Benchrest

[qwer]

Že by nová disciplína "Perkus-Benchrest"? Jinak pěknej terč, klobouk dolů!

[karloscz]

Nam nemrsklo ale jsme v teme Benchrest pro mene vsimave.
To mas jako bys jel autem v protismeru, třeba ...

Jo a mě šlo o techniku střelby. Což je u BR asi nejblíž k jádru věci. Tak prosím mír, ju? A navíc jsem se trefil, Leos naprosto přesne (ještě jednou díky pane!) poradil, v čem je problém, se kterým jsem se potýkal. A to je tak trochu účel fora ne? Takze suma sumarum to vidím jako úspěch. Každý BR šlechtic, kterého jsem svým mrzkým původem a nevytříbeným lovením centimetrů místo milimetrů urazil, ať mi pošle PM a já mu pošlu omluvný list podepsaný ministrem vnitra. Bude li vás víc, mohl bych třeba na svou omluvu spáchat rituální sebevraždu.

[Laponec]

V poho, kazdy se občas nekde zapomene, důležitý je aby se nasel ...

Pozadam moda at ty blaboly mimo misu trochu promazne, jde o prd a ne o holej.

[qwer]

Technika stejnoměrného zakládání pažby do ramene nemá s benchrestem téměř nic společného. Více odpovědí by ti spíše dali střelci co střílejí klasiku (LM60) a další podobné disciplíny.

[karloscz]

OK, máš pravdu. Bral jsem to tak, že jste se k BR prostříleli a drtivá většina z vás má hodně zkušeností se střelbou obecně. Abychom nebyli úplně OT, zajímá mě jedna věc. Přesnost při výstřelu výrazně ovlivňuje kmitání hlavně. Soustava uložení a vlastní hlavně je oscilátor s pevným uzlem na jedné straně a otevřený na druhé. Jaký efekt by mělo ladění takového oscilátoru tak, aby vzniklo stojaté vlnění s uzly na obou stranách?
To by následně mělo jít snadno kompenzovat. Výsledkem by byla hlaveň, kterou by střela opouštěla vždy ve stejném bodě kmitu (v minimu amplitudy), případně by hlaveň z hlediska rozměrů střely nekmitala "vůbec" (kmitala by ve vyšších harmonických frekvencích, kde by se ten vliv na přesnost úplně minimalizoval. Zkoušel to někdo zaznamenat a podívat se na to fourierovou analýzou? Vím, bylo by to ladění pro každý kus originál, ale jestli jde o dosažení nejpřesnějšího možného za každou cenu...?

[JR]

Tunery se dávaj na hlavně malorážek, protože se nepřebíjí náboj, tam to jinak nejde. Na velkoráži se kmitu hlavně přizpůsobuje náboj.

[mari]

Teoreticky se kmitani hlavne ladi se tak, ze strela opousti hlaven v uzlu amplitudy, tudiz v bode kdy krivka kmitu protina osu x.

[karloscz]

ok a jak se ten náboj na kmit hlavně ladí? To bez osciloskopu a převodu na elektriku podle mě nejde. Resp. jsou ty hlavně mezi sebou tak homogenní, že to do určité míry ladí výrobce při designu typu té hlavně? Co jsem viděl nabídku třeba Borders, tak ti to říznou na přání, nějaká pevná délka tam nehraje roli.

[mari]

ladis rychlost strely. kdo chce trochu trefovat, tak prebiji na svuj lauf.
Neznam nikoho, kdo by strilel s ociloskopem,normalne topoznas na terci.

[karloscz]

takže empiricky, tj metoda pokus omyl. Hmmm. To ale pak nelze tvrdit, že ladím kmity hlavně sestavou náboje. Jediné, co lze exaktně říct, je "ladím soustavu pomocí změn parametrů náboje tak, aby se její vnější výstup přiblížil požadovanému výsledku".
Tzn. nelze tvrdit, že určitým způsobem složený náboj potlačuje kmity hlavně. Když to budu brát po fyzikální stránce, tak nejmíň stejnou roli bude hrát charakter proudění plynů hlavní. To se může s vlivem oscilace sčítat, nebo navzájem potlačovat . Suma sumárum - dokud někdo nezměří charakteristiku té oscilační soustavy a vliv dalších parametrů, nelze tvrdit, že bylo dosaženo optimálního stavu pouze empiricky.
Jak by mělo v praxi vypadat testování - S empiricky stanoveným "nejlepším" nábojem by se měla změřit frekvenční charakteristika soustavy. Pravděpodobnost, že střela opouští hlaveň v uzlu kmitů je vzhledem k absolutně neznámému charakteru průchodu plynů hlavní limitující k nule. Na základě změřených dat by se hlaveň upravila ladicími body - drobná závaží upravující polohu uzlů. Pak by následovala optimalizace náboje. Tím by došlo k další změně charakteristiky oscilátoru a další úpravě ladění. Vařím z vody a je to jen odhad, ale pět průchodů tímto cyklem by mělo stačit k nalezení parametrů náboje, jehož střela opustí hlaveň v bodu uzlu. Výsledkem by mělo být výrazné zpřesnění střelby.
Je tu někdo z okolí prostředku Moravy, kdo by si nechal na hlaveň položit čidla a načíst data kmitů při výstřelu? Nářadí na to mám a děsně by mě to zajímalo. Pušce nic nehrozí, samozřejmě.

[mari]

Me by to zajimalo taky, nejsem sice z prosted moravy, ale kdybys nikoho nenasel, rad se pridam.

[leos]

karloscz..nemáš vůbec zac

[JR]

To, jak se ti povedlo lazení ti ukáže papír, to je to, vo co tu každýmu de. Je to alchymie a vůbec bych se nedivil, kdyby elektronika říkala něco jinýho. Ale výsledek mě docela zajímá, tak ho sem potom prosim dejte.

[JuroNR]

Mari, mňa by zaujimalo ako zistiš, Teoreticky, kde je ten bod kdy krivka kmitu protina osu x ? Teoreticky si myslim že pokial strela vyleti z hlavne v najvyšom bode amplitudy tak skoro každa strela bude vyletovať z hlavne v najvyšom bode pretože rychlosť byva zhruba rovnaka. Jedine čo by pomohlo skratit tu hlaveň na taku dlžku kde by sa ako si tu napisal krivka kmitu pretinala s osou x. Už len jeden maly hačik to ma: ako zistiť kde krivka kmitu pretina osu x.
Dalej laborovanie podla rychlosti tu niekto pisal, to akože mam naboj s rychlosťou napr. Lapua 325m/s - naladim. Dalej naboj RWS 335m/s zase naladim, lebo je tam ine kmitanie, potom naboj R100 350m/s zase naladim atd. alebo na každy naboj si skratim hlaveň?
V susednej teme sa rieši dokonca aj rotacia zeme, spln mesiaca, či strielame s osou zeme alebo proti ose, na vychod alebo na zapad atd. nebudem to všetko vypisovať. Toto všetko sa ako nastavuje na maloražke okrem toho kmitania?

[mari]

Napsal jsi to spravne. S kazdym strelivem a tudiz s jinou rychlosti naladis optimalni kmit hlavne. U malorazek pomoci tuneru, posuvnych zavazi,.. U velke si nalaborujes takovou rychlost, ktera nejlepe odpovida tvemu laufu.
S tim uzlem kmitu to mas trochu zde, dalsi priblizeni najdes po derivaci sinusoidy v tebou stanovenem bodu a v bodu protinajici osu x :
Myslim, ze je to ale moc fylozofovani a cloveka to prakticky strilet nenauci
http://www.ozfclass.com/articles/1/psm_2005_03.html