Fórum GunShop.cz - zbraně, střelivo, optika

Hodně fórově vymyšlenej záchyt závěru-je tam takové přítlačné perko,jak z autíčka pro Barbie
Taky tvar ozubu záchytu je podivně ,,přešlechtěnej,,což se později projeví na funkčnosti (nezachytí) a nakonec-v nerezu všechny ,,tlukoucí,, a namáhané body těžce ubývají-myslím,že jsem měnil i vytahovač.To byla moje A75,ale hlaveň s tím tlustým ústím byla perfektní.

Aha, toto má záchyt řešený jako Sig, pružinka je tam poměrně silná. Ohledně opotřebení zatím nemohu sloužit, nemá toho moc nastříleno, navíc jsem k ní přišel už ve stavu skoro fungl, uvidíme časem, zatím nikde žádný úbytek materiálu nevidím.

Jen ať Ti slouží ku radosti.Jak už jsem řekl,je to moc elegantní a na našich střelnicích neokoukaná individualita.

To jste mě uklidnili. Zdá se že žádné konstrukční chyby se nekonají. Předpokládal jsem nějaké fatální chyby. Záchyt je dosti podobný ČZ75, pérko je dle mého názoru OK! Při rozborce a zborce to chce trochu citu a nepoužívat násilí. ČZ 75 má pro tento úkon vyznačené rysky, které určují polohu závěru vůči tělu. Astra má pouze oblouček v závěru. Co se týče opotřebení ozubu, nemám zatím vlastní zkušenost. Problémy s vymačkáváním nerezu mají i jiné značky. Takže Astry jsou celkem v pohodě.

Určitě.Nelze říct,že je to špatná pistole.Je patrná poctivá snaha výrobce,přesnost také o mnohém kladně vypovídá,a pro určení ke kterému byla vyráběna měla ve své době jistě všechny předpoklady.Všechna čest.A na okraj:zvuk závěru měla absolutně nejkrásnější-jak v Tarantinových filmech

rám je ze slitiny?

Ne,není.Nerezovka byla normální stainless(bohužel měkčí směs) a brynýrovaný jsou železo-ocel.

Jj, souhlasím, já mám normální rezovou ocel, tvrdou odhadem jako ČZ 75 (zkoušeno pod střenkami důlčíkem), postupem času si začali kucí španělští dát záležet.

to do toho jako jebneš důlčikem naprosto stejnou silou a pak to zkoumáš pod mikroskopem?

Astra A-75 se také dělala s lehkým tělem z "hliníku", označení je A-75L.

To Alfonss: to doho bouchne jak když rozbíjel atom kladivem ten vědec v císařově pekaři
ty seš tu nejvtipnější borec, to se musí nechat alfonss.
Já vím že je to otázka adekvátní reakce na to co napsal xerxes, ale mě to vždycky dostane. ( a nemyslím to zle, myslím to vážně)

Jak se to testuje? Nechá se na speciální "důlčík" zatížit závaží (kladivo) o definované hmotnosti a pak se ale buď přímo zařízením zkoumá hloubka důlku nebo spodní část zařízení měří sílu dopadu. Rozdíl mezi předpokládanou silou dopadu kladiva/závaží a změřenou silou je deformační energie která udává tvrdost materiálu Celé toto zařízení máme na fyzikálním ústavu takže mi to nedalo abych to neotestoval když tam mám známé;) Při těchto podmínkách nemusí být působící síly zas tak velké a výsledky jsou opakovatelné a věrohodné, výsledek tečka o velikosti 0,5x0,5mm, hloubka cca 0,1mm. Výsledné hodnoty si přesně nepamatuji ale vycházelo to zhruba tak že Astra byla o 0,3HRC tvrdší než půjčená CZ75B z čehož plyne že rozdíl je zadenbatelný jelikož typová tolerance jednotlivých ocelí je v rámci jednotek HRC. Konkrétně toto zařízení fungovalo jako vtiskávací kuželový důlčík s diamantovou špičkou, nejdříve se předzatížil, pak na to šla plná síla cca 4s a pak se měřilo při stejné síle jako bylo předzatížení hloubka.

Takhle vypadá ten ďůlek na Astře, 75ku už po ruce nemám:

Nebudeš tomu věřit, ale už jsem se u jednoho střelce s podobnou metodou "měření" tvrdosti střel setkal. A za boha nedokázal pochopit, že měření tvrdosti chce jistá pravidla...

Xerxes Artifex: Jinejma slovama sis schválně poničil bouchačku. Todle fakt nepochopím.

Poničil? Bouchačka se ničí střelbou a předpokládám že kolega si ji koupil na střílení...