5·9·10-3·702 = 22,05 J
* na nechráněnou živou sílu v polním stejnokroji je nutná specifická dopadová kinetická energie střely min. 1 MJ·m-2. V našem případě je tato dopadová kinetická energie vztažená na jednotku příčné plochy střely 22,05·4/[3,14·(9·10-3)2] = 0,35 MJ/m2
* řada dalších kritérií je uvedena např. v knize Kneubuehl, B.P.: Balistika. Naše vojsko Praha. 2004. ISBN 80-206-0749-8. Jedním z uváděných kritérií je tzv. PIR kritérium, které by mělo být větší než cca 50. V našem případě je pouze cca 6.
Závěr: Takto vystřelená střela bude po dopadu na zem proti živé síle prakticky neúčinná (neřešíme zde malou pravděpodobnost zásahu oka či krční tepny).
konec citace"
(doc. Ing. Stanislav BEER, CSc. z Univerzity Obrany v Brně)
citace:"
Mějme např. 9 mm náboj se střelou o hmotnosti 9 gramů, vystřelenou kolmo vzhůru rychlostí 360 m·s-1. Takto vystřelená střela doletí do výšky cca 800 m. Z této výšky zpět na zem pak dopadne rychlostí cca 70 m/s. Obecně problematické je hodnocení účinku střel na živé tkáně. Je zřejmé, že účinek bude ovlivněn řadou faktorů - konstrukcí a materiály střely, vlastnostmi zasažené části těla atd. Pro posouzení účinku, který nelze bez bojového použití prakticky ověřovat, se používá celá řada nejrůznějších kritérií, např.:
* na nechráněnou živou sílu v polním stejnokroji je nutná kinetická dopadová energie střely min. 100 J (samozřejmě, že živá síla má i méně odolné části). V našem případě má střela energii 0,5·9·10-3·702 = 22,05 J
* na nechráněnou živou sílu v polním stejnokroji je nutná specifická dopadová kinetická energie střely min. 1 MJ·m-2. V našem případě je tato dopadová kinetická energie vztažená na jednotku příčné plochy střely 22,05·4/[3,14·(9·10-3)2] = 0,35 MJ/m2
* řada dalších kritérií je uvedena např. v knize Kneubuehl, B.P.: Balistika. Naše vojsko Praha. 2004. ISBN 80-206-0749-8. Jedním z uváděných kritérií je tzv. PIR kritérium, které by mělo být větší než cca 50. V našem případě je pouze cca 6.
Závěr: Takto vystřelená střela bude po dopadu na zem proti živé síle prakticky neúčinná (neřešíme zde malou pravděpodobnost zásahu oka či krční tepny).
konec citace"
(doc. Ing. Stanislav BEER, CSc. z Univerzity Obrany v Brně)